|
|
Andský svět z pohledu dětského vypravěče
Tomanová, Magdaléna ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Diplomová práce se zabývá pohledem dětského vypravěče na andský svět. Tato perspektiva je analyzována na základě románů dvou peruánských spisovatelů: Hluboké řeky od José Maríi Arguedase a Kronika ze San Gabriel od Julia Ramóna Ribeyra. Práce je rozdělená na teoretickou a analytickou část. Teoretická část pojednává o indigenistickém literárním proudu, životě autorů a románu formování. Analýza uvedených děl je rozdělena do tří částí: tematický, kompoziční a jazykový plán. Tematický plán reflektuje konfrontaci dvou světů (andský a západní) a motivy, které romány sdílejí. V kompozičním plánu jsou rozebrány veškeré náležitosti související s kompozicí děl a navíc výsledek dosaženého vývoje ústředních protagonistů. Jazykový plán se zaměřuje na postavu vypravěče a rozbor využitých jazykových prostředků. V závěru je vyhodnocený rozdílný pohled hrdinů na andský svět. Klíčová slova: andský svět, západní svět, motiv, kompozice, vývoj, vypravěč, jazykové prostředky My thesis deals with a child narrator's point of view at the Andean universe. This perspective is analysed on the basis of novels by two Peruvian writers: Deep River by José María Arguedas and Chronicles from San Gabriel by Julio Ramón Ribeyro. The diploma work is divided into theoretical and analytical part. The theoretical part talks about...
|
|
|
Dva české překlady románu José Eustasia Rivery "La Vorágine"
Masaříková, Jana ; Uličný, Miloslav (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá dvěma českými překlady románu José Eustasia Rivery "La Vorágine". Teoretická část práce pojednává o osobě autora románu, hispanoamerické literární tradici a textu díla. Dále se věnuje biografiím jednotlivých překladatelů a objasňuje tezi zastarávání překladu. Praktická část je zaměřena na analýzu konkrétních kapitol románu. Teoreticky analýza vychází z modelu Kathariny Reissové. Cílem diplomové práce je ověřit tezi zastarávání překladu. klíčová slova: José Eustasio Rivera; překlad; originál; česká verze
|
|
|
Symbol a význam zvířat v hispanoamerické bajce s přihlédnutím k předhispánské tradici
Žaloudková, Veronika ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Résumé Obsah této bakalářské práce uvedené pod názvem Symbol a význam zvířat v hispanoamerické bajce s přihlédnutím k předhispánské tradici, je zaměřen na vymezení pojmu bajka jako literárního žánru, na její formu, funkce, rozsah a jazyk, kterými se vyznačuje. Dále je vymezena oproti jiným žánrům slovesnosti, se kterými by mohla být zaměňována, a na jejichž formování měla vliv. Uveden je její pravděpodobný vznik a výskyt v oblasti antické řecké a římské literatury. V této části se práce soustředí na nejvýznamnější antické autory, mezi které patří Ezop, Phaedrus a Babrios. Evropská tradice pokračuje La Fontainovými bajkami a stejně jako u předchozích autorů, práce zkoumá jeho styl a zaměřuje se i na životní osud tvůrce. Jako rarita je zmíněna minibajka Karla Čapka. Další vývoj popisuje osobitost bajky v hispanoamerické oblasti. Vymezuje ji jako svébytný literární žánr a popisuje, jakým způsobem se bajka v této oblasti dále formovala. Práce poukazuje mimo jiné na termín typizace, která je pro hispanoamerickou bajku velice důležitá, jelikož autoři měli zájem bajku formovat do jedinečného lokálního stylu, proto bylo zapotřebí nahradit evropské názvy zvířat těmi místními. Dalším stěžejním bodem bylo rozlišení mezi bajkou a zvířecí pohádkou. Před příchodem Španělů nemůžeme o bajce hovořit jako o bajce, jelikož...
|
|
| |
|
|
Rovnerova konverzační komedie Vrátila se jednou v noci
Klímová, Pavla ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na rozbor a interpretaci konverzační komedie Eduarda Rovnera Vrátila se jednou v noci. Východiskem přístupu k tématu je teoretické poučení o typech komedie. V následujících oddílech je krátce načrtnut život autora a jeho další tvorba. Dále se práce věnuje jednotlivým aspektům hry v rovině kompoziční, jazykové a tematické. Poslední část práce je věnována formulaci celkového vidění světa v textu Vrátila se jednou v noci, zvažování inscenačních možností a vlastní charakteristice představení v Branickém divadle.
|
|
|
Indiáni v životě a díle Gabriely Mistralové
Borovková, Linda ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
Indiáni v životě a díle Gabriely Mistralové Chilská spisovatelka Gabriela Mistralová, občanským jménem Lucila de María del Perpetuo Socorro Godoyová Alcayagová (7. dubna 1889, Vicuña, Chile - 10. ledna 1957, New York, USA) se považovala za mesticku. Z otcovy strany měla předky indiánské, konkrétně diaguitské, a z matčiny strany předky baskitské. Indiáni, předkolumbovští obyvatelé amerického kontinentu, byli jedním z mnoha témat, kterými se tato spisovatelka zabývala. Její zájem o Indiány, jejich pradávnou kulturu i jejich současné postavení ve společnosti, se odráží v její literární tvobě. V její poezii i v její, občas kontroverzní, próze se objevují motivy související s předkolumbovskými civilizacemi a také téma agrární reformy. Podle Mistralové měl každý člověk nárok na svůj kus půdy a také na vzdělání. Klíčová slova: Gabriela Mistralová indigenismus chilská literatura hispanoamerická literatura téma Indiána v hispanoamerické literatuře téma Indiána v chilské literatuře
|
|
|
João Guimarães Rosa, Burití: komentovaný překlad
Dufková, Vlasta ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Forbelský, Josef (oponent) ; Burianová, Zuzana (oponent)
Klíčová slova: João Guimarães Rosa, brazilská literatura, poetika překladu Cílem disertace bylo přeložit prózu brazilského jazykového novátora, doprovodit ji komentářem a cestou reflektování konkrétního překladu na filologické bázi vyvodit závěry pro rosologická bádání i poetiku překladu. České verzi, která je obsahem druhé kapitoly, předchází v kapitole první výklad díla a jeho vřazení do literárněhistorického kontextu za využití především brazilské sekundární literatury. Sám překlad usiluje o hudební přiměřenost originálu při zachování sémantické věrnosti. V kapitole třetí je pak podroben textové analýze z hlediska použitých postupů a strategií a zobecňující kritické reflexi. Důraz se klade na problematiku básnického jazyka a jeho přeložitelnosti v mezních řečových projevech; na vztah mallarméovské náhody a nutnosti i motivovanosti a arbitrárnosti jazykového znaku; na podíl záměrnosti a nezáměrnosti v překladu. Text je zkoumán ve světle saussurovských anagramů a navazující paragramatické teorie i derridovské différance, pro komplexní uchopení překladu se nejpřiléhavěji jeví Meschonnicův koncept rythmu a aplikace Mukařovského sémantického gesta na překlad. Z translatologické perspektivy se prokázala spřízněnost benjaminovského pojetí s autorovým usilováním o jazyk metafyziky, vysvětlující Rosovu...
|
|
|
Hledání mexické identity v esejích Octavia Paze a Carlose Fuentese
Faltysová, Jitka Anna ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
Práce se soustředí na reflexi specifičnosti mexické kultury v esejích Octavia Paze a Carlose Fuentese. Zamýšlí se nad potřebou vymezení kulturní identity v rovině národní, ale i v rovině hispanoamerické. Uvádí do souvislosti předchozí eseje o mexické kultuře Alfonsa Reyese a Samuela Ramose. Charakterizuje pojetí mexických dějin a jejich hlavní historické události, a to jak u dílčích témat, tak celkový pohled na mexickou kulturu. Věnuje pozornost stylu esejů a prvkům, které autoři v mexické kultuře nacházejí. Srovnává eseje z hlediska vidění mexických dějin i z hlediska osobitosti esejistického stylu těchto autorů.
|
|
|
Chicanská kulturní identita v USA: Tomás Rivera a Roberta Fernándezová
Paclíková, Edita ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na téma kulturní identity mexických Američanů v USA. V úvodu vychází ze vzájemně propojené minulosti Mexika a Spojených států amerických (otázka přistěhovalectví, chicanské hnutí, chicanská španělština). Pozornost je věnována koncepci mexickoamerické literatury a esejistické, básnické a především narativní tvorbě Tomáse Rivery, předního představitele literatury chicanského hnutí. Jádrem práce je analýza osobitých motivů v Riverově cyklu povídek ...a země jej nepohltila, které vytvářejí obraz života mexických Američanů (motiv náboženství, viny, zoufalství, cesty aj.). Pro pochopení mexickoamerické literatury v její celistvosti (tj. literatury chicanského hnutí a literatury mexickoamerických žen) je provedena komparace Riverova cyklu povídek s dílem spisovatelky Roberty Fernándezové Ženy hranice. 1
|
|
|
Překlad jako kulturní fenomén. George Steiner: Po Bábelu.
Grauová, Šárka ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent) ; Pelán, Jiří (oponent)
Základem práce je překlad stěžejní knihy Po Bábelu (1975), jejímž autorem je George Steiner. Překlad vyšel v nakladatelství Triáda roku 2010. Studie předkládaná v tomto svazku se dělí na tři části: první se snaží načrtnout obecný portrét George Steinera jako literárního a kulturního kritika, filosofa jazyka a židovského myslitele zabývajícího se důsledky šoa. Druhá část představuje Steinerův myšlenkový svět na základě jeho životního příběhu. Třetí část se pak zabývá Steinerovou poetikou a etikou překladu, přičemž zvláštní pozornost věnuje překladu v koloniálním a postkoloniálním světě. Mapuje sled metaforických obrazů, jejichž prostřednictvím Steiner popisuje překlad a interpretaci vůbec, především metaforu válečnickou a hostitelskou. Dospívá k závěru, že metaforické užití konceptu "překlad" pro širší pole rozumění, interpretace a kulturní tradice nepřispívá k pochopení překladu ve vlastním slova smyslu.
|
host ::
RSS.