|
|
Univerzální inkluzivistická soteriologie (pavlovského typu?) dle Pierra Teilharda de Chardin
Novák, Petr ; Houkal, Jan (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Bakalářská práce rozpracovává téma ontologického a funkcionálního významu osoby Ježíše Krista podle francouzského filosofa a přírodovědce Pierra Teilharda de Chardin. V současnosti je jeho teologický přínos oceňován i papeži Benediktem XVI. a Františkem. Mnoho jeho myšlenek a geniálních spisů však bylo v katolickém předkoncilním diskurzu za jeho života cenzurováno a zakazováno. Všechny jeho hlavní práce byly vydány posmrtně. Stále však zůstává kontroverzním autorem. Práce si klade za cíl posoudit, zda je možné považovat funkcionální christologii Teilharda de Chardin za univerzální inkluzivistickou soteriologii pavlovského typu. Základem a referenčním rámcem pro komparaci jsou protopavlovské spisy Nového zákona (především List Římanům, První list Korintským a List Filipským). Inkluzivistické pojetí spásy v díle Teilharda de Chardin se tak může stát východiskem pro ekumenický dialog mezi jednotlivými křesťanskými denominacemi, kterým je apoštol Pavel společný. Klíčová slova christologie, inkluzivizmus, Pierre Teilhard de Chardin, soteriologie, Svatý Pavel
|
|
|
Spása nekřesťanů z pohledu Katolické církve
Chvátal, Jiří ; Houkal, Jan (vedoucí práce) ; Nosek, Lukáš (oponent)
Tato práce se chce v novat otázce spásy nek es an . Jejím cílem je pokusit se na rtnout p ehled u ení katolické církve v dané otázce a p edstavit rozdílné postoje t í vybraných teolog 20. století. První ást práce p edstaví vývoj nauky církve a teologické tradice od biblických dob až do IIVC. Shrne nauku IIVC a sou asného Magisteria. V druhé ásti se bude v novat pojetí dané problematiky u t í moderních teolog (Karl Rahner, Hans Urs von Balthasar, Hans Küng) na základ obsah n kterých jejich prací. V t etí ásti se pokusí zkonfrontovat postoje t chto jednotlivých autor navzájem a ve vztahu k nauce Magisteria.
|
|
|
Svátosti v dokumentech II. vatikánského koncilu
Holečková, Marie ; Mohelník, Tomáš (vedoucí práce) ; Houkal, Jan (oponent)
Diplomová práce "Svátosti v dokumentech II. vatikánského koncilu" se zabývá vybranými články jednotlivých konstitucí, dokumentů a dekretů koncilu, které se týkají svátostí v teologickém kontextu. Články jsou vybrány konkrétně z konstituce o posvátné liturgii Sacrosanctum concilium, konstituce o církvi Lumen gentium, pastorální konstituce Gaudium et spes, dokumentu o apoštolátu laiků Apostolicam actuositatem, dekretu o ekumenismu Unitatis redintegratio a dekretu o životě a službě kněží Presbyterorum ordinis. Práce je založena na koncilních Aktech a mapuje průběh utváření článků. Před samotným rozborem článků je uveden stručný průběh vzniku jednotlivých konstitucí, dokumentů a dekretů. Podle nich jsou rozděleny i kapitoly. Na konci práce je uvedena kapitola se syntézou důležitých témat týkajících se svátostí, která vyplynula ze zmapování vzniku článku.
|
|
|
Svátost pokání v Římském katechismu a v Katechismu katolické církve
Pospíšil, Zdeněk ; Mohelník, Tomáš (vedoucí práce) ; Houkal, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Svátost pokání v Římském katechismu a v Katechismu katolické církve" nejprve představuje historický kontext vzniku obou katechismů (2. kapitola). Pro lepší přehlednost rešeršní části práce bylo zpracování obsahů katechismů rozděleno do tří samostatných kapitol. Analýza obou katechismů je provedena z hlediska okolností vzniku, obsahu, velikostí, popisu celku i jednotlivých částí s podrobnějším zaměřením na svátosti (3. kapitola). Vlastní význam, důležitost, struktura svátosti pokání a smíření a její začlenění do běžného života a spásy člověka je podrobněji popsána samostatně pro Římský katechismus (4. kapitola) a Katechismus katolické církve (5. kapitola). Rozdíly, podobnosti i shodná vyjádření, jak jednotlivých hlavních částí obou katechismů, tak i podrobnější informace o slavení samotné svátosti pokání a smíření jsou vzájemně hodnoceny v historicko-kritických souvislostech (6. kapitola). Závěrem jsou shrnuty a zhodnoceny zjištěné poznatky z hlediska zadání Bakalářské práce a splnění jejich cílů (7. kapitola). Význam práce spočívá v uvědomění si důležitosti významu jednotlivých částí křesťanské nauky a tradice v historických souvislostech a to nejen z pohledu vlastního vyjádření (dobový jazyk, způsob myšlení a hloubka poznání), ale i liturgického slavení obřadů (jak námi laiky, tak...
|
|
| |
|
|
Transcendentální zkušenost Karla Rahnera jakožto východisko reflexe věrohodnosti křesťanství
Šenovský, Jakub ; Bouma, David (vedoucí práce) ; Houkal, Jan (oponent)
Název: Transcendentální zkušenost Karla Rahnera jakožto východisko reflexe věrohodnosti křesťanství Abstrakt: Tato diplomová práce se šířeji zabývá otázkou, jak (a případně i zda) je možné v dnešní době ospravedlnit křesťanskou víru, a to především vůči těm, kteří nejsou věřící. Konkrétněji se však věnuje řešení této otázky u Karla Rahnera. Základním východiskem jeho řešení je takzvaná "transcendentální zkušenost", která je všem lidem společná a natolik zásadní, že bez ní není možné žádné myšlení ani jednání. Při vší své zásadnosti pro člověka je však rovněž skrytá, což představuje základní problém při jejím objasňování. V této diplomové práci si všímám konkrétního vypracování této záležitosti nejprve ve spisu Hörer des Wortes a posléze ve spisech spíše z Rahnerova pozdějšího myslitelského období: Gotteserfahrung heute, Gotteserfahrung und Selbsterfahrung a Základy křesťanské víry.
|
|
|
Trilogie Ježíš Nazaretský Benedikta XVI. z pohledu fundamentální teologie
Kubíček, Ludvík ; Bouma, David (vedoucí práce) ; Houkal, Jan (oponent)
Trilogie Ježíš Nazaretský Benedikta XVI z pohledu fundamentální teologie. V této diplomové práci si autor klade za cíl nalezení zajímavých témat v trilogii Ježíš Nazaretský Benedikta XVI a jejich přínos pro fundamentální teologii. Autor práce zohledňuje ostatní prameny teologické práce Josepha Ratzingera a jeho produkci jako nejvyššího pontifika Benedikta XVI. Práce představuje pohled Josepha Ratzingera na využití empirických metod, zejména historicko-kritické metody při studiu Bible, historickou věrohodnost Janova evangelia a jeho autorství a vnitřní proces vzniku textu v církvi. Dále práce pojednává o přínosu Janova evangelia pro vnitřní poznání Ježíše Krista a vyvozuje důsledky z empirického redukcionismu pro poznání Ježíšova božství. Autor práce nakonec pojednává o tématu pravdy a lásky jako možnosti rozpoznání jejich zdroje v Bohu. Okrajově je zmíněna úloha Panny Marie jako pomocnice při studiu Písma a prohlubování vztahu křesťana ke Kristu.
|
|
|
Člověk jako otevřenost. V myšlení K. Rahnera a W. Pannenberga.
Valeš, Jan ; Štefan, Jan (vedoucí práce) ; Houkal, Jan (oponent) ; Macek, Petr (oponent)
Práce se zabývá termínem ‚otevřenost‛ v theologickém významu, pokud je jím míněna bytostná charakteristika člověka. Ze všech autorů 20. století, u kterých se tento pojem vyskytuje, vynikají K. Rahner a W. Pannenberg soustavností, s kterou pojem používají, a hloubkou jeho obsahu. První a nejrozsáhlejší část analyzuje detailně použití tohoto pojmu u obou autorů od prvních děl až po vrcholná systematicko-theologická kompendia. Druhá část ověřuje pojem otevřenosti na pozadí učení o stvoření člověka k Božímu obrazu, učení o lidském hříchu a na pozadí zvěsti Evangelia o Boží záchraně v Ježíši Kristu. Oba autoři jsou zde konfrontováni se sekundární literaturou. Výsledkem této kapitoly je mimo jiné zjištění, že lze mluvit o jednom pojmu otevřenosti, neboť společné body převažují nad rozdíly. Třetí část práce naznačuje možnosti tvořivé práce s pojmem otevřenosti. Závěr obsahuje navrženou definici pojmu otevřenosti člověka u sledovaných autorů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Postavení lásky ve spiritualitě Františka Saleského
Svobodová, Jana ; Brož, Prokop (vedoucí práce) ; Houkal, Jan (oponent)
Středem spirituality Františka Saleského je láska. Ve své práci se zabývám nejprve formačními vlivy, které jej utvářely. Z toho vycházím v pojednání o Františkově teologickém optimismu, jeho kořenech i dopadu na pojetí Boha. Ten je pro něj podstatně Bohem v Trojici, jež sdílí lásku nejvyšší formou skrze vtělení Ježíše Krista i s člověkem. S tímto přesvědčením souvisí i Františkovo pojetí lásky, která má u lidské osoby sídlo v srdci. Na samém vrcholu srdce je vůle, která je povolána, aby se rozhodovala na základě lásky, která ji motivuje. Při cestě růstu lásky je nejvyšším cílem svatá lhostejnost (indiference), která umožní Bohu působit na lidské srdce podle svých záměrů. S láskou k Bohu podstatně souvisí pro našeho autora i láska k člověku, který je Božím obrazem. Při svém vedení duší k lásce doporučuje František především vlídnost a jako hlavní prostředky modlitbu a svátosti. Srdce, které se stalo zcela prostupným pro lásku, je milováno a miluje, můžeme nejlépe kontemplovat na Panně Marii.
|
host ::
RSS.