|
|
August a Tereza Sedláčkovi: edice korespondence
Havlan, Josef ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
August Sedláček, významný český historik, se na penzi přestěhoval do Písku, místa svých gymnazijních studií. Zde se seznámil s učitelkou Terezou Barcalovou, která se později stala jeho manželkou. Předkládaná edice představuje vzájemnou korespondenci od jejich seznámení v roce 1915 až do Sedláčkovy smrti v roce 1926.
|
|
|
Julius Jindřich Sasko-Lauenburský (1586-1665). Budovatel vojenské kariéry, pozemkového dominia a osmého divu světa
Vokurka, Michal ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na Julia Jindřicha Sasko-Lauenburského, aristokrata z početné dolnosaské rodiny, který konvertoval ke katolictví a věnoval se kariéře v císařské armádě jako Valdštejnův důstojník. Získal několik konfiskovaných panství v západních Čechách a díky své sňatkové politice se stal po třicetileté válce jedním z nejbohatších aristokratů v zemi. Založil slavné zahrady kolem svých rezidencí, přičemž ta nejznámější z nich, v Ostrově, byla nazvána osmým divem světa. Během svého dlouhého života působil jako vyslanec a diplomat, především na kurfiřtském dvoře v Drážďanech, kde reprezentoval císaře. Jeho finanční a sociální kapitál mu umožnil dosáhnout významného postavení v rámci české aristokracie, přestože do katolické habsburské monarchie přišel z protestantského prostředí.
|
|
| |
|
|
Vývoj poštovní správy na území Čech v letech 1850-1914
Procházková, Kateřina ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sekyrková, Milada (oponent)
Práce se věnuje vývoji poštovní správy na území Čech. V první části se zaměřuje především na dva důležité správní články státní správy, a to Ministerstvo obchodu, živností a veřejných staveb a Zemské poštovní ředitelství v Praze. Dále jsou dopodrobna rozebrány podmínky zaměstnanců, jejich uniformy a platy. Třetím velkým okruhem jsou typy poštovních zásilek a na závěr následuje malý vhled do fungování smíchovské pošty. Práce má za úkol představení fungování jednotlivých správních článků i poštovní správy jako celku. Klíčová slova: Pošta, Čechy, 2. polovina 19. století.
|
|
|
Historik Jan Florián Hammerschmidt a jeho práce s prameny. (Na příkladu díla Prodromus Gloriae Pragenae)
Ciglerová, Jana ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce je venována spisu Jana Floriána Hammerschmidta (1652-1735) Prodromus Gloriae Pragenae. Práce podrobne predstavuje strukturu a obsah tohoto duležitého díla barokní historicko-topografické literatury a snaží se vystihnout specifika zpracování tématu zejména ve srovnání s autorovým dalším, pouze rukopisným, dílem o Praze Historia Pragensis. Težište práce pak tkví nejen v nastínení množství a ruznorodosti využitých zdroju informací, ale predevším ve zhodnocení autorovy práce s prameny a historiografickou literaturou. Na rade prípadu pak dokládá jeho kritický ci nekritický prístup k predchudcum i zpusob vlastní badatelské práce.
|
|
|
Chebská komenda křižovníků s červenou hvězdou za komturství Georga Runnera z Chvalšin (1609-1632)
Knetlová, Hana ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce je venována dejinám chebské komendy križovníku s cervenou hvezdou a k ní náležejícího špitálu v období pusobení Georga Runnera. Runner zastával úrad zdejšího komtura v letech 1609-1632. Vytcené téma je zpracováno se snahou o zasazení této osobnosti do širších souvislostí historického vývoje Chebska. Proto je zde podrobne pojednáno také o náboženské situaci na Chebsku v dobe nejvetšího rozmachu luteránského vyznání, o konfliktech, které vznikaly mezi zdejšími katolíky a luterány, a také o pocátecním prubehu rekatolizace mesta. Další tematický okruh tvorí popis hospodárské situace a majetku komendy ve zmíneném období. Pro ilustraci jsou uvedeny nekteré majetkoprávní spory. S hospodárskou situací komendy i špitálu úzce souvisí válecné události, které mají pro dejiny tohoto období velký význam a jimž je venována samostatná kapitola. Své místo zde zaujímá také otázka správy a života krížovnického špitálu. Významným podkladem pro tuto práci jsou archivní dokumenty rádu križovníku s cervenou hvezdou v Chebu a v Praze.
|
|
|
Počátky samostatného českého provincialátu augustiniánů poustevníků u sv. Tomáše od jeho vzniku roku 1604 až do poloviny 17. století
Hrdlička, Vojtěch ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Anotace/Abstrakt: Cílem bakalářské práce bude postihnout a důkladně zmapovat okolnosti vzniku samostatné české provincie řádu augustiniánů poustevníků roku 1604 a její vývoj do konce třicetileté války. Hlavní důraz bude kladen na budování správy nové provincie a na osobnost Jana Svitavského z Bochova, prvního provinciála. Vzhledem k tomu, že sídlem provincialátu byl konvent u sv. Tomáše na Malé Straně, bude nutné zaměřit se také na tento řádový dům a popsat jeho dvojí roli: jednak jako sídlo provinciála, jednak jako nejpřednějšího konventu mezi českými augustiniánskými konventy s ohledem na jeho politický a kulturní význam. Autor se soustředí na vztahy mezi provinciálem, respektive pražským konventem u sv. Tomáše, a jednotlivými konventy a jejich převory. Mezi důležité cíle práce bude patřit zjištění, jaká byla míra autonomie augustiniánských konventů v české provincii, jaký byl jejich vztah k provinciálovi. Dále pak rozkrytí vztahu provinciála ke generálnímu převorovi řádu v Římě a k papežské kurii. Vznik samostatné české provincie v roce 1604 samozřejmě souvisí s prvními (předbělohorskými) rekatolizačními snahami a také s postavením svatotomášského kláštera ve složité síti vztahů dvora a města v rudolfínské Praze. Stejně důležitým se jeví vývoj kláštera a provincie v době masivní rekatolizace po roce 1620.
|
|
|
Pamětní kniha zámecké kaple na Sychrově 1862-1867.
Rejha, Adam ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl představit veřejnosti pamětní knihu zámecké kaple na Sychrově (Liber memorabilium arcis Sichrov = Memorabilenbuch des Schlosses Sichrow), která vznikla v roce 1862 a byla psána až do roku 1950 (pamětní kniha se skládá ze tří svazků, přičemž zde je kladen důraz na založení knihy a první svazek psaný do roku 1867). Na základě rozkazu sychrovského majitele Kamila Rohana dal knize pevný charakter především kaplan Josef Němeček, po něm vedli knihu již stále zámečtí kaplani. V této práci jsou popsány okolnosti vzniku, je také popsána úzká souvislost s pamětní knihou zámku (Gedenkbuch des Schlosses Sichrow), pro lepší pochopení vzniku pamětní knihy kaple, je popsáno postavení zámeckého kaplana na Sychrově a Němečkův životopis. Větší část této práce tvoří obecnější kapitoly věnované rodině Rohanů a Sychrovu, kde je alespoň částečně využito vlastního obsahu pamětní knihy. V příloze je připojena stručná regestová edice první pamětní knihy kaple.
|
|
|
Fenomén putování po hradních zříceninách v první polovině 19. století. Edice a obsahový rozbor tří cestovních deníků Karla Krameria
Kalašová, Marcela ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
V letech 1814, 1815 a 1818 podnikl Karel Kramerius (1797-1874), syn známého nakladatele a novináře Václava Matěje Krameria (1753-1808), spolu se svými přáteli Karlem Michelem či Janem Šťasným tři velké prázdninové cesty po Čechách. Cílem těchto cest byly převážně zříceniny hradů, němí svědci minulosti, kterou Karel Kramerius tolik toužil poznat. Tato práce čtenáři přináší především edici tří cestovních deníků, které si Karel Kramerius na těchto cestách psal. Kromě podrobných popisů zřícenin hradů, často provázené vlastnoruční kresbou, deníky obsahují též popisy ostatních historických objektů (zámků, klášterů, přírodních památek), krajin, průběhu cesty a příhod, které cestovatelům putování od vesnice k vesnici zpestřovaly. Při poznávání vlasti se setkávali s obrozenci, příbuznými, přáteli, i prostým lidem. Karel Kramerius vyrůstal ve vlasteneckém ovzduší, vytvořeném již probíhajícím národním obrozením, a v době počínajícího českého romantismu. Oba tyto myšlenkové proudy se promítly v jeho denících. Avšak zatímco vlastenecké cítění se rozvinulo v plné šíři, romantické vnímání zřícenin a přírody zde sledujeme zatím jen v náznacích. Edice Krameriových deníků si klade za cíl rozšířit doposud nevelkou pramennou základnu pro poznání počátků českého romantismu a především počátků romantického zájmu o hrady a jejich...
|
|
|
Městská správa a kanceláře ve středním Polabí za třicetileté války
Ďurčanský, Marek ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Pešek, Jiří (oponent)
Zpracování problematiky vlivu válečných událostí na městskou správu a chod městských kanceláří v době třicetileté války není možné bez podrobnějších dílčích studií zachycujících situaci v jednotlivých městech. Takový výzkum by umožnil srovnání situace v různých regionech, srovnávacího materiálu ale zatím není dostatek. Zatím lze takové srovnání podniknout pouze pro menší území a na jeho základě se pokusit načrtnout základní tendence a jevy, jež se mohou ukázat jako klíčové pro další výzkum, jako jsou např.: a) rozsah a struktura orgánů městské správy a jejich změny pod vlivem válečných událostí; b) snaha o uchránění archiválií a způsoby zajištění nejdůležitějších písemností ve válečných podmínkách; c) přerušení práce městské rady a městské kanceláře způsobené přítomností vojenských jednotek, vměšování se důstojníků do místní správy; d) personální obsazení kanceláře a jeho změny, osobnosti písařů (jejich politické a náboženské přesvědčení, vzdělání, společenské postavení); e) reakce městských rad na aktuální potřeby obyvatelstva (mimořádné změny v obsahu běžně projednávaných záležitostí); f) vzájemné styky s jinými městy, šlechtou a zemskými i krajskými úřady.
|
host ::
RSS.