|
|
Přístup k nezávislému a nestrannému soudu jako záruka spravedlivého řízení podle Evropské úmluvy o lidských právech
Tymofeyeva, Alla ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Jeřábková, Věra (oponent)
TYMOFEYEVA, A. Přistup k nezávislému a nestrannému soudu jako záruka spravedlivého řízení podle Evropské úmluvy o lidských právech. Praha 2010. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Právnická fakulta. Katedra mezinárodního práva. Vedoucí práce Doc. PhDr. Stanislava Hýbnerová, CSc. Práce se zabývá právem na přístup k nezávislému a nestrannému soudu podle ustanovení Evropské úmluvy o lidských právech se zaměřením na soulad legislativy a soudní praxe na Ukrajině se standardy, vypracovanými v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. V rámci řešení této problematiky je v první části práce proveden rozbor pojmu "právo na přístup k soudu" a jeho jednotlivých prvků. Z analýzy judikatury Evropského soudu vyplývá, že pojem "právo na přístup k soudu" zahrnuje následující prvky: 1) právo na zahájení soudního řízení, včetně odvolání a dovolání proti rozhodnutí správního nebo soudního orgánu v určitých případech; 2) právo na poskytování právní pomoci, včetně přidělení advokáta z úřední moci a osvobození od poplatků; 3) právo na projednání stížnosti nezávislým, nestranným soudním orgánem s plnou jurisdikcí, zřízeným zákonem; 4) právo na rozhodování soudu a vydání rozsudku v přiměřené lhůtě a 5) právo na výkon pravomocného a závazného soudního rozhodnutí v přiměřené lhůtě. V další části práce je...
|
|
|
Přípustnost souběžného výkonu cizího občanství vedle českého podle české právní úpravy
Emmert, František ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Hofmannová, Mahulena (oponent)
Práce obsahuje komentovaný přehled vývoje české právní úpravy státního občanství od roku 1811 po rok 2010. Zvláštní důraz je kladen na přípustnost legálního výkonu cizího občanství vedle českého podle právní úpravy platné na území českých zemí v jednotlivých historických obdobích (rakousko-uherském, prvorepublikovém, za komunistického režimu a po roce 1990). Součástí práce je také expozice do obecné problematiky státního a dvojího občanství. Hlavním výstupem je jmenování situací, ve kterých je výkon vícenásobného občanství podle současné právní úpravy přípustný a legální.
|
|
|
Mezinárodněprávní ochrana přírodních zdrojů a prostředí Měsíce
Kokaislová, Teresa ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Závěr Měsíc jako mezinárodní prostor zaujímá zvláštní místo v rámci mezinárodního práva veřejného a jeho právní úprava je bezpochyby jedinečnou výzvou. Zkracování vzdáleností vlivem ostrého vývoje technologií již člověka přimělo, aby se této výzvy chopil a pokusil se splnit jednotlivé úkoly, které ukládala. S odkazem na výše uvedené je třeba poznamenat, že se člověku nepodařilo výzvu zcela překonat. Avšak nelze říci, že by tyto snahy byly neúspěšné. Přijetím Kosmické smlouvy v roce 1967 byly přijaty zásadní principy kosmického práva a vytvořena rozsáhlá báze pro budoucí právní úpravu Měsíce. Dohoda o Měsíci v mnohém tohoto pevného základu využila a úpravu rozšířila, avšak zároveň jedním jediným ustanovením vnesla do rozvíjejícího se kosmického práva nesoulad a tragédii. Tato tragédie má řešení, to je však podmíněno zásadními změnami v rámci obsahu principu společného dědictví lidstva. Klíčem je realizace obsahu čl. 11 odst. 5 Dohody o Měsíci, tedy vytvoření mezinárodního režimu pro těžbu přírodních zdrojů Měsíce včetně procedur přivlastňování. Nejdůležitější je vytvoření funkční soustavy orgánů, která by účinně spravovala plánované činnosti na Měsíci. V tomto okamžiku se jeví jako vhodné inspirovat se systémem ustanoveným na Antarktidě, který by pružně a bezprostředně dovolil přijmout nutná opatření a...
|
|
|
Vliv judikatury Evropského soudu pro lidská práva na právní systém Ruské federace
Srstková, Nela ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Jedním z klíčových problémů diskutovaným po několik posledních let v souvislosti s činností Evropského soudu pro lidská práva je velké množství individuálních stížností, pro jejichž efektivní řešení soud dlouhodobě nedisponuje dostatečnou kapacitou. Velkou část případů, jimiž je ESLP zatížen, tvoří tzv. repetitive cases neboli opakující se stížnosti. Základním východiskem práce je analyzovat prostředky, které má Evropský soud pro lidská práva v současné době k dispozici a to, do jaké míry tyto prostředky mohou ovlivnit národní právní řád a judikaturu vnitrostátních soudů. Reformy problematických institutů na národní úrovni realizované v důsledku rozhodnutí ESLP mohou do budoucna vyloučit příliv analogických případů k tomuto nadnárodnímu soudnímu orgánu. Proces vlivu judikatury ESLP na národní právní systémy bude analyzován na příkladu Ruské federace, která v současnosti drží prvenství v počtu individuálních stížností, které byly k ESLP podány.
|
|
| |
|
|
Situace v Tibetu se zaměřením na problematiku lidských práv a práva na sebeurčení národů
Kameníčková, Ivana ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
XCIV XXXIV. Závěr V průběhu své práce jsem již částečně vyvodila závěry týkající se jednotlivých problematik. Proto provedu nyní pouze stručnou rekapitulaci s odkazem na obsah práce samotné, popřípadě zmíním skutečnosti v ní neuvedené. Shrneme-li fakta uvedená výše, dojdeme k závěru, že Čína svým počínáním porušila mezinárodní právo v řadě případů. Zaměřme se postupně na okruhy vytýčené v úvodu. 1) Je Tibet suverénním státem? Tibet splňuje veškeré atributy, které podle mezinárodního práva musí mít útvar, aby jej bylo možné považovat za stát. Tibet má své území, obyvatelstvo i státní moc, která je nad ním výlučně uplatňována. V současné době vykonává státní moc exilová vláda, neboť jejímu přímému uplatňování brání přítomnost čínských vojsk. Tibet také udržoval kontakty s jinými státy. Účastnil se mezinárodních konferencí. Byl signatářem řady úmluv a udržoval diplomatické styky, z čehož lze vyvodit jeho konkludentní uznání. Lze prohlásit, že byl minimálně v období mezi lety 1913 a 1951 nezávislým státem. 2) Tvoří Tibeťané národ a náleží jim tedy právo na sebeurčení? Tibeťané naplňují všechny prvky stanovené v definici národu obsažené v závěrech Setkání odborníků na další studium práv lidu UNESCO (Paříž, únor 1990). Tibeťané tedy tvoří národ a náleží jim právo na sebeurčení. To jim mimo jiné přiznává rezoluce...
|
|
|
Odzbrojení na počátku 21. století. Redukce strategických zbraní mezi USA a Ruskem
Šilha, Jakub ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent)
SHRNUTÍ Cílem této práce bylo teoretické uchopení aktuálního vývoje na poli smluvních nástrojů upravujících problematiku odzbrojení z pozice mezinárodního práva, resp. zasazení nové (resp. renegociované) koncepce smlouvy o omezení strategických zbraní mezi Ruskou federací a Spojenými státy americkými do širšího mezinárodně-smluvního kontextu, analýza nové odzbrojovací smlouvy označované Nový START, jež nahrazuje smlouvu START I, a její srovnání se smlouvami a návrhy smluv předcházejícími. Práce přitom shrnuje dlouhodobější vývoj bilaterálních smluvních koncepcí o redukci strategických zbraní mezi Spojenými státy a Ruskem, resp. Sovětským svazem, jenž sahá až hluboko do dob studené války a zahrnuje přelomová jednání okolo smluv SALT či INF. Práce si všímá nejen samotných textů smluv a jejich návrhů, nýbrž právě také jednotlivých fází jednání. Smlouva Nový START je pak předmětem detailnější analýzy v závěrečných dvou kapitolách, jakož i východiskem základní hypotézy práce předpokládající, že tato smlouva představuje logické pokračování bilaterálního odzbrojovacího procesu v rozsahu a způsobem použitým již v předcházející smlouvě START I, jenž těží ze zkušeností s předcházející smluvní úpravou. Za použití dvou primárních hledisek, tedy úpravy limitů strategických zbraní a nastavení kontrolních opatření, byla...
|
|
| |
|
|
Přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o lidských právech
Del Maschio, Kristýna ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce je poskytnout ucelený pohled na problematiku přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Z tohoto důvodu se první část práce nejprve zaměřuje na vymezení současné situace ochrany lidských práv v Evropě. Jsou zde představeny systémy ochrany lidských práv na úrovni Rady Evropy i Evropské unie a také vymezen vzájemný vztah mezi oběma systémy. Na tomto místě bude věnována pozornost také historii otázky přistoupení a vymezení základních znaků charakterizujících autonomii právního řádu Evropské unie. Druhá část práce poté poskytne rozbor právních nástrojů, jež přistoupení umožnily. Hlavní důraz bude kladen na rozbor dohody o přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o lidských právech, která obsahuje právní, institucionální i technické řešení začlenění Unie do systému Úmluvy. Tato analýza poslouží k zodpovězení výzkumných otázek vymezených v úvodu práce a také jako základ pro třetí práce, jež se zabývá velmi aktuálním posudkem Soudního dvora Evropské unie z prosince 2014, na základě nějž shledal dohodu o přistoupení neslučitelnou s primárním právem Evropské unie. V této části práce budou nejprve vymezeny argumenty Soudního dvora hovořící pro odmítnutí dohody. V další kapitole poté budou vybrané argumenty Soudního dvora blíže...
|
|
|
Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nejedlý, Josef ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Hubálková, Eva (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
|
host ::
RSS.