|
|
Situace mystičky podle Hildegardy z Bingenu aneb hledání výchozího postavení Hildegardy jako autorky Scivitas
Živná, Magdaléna ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Bargár, Pavol (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na knihu Scivias, kterou napsala Hildegarda z Bingenu. Tato slavná žena, učitelka, kazatelka, prorokyně, abatyše a léčiteka se narodila v roce 1098 ve dnešním Německu a po svém úspěšném životě zemřela v roce 1179. Bakalářská práce pracuje s Hildegardinou mystickou literaturou a pokouší se přiblížit Hildegardin přístup k jejímu vlastnímu mystickému dílu. Ve svých vidění popisuje rozdílné nadzemské obrazy a také se je snaží vyložit, často mnoha různými způsoby. V jejím vlastním úvodu do knihy Scivias sedm bodů, které nám mohou pomoci jejímu přístupu porozumnět. Sedm bodů je také přítomno v jejím dopise Bernardovi z Calirvaux. Mezi body patří: křehkost, nebeský plamen, pochopení knih (především Bible), tajemství, bdělost, vztah s ostatními lidmi a prostotu. Text práce je rozdělen na kapitoly a v každé kapitole se autorka snaží charakterizovat jeden z bodů. Je zmíněna otázka Hildegardina duševního zdraví, sociální pozice žen ve středověku nebo skutečnost imaginace. Na konci je uvedeno schéma, které se pokouší představit vztah mezi jednotlivými body, které byly popsány výše.
|
|
| |
|
|
Konflikt dobra a zla v Silmarillionu ve vztahu k bibli
Kučera, Benjamin ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Bargár, Pavol (oponent)
Předmětem této práce je nahlédnout konflikt dobra a zla v Silmarillionu z biblické perspektivy. Vycházím zde především z textu samotného Silmarillionu a snažím se v něm určit motivy související s ústředním tématem. Tyto motivy pak dále analyzuji a pokouším se odhalit jejich původ, totiž zda pocházejí z biblické tradice, či z tradice jiné. První část práce se věnuje Silmarillionu jako takovému, a podává krátké shrnutí, které má čtenáři připomenout základní dějovou osnovu a motivy. Druhá část řeší problematiku dobra a zla z kosmického hlediska. Definuje dobro a zlo a snaží se určit obecné principy fungování tohoto zápasu s přihlédnutím k jejich konkrétním realizacím. Tato část by měla umožnit určit, v jakých motivech a do jaké míry funguje daná problematika podle křesťanského pojetí, a kde a jak podle pojetí severské mytologie, či jiných zdrojů. Třetí část se pak zabývá fungováním dobra a zla ve vztahu ke konkrétním osobám či skupinám osob, a popisuje tak, jak lidé zlu propadají a jak mu mohou vzdorovat. Mělo by se zde ukázat, které hodnoty Tolkien považuje za důležité. Opět i zde se pak ukáží jednotlivé vlivy, které na něj působily.
|
|
|
Náboženství, tradice a zvyky Romů
Innemanová, Petra ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Weiniger, Rut Jochanan (oponent)
Ve své práci jsem se snažila vylíčit tradice a zvyky v životě slovenských Romů, zachytila jsem koloběh žití od narození a křtu až po umírání, smrt a pohřbívání. Práce přináší pohled i na romský postoj k víře a náboženství, který je založen převážně na přírodně animistickém základě s příměsí toho, co bylo přejato z křesťanského náboženství okolního majoritního obyvatelstva. Tyto tradiční zvyklosti jsem hledala ve své rodině, jejíž předkové pocházejí ze slovenského Bardějova. Zajímala jsem se o to, do jaké míry se v jejich bytí udržely původní hodnoty a romské kořeny. Formou rozhovorů, pozorováním a vlastní zkušeností jsem získala poznatky, které uvádím ve své práci. Tyto nabyté informace poskytují vhled do romské komunity, zachycují míru zakotvenosti kulturních elementů a proměnu postojů v rámci jedné rodiny ve třech generacích. V nich postupně narůstá podíl neromského původu a celková míra ovlivnění majoritní českou kulturou. Jedná se zcela o subjektivní pohled na skutečnost doplněný i vlastní sebereflexí, který může sloužit pro účely pokročilejšího výzkumu. První kapitolu věnuji cíli práce. Ve druhé kapitole popisuji metodiku a výzkumný vzorek. Ve třetí kapitole se zabývám náboženstvím a jednotlivými tradicemi a zvyky Romů, jako jsou romství, vztahy a role v rodině, úcta ke stáří, endogamie,...
|
|
| |
|
|
Srovnání Hanse Kunga a jeho díla Světový étos s civilním náboženstvím
Knotek, Daniel ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Hajko, Dalimír (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o dvou universalistických koncepcích, představených švýcarským katolickým teologem Hansem Küngem a jeho dílem Světový étos a civilním náboženstvím. V první části představuji osobnost Hanse Künga, jeho dílo, myšlenky a knihu Světový étos. Té se dostalo velkého ohlasu na mezinárodních fórech, v církvích i společnosti. Küng zde formuluje tři základní teze: Není přežití bez světového étosu. Není světový mír bez míru mezi náboženstvími. Není mír mezi náboženstvími bez mezináboženského dialogu. Tyto teze vyjadřují nutnost dialogu, který by formuloval uskutečnitelné vize v budoucnosti. V druhé části představuji méně známý pojem civilní náboženství a jeho proměny a vývoj v dějinách. Jde o pojetí na pomezí sociologie, politologie, filosofie a teologie, které zkoumá procesy utváření společnosti a její náboženskou referenční řeč. Do akademického diskursu se dostává zejména v období šedesátých až osmdesátých let dvacátého století, reprezentované například americkým sociologem Robertem Bellahem. V třetí části práce obě universalistická pojetí komparuji a snažím se zjistit, v čem se shodují a v čem má každé z nich něco specifického. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Nárok na pravdu a výzva náboženského pluralismu: Stav diskuse v současném křesťanství
Mrázek, Miloš ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Štampach, Ivan (oponent) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent)
Předmětem této práce jsou podoby odpovědí na výzvu náboženského pluralismu v křesťanství. Zaměřuje se na to, jak dnešní křesťané, kteří aktivně odpovídají na tuto výzvu, chápou tradiční nárok vlastního náboženství, že zprostředkovává jedinečnou pravdu Božího zjevení, a jak v tomto kontextu chápou pojem pravdy. Čtenář se tak zorientuje v různých proudech současného křesťanství. Práce dále čtenáře seznamuje s problémy spojenými s definováním pojmu náboženského pluralismu a s tématy filosofické diskuse o povaze pravdy obecně a zvláště v náboženském jazyce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Máme s muslimy víru ve stejného Boha?
Koreček, Tomáš ; Balabán, Milan (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce "Máme s muslimy víru ve stejného Boha? se pokouší hledat odpověď na otázku, zda křesťané a muslimové sdílí víru ve stejného Boha. V pěti kapitolách, historie, dogmatika, etika, zbožnost a závěr, předkládá výběr argumentů pro nalezení shod, podobností rozdílů a odlišností mezi křesťanstvím a islámem, zejména se zaměřením na projevy víry. V první kapitole ukazuje setkávání muslimů a křesťanů v dějinách od vzniku islámu. Druhá kapitola se snaží porovnat hlavní věroučné témata obou náboženství. Třetí kapitola zkoumá, které etická pravidla mají křesťanství a islám společná a která rozdílná. Čtvrtá kapitola popisuje projevy zbožnosti muslimů a křesťanů. V závěru odpovídá na otázku nakolik křesťané a muslimové sdílejí víru ve stejného Boha. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pozemská a nebeská naděje v Písmu a v učení svědků Jehovových
Brei, Jiří ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent)
Tato práce se snaží na příkladu několika textů ze Starého i Nového zákona, které svědkové Jehovovi nejčastěji používají pro podporu svého učení o nebeské a pozemské naději pro věřící, ukázat jak neobvyklost tohoto dvojího pohledu na biblickou naději, tak i její problematiku a vývoj. Neklade se za cíl podaní vyčerpávajícího výkladu, je spíše snahou o zachycení nejdůležitějších myšlenek k této otázce a představením rozdílných pohledů na ni. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Znovuobjevení symbolu u Louis-Marie Chauveta
Bauerová, Kateřina ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent) ; Hušek, Vít (oponent)
Hlavním tématem mé disertační práce je představit, analyzovat a kriticky zhodnotit pojetí symbolu u současného francouzského sakramentálního teologa Louise-Marie Chauveta, který významným způsobem ovlivnil západní, zejména římsko-katolickou scénu, ale v českém prostředí je téměř neznámý. Chauvetova rehabilitace symbolického vidění skutečnosti s sebou přináší možnost vypovídat o Boží přítomnosti neideologickým způsobem. Dále navrací zpět do teologie pozitivní hodnocení těla a tělesnosti. V první části svého bádání mapuji zdroje, ze kterých Chauvet čerpá ve svém pojetí symbolu. Zde se bude jednat nejen o Heideggerovu ranou filozofii, ale také o využití psychoanalýzy a konečně o Chauvetovo kritické hodnocení starší tomistické sakramentální teologie. Ve druhé části práce se věnuji vlastnímu Chauvetovu pojetí. Zde budu na základě jeho stěžejních děl analyzovat téma bytí, řeči a tělesnosti jeho pojetí symbolu. Poslední část mé disertační práce tvoří kritické zhodnocení Chauvetova přínosu, a to zejména v souvislosti s jeho využitím Lacanovy teorie psychoanalýzy. Pro některé z toho vyplývající otevřené otázky hledám alternativy v práci soudobých francouzských feministických filozofek. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.