|
|
Právněteoretické a právněfilozofické aspekty formální a materiální pravdy v soudním řízení
Ondřejek, Pavel ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Ve své práci se pokusím nastínit některé aspekty problematiky zjišťování skutkového stavu, konkrétně problematiku různého pojetí formální a materiální pravdy. Téma je to podle mého názoru aktuální, neboť v současném rychle se měnícím právním řádu České republiky se snaha po urychleném návratu mezi vyspělé právní kultury mnohdy nesetkala se stejným úsilím po teoretickém zdůvodnění té či oné právní úpravy. V zásadě stejný závěr lze učinit podle mého názoru o procesu sbližování českého práva s právem Evropské Unie. Otázkami pojetí formální a materiální pravdy se ve své judikatuře zabýval několikrát i český Ústavní soud, přičemž ne všechny jeho závěry lze bez kritických připomínek přijmout. Jako příklad uvedu nález Ústavního soudu v kauze navrácení zámku Opočno, kde základem odůvodnění ÚS bylo tvrzení, že česká právní úprava občanského soudního řízení neopouští ani ve sporném řízení tzv. zásadu materiální pravdy, jejíž dodržování je předpokladem pro dosažení účelu soudního řízení, totiž zajistit spravedlivou ochranu práv a oprávněných zájmů účastníků řízení.4 Pojetí formální a materiální pravdy s sebou nese přirozeně řadu filosofických aspektů. Samotný pojem pravdy je předmětem zkoumání filosofie, konkrétně filosofické disciplíny ontologie. Problematikou poznatelnosti se zabývá teorií poznání, nazývaná též...
|
|
|
Lidská práva v soukromém právu
Ondřejek, Pavel ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
116 KAPITOLA 8 Záv r P edkládaná práce je pokusem ut ídit a strukturovat v obecné rovin základní p ístupy k úloze lidskoprávních norem v soukromém právu, a to jak z hlediska právn teoretických p ístup k této problematice, tak z hlediska právní praxe. Cílem tedy není vytvo ení nové teorie, nýbrž vybrat ze stávajících p ístup p esv d ivé argumenty pro a proti ú inku t chto ústavn právních norem v soukromém právu a pou- kázat na výhody pojetí ústavního práva jakožto právního odv tví zast ešujícího jak soukromé, tak i ve ejné právo. Z popisu jednotlivých model tohoto p sobení podrobn popsaných v 6. kapitole (zejm. p ímý, nep ímý horizontální ú inek základních práv, vylou ení p ímého ú inku základních práv, doktrína státního zásahu - státní akce, pozitivní zá- vazek státu) vyplynulo, že p es snahu o abstrakci z ejm p i popisu sou asného právního stavu nem že být otázka p sobení základních práv v soukromém právu zjednodušen vysv tlena pomocí jediné teorie nebo jediného modelu. Moderní metody interpretace práva (ústavn konformní interpretace, princip proporcionality) spolu s bezprost ední aplikovatel- ností sou asných ústav, proza ováním právního ádu ústavními principy351 a koncepcí pozitivního závazku státu vytvá ejí složitou sí vztah , prost ednictvím kterých ústavní právo, resp. lidská práva získávají...
|
|
| |
|
| |
|
|
Mezery v zákonném a smluvním právu
Voda, Jiří ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
56 poukazovat na zanedbání péče ze strany ošetřujícího lékaře, tedy na postup non lege artis216 . V krajním případě by byl lékař vystaven i riziku trestního stíhání217 případně občanskoprávní žalobě na náhradu škody. V případě soudního řešení celé věci bude na zdravotnickém zařízení, aby prokázalo existenci informovaného nesouhlasu. Z tohoto pohledu se jeví jako klíčové, zda byla řádně vedena zdravotnická dokumentace a bude dostupný písemný (byť jak naznačeno výše i třeba nepodepsaný) negativní revers. Pokud bude písemné zachycení reversu nedostupné (např. proto, že se dokument ztratil), lze jej stále prokázat svědecky, nicméně důkazní pozice zdravotnického zařízení tím bude zcela jistě oslabena. Za nesouhlas pacienta s navrhovanou zdravotní péčí se nepovažuje situace, kdy je lékařem doporučen určitý léčebný postup, ale zároveň jsou uvedeny určité reálné alternativy a pacient se rozhodne pro jinou možnost než tu, jež doporučil lékař. V takovém případě jde o pouhou svobodnou volbu mezi dostupnými možnostmi. Pro postavení lékaře by bylo v takové situaci vhodné, aby pacient podepsal informovaný souhlas, v němž by pacientova volba jiné než doporučované alternativy byla zanesena. 7 Závěr Cílem právní úpravy informovaného souhlasu se zákrokem je dosáhnout určitého stupně ochrany práv pacientů. Pozitivní právo...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.