|
|
Integrace jazzových prvků ve vlastní kompoziční práci - jako doplňková písemná práce
Horká, Kateřina ; FILAS, Juraj (vedoucí práce) ; Tóth, Miroslav (oponent)
Abstrakt
V této práci se zabývám tématem integrace jazzových prvků do vážné hudby ve vlastní tvorbě. Spojení jazzu s vážnou hudbou je předmětem diskuzí hudební veřejnosti celého 20. století. Od počátku vzniku jazzu došlo u některých skladeb k syntéze a následnému prolínání tohoto žánru s vážnou hudbou. Tyto tendence vycházejí z historie, v určitém okruhu skladatelů přetrvávají až dodnes.
První vlnou byli skladatelé na přelomu století až do první poloviny 20. století. Počínaje francouzskými impresionisty - Maurice Ravel, dále po Pařížskou šestku - Darius Milhaud, Francois Poulenc i Artur Honneger. Nesmí zde chybět ani Igor Stravinskij. U nás toto stylové období zastupovali Bohuslav Martinů, Erwin Schulhof a zejména Jaroslav Ježek.
Druhá vlna těchto tendencí začala v 60. letech, kde dostala i svůj název "třetí proud". U nás ho zastupovali zejména Alexej Fried, Pavel Blatný, Milan Svoboda a další. Téma syntézy jazzu a vážné hudby je aktuální dodnes, mnoho skladatelů ji považuje za své kompoziční východisko.
Samozřejmě během 20. století došlo k velkému narůstání počtu stylů v populární hudbě a dochází i k jejich syntéze s vážnou hudbou. Je to velmi široké téma a tak chci práci omezit pokud možno jen na svoji tvorbu ovlivněnou jazzem.
|
|
|
Česká tvorba koncertního melodramu 2. poloviny 20. století a začátku 21.
Kux, Martin ; FILAS, Juraj (vedoucí práce) ; KURZ, Ivan (oponent)
Bakalářská práce s názvem Česká tvorba koncertního melodramu 2. poloviny 20. století a začátku 21. století s analýzou čtyř vybraných děl se zabývá pohledem na tvorbu českého koncertního melodramu jako specifického žánru, spojujícího mluvené slovo a hudební složku, který u nás má historicky významnou tradici.
Hlavní zacílení práce je směřováno na chronologický vývoj a různá skladatelská pojetí u nás v cca posledních 50 letech. Pro názornou demonstraci problematiky jsou v práci prezentovány čtyři melodramy autorů různých generací. Prostřednictvím jejich analýzy práce zachycuje, jakými stylovými směry a vývojem forma českého koncertního melodramu prochází.
|
|
|
Uplatnění koncertantního principu v dílech Alfreda Schnittkeho
Fila, Jan ; RIEDLBAUCH, Václav (vedoucí práce) ; FILAS, Juraj (oponent)
Koncertantní princip je jedním z kompozičních prostředků, který provází západoevropskou
hudbu více než čtyři sta let. Východiska této historické techniky jsou využívána až do
současnosti. Před badatelem vystává otázka: Funguje koncertantní princip i v novější hudební
literatuře, nebo se pouze jedná o relikt dávné minulosti? V posledních několika desítkách let
byl jednou z nejvýraznějších osobností, která se zabývala využitím koncertantního principu rusko-německý skladatel Alfred Schnittke, který napsal několik desítek koncertantních děl.
V dějinách hudby po Druhé světové válce těžko nalezneme osobnost, která by se tímto
žánrem zabývala obšírněji. Cílem této diplomové práce je podrobněji prozkoumat, kterak
tento skladatel s touto technikou nakládá, jestli využívá jen historicky daných kompozičních
postupů, nebo je inovativně obměňuje. Jako metoda tohoto zkoumání byla zvolena analýza
velkého množství skladeb, na kterých je doloženo Schnittkeho užití a cílené využívání
koncertantního principu.
|
|
|
Dvojí přístup k sólovému hlasu v tvorbě Luciana Beria
Švarcová, Terezie ; FILAS, Juraj (vedoucí práce) ; KOPELENT, Marek (oponent)
Vokální složka prošla v artificiální hudbě dvacátého století značným
vývojem. Vedle kompozičních stylů, využívajících lidský hlas technikou bel canto,
se zvláště v druhé polovině dvacátého století plně rozvíjí typ vokálního projevu
stavějící svou podstatu na extended techniques. V této práci se zaměřuji na
kompoziční přístupy k sólovému hlasu v tvorbě Luciana Beria, který oba tyto
způsoby ve své tvorbě využívá. Přistupuje k nim odděleně nebo je v rámci
jednotlivého celku propojuje. Zde se zaměřuji na použití obou principů samostatně a na vybraných skladbách . Folk Songs a Sequenza III per voce
femminile - demonstruji tato odlišná pojetí práce s lidským hlasem. Uvádím
jejich charakteristické znaky, základním způsobem je analyzuji a porovnávám.
|
|
|
Vokální symfonie v tvorbě Vladimíra Sommera a Miloslava Kabeláče
Trojan, Pavel ; RIEDLBAUCH, Václav (vedoucí práce) ; FILAS, Juraj (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá žánrem vokální symfonie. V první kapitole se
autor zaměřuje na definování žánru v kontextu historickém, hudebně teoretickém
a sémantickém. Zvláštní pozornost je věnována postavení a funkci žánru
v symfonické tvorbě několika skladatelů. Těžištěm této magisterské práce je pak
analýza dvou zásadních českých děl druhé poloviny 20. století - Vokální symfonie
Vladimíra Sommera a Osmé symfonie ?Antifony? Miloslava Kabeláče. Předmětem
zkoumání je hudební forma a především potom začlenění, funkce a stylizace vokální
složky a její vliv na celkové vyznění díla.
|
|
|
Prolínání soudobé vážné hudby a jazzu ve vybraných příkladech
Sýkora, Tomáš ; FILAS, Juraj (vedoucí práce) ; BARTOŇ, Hanuš (oponent)
Prolínání žánrů vážné hudby a jazzu je nedílnou součástí dějin hudby 20. století. Oba žánry měly zásadní vliv na skladatele minulosti a výrazně ovlivňují i současné skladatele. V rámci tohoto procesu vznikly termíny jako třetí proud, crossover a fůze. Cílem této práce je demonstrovat různé přístupy tvorby, kde dochází k prolínání žánrů soudobé vážné hudby a jazzu. Zárověň je zde zohledněn vlastní kompoziční přístup inspirovaný touto problematikou.
|
|
|
Tradiční a soudobá hudba Kazachstánu 2. poloviny 20. století na příkladech tvorby současných autorů
Khinkov Aitbayeva, Nargiza ; FILAS, Juraj (vedoucí práce) ; KURZ, Ivan (oponent)
Tato práce pojednává o tradiční a soudobé hudbě Kazachstánu zejména ve 2.
polovině 20. století. Cílem nebylo pouze poukázat na dva rozdílné světy
skladatelů folkloristů a akademiků, ale vyzdvihnout predevším ty skladatele, u
kterých většinou dochází k propojení prvku těchto odlišných stylů.
Ve své práci predkládám generační rozdělení skladatelů podle různých
muzikologů, které doplňuji o svou vlastní generační tabulku, která není pouhým
sloučením publikovaných přehledů, ale je rozšířena o novou generaci. Mimoto se
vybraným autorům věnuji detajlněji a tyto poznatky dokládám na příkladu děl
zvolených skladatelů. Zejména analyzuji skladby těch autorů, kteří se liší jak
hudebním stylem, tak hudebním jazykem, a predevším odlišnými názory v
metodách komponování skladby.
|
|
|
Prostorová kompozice
Fila, Jan ; RIEDLBAUCH, Václav (vedoucí práce) ; FILAS, Juraj (oponent)
Tato práce pojednává o prostorových kompozicích se zvláštním zřetelem na skladby vzniklé po II. světové válce až do současnosti. Cílem práce je poukázat na uměleckou hodnotu těchto děl a zvláštnosti problematiky při jejich provozování.
|
|
|
Hudba v českém hraném filmu kompoziční postupy skladatelů české film ové hudby
Dušek, Jan ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; FILAS, Juraj (oponent)
Disertační práce Hudba v českém hraném filmu (Kompoziční postupy skladatelů české filmové hudby) je zaměřena na analýzu skladatelských prostředků ve vztahu k vizuální složce filmů. Úvodní kapitola je analýzou počátků konvence asociativní filmové hudby (hudby v těsném sevření s vizuální složkou) v českém němém a především raném zvukovém filmu. Druhá, nejrozsáhlejší kapitola je pak analýzou vybraných příkladů kompozičních postupů skladatelů ve vztahu k funkcím filmové hudby, které plní.
|
|
|
Vliv jazzu v českých klavírních koncertech
Košnarová, Zdeňka ; Filas, Juraj (vedoucí práce) ; Riedlbauch, Václav (oponent) ; Ivanovič, Marko (oponent)
Diplomová práce "Vliv jazzu v českých klavírních koncertech" pojednává o české jazzové scéně v první republice a po roce 1945. Připomenuta je také česká hudba na hranici žánrů. Následuje úvaha nad českými klavírními koncerty v první republice a po roce 1945 a výběr těch, které jsou silně ovlivněny jazzem (E. Schulhoff: Koncert pro klavír a malý orchestr, J. Ježek: Klavírní koncert, M. Svoboda: Concerto grosso pro housle, klavír a smyčcový orchestr, M. Hybler: Koncert pro klavír a orchestr op. 21). Jejich rozbor s notovými příklady tvoří další část práce. V závěru pojednává autorka o tom, které prvky jazzové hudby použila ve svém klavírním koncertu "Za nebem".
|
host ::
RSS.