|
|
Možnosti smluvní limitace nebo smluvního vzdání se práva na náhradu škody/újmy
Otčenášková, Jana ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Účelem této diplomové práce je analyzovat, zda je v českém právu přípustné smluvní omezení odpovědnosti za škodu (resp. náhrady škody), jaké jsou limity tohoto omezení a jaké by měly být. Pozornost je přitom soustředěna na otázku limitace práva na náhradu škody předem. Diplomová práce se skládá z úvodu, deseti kapitol a závěru. První čtyři kapitoly poskytují podkladové informace a terminologii nutnou pro zbývající část práce, jako je odpovědnost za škodu, její dělení, předpoklady a rozsah. V páté kapitole je představeno spektrum způsobů limitace a principielní základy limitace. Šestá, sedmá a osmá kapitola se zabývají samotnou možností limitace odpovědnosti za škodu ve třech oblastech: současné občanské a obchodní právo a nové občanské právo dle z. č. 89/2012 Sb., tzv. nového občanského zákoníku. Devátá kapitola pak poskytuje krátký pohled do německé regulace otázky ještě předtím, než jsou v desáté kapitole poskytnuty závěry o možné praktické regulaci v českém právu. Kapitola šestá zabývající se současným obchodním právem shrnuje vývoj ve zkoumané otázce a identifikuje omezení v tomto ohledu. V kapitole sedmé je hluboce zkoumán význam a smysl § 574 odst. 2 občanského zákoníku a docházím k závěru, že i v režimu občanského zákoníku je možné limitovat předem výši náhrady škody. Osmá kapitola zkoumá nový...
|
|
|
Prevenční povinnost v českém a německém občanském právu
Scholle, Jan ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá významem prevenčních povinností v českém deliktním právu. Práce se zaměřuje na podrobnou analýzu několika ustanovení občanského zákoníku, přičemž stěžejní oblast zájmu představuje § 415 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů ("OZ"). Poznatky o prevenčních povinnostech v OZ jsou konfrontovány s úpravou v německém deliktním právu a s ekonomickou analýzou českého deliktního práva. Výstupem práce jsou doporučení ke změnám znění i výkladu prevenčních povinností a jejich srovnání s úpravou nastolenou zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem ("NOZ"), účinným od 1. ledna 2014. První kapitola pojednává o vývoji výkladu stěžejních ustanovení OZ zakládajících prevenční povinnosti. Stručně zkoumá základní prvky stavby deliktního práva a jejich vztah k prevenční povinnosti. Z těchto zjištění vychází při nalézání pozice prevenčních povinností v tomto systému a limitů jejich aplikace. Pravidelné nedostatky v jejich výkladu ilustruje na několika soudních rozhodnutích. V kapitole druhé je v základních rysech nastíněn systém deliktního práva vystavěný německým občanským zákoníkem (BGB). Dále jsou rozebrána kritéria aplikace prevenčních povinností, které byly v německém deliktním právu zcela vyvinuty judikaturou a naukou. Získané poznatky jsou mimo jiné...
|
|
|
Subjektivní odpovědnost a pojem zavinění v české a německé úpravě deliktního práva
Lovětínský, Vojtěch ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
100 Resumé Subjektivní odpovědnost a pojem zavinění v české a německé úpravě deliktního práva Cílem této diplomové práce je představení a právní srovnání české a německé úpravy deliktního práva - práva odpovědnosti za škodu porušením mimosmluvní povinnosti - v oblasti subjektivní odpovědnosti a pojmu zavinění jako jednoho z předpokladů této odpovědnosti. To, že předmětem je deliktní úprava těchto dvou právních řádů, není projevem libovůle, nýbrž zejména skutečnosti, že se nový občanský zákoník z roku 2012 velkým dílem inspiroval právě německou koncepcí deliktního práva v oblasti subjektivní odpovědnosti. Tato práce se tak snaží nejen poskytnout srovnání občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. s občanským zákoníkem z roku 2012, nýbrž také jeho komparaci s německým BGB. Práce je složena ze čtyř částí - "Pojem deliktního práva", "Obecné předpoklady odpovědnosti za škodu v základních deliktních klauzulích", "Pojem zavinění a jeho druhy" a "Subjektivní odpovědnost". Každá část s výjimkou části první je rozdělena do tří kapitol, z nichž se každá věnuje jednomu z občanskoprávních kodexů - občanskému zákoníku č. 40/1964 Sb., německému občanskému zákoníku a občanskému zákoníku z roku 2012. První část práce stručně vymezuje pojem deliktního práva a jeho funkce, konkrétně spravedlivou náhradu škody, předcházení škodám a...
|
|
|
Systematika a charakteristika věcných práv - komparace Česká republika, Francie
Milotová, Martina ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Cílem této diplomové práce je srovnat právní úpravu věcných práv v českém a francouzském právním řádu. Vzhledem k aktuální situaci, kdy počínaje 1.1.2014 vstupuje v účinnost nový občanský zákoník, pojednává tato práce i o novinkách v úpravě věcných práv zavedených zákonem č. 89/2013 Sb., občanský zákoník. Tato práce se skládá ze sedmi kapitol. V první z nich uvádím cíle diplomové práce, její stručný obsah a postup vypracování. V kapitole druhé až šesté práce konkrétně pojednává o věcných právech a jejich institutech. V každé z těchto kapitol je nejprve uvedena česká právní úprava podle současného občanského zákoníku. Následuje pojednání o francouzské úpravě a srovnání, zda jsou úpravy stejné, obdobné, či mírně nebo zcela odlišné. Nakonec je u většiny kapitol přiřazeno i srovnání s novým občanským zákoníkem, zejména jestli zachovává původní právní úpravu nebo naopak zavádí nové pojmy či instituty nebo mění pojetí či režim institutů stávajících. A pokud přináší novinky, zda se tím přiklání k francouzské úpravě nebo zda zvolil řešení zcela odlišné. Kapitola druhá pojednává o věcných právech obecně. O jejich pojetí a systematice. Práce se zabývá tím, jak jsou věcná práva definována či charakterizována a kde můžeme najít relevantní právní úpravu. Třetí kapitola se zabývá pojmem věci. Zejména je...
|
|
|
Nájem bytu
Pavlíková, Petra ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Resumé - v češtině Tato práce pojednává o právní úpravě nájmu nedružstevního bytu. Jejím cílem je popsat současnou právní úpravu (podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., v platném znění) v této oblasti s přihlédnutím k občanskému zákoníku č. 89/2012 Sb. u každé z jednotlivých kapitol. Pojednává se zde obecně o právní úpravě nájemního bydlení, přičemž obecným historickým vývojem se zabývá marginálně. Práce je zaměřena primárně na oblast nájemného a úhrad za plnění, která jsou s užíváním bytu poskytována (kapitola č. 6 této práce). V této části je také pro pochopení problematiky stručně pojednáno o historickém vývoji, a to od období 1. světové války, do současnosti a s výhledem do budoucnosti. Práce ve svých počátečních kapitolách stručně pojednává o obecné nájemní smlouvě a jejích náležitostech, o formě nájemní smlouvy a jejích subjektech. Dále se věnuje principu ochrany nájmu bytu, a kde a jak se taková ochrana projevuje. Popisuje, kde se právní úprava nájmu bytu v našem právním řádu nachází a jaký charakter mají pojmové znaky tohoto právního institutu, které blíže rozebírá. Okrajově pak popisuje pojmové znaky odlišující ji od jiných smluvních typů. Podrobněji se zabývá předmětem smlouvy o nájmu bytu a analyzuje pojem byt a jeho příslušenství. Zabývá se obecnými i zvláštními náležitostmi smlouvy a...
|
|
|
Europeizace soukromého práva
Lederer, Vít ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
v českém jazyce Předmětem této diplomové práce je problematika europeizace soukromého práva. Úvodní první kapitola se skládá ze dvou částí. Zaměřuje se na vymezení pojmu europeizace soukromého práva a dále se zabývá jejími základními metodami. Pokouší se rozlišit centralistické a necentralistické způsoby sbližování soukromého práva. Druhá kapitola zkoumá, zda je unifikace soukromého práva zapotřebí a zda je vůbec proveditelná. Pojednává o důvodech, které sjednocování soukromého práva podporují, stejně jako o argumentech, které ho zpochybňují. Třetí kapitola popisuje několik akademických iniciativ, které se zabývají vytvářením jednotného soukromého práva. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na evropské smluvní právo. Pojednává o jeho pojmu, popisuje některé významné unifikační mezinárodní nástroje, soustředí se na problematiku ochrany spotřebitele, vytváření společných evropských zásad smluvního práva a politickou a veřejnou diskusi. Pátá kapitola popisuje projekt společného referenčního rámce a závěrečná šestá kapitola pojednává o evropském deliktním právu.
|
|
|
Kupní smlouva-problémová místa převodu vlastnictví k nemovitostem
Kysilka, Zbyněk ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
1 Abstrakt Cílem této práce je objasnit problémy, které vznikají při převodu vlastnictví k nemovitosti prostřednictvím kupní smlouvy. Hlavním důvodem pro vypracování práce na toto téma byl nepopiratelný význam smluv o převodu vlastnictví k nemovitosti a jejich značný ekonomický dosah. Práce je rozdělena na úvod a závěr, mezi kterými je pět kapitol, přičemž každá kapitola se zabývá jiným rysem kupní smlouvy nebo případným problémem, ke kterému může dojít při uzavírání takové smlouvy. První kapitola obecně definuje kupní smlouvu o převodu nemovitostí a je rozdělena do pěti částí. První část popisuje historický vývoj úpravy kupní smlouvy. Druhá část se zabývá její úpravou dle zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen "nový občanský zákoník"). Třetí část charakterizuje hlavní znaky kupní smlouvy o převodu nemovitosti. Část čtvrtá se ve třech poddílech zabývá podstatnými náležitostmi kupní smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitosti, a to předmětem, kupní cenou a identifikací smluvních stran. Ve všech výše uvedených částech se práce snaží poskytnout čtenáři návod, jak řešit možná rizika a problémy pomocí změn či úprav jednotlivých ujednání ve smlouvě v mezích účinné legislativy. Kapitola druhá se zabývá problematikou předkupního práva a jiných vedlejších ujednání při kupní smlouvě. Je rozdělena do čtyř samostatných částí....
|
|
|
Předpoklady nabytí dědictví
Vocetka, Jan ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
1 Resumé Tato diplomová práce se zabývá předpoklady nabytí dědictví. Cílem této diplomové práce je poskytnout náhled do problematiky dědického práva a podrobně popsat a dále analyzovat jednotlivé předpoklady dědické posloupnosti, což jsou podmínky, jejichž splněním zákon podmiňuje nabytí dědictví. V této práci se systematicky zabývám dědickým právem obecně, základními zásadami dědického práva, právními prameny dědického práva a dalšími instituty dědického práva, včetně několika nových institutů, které jsou upraveny v novém občanském zákoníku. Hlavní část této práce se věnuje rozboru jednotlivých předpokladů dědické posloupnosti. Tato práce se člení na čtyři kapitoly. V kapitole první, která pojednává o dědickém právu obecně, se zabývám úvodem do dědického práva a základními pojmy. Ve druhé kapitole se věnuji základním zásadám dědického práva. Tato kapitola je členěna na tři podkapitoly, které se samostatně zabývají dle mého názoru vůdčími zásadami dědického práva. První podkapitola pojednává o zásadě osobní autonomie. Druhá podkapitola o zásadě univerzální sukcese a třetí o zásadě přechodu majetku zůstavitele na dědice jeho smrtí. Kapitola třetí se věnuje současné právní úpravě dědického práva v České republice. Uvádím zde výčet pramenů dědického práva a to jak hmotného tak i procesního. Kapitola čtvrtá je...
|
|
|
Instituty dědického práva
Stachová, Monika ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Resumé Předmětem této diplomové práce je analýza základních institutů dědického práva před a po rekodifikace soukromého práva v České republice. S ohledem na blížící se účinnost zákona č. 89/2012 Sb., nového občanského zákoníku, který nahradí současný občanský zákoník č. 40/1964 Sb., a který do oblasti dědického práva přináší významné změny, jsem si za cíl práce stanovila podat ucelený obraz vybraných institutů dědického práva ve světle těchto konkrétních změn, jejich zhodnocení a nastínění přínosných a problematických oblastí. Diplomová práce je rozdělena do pěti základních kapitol, z nichž se každá zaměřuje na konkrétní oblast dědicko-právních institutů V úvodní kapitole diplomové práce vymezuji pojem a právní úpravu dědického práva v České republice. Stručně vymezuji také základní principy, které jsou pro dědické právo stěžejní, přičemž zdůrazňuji princip autonomie vůle, který je hlavní zásadou, na které nová právní úprava dědického práva stojí. Druhá kapitola objasňuje pojem dědického institutu a nastiňuje nové instituty dědického práva. V závěrečné části kapitoly je také konkretizován cíl diplomové práce. Třetí kapitola čtenáře seznamuje se základními předpoklady dědického nástupnictví, kdy k přechodu majetku zemřelé osoby na dědice dochází kumulativním splnění předpokladů, jimiž jsou smrt zůstavitele,...
|
|
|
Zastoupení
Čermáková, Nikola ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Zatoupení Diplomová práce na téma zastoupení je zaměřena obecně na institut zastoupení, přibližuje základní pojmy a rozlišení způsobů zastoupení. Vzhledem k rozsahu diplomové práce však není možné obsáhnout pojednání o všech formách zastoupení, proto je práce zaměřená na zastoupení hmotněprávní, ať již smluvní, zákonné, a dále na konkrétní formy zastoupení, především opatrovnictví člověka a právnické osoby, poručnictví, či zastupování právnických osob. V diplomové práci jsou obsaženy jak informace o historickém vývoji institutu zastoupení, především od všeobecného zákoníku občanského a tedy počátku 19. století. Hlavní částí práce pak je komparace aktuální právní úpravy obsažené v občanském zákoníku z roku 1964 a novým občanským zákoníkem účinným od 1.1.2014. Vyzdvihnuty jsou zásadní změny, které v brzké budoucnosti nastanou v právní úpravě zastoupení, jakož i nastíněny základní problémy, které by tato úprava mohla při aplikaci v praxi přinést. Poukázáno je taktéž na úpravu zastoupení v rámci evropského práva, konrkétně na Principy evropského smluvního práva a Návrh společného referenčního rámce.
|
host ::
RSS.