|
|
Spotřebitelské smlouvy; Přímý prodej v ČR, EU, USA
Strnadel, Dalibor ; Dvořák, Jan (oponent) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou přímého prodeje, na kterou je nahlíženo zejména z pohledu soukromoprávní ochrany spotřebitele. Autor zkoumá právní úpravu spotřebitelských smluv uzavíraných mimo obchodní prostory, a to v České republice, v Evropské unii a ve Spojených státech amerických. Práce je rozdělena do šesti kapitol. V kapitole první autor definuje přímý prodej a seznamuje čtenáře s pojmy, které jsou v dalších částech této práce používány. Představeny jsou také jednotlivé formy přímého prodeje, a to osobní prodej, prodej na skupinových setkáních a prodej na základě výslovného přání zákazníka. Závěrečná část této kapitoly obsahuje srovnání přímého prodeje s prodejem na dálku. V kapitole druhé autor předkládá stručný přehled právní úpravy přímého prodeje. Na komunitární úrovni se jedná o směrnici 85/577EHS o smlouvách uzavřených mimo obchodní prostory, která byla do českého právního řádu implementována vybranými ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Přehled právní úpravy je doplněn také o krátký historický exkurz. Jádrem této diplomové práce je kapitola třetí. Autor pomocí komparativní metody zkoumá, jakým způsobem byla jednotlivá ustanovení směrnice 85/577/EHS do českého právního řádu implementována. Autor však nezůstává u pouhého srovnání evropské právní...
|
|
|
Neplatnost v občanském právu
Langhans, Martin ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Práce se zabývá pojmem neplatnosti, jako institutem občanského práva. Podává teoretický výklad o druzích neplatnosti, jejich společných znacích a odlišnostech. Zvlášť podrobně jsou zkoumány jednotlivé důvody neplatnosti s přihlédnutím k judikatuře. Důraz je kladen především na srovnání úpravy neplatnosti dle stávajícího a nového občanského zákoníku.
|
|
|
Dědění ze závěti
Schneiderová, Martina ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Dědické právo je část občanského práva, jejímž hlavním cílem je zajistit dědickou posloupnost v průběhu generací. K nabytí dědictví dochází v okamžiku smrti zůstavitele. Posléze je z úřední povinnosti zahájeno řízení o dědictví. Účelem mé diplomové práce je analyzovat institut dědění ze závěti. Ve skutečnosti však existují dvě možnosti dědického nástupnictví. První z nich je dědění ze zákona a druhou možnost představuje dědění ze závěti. Přestože je zákonná posloupnost v občanském zákoníku zmíněna na prvním místě, dědění ze závěti zaujímá první místo v praxi. Dědicové ze zákona totiž nastupují, pokud zůstavitel nezanechá závěť. Výjimku tvoří neopomenutelní dědicové. K dědění ze závěti dochází na základě dědického titulu, kterým je závěť, někdy též nazývaná poslední vůle zůstavitele. Aby byla závěť platná, je nutné ji sepsat v souladu s ustanoveními občanského zákoníku. Diplomová práce se skládá z pěti kapitol, z nichž se každá zabývá různými aspekty dědění ze závěti. Kapitola první je úvodní a je v ní mimo jiné vyložen historický kontext dědění ze závěti. Druhá kapitola nazvaná "Předpoklady dědění" nejprve definuje základní terminologii používanou v této práci, např. dědické právo v subjektivním a objektivním smyslu, dědic, zůstavitel atd. Poté jsou popsány jednotlivé předpoklady dědění. Kapitola třetí...
|
|
|
Porovnání manželských majetkových režimů v českém a francouzském právu
Mackuliaková, Michaela ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo srovnání majetkových poměrů manželů v českém a francouzském právním řádu. Práce se zabývá různými aspekty "režimu společného jmění manželů" podle českého Občanského zákoníku, "zákonného režimu" podle francouzského Code civil a "zákonného režimu" podle nového českého Občanského zákoníku s účinností od 1. 1. 2014. Cílem práce bylo dále dokázat, zda existují obdobné výchozí pozice, ze kterých zákonodárci obou zemí při koncipování majetkových manželských režimů vycházely. V případě, že v některém právním řádu pozitivní právní norma neexistuje, práce zkoumá, zda praxe nebo judikatura dovodila závěry obdobné nebo zcela odlišné v obou zemích. Sekundárním cílem je srovnání stávající a nové české právní úpravy a zhodnocení posunu v přístupu k institutu společného jmění manželů. V manželském majetkovém právu se tradičně střetávají dva zájmy, individuální zájem každého manžela a zájem společný manželskému svazku. Je důležité sladit tyto dva zájmy do té míry, aby jim byla poskytnuta dostatečná ochrana, ale aby to na druhé straně neznamenalo omezení způsobující averzi k institutu manželství jako takovému. Práce se skládá ze čtyř kapitol, z nichž každá se zabývá různými aspekty společného a výlučného majetku ve Francii a v České republice. Úvodní kapitola definuje základní pojmy...
|
|
|
Dědické tituly v průběhu času
Váňa, Dalibor ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
- Dědické tituly v průběhu času Diplomová práce popisuje a rozebírá vývoj dědických titulů od právní úpravy starověkého Říma až po právní stav de lege ferenda. Dědické tituly jsou nezbytnou součástí dědického práva. Prostřednictvím dědických titulů dochází k zachovávání hodnot, když zůstavitelův majetek přechází z generace na generaci. Dědické tituly, resp. dědické právo přispívá k právní jistotě a ke kontinuitě v právních vztazích mezi subjekty soukromého práva. Tématem diplomové práce jsou dědické tituly, které jsou právním důvodem pro nabytí dědictví. Stěžejní částí práce je právní úprava dědických titulů v současném občanském zákoníku a v novém občanském zákoníku a jejich vzájemná komparace. Výklad o ustanoveních dědického práva je doplněn nejdůležitějšími poznatky z judikatury. Historický exkurs začíná v římském právu, které je považováno za základ novodobého soukromého práva a pokračuje krátkým exkursem do středověkého práva. Diplomová práce se poté zabývá všeobecným občanským zákoníkem (ABGB) z roku 1811. Tento civilní kodex se stal první moderní kodifikací občanského práva na našem území. Všeobecný občanský zákoník platil až do počátku padesátých let dvacátého století, kdy byl po nástupu komunistů k moci nahrazen socialistickým právem. Došlo ke zrušení mnoha tradičních právních institutů,...
|
|
|
Smlouvy uzavírané prostředky komunikace na dálku - úprava tzv. distančních smluv
Jozová, Hana ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Smlouvy uzavírané na dálku (tzv. distanční smlouvy) jsou jedním ze dvou typů spotřebitelských smluv výslovně upravených občanským zákoníkem (druhým typem jsou smlouvy sjednávané mimo provozovnu, tzv. podomní obchody). Spotřebitelské smlouvy nejsou novým smluvním typem, jedná se pouze o speciální pojmenování klasických smluv (např. o koupi, o dílo), pro něž je charakteristické, že jsou uzavírány mezi spotřebitelem a dodavatelem. Pro účely spotřebitelských smluv je dodavatelem osoba jednající v rámci své obchodní nebo podnikatelské činnosti, naproti tomu spotřebitelem se rozumí osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci obchodní nebo podnikatelské činnosti. Právě potřeba chránit ve zvýšené míře spotřebitele, jakožto slabší stranu smluvního vztahu, vedla k zařazení dosud neznámého institutu spotřebitelských smluv do právní úpravy. To bylo realizováno zákonem č. 367/2000 Sb., jehož prostřednictvím se do našeho právního řádu promítly 3 směrnice ES, a to směrnice Rady 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, směrnice Rady 85/577/EHS o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku. Distančními smlouvami jsou spotřebitelské smlouvy,...
|
|
|
Vypořádání společného jmění manželů
Muzikář, Martin ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Tato diplomová práce vychází především z judikatury a odborných článků, které poskytují hlubší náhled na poměrně strohou právní úpravu. Jistě by mohla být vypracována detailnější úprava vypořádání společného jmění manželů, rozhodování v těchto věcech však nesmí připomínat "právní stroj", který je omezen mantinely jednotlivých ustanovení zákona. Klíčovou roli zde totiž hraje úsudek zkušeného právníka, který po analýze dané situace rozhodne o věci v duchu příslušných pružných ustanovení zákona. Při zpracovávání této práce jsem se proto musel vypořádat s rozdílnými názory na daný problém i s neaktuálností některých myšlenek. Práce reaguje na poměrně velký počet výkladových sporů, kdy nechybí ani vyjádření vlastního názoru k dané problematice podpořené příslušnými argumenty. V současné době musíme čelit velmi znepokojivému faktu, že počet uzavřených sňatků od roku 1989 dramaticky klesá. Tuto problematiku jsem blíže analyzoval v kapitole první a upozornil jsem na některé stimuly, které by mohly tento trend oslabit. Velice přínosný by zde byl sociologický výzkum faktorů, které mají za následek tento nepříznivý vývoj. V budoucnu tak bude zajímavé sledovat, jak tato čísla ovlivní nová právní úprava (tj. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Myslím si, že k žádné viditelné změně nedojde, neboť nový...
|
|
| |
|
| |
|
|
Právní úprava nájmu bytu se zaměřením na nájemné
Zítková, Jana ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Stávající právní úprava nájmu bytu, která v řadě případů vychází z úpravy komunistické, se jeví jako ne zcela uspokojivá. Z důvodu plynulého přechodu právních a společenských vztahů k demokratickým principům proběhla na základě § 871 odst. 1 obč. z. transformace práva osobního užívání bytu v právo nájmu bytu na dobu neurčitou. Přestože byla tato norma vložena do přechodných ustanovení občanského zákoníku, její důsledky jsou trvalé. Existence dvou úrovní nájemného - dříve regulovaného, nyní deregulovaného dle zák. č. 107/2006 Sb., a smluvního - znamená diskriminaci jak v řadách pronajímatelů, tak nájemců, kteří platí regulované nájemné bez ohledu na svou sociální situaci. Projevem nevyhovující právní regulace nájmu bytu je i častá ingerence Ústavního soudu v této oblasti, který neredukuje svou funkci jen na negativního zákonodárce. Opakovaně upozorňuje na ústavněprávní nedostatky právní úpravy nájemného a vyzývá nejen zákonodárce, ale i obecné soudy k řešení. Rozpory v judikatuře ÚS a obecných soudů však nepřispívají k právní jistotě. Účinnost českých právních nástrojů je přitom předmětem přezkumu Evropského soudu pro lidská práva, jehož jurisdikci ČR podléhá. V této souvislosti je nutné upozornit na rozhodnutí ESLP ve věci Hutten-Czapska, tedy v pilotním případu ve vztahu k regulaci nájemného v Polsku. ESLP...
|
host ::
RSS.