|
|
Edward IV. z pohledu soudobých kronik
Láníček, Jan ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na srovnání tří kronik z doby vlády Edvarda IV. Jde o Kroniku croylandského opatství, Historia Anglicka Polydora Vergila a Londýnskou kroniku. Zaměřuji se na srovnání konstrukce obrazu krále Jindřicha VI. a Edvarda IV., důvody rozdílů a podobností v popisu událostí- ovlivnění politickými proudy, rozsahem zájmů a vzdělaní autora, jeho osbními motivcemi. Kronika croylandského opatství představuje monastickou kroniku, jejímž autorem je člen dvora Edvarda IV. Polydore Vergil je humanistický učenec, který sepsal na žádost Jindřicha VII. tudorskou reinterpretaci anglických dějin. Autorem Londýnské kroniky byl Robert Fabyan, radní města Londýna stojící v čele soukenického cechu. Z rozporů a podobnosti jejich interpretace dění budu posuzovat možnosti práce s jejich kronikami
|
|
|
Politické působení Anselma z Canterbury
Kalina, Jan ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na politické působení sv. Anselma a analyzuje období strávené v úřadech převora a opata v Bec a arcibiskupa v Canterbury. Během let prožitých v normandském klášteře převzal úlohu učitele a misionáře a nasbíral značné množství vědomostí a zkušeností, jež jej připravily na budoucí dráhu metropolity. Soustředil jsem se především na teorie a tradice, které přijal za své a jež později sám obohatil, ale též v krátkosti představuji některé z jeho nejvýznamnějších původních teologicko-filozofických textů. Zmiňuji důležitou roli Lanfranca z Pavie v jeho životě, na jehož církevní reformu se v Anglii snažil Anselm navázat. Zastával pontifikát v období vlády dvou králů, Viléma II. Ryšavého a Jindřicha I. Studium pramenů potvrzuje, že oba muži se značně politicky i povahově lišili. Za panování Viléma II. se coby arcibiskup pokoušel uplatnit své teorie v praxi, především pak učení o spoluvládě. Setkával se ovšem s neutuchajícím odporem dvora. Po jeho předčasné smrti se metropolitova situace dramaticky změnila, neboť Jindřich I. se ukázal být mužem kompromisu. Na konci života nalézáme Anselma na vrcholu politické kariéry, kdy se mu podařilo dosáhnout jednoty a spolupráce s králem.
|
|
|
Postavení ordálu v systému středověké spravedlnosti a důvody jeho užití
Brázdová, Lucie ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Hlavním tématem této bakalářské práce jsou různá zdůvodnění existence ordálů (neboli božích soudů) ve středověkém právním systému. První dvě kapitoly jsou věnovány definici ordálu a stručnému uvedení do kontextu historie ordálu s důrazem na Evropu. Následující část se zaobírá analýzou jednotlivých právních pramenů z oblasti Čech, Irska a Anglie a jejich komparací. Ukazuje jak rozdíly v použitých druzích ordálů, tak případy, v jakých se v právních textech ocitají. Poslední část představuje možná zdůvodnění užití ordálů a snaží se na ně nahlížet z pohledu jejich provázanosti s přísahou jako dalším středověkým důkazním prostředkem
|
|
|
Politika Eduarda I. na Britských ostrovech a ve Francii
Kovaříková, Šárka ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Diplomová práce je rozdělena do kapitol podle zemí, kterým se Eduard I. za své vlády věnoval či je dobýval, tedy Wales, Irsko, Skotsko a Francie. Vnitřní události v Anglii, ať již se jednalo o reformu zákonů či šlechtickou opozici, jsou zmíněny pouze okrajově, neboť nespadají pod zahraniční politiku, i když ji mohou ovlivňovat. Wales a Irsko byly považovány za vnější součásti anglického království, proto jsou na prvním místě; Skotsko bylo nejméně do roku 1290 samostatnou zemí. Jednotlivé kapitoly neobsahují pouze popis událostí v těchto zemích v letech 1272 až 1307, ale také přehled událostí předcházejících, příčin Eduardových válečných tažení. Důvodem je snaha o osvětlení dění a častá nedostupnost literatury věnující se této problematice.
|
|
|
Anglikánská církev: srovnání vývoje za vlády Jindřicha VIII. a Eduarda VI.
Vozabulová, Diana ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá komparací vývoje anglikánské církve za vlády Jindřicha VIII. a jeho syna Eduarda VI. V první části práce je stručně nastíněno pozadí vlády Jindřicha VIII. a Eduarda VI., za kterého stát spravovala regentská rada. Dále je zde zmíněn Jindřichův rozvod s Kateřinou Aragonskou, neboť tato událost vedla k osamostatnění anglické církve od Říma. Rovněž se práce zabývá ustavováním anglikánské církve ve 30. letech 16. století pomocí zákonů a nařízení vydaných parlamentem, které upevnily moc anglického krále nad církví. Druhá část se věnuje tomu, jak se v průběhu 30. a 40. let formovala doktrína a ustanovovala liturgie, přičemž důležité odlišnosti vývoje týkající se např. výkladu eucharistie nebo pohledu na celibát a kněžská manželství jsou porovnány s následujícím vývojem za vlády Eduarda VI. Dílčí kapitoly této části porovnávají a dávají do souvislostí jednotlivé události, které jsou pro vývoj anglikánské církve charakteristické, jako např. rozpuštění klášterů, zrušení zádušních nadací, vydání anglického překladu Písma nebo Knihy společných modliteb. Předmětem této práce je rovněž postavení panovníka v rámci anglikánské církve a vytváření obrazu jeho svrchovanosti. Práce také zmiňuje vliv a působení duchovních a politiků v panovníkově okolí, kteří, jako např. Thomas...
|
|
|
Království v Akkonu
Janoš, Ondřej ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce je zachycení základních problémů existence Království v Akkonu v letech 1187 - 1291. První část práce stručně nastiňuje situaci v Palestině v době prvních křížových výprav, vzniku Jeruzalémského království, vzrůstu jeho významu a prestiže v politické situaci Blízkého východu. Kapitola končí osudnou bitvou u Hattínu. Druhá kapitola, která je hlavní částí celé práce, je pak věnována snaze o obnovu království během 3. křížové výpravy, vnitřním sporům mez jednotlivými frakcemi, odporu šlechty vůči centralizované panovnické moci, snaze o udržení obsazených území, a problémům, které vedly k pádu království dobytím hlavního města Akkonu v roce 1291. V této kapitole se také snažím představit historické osobnosti, které měli na dějinný vývoj ve Svaté zemi vliv. Klíčová slova křížové výpravy, království, šlechta, Akkon, Jeruzalém, Antiochie, Byzantská říše, muslimové, křesťané
|
|
|
North-Italian communities in the House of Hohenstaufen's Era: Venezia a Milano
Reseková, Simona ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Práca sa venuje inštitucionálnym zmenám v severotalianskom priestore za vlády Fridricha I. Barbarossu, a to konkrétne na príklade Milána a Benátok. Opisuje vývoj štátneho zriadenia oboch miest od ranostredovekého obdobia po vznik komún v priebehu 11. storočia. Jadro práce tvorí samotný rozmach komunálneho zriadenia, resp. zmeny v jeho inštitúciách, ku ktorým došlo za vlády Fridricha I. Barbarossu, a všíma si prípadný vplyv lombardských vojen medzi cisárom a Lombardskou ligou na tieto zmeny.
|
|
|
Komentovaný překlad vybraných pasáží díla: Dhuoda: Liber manualis ad filium s úvodní studií
Daňhelová, Jana ; Kalivoda, Jan (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá latinsky psaným raně středověkým výchovným spisem Liber manualis ad filium, jehož autorem je francká šlechtična Dhuoda. Liber manualis vzniká ve druhé fázi karolinské renesance, kdy je aktivní znalost latiny a literární činnost téměř výhradní doménou církevních kruhů. Představuje výjimečný příklad laické literární tvorby 9. století a je zároveň důkazem pozvolného pronikání karolinské latinské vzdělanosti mezi aristokratické vrstvy. Poskytuje cenné informace o životě a smýšlení západofrancké aristokracie, především o jejích etických principech a vnímání vlastní role v raněstředověké společnosti. Dílo, které Dhuoda věnovala svému staršímu synu, se svým námětem a morálně-etickým pojetím blíží k ve sředověku oblíbenému žánru zrcadla, avšak v určitých aspektech se od jiných známých středověkých zrcadel odlišuje. Neobvyklá je především jeho geneze - Liber manualis vzniká jako bezprostřední reakce na autorčinu bolestnou životní zkušenost matky odloučené od dětí. Není adresován anonymnímu šlechtici, ale vlastnímu synu. V důsledku toho je, narozdíl od jiných zrcadel, obohacen o autobiografický prvek a silný citový rozměr. Konkrétním cílem této bakalářské práce je podat shrnující informaci o autorce a představit její dílo prostřednictvím komentovaného překladu vybranných pasáží. Výběr...
|
|
|
Arthur Bretaňský a jeho nároky na anglický trůn
Malý, Jan ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Smrt krále Richarda Lví Srdce v roce 1199 způsobila anjouovskému impériu nemalé potíže, když znovu vyvstala v anglických středověkých dějinách velice palčivá otázka - kdo je legitimním následníkem trůnu? Existovali dva možní pretendenti, oba měli zhruba srovnatelný nárok na korunu. Prvním byl Richardův bratr Jan, druhým pak jeho synovec, tehdy dvanáctiletý bretaňský vévoda Arthur. Právní zvyklosti té doby teoreticky umožňovaly následnictví obou mužů, jelikož neexistoval jednotný nástupnický úzus a každá jednotlivá součást anjouovské říše nahlížela na tento problém odlišně. Zatímco Jan byl relativně bez problémů přijat v Normandii a byl také korunován anglickým králem, největší boj se rozhořel o Anjou, Maine a Touraine, které vyjádřily svojí podporu Arthurovi. Ten měl navíc i podporu francouzského krále Filipa Augusta, který dobře pochopil, že Arthur je vhodným prostředníkem pro jeho záměry na eliminaci a ovládnutí anjouovského impéria. Celý dlouhý spor mezi synovcem a strýcem skončil Arthurovým uvězněním v létě roku 1202 a jeho následnou smrtí v roce 1203. Jan přesto nedokázal zabránit rozpadu plantagenetské říše, která byla v prvních letech 13. století redukována na vévodství Akvitánie.
|
|
|
Regnum Baiowariorum. Francká říše a bavorské vévodství v 9. století pohledem soudobých narativních pramenů
Ženka, Oldřich ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Práce se zabývá obdobím rozpadu francké říše v 9. století a rozborem úlohy kmenových vévodství v tomto procesu, která je demonstrována na konkrétním příkladu Bavorů. Autor analyzuje hlavní dobové narativní prameny, charakterizuje jejich terminologii a pohled na franckou říši. Do tohoto širšího rámce je zasazen obraz bavorského vévodství se zřetelem kladeným na jeho specifičnost ve východním prostředí, zejména na úzký vztah s vládnoucími Karlovci a jeho průvodní jevy. Pozornost je věnována také rostoucímu významu kmenové aristokracie na celoříšské i kmenové úrovni, která je rozhodujícím činitelem vývoje v následujícím století.
|
host ::
RSS.