|
|
Idea filmové komory. Českomoravské filmové ústředí a kontinuita centralizačních tendencí ve filmovém oboru 30. a 40. let
Czesany Dvořáková, Tereza ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent) ; Szczepanik, Petr (oponent)
Ústředním tématem této disertační práce je vývoj filmové samosprávy v letech těsně předcházejících okupaci českých zemí a v období Protektorátu Čechy a Morava. Spolkové a svazové struktury dosáhly již v době první republiky vysoce hierarchizovaných vztahů a pokrývaly všechny oblasti: filmovou výrobu, filmovou distribuci i kina. Největší roli hrály svazy filmového průmyslu a také největší spolky filmových pracovníků. Tyto organizace se snažily vyvíjet tlak na řešení vleklých legislativních nedostatků, jež komplikovaly každodenní provoz filmového oboru. Od druhé poloviny 30. let bylo velmi podstatným cílem aktivit filmové samosprávy také založení filmové komory jako centrálního orgánu českého filmu. Budoucí veřejnoprávní korporace měla být garantována a případně také financována státem. Názory na podobu instituce ovlivnily i zahraniční vzory včetně korporátních struktur kinematografie Třetí říše. Z důvodů pomalého jednání úřadů a měnící se politické situace realizovaly svazy filmového průmyslu provizorně centralizaci svých struktur bez právního ukotvení. Vrcholem těchto snah bylo založení spolku Filmové ústředí pro Čechy a Moravu v dubnu 1940. Německá strana využila stávající český systém a v únoru 1941 převzala zaměstnance a kanceláře filmových svazů do nově vzniklé veřejnoprávní korporace...
|
|
|
Bio Lucerna : historie pražského kina 1909-1945
Chmelíková, Kristina ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Tato diplomova prace se zabyva historii predniho prazskeho kina Bio Lucerny ve stejnojmennem palaci mezi lety 1909-1945, tedy od zahcijeni jeho provozu aZ po zestatneni po druhe svetove vaice. Zameruje se na provoz tohoto podniku z hlediska historickeho, programoveho i personalniho. Zaroveii sleduje jeho vyvoj i postaveni v kontextu vyvoje ceskeho kinarstvi od prvniho desetileti 20. stoleti az po konec druM svetove valky. Hlavnim ukolem teto prace je potvrdit domnenku, ze Bio Lucerna zaujimalo mezi prazskymi i ceskymi kiny vyjimecne postaveni, a rozkryt, jakym zpusobem tohoto sveho statutu dosahovalo.
|
|
|
Poválečná "očista" v české kinematografii 1945 - 1946
Černá, Zuzana ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Práce pojednává o procesu očisty ve filmovém oboru po druhé světové válce, kterou v letech 1945-1946 prováděla disciplinární rada Svazu českých filmových pracovníků. Ještě před ustavením retribučních dekretů vznikly v rámci mnoha odvětví veřejného života revoluční denacifikační komise, jež bez jakéhokoliv právního podkladu soudily pracovníky spolupracující s okupanty. Film, jakožto veřejností velmi sledované médium, tímto procesem také prošel a to pod dohledem nového vedení kinematografie, jehož hlavním zájmem bylo znárodnění oboru. Cílem práce je objasnit koho a za jakých podmínek komise soudila, jakým způsobem rozhodovala a kdo v ní působil a naznačit, jak ovlivnila další směřování poválečné československé kinematografie.
|
|
|
Migrační krize krize v českém dokumentárním filmu
Venclová, Barbora ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Barešová, Marie (oponent)
á ží vykreslit pozadí vzniku dokumentárních filmů, které zpracovávají téma migrační krize a byly vyrobeny v České republice mezi lety 2015 prozkoumat tvůrčí i produkční podmínky, ve vztahu k tématu, které je pro českou společnost výbušné a které zároveň nepřekračuje jeho hranice. Práce se věnuje analýze a stručné charakteristice třinácti zkoumaných filmů a to podle metodologie dokumentárním modů Billa Nicholse. Také čerpá z metody orální historie analýzu provedených rozhovorů s českých dokumentárních filmů s tématem migrační krize, porovnává a popisuje jejich názory, zkušenosti a tvůrčí a
|
|
|
Retribuční soudnictví ve filmovém oboru po druhé světové válce
Černá, Zuzana ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Práce se zabývá retribučním soudnictvím v rámci české kinematografie v letech 1945-1948. Ihned po válce vznikaly revoluční očistné komise, jež soudily domnělé kolaboranty na úrovni podniků i odborových svazů. Disciplinární radou Svazu českých filmových pracovníků takto prošlo na 270 zaměstnanců ze všech sfér kinematografie, od uvaděček kin po ředitele filmových podniků. Případy se neposuzovaly na právním podkladu, spíše podle představ nového vedení kinematografie. Výsledkem bylo pro mnoho filmových pracovníků vyloučení z oboru. Oficiální retribuční aparát pak některé případy převzal a soudil je na základě tzv. velkého nebo malého dekretu. Podle mimořádných lidových soudů i trestních nalézacích komisí mohli obžalovaní skončit ve vězení nebo s pokutou, v nejhorším případě hrozil i trest smrti. I když před těmito tribunály stanulo také značné množství filmových pracovníků, výsledky řízení neměly na budoucí podobu kinematografie už takový vliv, jako rozhodnutí Disciplinární rady. Přesto se revoluční a oficiální provedení v rámci českého filmu často zaměňuje. Cílem práce je tedy rozlišit a porovnat jednotlivé retribuční aparáty mezi sebou, a tak postihnout očistu filmového oboru v celé její šíři a zasadit ji do dobového kulturního i politického kontextu.
|
|
|
Atentát na Reinharda Heydricha ve filmu
Padevětová, Marie ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Česálková, Lucie (oponent)
Cílem této bakalářské práce je nahlédnout film Anthropoid (Sean Ellis, 2016) z hlediska jeho plurimediální sítě. Tento koncept pochází od německých literárních vědkyň Astrid Erll a Stephanie Wodianky, které jej taktéž aplikují na filmové médium. "Hustota" plurimediální sítě filmu určuje jeho míru setrvání v kolektivní paměti určité skupiny, pro záměry této práce české společnosti. Čím" hustší" plurimediální konstelace určitého snímku je, tím větší má tendenci udržet se v kolektivní paměti. Taková síť může být konstruována cílenými marketingovými strategiemi vzešlými z propagační kampaně filmu, spontánními, neutrálními i zaujatými reakcemi novinářů či společnosti na přípravu snímku, nebo na snímek samotný - dále může být plurimediální síť ovlivněna čistě pragmatickými aspekty jako je datum nebo místo premiéry, vzhled plakátů nebo produkty, které se k filmu pojí (např. propagační předměty). Dílo, které se svou sítí obstojí, nazývají německé autorky vzpomínkovým filmem. Tato práce si ze širokého pole vlivných faktorů na přijetí filmu veřejností vybírá mediální reflexi dění okolo díla Anthropoid v letech 2015, 2016 a v části roku 2017, tedy klíčového období, ve kterém se o něm zpravovalo nejvíce. Tento postup by měl pomoci určit, zda můžeme Anthropoid označit v českém kontextu za vzpomínkový film, či...
|
|
|
Proces tvorby české audiovizuální legislativy po roce 1989: Perspektiva Multiple Streams Framework
Pok, František ; Novotný, Vilém (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Diplomová práce se věnuje procesu tvorby zákona o audiovizi v kontextu transformace audiovizuální legislativy v České republice po roce 1989. Ačkoliv zde existoval postupem času stále větší tlak na změnu, protože původní legislativa nereflektovala dobu a byla nedostatečně zpracovaná, tak tento proces trval téměř dvacet let. Cílem práce je porozumět dynamice změny v procesu tvorby audiovizuální legislativy se zaměřením na zákon č. 496/2012 Sb. Dále identifikovat aktéry a faktory, které měli největší vliv na změnu ve zkoumané politice. K tomu práce využívá a aplikuje teoretický rámec Multiple Streams Framework, prostřednictvím něhož stanovuje základní předpoklady výzkumu. Metodologickým přístupem je kvalitativní výzkum a výzkumným designem jedno-případová studie. V rámci sběru dat je text postaven na šesti odborných polostrukturovaných rozhovorech, které tvoří páteř primárního výzkumu. Následují sekundární data ve formě různých dokumentů, studií, tiskových a výročních zpráv, stenozáznamů z Poslanecké sněmovny nebo například diskuzních pořadů, v nichž se tento proces probíral. Analýza dat probíhala technikou tematického kódování. Audiovizuální legislativa se dostala do politické agendy v roce 2006, kdy však neměla dostatečnou politickou podporu. V roce 2012 byly propojeny všechny proudy dle teorie tří...
|
|
|
Festival Jeden svět
Vítková, Terezie ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Szczepanik, Petr (oponent)
Bakalářská práce zkoumá mediální komunikaci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Na čtyřech případových studiích, čtyřech analyzovaných ročnících festivalu (2004, 2009, 2014 a 2019) se pokouší zjistit, jakým způsobem festival zachází s konceptem lidských práv, tedy co a jak Jeden svět ve svých sebepropagačních materiálech obhajuje. Cílem práce je pojmenovat a popsat strategie, kterými festival jakožto instituce s vlastní agendou prosazuje své zájmy ve veřejné diskuzi. Metodou je kritická diskurzivní analýza, která je pro potřeby práce rozšířena o poznatky z oboru film festival studies.
|
|
|
Proces tvorby české audiovizuální legislativy po roce 1989: Perspektiva Multiple Streams Framework
Pok, František ; Novotný, Vilém (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Diplomová práce se věnuje procesu tvorby zákona o audiovizi v kontextu transformace audiovizuální legislativy v České republice po roce 1989. Ačkoliv zde existoval postupem času stále větší tlak na změnu, protože původní legislativa nereflektovala dobu a byla nedostatečně zpracovaná, tak tento proces trval téměř dvacet let. Cílem práce je porozumět dynamice změny v procesu tvorby audiovizuální legislativy se zaměřením na zákon č. 496/2012 Sb. Dále identifikovat aktéry a faktory, které měli největší vliv na změnu ve zkoumané politice. K tomu práce využívá a aplikuje teoretický rámec Multiple Streams Framework, prostřednictvím něhož stanovuje základní předpoklady výzkumu. Metodologickým přístupem je kvalitativní výzkum a výzkumným designem jedno-případová studie. V rámci sběru dat je text postaven na šesti odborných polostrukturovaných rozhovorech, které tvoří páteř primárního výzkumu. Následují sekundární data ve formě různých dokumentů, studií, tiskových a výročních zpráv, stenozáznamů z Poslanecké sněmovny nebo například diskuzních pořadů, v nichž se tento proces probíral. Analýza dat probíhala technikou tematického kódování. Audiovizuální legislativa se dostala do politické agendy v roce 2006, kdy však neměla dostatečnou politickou podporu. V roce 2012 byly propojeny všechny proudy dle teorie tří...
|
|
|
Filmový divák a filmová kultura ve Velvarech
Krampera, Jan ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o filmovém divákovi a filmové kultuře ve Velvarech. Nejdůležitější kulturní institucí ve městě bylo po většinu 20. století kino, proto je mu věnován největší prostor. Práce se snaží zrekonstruovat historii kina pomocí několika dochovaných dokumentů a rozhovorů s pamětníky. Další část má za úkol analyzovat program kina. Práce sleduje, jak byl program strukturován, kdy se promítalo a jak se vyvíjela divácká návštěvnost a cena vstupenek. Poslední část analyzuje na základě dotazníkového šetření, jak vypadá současný velvarský divák. Nejdůležitější částí výzkumu je vyhodnocení vztahu velvarských občanů k zavřenému kinu a filmovému promítání ve městě jako takovému. Výsledkem práce je historie maloměstského kina, jeho programová struktura od roku 1960 do roku 1999 minulého století a výzkum současného diváka ve Velvarech.
|
host ::
RSS.