|
| |
|
|
Antropogenní tlaky na stav půd‚ vodní zdroje a vodní ekosystémy v české části mezinárodního povodí Labe: Mobilizace antropogenních polutantů v nenasycené zóně a jejich vliv na kontaminaci vodních zdrojů s využitím stabilních izotopů
Česká geologická služba, Praha ; Válková, Ivana ; Bruthans, Jiří ; Lněničková, Zdena ; Jačková, Ivana ; Kadlecová, Renáta ; Buzek, František
Cílem úkolu je stanovení rychlosti a rozsahu transportu infiltrujicích srážek a rozpuštěných polutantů v nenasycené zóně kvarterních sedimentů (kvartérní terasy Káraný), odvození obecných vztahů mezi srážkami a vstupem kontaminace v daném prostředí a návrhu opatření pro snížení kontaminace ve stávajících vodních zdrojích. V oblasti Lité a Dědiny jde o identifikaci zdrojů eutrofizace a jejich vliv na následné znečištění zdrojů podzemních vod v oblasti a stanovení dynamiky přenosu polutantů ze zemědělské činnosti do povrchových toků a následně do dalších zdrojů. V roce 2007 byla instalována odběrová zařízení, provedeny kontrolní odběry, půdní sondy na stávající obsahy polutantů a režimní sledování srážek.
|
|
|
Antropogenní tlaky na stav půd‚ vodní zdroje a vodní ekosystémy v české části mezinárodního povodí Labe: Mobilizace antropogenních polutantů v nenasycené zóně a jejich vliv na kontaminaci vodních zdrojů s využitím stabilních izotopů
Česká geologická služba, Praha ; Válková, Ivana ; Doušová, Barbora ; Bruthans, Jiří ; Lněničková, Zdena ; Jačková, Ivana ; Kadlecová, Renáta ; Buzek, František
Cílem úkolu je stanovení rychlosti a rozsahu transportu infiltrujicích srážek a rozpuštěných polutantů v nenasycené zóně kvartérních sedimentů (kvartérní terasy Káraný), odvození obecných vztahů mezi srážkami a vstupem kontaminace v daném prostředí a návrh opatření pro snížení kontaminace ve stávajících vodních zdrojích. V oblasti Lité a Dědiny jde o identifikaci zdrojů eutrofizace a jejich vliv na následné znečištění zdrojů podzemních vod v oblasti a stanovení dynamiky přenosu polutantů ze zemědělské činnosti do povrchových toků a následně do dalších zdrojů. Zpráva se zabývá kvantifikací transportu infiltrace a rozpuštěných polutantů do podzemních a povrchových vod v oblasti Káraného, Tatců a Zelenče.
|
|
|
Antropogenní tlaky na stav půd‚ vodní zdroje a vodní ekosystémy v české části mezinárodního povodí Labe: Mobilizace antropogenních polutantů v nenasycené zóně a jejich vliv na kontaminaci vodních zdrojů s využitím stabilních izotopů
Česká geologická služba, Praha ; Válková, Ivana ; Doušová, Barbora ; Bruthans, Jiří ; Lněničková, Zdena ; Jačková, Ivana ; Kadlecová, Renáta ; Buzek, František
Cílem úkolu je stanovení rychlosti a rozsahu transportu infiltrujicích srážek a rozpuštěných polutantů v nenasycené zóně kvartérních sedimentů (kvartérní terasy Káraný), odvození obecných vztahů mezi srážkami a vstupem kontaminace v daném prostředí a návrh opatření pro snížení kontaminace ve stávajících vodních zdrojích. V oblasti Lité a Dědiny jde o identifikaci zdrojů eutrofizace a jejich vliv na následné znečištění zdrojů podzemních vod v oblasti a stanovení dynamiky přenosu polutantů ze zemědělské činnosti do povrchových toků a následně do dalších zdrojů. Zpráva se zabývá kvantifikací transportu infiltrace a rozpuštěných polutantů do podzemních a povrchových vod v oblasti Káraného, střední části Labe. Jsou uvedeny dva odborné články, prezentující výsledky projektu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Studium "stagnujících" výskytů skapové a kondenzované vody v jeskyních: Chemické složení a poznámky ke korozi krápníkové výzdoby
Zeman, Ondřej ; Bruthans, J. ; Filippi, Michal ; Vysoká, H.
Drobné výskyty stagnující vody (malé nepohyblivé kapky) na stěnách a stropech byly studovány ve čtyřech jeskyních v Česku a na Slovensku. Byly v nich stanoveny koncentrace hlavních iontů (Na+, K+, Ca2+, Mg2+, SO42-, Cl-, NO3-) a in situ měřeno pH, konduktivita a teplota. Výsledky shrnuje tabulka 1. Kondenzační vody se od skapových liší vyššími koncentracemi síranů a některých dalších komponent.
|
|
|
Využití přirozených stopovačů (18O, 3H, CFCs, SF6) pro studium proudění a doby zdržení skapových vod a krasových pramenů (Moravský kras)
Bruthans, J. ; Zeman, Ondřej ; Jež, M. ; Himmel, J. ; Buzek, F. ; Melková, J. ; Oster, H. ; Geršl, M.
Pomocí izotopu 18O byla v letech 2001-2003 studována střední doba zdržení a charakter proudění podzemní vody v nesaturované zóně v Ochozské jeskyni v jižní části Moravského krasu. Výsledkem je zjištění relativně dlouhé střední doby zdržení v nesaturované zóně (kolem 50% vody s dobou zdržení přesahující jeden rok). Uvažujeme původ vody ze dvou rozdílných rezervoárů (půda/epikras; voda z tajícího sněhu). Výsledky jasně ukazují že více než 50% skapové vody (téměř 100% v roce 2003) pochází z půdního/epikrasového rezervoáru z (pozdně) letních srážek (vysoký obsah izotopu 18O). To znamená že voda z tajícího sněhu vytlačila (pístovým efektem) „letní vodu“ z půdy a/nebo epikrasu. Voda z tajícího sněhu byla spotřebována evapotranspirací během léta. Jestliže tento efekt funguje rovněž v dlouhodobé perspektivě, může ovlivnit složení d18O ve skapových vodách a zprostředkovaně také v sintrových výplních jeskyní vysrážených z těchto skapových vod.
|
host ::
RSS.