|
| |
|
|
Jaká matka taková dcera? Reprodukce genderových rolí u jedenapůlté generace arménských migrantek v České republice
Dvořáková, Kristýna ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá postavením jedenapůlté generace arménských migrantek žijících v České republice. Na základě analýzy reprodukce genderových rolí sleduje procesy vyjednávání vlastní pozice a vytváření vlastního sebepojetí dívek. V kontextu života v cílové zemi na ně působí jednak jejich rodina a celá arménská komunita, jež se jim prostřednictvím výchovy snaží předávat hodnoty, normy a praktiky země původu, jednak majoritní společnost. Práce odhaluje, jak jednotlivé informátorky v této své bikulturní pozici vnímají tradiční genderové role a jejich možný vývoj či změnu. Strategie, které dívky volí, dokládají, nakolik se vztahují ke vzorcům země původu a do jaké míry jsou ovlivněny životem v zemi cílové. Přestože znají a v mnohých ohledech chápou vzorce udržované českou společností, přijímají a svým jednáním potvrzují genderové role definované v kontextu vlastní rodiny a arménské komunity. Tato identifikace koresponduje s identifikací s arménskou rodinou jako takovou, která je pro dívky klíčovou referenční skupinou, jež určuje vztahy uvnitř i vně. Vzhledem k tomu, že poskytuje plné zázemí, je akceptována jako arbitr sociálních norem. Klíčová slova: migrace, genderové role, jedenapůltá generace, rodina, výchova, sociální normy, sociální kontrola, arménské migrantky v České republice
|
|
|
Srbská krsna slava v Bosně a Hercegovině
Skenderija, Ivana ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
Práce se zaměřuje na problémy mnohovrstevnatosti identit člověka v sociálním prostoru. Soustřeďuje se na rituál (resp. obřad), jako na jeden z kodifikovaných projevů kultury, v rámci něhož jsou manifestovány, sdíleny a posilovány kolektivní ideje (tedy i identitní postoje) a sociální vazby. Daná témata řeší u Bosenských Srbů, kteří byli v důsledku politických a společenských změn nuceni redefinovat svoji pozici ve společnosti, tedy i svoje (kolektivní) identity. Ústředním rituálem a zároveň atributem srbství je slava, která se proto stala v kontextu této studie indikátorem ustanovování a platnosti kolektivních identit. Slava je tradiční oslavou praktikovanou osobami pravoslavného vyznání především v Srbsku, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Bulharsku, Albánii a Makedonii. Jde o svátek patrona jednotlivých rodin, vesnic či farností. V centru pozornosti mého výzkumu byla individuální slava rodinného patrona, krsna slava, či krsno ime, která je v současné době pro mnohé Bosenské Srby revitalizovanou slavností, jež navazuje na lokální tradici a konvenuje se společenskými ambicemi současných obyvatel regionu (jinak by nebyla revitalizována). Vhodnost tohoto předmětu bádání je potom dáno samotnou povahou rituálu, který je založen na kolektivním sdílení a manifestaci společných idejí1 . Cílem výzkumu byla...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.