|
| |
|
|
Zahrádkové osady, zahrádkaření a samozásobitelství: mikroregionální sonda
Divínová, Pavlína ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Hrabák, Jiří (oponent)
Zahrádkové osady, zahrádkaření a samozásobitelství: mikroregionální sonda Abstrakt Bakalářská práce pojednává o vzniku a vývoji zahrádkových osad a zahrádkářského hnutí v Česku, okrajově se zabývá touto problematikou také ve Velké Británii a v Německu. Do diskuze s literaturou je také zařazen související fenomén zahrádkových osad a to druhé bydlení. V teoretické části je zmíněno o samozásobitelství, jako určitém životním stylu. V této kapitole je nastíněn nejen vývoj a trendy v samozásobitelství (potažmo sklizni ovoce a zeleniny), ale také celkové trendy ve spotřebě potravin. Jako cíl bylo určeno na mikroregionální úrovni objasnit, kdo jsou lidé, kteří zahrádku vlastní a k čemu ji využívají. K tomuto účelu bylo zpracováno dotazníkové šetření, které bylo rozdáno vlastníkům zahrádek jak v zahrádkových osadách, tak vlastníkům zahrádek u rodinného domu. Pomocí dotazníku bylo možné potvrdit či vyvrátit předem stanovené hypotézy Z dotazníků také vyplynulo, že zájem o zahrádkaření v posledních letech rozhodně neupadá, spíše naopak. Klíčová slova: Zahrádkové osady, Český zahrádkářský svaz, samozásobitelství, zahrádkáři
|
|
|
Land use a úbytky ZPF: Nová divočina
Jarolímková, Kamila ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Teoretická část práce je zaměřena na dynamiku interakce vztahů mezi člověkem a přírodou. Tyto vztahy jsou sledovány pomocí dat o vývoji využití půd. Součástí teoretické části je i představení konceptu "nové divočiny" z různých odborných pohledů. Popsány jsou zde rozdílné definice a typologie tohoto pojmu. Empirická část práce je zaměřena na problematiku vzniku "nové divočiny" na mikroregionální úrovni. Na základě primární analýzy potenciálu pro vznik jednotlivých typů "nové divočiny" byla pro lokaci výzkumu vybrána příhraniční oblast mikroregionu Vejprty v Krušných horách. Na tomto modelovém regionu jsou představeny jednotlivé typy "nové divočiny". Pro každou ze zkoumaných lokalit jsou popsány hybné síly, které vedly k jejímu vzniku. "Nová divočina" v kulturní krajině je v práci znázorněna pomocí komparace historických a současných fotografií výzkumných lokalit. Klíčová slova: land use - "nová divočina" - Krušné hory - mikroregion Vejprty - komparace fotografií
|
|
| |
|
| |
|
|
Farmářské trhy. Funkce, návštěvnost, souvislosti
Jarolímková, Kamila ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Fendrychová, Lenka (oponent)
Tématem této práce jsou farmářské trhy, jejich funkce, návštěvnost a souvislosti. Cílem mé práce bylo zařadit trend farmářských trhů do širšího socioekonomického kontextu. Zároveň jsem se pokusila o průzkum nakupujících na farmářských trzích pomocí dotazníkového šetření. V teoretické řešeršní části práce se věnuji otázce fungování a návštěvnosti farmářských trhů ve USA, Velké Británii, Francii, Německu a v České republice. Současně v této kapitole uvádím i související trendy, jakými jsou "bedýnkování" a farmářské obchody. Do této práce jsem zahrnula i obecnou kapitolu spotřeby, kde hodnotím problematiku nadměrné spotřeby, konzumního způsobu života, globalizace a (ne)udržitelného rozvoje. Z výsledků mého šetření vyplývá, že na farmářských trzích nakupují i sociálně slabší skupiny obyvatel a tudíž zde neprobíhá sociální vyloučení, které popisují zahraniční autoři. Pomocí šetření se mi podařilo dokázat, že většina zákazníků farmářských trhů tento způsob získání potravin nepovažuje pouze za módní trend. Šetření také prokázalo, že hlavní motivací lidí pro nákup na farmářských trzích je kvalita a čerstvost potravin a podpora lokální farmářů, pěstitelů a výrobců, jak je to popsáno i v zahraniční literatuře. Klíčová slova: farmářské trhy - spotřeba - "bedýnkování" - zákazníci farmářských trhů
|
|
|
Hodnocení dlouhodobých změn využití ploch v Česku na různých řádovostních úrovních
Janoušek, Zbyněk ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Dlouhodobý vývoj interakce příroda-společnost může být studován pomocí dat o změnách využití ploch. V této práci jsou využita podrobná statistická databáze pro území Česka (vytvořená na KSGRR PřF UK). Databáze umožňuje sledovat vývoj osmi kategorií využití ploch v období 1845-2000. Pozornost je věnována rostoucí diferenciaci využití ploch na různých řádovostních úrovních, zejména funkční specializaci Česka a jeho regionů. Stále efektivnější dělba práce mezi regiony se projevuje zvyšováním územní koncentrace využití ploch. Tento proces je sledován pomocí tří metod. Trojúhelníkové grafy podávají celkový přehled o trendech diferenciace využití ploch. Metody prostorové autokorelace ukazují celkový vývoj i konkrétní oblasti funkční specializace území Česka. Hodnocení pomocí míry nerovnoměrnosti rozmístění nabízí podrobný pohled na vývoj územní koncentrace využití ploch. Byla použita tři územní členění (hydrologické, geomorfologické a správní) na dvou regionálních úrovních a na úrovni celého Česka. Výsledky jsou interpretovány pomocí hybných sil (například technologický rozvoj, ekonomika, historické události, společnost). Na závěr je provedeno srovnání vývoje územní koncentrace využití ploch s Evropou a světem (s využitím FAOSTAT Land Use Database). Z metodického hlediska je pozornost věnována vhodnosti zvolených...
|
|
|
Formování regionální identity na území vnitřní periferie Česka; případová studie Neveklovsko
Skalová, Vlasta ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Bičík, Ivan (oponent)
Diplomové práce si klade dva základní cíle. Prvním je analýza procesů formování regionální identity a identity regionů v modelovém území Neveklovska a identifikace vnitřního potenciálu regionu ze socioekonomických a sociokulturních hledisek. Druhý cílem je snaha identifikovat rozdíly v jednotlivých modelových územích Česka specifických vysokou koncentrací sídel s převažující turistickou a rekreační funkcí, ve kterých byl výzkum prováděn v rámci grantového projektu. Výzkum byl prováděn na základě terénního a dotazníkového šetření. Modelové území Neveklovsko je příkladem venkovského území vnitřní periferie, s vysokou koncentrací sídel s převažující turistickou a rekreační funkcí. Významnou roli při formování regionální identity sehrála 2. světová válka a nucené vysídlení oblasti pro účely cvičiště SS. Klíčová slova: druhé bydlení, regionální identita, venkov, vnitřní periferie
|
|
|
Vývoj zemědělství na území obhospodařovaném bývalým státním statkem Chotěboř v rozmezí let 1945-2013
Zadražil, Petr ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Štolbová, Marie (oponent)
Práce mapuje vývoj zemědělství v konkrétním územním celku v minulosti obhospodařovaném státním statkem Chotěboř, a to během období 1945-2013. Pro celé toto období je analyzován obecný vývoj zemědělství v Československu, resp. v Česku. Hlavní část práce je věnována kvantitativně-kvalitativní analýze zemědělství zkoumaného území. V období mezi roky 1960-1989 je zde sledován vývoj statkem obhospodařované plochy a organizační struktury, řešení jeho investičních problémů a trendů vývoje a stav hospodářství statku z roku 1989. To vše je analyzováno v kontextu s československými, resp. českými státními statky, kdy jedním z hlavních vyústění je schéma vývoje poukazující na podobnost procesů a událostí, utvářejících se na těchto dvou řádovostních úrovních, a jejich značnou provázanost s tehdejšími politickými rozhodnutími. Období po roce 1989 bylo v kontextu místních i celostátních procesů a trendů rozděleno do několika etap, během kterých jsou v modelovém regionu zkoumány nápravy majetkových křivd a problémy s nimi spojené, manipulace s pozemky, vlastnictví a pronájem zemědělské půdy, ekonomické ukazatele a problémy v zemědělství po roce 1990. Jedním z vyústění této části práce je vykrystalizování čtyř stěžejních faktorů (historického, osobnostního, sociálního a vzdálenostního) charakteristických přesahem svého...
|
|
|
Macroregional structures of the world: representation, preception, and objectivisation
Polonský, Filip ; Novotný, Josef (vedoucí práce) ; Bičík, Ivan (oponent) ; Baar, Vladimír (oponent)
Práca podáva hlbší pohľad k problematike geosocietálnej diferenciácie sveta a jej vyjadrenia v makroregionalizačných schémach. Práve tieto schémy sú záležitosťou rôznej prezentácie a reprezentácie a majú svoje uplatnenie v organizácii vo vedeckej a nevedeckej praxi. Po podrobnejšom rozbore a diskusii akademických prístupov k makroregionalizácii sveta nasleduje analýza členení globálnych aktérov, našich učebníc stredoškolskej geografie a ukážok percepcie a návrhov regionálno-geografickej organizácie študentmi geografie. Snahy o objektivizáciu problematiky boli spojené s variantným posudzovaním vnútornej homogenity a vonkajšej heterogenity makroregiónov. Priestor dostalo aj hodnotenie obchodných tokov a distribúcia mocenského potenciálu vrátane vývoja (1950 - 2008). Závery prinášajú syntézu zistení a načrtnutie možností pre budúci výskum.
|
host ::
RSS.