|
|
Právní aspekty spolupráce Mezinárodního trestního soudu a České republiky
Opatová, Helena ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
1 Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá vzájemným vztahem mezi Římským statutem Mezinárodního trestního soudu a právním řádem České republiky, a to zejména závazkem České republiky poskytovat Mezinárodnímu trestnímu soudu součinnost. Česká republika se ratifikací Statutu Mezinárodního trestního soudu (tzv. Římského statutu) zavázala spolupracovat s Mezinárodním trestním soudem. Za tímto účelem byla v práci analýzou právních textů provedena komparace vzájemné vazby mezi Římským statutem a českého právního řádu, a to zejména práva ústavního a trestního. Cílem práce bylo zejména najít odpověď na otázky, zda je Římský statut v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zda jsou jím upravené zločiny v dostatečné míře obsaženy také v českém trestním právu a zda české právo umožňuje v případě potřeby procesní postup požadovaný úpravou v Římském statutu.
|
|
|
Intervence na ochranu vlastních občanů z pohledu mezinárodního práva
Filipková, Tereza ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá intervencemi na ochranu vlastních občanů z pohledu mezinárodního práva, které spadají pod širší tématiku užití síly v mezinárodních vztazích. Ačkoli se tento typ intervence vyskytoval v mezinárodním společenství již v přednapoleonské době a ani ve dvacátém století se nejednalo o minoritní záležitost, je stále předmětem mnohých rozporů a kontroverzí. Diametrálně se odlišují nejen názory ohledně tohoto typu intervence u jednotlivých států mezinárodního společenství, ale ani mezinárodněprávní odborníci nejsou ohledně otázky legality intervence na ochranu vlastních občanů zajedno. Hlavním cílem předkládané diplomové práce proto je zodpovědět výzkumnou otázku, zda je intervence na ochranu vlastních občanů dle platných pravidel mezinárodního práva veřejného legální, či nikoli. Kromě klasického úvodu a závěru je práce tvořena čtyřmi kapitolami. První je věnována problematice definice daného fenoménu. Jedná se o důležitou součást práce, neboť neexistuje legální definice ani intervence na ochranu vlastních občanů, ani jí nadřazeného pojmu intervence. Druhá kapitola se zabývá pravidly pro použití síly v mezinárodních vztazích - především se jedná o článek 2 odstavec 4 Charty OSN (který použití síly zakazuje) a výjimky z něj. Rozebrány jsou samozřejmě také veškeré kontroverze a výkladové...
|
|
|
Rozvoj mezinárodního trestního práva v kontextu války v bývalé Jugoslávii
Hlaváček, David ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta David Hlaváček ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO TRESTNÍHO PRÁVA V KONTEXTU VÁLKY V BÝVALÉ JUGOSLÁVII Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: doc. PhDr. Stanislava Hýbnerová, CSc. Katedra mezinárodního práva Datum uzavření rukopisu: 21. ledna 2015 Shrnutí práce: V úvodním historickém exkurzu (kapitola druhá) se práce pokouší nahlédnout do podstaty válečného konfliktu na území bývalé Jugoslávie a jmenovat alespoň základní příčiny tohoto ostudného období novodobé evropské historie. Následně (v kapitole třetí) se zaměřuje na dopad probíhající války na reakce mezinárodního společenství a zkoumá, jaké konkrétní kroky byly učiněny na univerzální platformě zřízené i pro tyto účely, na půdě Organizace spojených národů. Nejvýznamnější z nich je bezesporu ustavení Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který se zabývá zločinem genocidy, zločiny proti lidskosti, závažnými porušeními Ženevských úmluv a porušením zákonů a obyčejů války. Prvně po čtyřiceti letech tak došlo k faktické aplikaci mezinárodního trestního práva, které do té doby sice vznikalo, ale neexistovala instituce, která by v oblasti mezinárodního trestního soudnictví disponovala působností jej vynucovat. Následně (v kapitole čtvrté) se proto práce věnuje popisu charakteru Tribunálu a některých s tím...
|
|
|
Postavení a role nových lidských práv v mezinárodním právu
Kalenská, Petra ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
SHRNUTÍ Postavení a role nových lidských práv v mezinárodním právu Diplomová práce porovnává tři metody, které byly dosud použity k vytvoření nových lidských práv v mezinárodním právu. První kapitola formuluje teorii vzniku nových lidských práv v mezinárodním právu. Teorie vzniku říká, že všechna nová lidská práva vznikla jednou ze tří metod: přijetím mezinárodní smlouvy, výkladem mezinárodní smlouvy nebo přijetím deklarace. Druhá kapitola uvádí definice pojmu lidská práva a vymezuje pojem nových lidských práv jako takových práv, která nebyla výslovně uvedena v Mezinárodní listině lidských práv. Dělení lidských práv do generací práv je odmítnuto. Třetí kapitola shrnuje prameny mezinárodního práva lidských práv, kterými jsou mezinárodní smlouvy, mezinárodní obyčej a obecné zásady právní. Dále třetí kapitola ukazuje významnost kogentních norem a soft law dokumentů pro právo lidských práv. Čtvrtá kapitola se zabývá první metodou vzniku nových lidských práv, tj. přijetí mezinárodní smlouvy. Tato metoda je představena na Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením a právu žít v rámci společenství. Formulace a přijetí této úmluvy bylo doprovázeno ujišťováním, že nejsou vytvářena žádná nová lidská práva a žádné normy v této úmluvě obsažené nebudou použity na jiné skupiny osob. Pátá kapitola se zaměřuje na...
|
|
|
Historie a pojetí kolektivní bezpečnosti v podání Společnosti národů
Potucký, Jan ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Diplomová práce pojednává o kolektivní bezpečnosti v době po první světové válce, tedy v době vzniku Společnosti národů a za jejího nedlouhého trvání. Kromě úvodu a závěru je práce tematicky rozdělena do pěti celků. V první části dochází k vymezení pojmu kolektivní bezpečnosti, který je pro účely hlubší analýzy rozložen na pojmy bezpečnost a kolektivnost. Pojem bezpečnost je dále analyzován ze čtyř různých aspektů, podle kterých lze bezpečnost vnímat a charakterizovat. Kolektivnosti je také věnována patřičná pozornost za účelem vymezení významu pojmu. Součástí první části je také distinkce pojmů kolektivní bezpečnosti a kolektivní sebeobrany, u nichž dochází k záměně, ačkoliv se nejedná o shodné pojmy. Druhá část práce je věnována událostem předcházejícím vznik Společnost národů, tedy především Pařížské mírové konferenci a jejímu průběhu. Právě na této mírové konferenci byly totiž položeny základy Společnosti národů a byl přijat její zakládací dokument, Pakt Společnosti národů. Pasáž se zabývá názorovými proudy, které v době konference zastávaly jednotlivé vítězné mocnosti a z nich vyplývající právní koncepce a mechanismy určené pro fungování organizace kolektivní bezpečnosti. Třetí část pojednává o Paktu Společnosti národů. Konkrétně o vybraných článcích, které ztělesňují vítěznou koncepci výkonu...
|
|
|
Limity svobody projevu ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva
Kovářová, Veronika ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Resumé Limity svobody projevu ve světle judikatury Evropského Soudu pro lidská práva Tato práce pojednává o svobodě projevu a jejích přípustných limitech tak, jak tyto hranice deklaruje Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") v článku 10. Svoboda projevu je každému garantována. Nicméně svoboda projevu není absolutní, omezování svobody projevu prostřednictvím zásahů vnitrostátních orgánů do svobod jednotlivce je možné za splnění přítomnosti některého z ospravedlnitelných cílů dle odstavce 2 článku 10, při současném užití tzv. testu legality, legitimity a proporcionality. Čili jinými slovy, opatření užité vůči osobě musí být stanoveno zákonnou normou, musí sledovat dosažení legitimního cíle a musí být nezbytné v demokratické společnosti. Tento test Evropský soudu pro lidská práva (dále jen "Soud") aplikuje vždy, když shledá zásah do svobody projevu přítomným. Tato práce se zaměřuje na judikaturu Soudu ve věcech stížností pro porušení svobody projevu s ohledem na posuzování přípustnosti užití legitimních limitačních klauzulí ze strany vnitrostátních orgánů aplikujících právo. Struktura obsahu této práce věcně odpovídá skladbě článku 10 odstavce 2 Úmluvy, co se týče zajištění cílů dosažených omezením podle okruhů ospravedlnitelných důvodů zásahů do svobody projevu. Mezi tyto...
|
|
|
Zločin agrese a Mezinárodní trestní soud
Matušinová, Anna ; Čepelka, Čestmír (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
V roce 1998 státy schválily Římský statut Mezinárodního trestního soudu, učinily tak významný krok kupředu v oblasti vynucování norem mezinárodního trestního práva. Jurisdikce soudu je omezena na nejzávažnější zločiny, jejichž definice obsahuje Římský statut. Válečné zločiny, genocida a zločiny proti lidskosti byly v dokumentu definovány, na definici zločinu agrese se státy neshodly. V roce 2010, na Revizní konferenci v Kampale, měly státy definici zločinu agrese do Římského statutu začlenit. Mezinárodní trestní soud tak měl definitivně získat jurisdikci nad zločinem agrese. Očekávání však byla naplněna jen částečně. Státy se sice dohodly na definici, kterou včlenily do Římského statutu, jurisdikce Mezinárodního trestního soudu však nebyla aktivována. K tomu by mělo dojít nejdříve v roce 2017, pokud budou splněny požadavky stanovené na Revizní konferenci. Diplomová práce Zločin agrese a Mezinárodní trestní soud seznamuje čtenáře nejprve se základními pojmy, které souvisí s definováním zločinu agrese. V následujících kapitolách je popsán historický vývoj chápání zločinu agrese a snaha o kodifikaci pojmu. Na rozboru mezinárodních právních dokumentů je ukázán posun, který se během téměř stoletého vývoje definice udál. Hlavní část práce se zabývá vztahem zločinu agrese k Mezinárodnímu trestnímu soudu....
|
|
|
Cílené likvidace osob jako prostředek boje proti terorismu
Kučera, Tomáš ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
V posledních letech můžeme sledovat horlivé debaty o legalitě a morálních aspektech státem podporovaných cílených likvidací jak ze strany představitelů vlád, akademických kruhů, vojenských a policejních složek, zpravodajských služeb, lidsko-právních organizací, humanitárních institucí, tak i médií. Tyto debaty ještě zesílily po zabití Usámy bin Ládina, vůdce teroristické skupiny Al-Kájda, v květnu 2011. Cílem mé práce je odpovědět na otázku, zda jsou cílené likvidace osob přípustným prostředkem boje proti terorismu. Legalita cílených likvidací je analyzována z pohledu mezinárodního práva, konkrétně práva lidských práv, mezinárodního humanitárního práva a práva mezinárodní bezpečnosti. Práce je složena ze šesti kapitol. Kapitola první vymezuje základní pojmy používané v práci. Kapitola je rozdělena do dvou částí. Část první podává definici cílených likvidací. Část druhá definuje terorismus. Kapitola druhá zkoumá legalitu cílených likvidací z pohledu práva mezinárodní bezpečnosti. Kapitola třetí popisuje paralelní aplikaci práva lidských práv a mezinárodního humanitárního práva. Kapitola čtvrtá analyzuje legalitu cílených likvidací v rámci práva lidských práv. Zaměřuje se na dva smluvní instrumenty, a to na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a na Evropskou úmluvu o ochraně lidských...
|
|
|
Legalita preemptivní sebeobrany
Davidová, Veronika ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Legalita preemptivní sebeobrany Diplomová práce se zabývá jednou z klíčových otázek současného mezinárodního práva, právem na preemptivní sebeobranu. Práce je rozdělena do šesti částí - úvodu, čtyř kapitol a závěru. První kapitola se zabývá prameny mezinárodního práva, které regulují právo na sebeobranu. Tato kapitola analyzuje vzájemné vztahy mezi jednotlivými prameny a způsob, jakým se vzájemně ovlivňují. Hlavní pozornost je věnována Chartě OSN, mezinárodnímu obyčeji, rozhodnutím Mezinárodního soudního dvora a mezinárodněprávní doktríně. Cílem této kapitoly je vymezit vztahy mezi výše uvedenými prameny a možnosti jejich působení na vývoj konceptu preemptivní sebeobrany. Druhá kapitola je zaměřena na samotný institut práva na individuální sebeobranu a dále se zabývá základními přístupy k pojetí tohoto práva, přístupem restriktivním a přístupem extenzivním. Kapitola třetí analyzuje zákaz hrozby silou a použití síly v mezinárodních vztazích. Čtvrtá kapitola se věnuje historickému vývoji konceptu preemptivní sebeobrany, zejména případu Caroline a vývoji preemptivní sebeobrany v meziválečném období. Předmětem této kapitoly je dále analýza rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora a mezistátní praxe po roce 1945. Detailně jsou zkoumány následující případy: námořní blokáda Kuby, šestidenní válka, útok na...
|
|
|
Regionální a subregionální ochrana lidských práv v Africe
Demuthová, Tereza ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na téma regionální a subregionální ochrany lidských práv v Africe. Nejprve se snaží poskytnout shrnutí systému ochrany lidských práv v rámci Africké Unie, jeho vývoj a stručnou charakteristiku Africké charty lidských práv a práv národů, Africké Komise lidských práv a práv národů a Afrického soudu pro lidská práva a práva národů. Druhá kapitola se zabývá ochranou lidských práv v subregionálních organizacích (RECs) zajišťovanou třemi subregionálními soudy, konkrétně Soudním dvorem ECOWAS, Tribunálem SADC a Soudním dvorem EAC. Poskytuje náhled do činnosti těchto tří subregionálních soudů a analyzuje otázky související s jejich lidskoprávní jurisdikcí, stejně jako jejich lidskoprávní judikaturu a různé překážky, jimž tyto soudy musely a musí čelit. Dospívá k závěru, že, přestože efektivita regionální a subregionální ochrany lidských práv v Africe zatím není vysoká a má co zlepšovat, systém je stále ve svých počátcích a subregionální soudy mají potenciál stát se efektivnějšími fory pro ochranu lidských práv.
|
host ::
RSS.