|
Identifikace kompetencí zatěžujících výkon veřejné správy se zvláštním přihlédnutím k malým obcím
Galvasová, I. ; Kadečka, S. ; Binek, J. ; Galvas, M. ; Halásek, D. ; Toušek, V. ; Chabičovská, K. ; Holeček, J. ; Klusáček, Petr ; Frantál, Bohumil
Výsledky komplexní analýzy kompetencí zatěžujících výkon veřejné správy se zvláštním přihlédnutím k malým obcím.
|
|
E-government a reforma veřejné správy v ČR
Klusáček, Petr
Jedním z hlavních cílů současné reformy územní veřejné správy bylo přiblížení výkonu veřejné správy směrem k občanům. Příspěvek se snaží hledat možné odpovědi na otázku, zda výše uvedený cíl nemohl být dosažen efektivněji – například i upřednostněním e-governmentu namísto vytváření nových správních center. První část příspěvku srovnává stav v implementaci e-governmentu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy EU. Druhá část se pokouší analyzovat důvody, proč je tato implementace v rámci České republiky ve srovnání s většinou ostatních členských zemí EU pomalejší.
|
| |
| |
|
Velké historické povodně v jižních Čechách a jejich impakty
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav
První věrohodné zprávy o historických povodních z jižních Čech jsou až ze 16. století (např. případ z června 1582). Budeme-li ale pátrat, kdy naposledy zde došlo k povodni alespoň přibližně srovnatelné s rokem 2002, dojdeme k letopočtu 1890: soudobá katastrofa se tedy vyskytla s odstupem 112 let. Konec 19. a začátek 20. století byl ve střední Evropě obdobím zvýšeného výskytu velkých povodní. Kromě roku 1890 se ty největší vyskytly např. v letech 1880, 1897, 1903 apod. Konkrétně v jižních Čechách docházelo od významné vltavské povodně v roce 1888 po dobu osmi let v pravidelných dvouletých intervalech k velkým nebo větším záplavám, tedy v letech 1890, 1892, 1894 a 1896. Současné období zvýšeného výskytu velkých povodní je tedy určitou analogií. Z 20. století, jinak chudého na velké povodně, patřil k relativně největším v jižních Čechách případ z července 1954.
|
|
Vývoj a změny půdního fondu v povodí Dolní Jihlavy
Dvořák, Petr
Příspěvek se zabývá vývojem a změnami využití ploch v dolní části povodí řeky Jihlavy. Využití půdního fondu je sledováno na základě statistických dat o výměrách orné půdy, pastvin, luk, sadů, vinic a vodních ploch. od čtyřicátých let 19. století.
|
|
Multimediální podpora výuky předmětu Geomorfologie a hydrologie ČR
Dvořák, Petr
Příspěvek se zaměřuje na prezentaci nového typu výuky geomorfologie a hydrologie České republiky pro studenty VŠ. Přínosem tohoto typu výuky je osvojení si a rozšíření základních geografických poznatků ze střední školy a obohacení o specifické geografické přístupy, metody, techniky a dovednosti. Důraz je kladen na pochopení územních rozdílů, zvláštností, ale i pravidelností a zákonitostí v prostorovém rozmístění geografických jevů a procesů vztahujících se ke geomorfologii a hydrologii s ohledem na Českou republiku.
|
| |
|
Biogeografický výzkum následků antropogenních a přírodních disturbancí
Lacina, Jan
Biogeografický výzkum v ÚGN AV ČR je v současnosti zaměřen především na důsledky katastrofických přírodních činitelů (povodně, sesuvy) a antropogenní disturbance hornickými aktivitami ve vegetaci. Změny biotopů jsou zkoumány v povodňovém korytě řeky Bečvy, na sesuvech v Západních Karpatech a v hornickou činností změněných krajinách Ostravska a Českomoravské vrchoviny.
|
| |