|
|
Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod v právní úpravě České republiky
Křesťanová, Lucie ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Rigorózní práce se zabývá problematikou využívání přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod na území České republiky. Ta díky své pestré geologické stavbě disponuje značným množstvím těchto zdrojů, které mohou být v závislosti na svých fyzikálních vlastnostech a chemickém složení využívány buď k léčebným účelům v rámci poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče, anebo ke stáčení a k výrobě balených minerálních vod. Uvedené zdroje představují jedinečné přírodní bohatství, je nutné se k nim s tímto vědomím chovat a dostatečně je chránit. To mimo jiné znamená rovněž nastavení takové úrovně právní ochrany, která zajistí využívání zdrojů pouze v rozsahu a za podmínek, které je negativně neovlivní a zajistí jejich zachování i pro další generace. V současné době je tato oblast upravena zákonem č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon) a příslušnými prováděcími předpisy. Rigorózní práce si klade za cíl představit tuto právní úpravu co nejkomplexněji a ve sporných otázkách nalézt rovněž možná právní východiska.
|
|
|
Právní úprava ochrany mořských savců
Makovec, Vojtěch ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Tématem této diplomové práce je mezinárodněprávní úprava ochrany mořských savců. Práce se zabývá především analýzou druhových prostředků ochrany jednotlivých druhů mořských savců na úrovni mezinárodního práva. Tato práce je rozdělena na šest základních částí. První část se v obecné rovině věnuje principům mezinárodního práva životního prostředí, kterými je úprava ochrany mořských savců nejvíce ovlivněna (ochrana biodiverzity, princip předběžné opatrnosti a princip trvale udržitelného rozvoje). Druhá část je věnována regulaci rybolovu, jež je úzce propojena s ochranou mořských savců. Popisuje historické počátky mezinárodní úpravy rybolovu, Úmluvu OSN o Mořském právu, rozdělení mořských oblastí, regulaci lovu jednotlivých druhů ryb a úpravu rybolovu po Úmluvě o mořském právu. V třetí části jsou pak popsány jednotlivé prostředky ochrany konkrétních druhů mořských savců s výjimkou kytovců (tj. ledních medvědů, ploutvonožců a sirén). Ochrana kytovců je podrobně rozebrána v samostatné čtrvté části této práce. Důraz je kladen na ochranu velryb v rámci Mezinárodní velrybářské komise. Tato část popisuje též postoj velrybářských států a předestírá možnosti budoucího vývoje. V páté části je stručně popsán přístup České republiky jakožto vnitrozemského státu k ochraně mořských savců. Zavěrečná šestá část práce...
|
|
|
Mezinárodní smluvní ochrana kulturního dědictví lidstva
Pivcová, Darja ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Mezinárodní smluvní ochrana kulturního dědictví lidstva Rigorózní práce se zabývá mezinárodní právní úpravou kulturního dědictví lidstva. Cílem této práce je nalézt odpověď na otázku, zda existuje účinná právní úprava, která umožnuje ochránit kulturní památky, předměty a monumenty proti zničení a proti zkáze a zachování budoucím generacím na mezinárodní úrovni. Závěrem bude shrnuto, že mnohé úmluvy s různým rozsahem ochrany poskytují nedostatečné právní nástroje a obsahují proto neefektivní donucovací mechanismy. Na druhou stranu u těch úmluv, jejichž požadavky jsou přísnější, často chybí vůle států k jejich přistoupení. Věčným problémem je také financování. Práce obsahuje sedm kapitol. Základní kapitola se nazývá Mezinárodní úmluvy na ochranu kulturního dědictví lidstva a je rozdělena na třináct podkapitol, každá z nich analyzuje konkrétní úmluvu na ochranu kulturního dědictví. Třetí kapitola popisuje nejvlivnější subjekty mezinárodního práva, které se pohybují v oblasti ochrany kulturního dědictví, jsou jimi např. UNESCO, ICOMOS atd. Čtvrtá kapitola představuje hlavní právní principy, které jsou běžně užívány v úmluvách na ochranu kulturního dědictví. Pátá kapitola se věnuje otázce mezinárodní právní odpovědnosti a je analyzována z několika úhlů pohledu. V šesté kapitole najdeme informace o...
|
|
|
Institucionální zajištění ochrany životního prostředí v České republice
Emingr, Jiří ; Humlíčková, Petra (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Hlavním cílem této práce je popsat vývoj institucionálního zajištění ochrany ŽP v posledních 30 letech se zaměřením na ochranu složek životního prostředí. Úvodní kapitola je věnována vývoji environmentální politiky státu. Tato práce se zaměřuje především na rozdíly jednotlivých dokumentů environmentální politiky a v nich obsažených cílů v oblasti institucionálního zajištění. Další kapitola popisuje ústavní rámec ochrany životního prostředí a nejvýznamnější rozdíly v právu životního prostředí před rokem 1989 a v letech po něm. Následuje kapitola o vývoji soustavy orgánů veřejné moci a veřejných institucí s působností dotýkající se ochrany ŽP a o změnách v působnosti těchto orgánů a institucí. Kapitola je členěna na podkapitoly dle období na osmdesátá léta, období let 1990-1992 a dobu po roce 1993. V podkapitolách je popsán vývoj institucionálního zajištění v daném období od orgánů veřejné moci s celostátní působností, potažmo s působností na celém území československé federace, přes orgány veřejné moci s regionální a místní působností po vývoj veřejných stráží. Poslední kapitola je věnována institucionálnímu zajištění ochrany složek životního prostředí a oblasti nakládání s odpady. Tato práce se také zaobírá vývojem institucionálního zajištění deliktní odpovědnosti a především vývojem veřejné správy...
|
|
|
Česká inspekce životního prostředí
Beranová, Lenka ; Humlíčková, Petra (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Tématem této diplomové práce je Česká inspekce životního prostředí. Zabývá se nejen tímto tématem, ale také životním prostředím obecně, nástroji ochrany a správním dozorem v obecné rovině. Z oblasti Inspekce se věnuje její organizační struktuře, postavením v systému státních orgánů České republiky v oblasti ochrany vod, její působností, včetně jednotlivých složek ochrany (voda, ovzduší, odpadové hospodářství, příroda a krajina a ostatní oblasti). Dále se zabývá pravomocemi Inspekce, kde se zaměřuje hlavně na provádění kontrol, ale také poskytováním informací. V poslední části se věnuje oblasti, která má mezinárodní přesah, a to problematikou IMPEL a CITES.
|
|
|
Právní úprava územní ochrany přírody a krajiny
Bejček, Petr ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Tato rigorózní práce podrobně rozebírá právní úpravu týkající se územní ochrany přírody a krajiny a to z evropského i českého pohledu. Práce se nejdříve zabývá evropskými prameny ochrany přírody a krajiny z toho nejobecnějšího pohledu, tedy vybranými ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie a Akčními programy EU, včetně nové strategie EU v oblasti biodiverzity do roku 2020. Následně pak přechází k historickému vývoji v českých zemích až do současnosti. Ze současné problematiky řeší obecnou a zvláštní územní ochranu v českém právním řádu, upravenou v zákoně č. 114/1992 Sb. a rozebírá její jednotlivé právní nástroje ochrany. Práce pak podrobně popisuje evropské právo (směrnice 92/42/EHS o stanovištích a směrnice 2009/149/ES o ptácích), včetně judikátů Soudního dvora Evropské unie, i české právní prameny týkající se soustavy Natura 2000 a zároveň hodnotí úspěšnost transpozice a implementace uvedených směrnic do českého právního řádu. Na závěr je pomocí srovnávací metody porovnána česká právní úprava týkající se Natury 2000 a zvláštní územní ochrany a vyzdviženy rozdíly mezi nimi. Práce se zabývá rovněž právní odpovědností v ochraně přírody a krajiny a organizační strukturou orgánů ochrany přírody, což jsou témata blízce související se zaměřením práce. Autor práce v jejím průběhu rovněž hodnotí...
|
|
|
Judikatura Světové obchodní organizace v oblasti životního prostředí
Ulík, Karel ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Judikatura Světové obchodní organizace v oblasti životního prostředí Resumé Před panely a Odvolacím orgánem Světové obchodní organizace se stále častěji objevují spory z oblasti životního prostředí. Obvyklý vzorec těchto sporů vypadá tak, že jeden člen přijme opatření, které má za cíl (ať už skutečný či pouze deklarovaný) ochranu životního prostředí, zatímco jiný člen spatřuje v opatření překážku mezinárodního obchodu. Následuje žaloba typicky kvůli porušení doložky nejvyšších výhod, národního režimu nebo zákazu kvantitativních omezení dovozu. Druhá strana se brání odkazem na výjimky, které dovolují členům omezit obchod např. kvůli ochraně života zvířat nebo zachování přírodních zdrojů. Tyto spory jsou předmětem zkoumání předkládané práce. V úvodních kapitolách je popsán vývoj postoje GATT/WTO k životnímu prostředí, systém řešení sporů v rámci WTO a hmotné právo této mezinárodní organizace. Poté následuje podrobný rozbor dosavadní judikatury od prvního sporu z roku 1980, kdy se USA pokusily neúspěšně zdůvodnit zákaz dovozu tuňáka z Kanady zájmem na jeho ochraně až po nedávný brazilský zákaz dovozu protektorů pro jejich negativní dopady na životní prostředí a zdraví lidí i zvířat. Z judikatury následně vycházíme při analýze aktuálního sporu o souladu zákazu dovozu produktů z tuleňů s právem WTO. Tento byl...
|
|
|
Ochrana životního prostředí a vlastnické právo
Nocar, Michal ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem mezi ochranou životního prostředí a vlastnickým právem. Nejdříve se práce zabývá popisem pojmu životního prostředí v českém právu a jeho ústavního zakotvení. Dále pak mezinárodněprávním a ústavním zakotvením vlastnického práva a práva na příznivé životní prostředí i v pohledu judikatury ústavního soudu. Následně v části třetí následuje úprava omezení vlastnického práva, podmínek, za kterých je možné vyvlastnění a úprava dobrovolného smluvního omezení vlastnictví za účelem ochrany životního prostředí. Těžištěm práce pak, v části čtvrté, je právní úprava jednotlivých složek životního prostředí v složkových zákonech, snaha o zachycení nejvýznamnějších omezení vlastnického práva z pohledu Vlastníka jednotlivých složek životního prostředí, jakožto i rozboru vybraných předpisů práva životního. Závěrem diplomové práce je pak formulace konkrétních míst hlavních střetů mezi ochranou výkonu práv vlastníka a obecným zájmem na ochranu životního prostředí. A vliv všeobecného ekologického povědomí celé společnosti na rozhodování, který z těchto zájmů, zda ochrana životního prostředí, a nebo ochrana vlastnického práva, v konkrétním případě převažuje svou důležitostí.
|
|
|
Mezinárodněprávní ochrana mořských savců
Hloušek, Michal ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Předkládaná diplomová práce začíná stručným přehledem těch nejdůležitějších mezinárodních úmluv významných pro ochranu biodiverzity, na nějž navazují tři kapitoly věnované některým druhům, respektive vyšším taxonům mořských savců, konkrétně pak kytovcům, ledním medvědům a ploutvonožcům. Cílem přitom nebyla pouze analýza příslušných mezinárodních úmluv, ale i rozbor některých zajímavých dílčích otázek, které doplňují a spoluutvářejí režim ochrany.
|
|
|
Práva a povinnosti vlastníka zemědělské půdy
Trávníček, Jan ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
V této diplomové práci se věnuji právům a povinnostem vlastníka zemědělské půdy z pohledu práva. Půda patří mezi nejvýznamnější zdroje planety. Lidstvo by bez zejména zemědělské půdy mohlo jen stěží přežít a její kultivace stála za zrodem moderní civilizace. Půda je však ohrožována na rozloze i kvalitě především člověkem, proto je třeba efektivní právní regulace s vyváženým respektováním vlastnických práv a veřejného zájmu na ochraně půdy a životního prostředí. Cílem práce je kriticky nahlížet na právní předpisy (zejména zákony, ale i nařízení vlády a vyhlášky), regulující vlastnické právo k zemědělským pozemkům. Po obecné části, analyzující vlastnictví jako takové, následuje výklad o vlastnictví k půdě pozemků, doplněná o systém a vývoj evidence pozemků. Vlastní jádro práce tvoří kapitola s názvem Práva a povinnosti vlastníka zemědělské půdy, která je rozdělena podle způsobů ochrany zemědělské půdy (co do rozlohy a kvality ZPF), ochrany rozsáhlejších území podle ZOPK a dalších zákonů. Stav současného vlastnictví zemědělské půdy je řešena v poslední části. V závěru je práce shrnuta a doplněna o několik zajímavých grafů vývoje rozlohy zemědělské a orné půdy v ČR.
|
host ::
RSS.