|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Retrovirová infekce kuřecích testikulárních buněk v procesu tvorby transgenní drůbeže
Kalina, Jiří ; Škvor, Jiří (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent) ; Jílek, František (oponent)
Biotechnologický výzkum v oblasti transgenní drůbeže není díky velmi specifickému rozmnožování ptáků zdaleka tak úspěšný jako u savců. Předkládaná práce se pokouší nabídnout komplexní přístup řešení jedné z možných technik tvorby transgenní drůbeže. V průběhu práce byla ověřena možnost použití obvyklých transfekčních technik na kulturách blastodermálních a testikulárních buněk. Byla propracována původní funkční technika sterilizace kohoutích varlat a obnovení spermatogeneze transplantací testikulárních buněk kohouta dárce. Značené transplantované buňky rekolonizovaly prázdné tubuly sterilních varlat a obnovily spermatogenezi. Byl vytvořen retrovirový konstrukt s markerovým transgenem pro expresi zeleného fluorescenčního proteinu (GFP), kterým byly infikovány transplantované testikulární buňky. Po obnovení spermatogeneze byl v DNA spermií detekován markerový transgen, přičemž u infikovaných buněk nebyla zjištěna signifikantní metylace integrované DNA. Metodou průtokové buněčné cytometrie byla analyzována směs testikulárních buněk a byly popsány a identifikovány populace testikulárních buněk, včetně tzv. side population buněk (SP), možné skupiny kmenových spermatogoniálních buněk.
|
|
| |
|
| |
|
|
Efekt bezlepkové diety na zbytkovou kapacitu β-buněk, imunitní funkci a střevní mikrobiom dětí s nově manifestovaným diabetem 1. typu
Neuman, Vít ; Šumník, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pelikánová, Terezie (oponent) ; Škvor, Jaroslav (oponent)
Efekt bezlepkové diety na zbytkovou kapacitu β-buněk, imunitní funkci a střevní mikrobiom dětí s nově manifestovaným diabetem 1. typu Abstrakt Patofyziologické mechanismy ovlivňující vznik diabetu 1. typu (T1D) a rychlost jeho progrese krátce po diagnóze jsou dosud neznámé. Mezi kandidátní environmentální faktory spolurozhodující o vzniku a průběhu T1D patří i lepek, jež je znám svými prozánětlivými účinky. Cílem dizertační práce bylo posoudit vliv bezlepkové diety (GFD) na zbytkovou kapacitu β-buněk, kompenzaci T1D, střevní mikrobiom, střevní propustnost, subtypy imunitních buněk u dětí s nově diagnostikovaným T1D a vliv přenosu střevního mikrobiomu na incidenci diabetu u bezmikrobních neobézních diabetických (NOD) myší. Na skupině 45 dětí s nově diagnostikovaným T1D (26 intervenční skupina, 19 kontrolní skupina) jsme prokázali asociaci mezi dodržováním GFD a zpomalením rychlosti ztráty zbytkové kapacity β-buněk (rozdíl v trendu poklesu C-peptidu 409 pmol/l/rok; p = 0,04) a nižším HbA1c (7,8 mmol/mol, p=0,02). Popsali jsme také taxony bakterií, jejichž četnost se po zavedení GFD změnila a prokázali změny v zastoupení některých subtypů regulačních i efektorových lymfocytů. Na střevní propustnost naopak zavedení GFD vliv nemělo. Na animálním modelu jsme rovněž prokázali, že přenesení lidského střevního...
|
|
|
Imunologická a epigenetická modulace genové exprese leukemických buněčných linií
Elknerová, Klára ; Stöckbauer, Petr (vedoucí práce) ; Špíšek, Radek (oponent) ; Škvor, Jiří (oponent)
Terapie pomocí monoklonální protilátky proti molekule CD34 Testovala jsem antiproliferativní a proapoptický účinek purifikované monoklonální protilátky (IgG1 třídy) proti proteinovému epitopu molekuly CD34 produkované hybridomovým klonem 4H11 na CD34+ leukemické linie (MOLM-9, JURL-MK1) a CD34- leukemickou buněčnou linii (PS-1). Zjistila jsem, že monoklonální protilátka proti CD34 molekule inhibuje proliferaci a indukuje apoptózu CD34+ buněčných linií, avšak v koncentraci vyšší než 32 µg/ml má podobný účinek i na CD34- leukemickou buněčnou linii (PS-1). Protilátka indukuje zástavu buněčného růstu v G1/G0 fázi buněčného cyklu u CD34+ (MOLM-9, JURL-MK1) buněčných linií, ale neindukuje jejich diferenciaci. Kombinované působení této monoklonální protilátky s interferony IFN- IFN- nebo IFN- nemá silnější účinek na inhibici buněčné proliferace než protilátka samotná. Kombinované působení této protilátky s hematopoetickými cytokiny (IL-3, IL-6, SCF, G-CSF, GM-CSF) nebo s INF- také neindukuje diferenciaci leukemické buněčné linie MOLM-9. Terapie pomocí inhibitorů deacetyláz histonů Inhibitory deacetyláz histonů představují nový druh protinádorových léčiv. Mezi jejich hlavní biologické funkce patří zástava buněčného růstu, indukce diferenciace, podpora apoptózy v různých typech maligních buněk. Avšak, za...
|
host ::
RSS.