|
| |
|
|
Posluchačky Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v roce 192021 a 1938/39
Zilvarová, Věra ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Diplomová práce Posluchačky Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v akademickém roce 1920/21 a 1938/39 se zabývá srovnáním profilu studentek z řady hledisek. Práce si všímá nárůstu počtu posluchaček, jejich sociálního statusu, geografického, náboženského, věkového a národnostního profilu. Sleduje také profil úspěšnosti studentek. Práce současně pojednává o vývoji ženské vzdělanosti období 19. a počátku 20. století, konkrétně do konce První republiky. Zohledněn je rovněž vývoj ženského feministického hnutí, jež od 19. století usilovalo především o právo žen na vzdělání a na profesní uplatnění ve všech oblastech, které byly do té doby vymezeny jen mužům. Jedna z kapitol se rovněž zabývá pronikáním žen do vědecké sféry. Důležitou oblastí práce je také přiblížení organizace dívčího středního vzdělávání v českých zemích v období druhé poloviny 19. století a v meziválečném období. Podrobněji bylo v práci charakterizováno studium na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v období 20. a 30. let 20. století. Výsledky empirického výzkumu byly v mnohých oblastech doplněny o údaje ilustrující celkový obraz studentů Univerzity Karlovy v Praze. V závěrečné kapitole je ze získaných dat provedena komparace údajů z obou sledovaných období. Práce by měla odpovědět na otázku: Jaký je profil nejtypičtější...
|
|
|
Rakovničtí studenti pražské utrakvistické univerzity (1550-1622)
Chmelíková, Pavla ; Holý, Martin (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Předkládaná práce se zabývá průběhem vzdělávání studentů z města Rakovníka v letech 1550-1622. Sleduje tyto studenty na partikulárních městských školách, pražské univerzitě a na dalších univerzitách v zahraničí. Následně též zkoumá i kariéry rakovnických studentů po studiích. Některé části práce se zaměřují i na obecnější prvky vzdělávání v Čechách v době raného novověku či na město Rakovník. Práce je rozdělena do devíti kapitol spolu s úvodem a závěrem.
|
|
|
Snížení lidé v prostoru raně novověkého města (Kati a pohodní ve východočeských městech 17. století)
Pultarová, Marie ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Diplomová práce se zabývá tematikou sociální skupiny jedinců, dobově označovaných prameny "na cti snížení" (nebo jen krátce "snížení"), mezi něž patřili kati, rasové jinak pohodní a biřici. Ústředním cílem práce je postihnutí sociálního statusu těchto osob, jež jsou často historiografií považováni za individua stojící na nejnižší příčce společenského žebříku. Detailní analýza pramenů městské provenience má ukázat jednak interakci této skupiny a jejích jednotlivců se zbytkem městské komunity, zejména pak s jedinci považovanými za počestné, a jednak každodennost snížených lidí v rámci městského prostředí. Práce je rozdělena na tři základní části, které jsou dále tematicky členěny. První část zachycuje teoretickou a metodologickou rovinu s důrazem na dosavadní studium věnující se jak fenoménu cti, tak problematice snížených lidí a hrdelnímu soudnictví. Následující dvě části práce obsahují analýzu poměrů snížených lidí ve východočeském městě Pardubice 17. století a pro nezbytnou komparaci regionálních diferencí byl zahrnut i výzkum analogických poměrů dalšího východočeského města, a sice Náchoda. Uvnitř městské společnosti je sledována profesní funkce daného jedince, majetkové zázemí, jeho komunikace s městskou radou, rychtářem a dalšími významnými i méně významnými představiteli města a celkový...
|
|
|
Vojenské tábory v prostoru střední Evropy v letech 1550-1650
Andresová, Klára ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Předkládaná práce se věnuje problematice vojenských táborů křesťanských armád ve středoevropském prostoru v letech 1550-1650. Zaměřuje se na tábory armád habsburské monarchie a německých států, ovšem určitý prostor věnuje též situaci v Polsku a Uhrách. V jejích úvodních kapitolách je charakterizována pramenná základna a shrnuto dosavadní bádání. Dále jsou zařazeny exkurzy do dílčích témat, které souvisí s vojenskými tábory raného novověku, v rámci nichž jsou charakterizovány nejvýznamnější válečné konflikty dané doby, dobové strategie a taktiky, principy, složení a vybavení tehdejších armád, vojenské hodnosti a život tehdejších vojáků. Jádrem práce je výklad a komparace spisů vojenských teoretiků, kteří se tematice táborů věnovali, a to konkrétně děl Jana Tarnowského, Guillauma du Bellay, Leonhardta Fronspergera, Lazara von Schwendiho, Giorgia Basty, Johanna Jacobiho von Wallhausena a Raimonda Montecuccoliho. Na závěr je uveden průzkum vojenských řádů římského císaře Maxmiliána II. a švédského krále Gustava II. Adolfa, pamětí a deníků vojáků, kteří v dané době žili, a dobové beletrie. V práci jsou stručně charakterizovány kvartýry ve městech a vesnicích, ovšem hlavní důraz je kladen na vojenské polní tábory. Je popsáno, jaká místa byla považována za vhodná pro umístění tábora, jak se tyto tábory...
|
|
|
Náchodské testamenty v 17. století
Matyska, Jan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Předmětem bakalářské práce je sonda do dochovaných testamentů ze 17. století z fondu Archiv města Náchoda. Tyto testamenty se nacházejí jednak ve dvou knihách kšaftů a také v aktovém materiálu. Nabízejí nové možnosti pohledu do běžného života města, především pak do majetkových a rodinných poměrů jeho obyvatel. Předkládaná práce představuje testamenty jako prameny a popisuje místní praxi jejich vzniku. Hlavním cílem práce pak bylo postižení okruhu osob, které pořídily kšaft a rozbor jejich odkazů. Pořizovatelé testamentů byli zkoumáni z hlediska pohlaví, rodinného stavu, povolání, majetkového zázemí, místa bydliště a zapojení do života městské komunity. Rozbor odkazů sleduje nejen jejich charakter, ale také okruhy jejich příjemců, zbožných i světských. Na závěr jsou pak zkoumány odkazy směřující mimo samotné město. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Svět očima raně novověkého měšťana
Sojková, Alena ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vnímání mimoměstských událostí jednotlivými měšťany, čímž analyzuje pohled raně novověkého obyvatele českého města na okolní svět a možnosti, které měl takový člověk, aby se o dění okolo sebe dozvěděl. Děje se tak za pomoci rozboru mimoměstských událostí, které byly zaznamenané ve vybraných kronikách, vzniklých v letech 1575-1600, tedy v období, které je považováno za takzvaný "zlatý věk českých měst". Nejprve je nastíněno prostředí, ze kterého pocházeli jednotliví autoři kronik a které tudíž mohlo mít podstatný vliv na výběr událostí, které měšťané do svých prací zařadili, tj. postavení konkrétního města, vzdělanost v zmíněném období nebo osobní život pisatelů. V další části je za pomoci rozboru jednotlivých typů zaznamenaných informací (například turecké války, úmrtí významných osob, požáry, sněmy ad.) popisován obzor autorů, jinými slovy to, jaké události byly nejvíce zaznamenávány, a tudíž shledávány zajímavými a nevšedními, a jakým okruhům se konkrétní kronikáři nejvíce věnovali. Tímto způsobem je blíže nahlíženo na myšlenkový svět raně novověkého měšťana, který nám z důvodu absence jiných než úředních pramenů často zůstává utajen, a na impulsy, které takového člověka ovlivňovaly, formovaly jeho životní názor a určovaly, co zanechá příštím generacím.
|
|
|
"I přišli k nám tito soldáti..." Město Slaný za třicetileté války optikou pramenů městské kanceláře.
Kmochová, Romana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Život obyvatel středočeského města Slaný ovlivňovali v průběhu třicetileté války podobně jako život v jiných středoevropských městech v této době zejména vojáci a jednotlivé válečné události. Výrazné změny do jejich životů však přineslo také zastavení a následný prodej města Jaroslavu Bořitovi z Martinic. Předkládaná práce se zabývá především vlivem válečných událostí na chod městské správy a novými prvky ve správě města souvisejícími se změnou jeho právního postavení, resp. zásahy nové vrchnosti do správy města. Pozornost je věnována také podobě a fungování mechanismů užívaných představiteli města ve snaze ochránit životy a majetek jeho obyvatel před řáděním soldatesky. Opomenuty nejsou ani vzájemné interakce, k nimž docházelo mezi obyvateli města a vojáky, včetně sebezáchovných mechanismů a adaptačních strategií, které umožňovaly Slánským vyrovnat se s jejich přítomností.
|
|
|
Chebský obchod v 16. století
Sečkař, Petr ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Město Cheb, ležící na křížovatce starých obchodních cest, získalo přízní českých králů a římskýchz císařů řadu privilegií podporujících obchodní aktivity. Šestnácté století navíc obchodu v regionu přálo: bylo nalezeno vydatné ložisko stříbra v Jáchymově a několik nových nalezišť cínu. Prosperující důlní oblasti zajišťovaly prosperitu blízkému i vzdálenějšímu okolí, a na hlavní přístupové cestě ze západní Evropy ležel Cheb. Předpokládaná prosperita obchodu se měla zákonitě odrazit na posperitě obyvatel města i města jako celku. Práce se snaží rozborem městských knih příjmů (Umgeldbücher) zjistit, které položky souvisely s obchodem a jejich zastoupení na příjmech města.
|
|
|
Sociální pozice českého kata v období novověku
Pultarová, Marie ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
a klíčová slova: Práce se zabývá sociálním postavením katů v období novověku jakožto skupinou obyvatel v dobovém kontextu považovanou za snížené. Pokouší se sledovat styk katovských rodin s obecnou veřejností, jejich finanční zázemí a především zjistit, jak velká byla míra diskriminace společností. Velký důraz je kladen na otázku novověké cti a její chápání v souvislosti s mistry ostrého meče a jejich rodinami. Větší prostor je v prvé řadě věnován pardubickému rodu Zelingerů, vykonávající katovské řemeslo od konce 17. století v Pardubicích a okolních oblastech. Díky detailnějšímu zaměření na život Jiřího Zelingera mistra ostrého meče a místních poměrů ohledně snížených osob, je učiněna částečná komparace s historiografickým pojetím. K závěrům bakalářské práce bylo dospěno na základě nastudování především české historiografické literatury a pramenů městské správy města Pardubice. Klíčová slova: ranný novověk, kati, město
|
host ::
RSS.