|
Bazální stimulace v hospicové péči
HRŮZOVÁ, Soňa
Současný stav Hlavním úkolem Bazální stimulace? v hospicové péči je dopřát pacientům v terminálním stádiu nemoci jistotu, že není sám a že tu do poslední chvíle budeme s ním. V paliativní péči se využívá nástavbových i základních prvků Bazální stimulace a díky tomu se zajišťuje uspokojování všech potřeb klienta. Také zvyšuje možnosti sestry, jak být pro pacienta prospěšná, a motivuje k lepším výsledkům při ošetřování (15). Cíle výzkumu 1. Zjistit, zda koncept Bazální stimulace? zkvalitňuje život klienta v hospicové péči. 2. Zjistit, jak klienti reagují na techniky Bazální stimulace?. Výzkumné otázky 1. Zkvalitňuje Bazální stimulace? život klienta/pacienta v hospici? 2. Jak působí na klienta/pacienta v hospici techniky Bazální stimulace?? Metodika Pro vypracování výzkumné části práce byl použit kvalitativní výzkum, kdy metodou sběru dat bylo dotazování ošetřovatelského personálu a pozorování klientů v Domě léčby bolesti s hospicem sv. Josefa v Rajhradě u Brna. Pozorování probíhalo při samostatném provádění prvků Bazální stimulace u klientů a při spolupráci se sestrou. Informace o klientech byly získávány také analýzou ošetřovatelských a lékařských dokumentů. Některé výsledky byly zpracovány pomocí kategorizace a myšlenkových map. Výzkumný soubor Výzkumný soubor tvořilo pět klientů Domu léčby bolesti s hospicem sv. Josefa v Rajhradě. Z toho dva klienti byli z oddělení zvýšeného sledování, u kterých jsem pouze spolupracovala se sestrou a pozorovala reakce klientů na Bazální stimulaci. V rámci výzkumu u těchto dvou klientů jsem provedla rozhovor s ošetřující sestrou. U ostatních tří klientů na standardních lůžkách jsem prováděla tři dny prvky Bazální stimulace a pozorovala jejich reakce. Výzkum probíhal v měsíci lednu 2013. Pozorování se konalo při provádění prvků Bazální stimulace u klientů. Rozhovor se sestrou byl nestandardizovaný a otázky byly otevřené. Přepis rozhovoru není součástí práce kvůli zajištění anonymity sestry. Výsledky Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zda prvky Bazální stimulace zkvalitňují klientům v hospici život a jak na ně jednotlivé prvky působí. U klientů jsem prováděla vždy jen prvky vhodné k jejich aktuálnímu zdravotnímu stavu. Z výzkumu je zřejmé, že provádění prvků Bazální stimulace u klientů v hospicové péči je přínosné a zkvalitňuje jim život. Díky aplikaci Bazální stimulace jsou klienti klidnější a snadněji navazují kontakt s ošetřujícím personálem, který je důležitý pro jejich dobrý psychický stav. Také pomáhá významně budovat důvěru s klientem a vytváří nový prostor pro komunikaci a případné svěření se s těžkostmi a bolestmi. Pro běžné využívání Bazální stimulace v paliativní péči nejsou vhodné všechny prvky, ale ty, které byly použity do tohoto výzkumu, jsou velmi dobře včlenitelné do základní ošetřovatelské péče a všechny se u klientů setkaly s pozitivními reakcemi. Závěr Empirickou část práce jsem zpracovala pomocí pozorování klientů, u kterých jsem osobně prováděla Bazální stimulaci a mohla jsem tak zhodnotit, jak na ně techniky působí. Vykonávání výzkumu bylo zajímavé a obohatilo mě o nové zkušenosti. Bazální stimulace je podle mého názoru stále v některých oborech nedoceněným konceptem. Na druhou stranu je poměrně časově náročná a je logické, že na některých pracovištích, kde není sester mnoho a sotva stačí na základní ošetřovatelskou péči, ji nelze ve větším měřítku provádět. Výsledky šetření budou po domluvě s vrchní sestrou poskytnuty a v případě zájmu odprezentovány v Domě léčby bolesti s hospicem sv. Josefa v Rajhradě u Brna. Celou práci jsem také nabídla PhDr. Karolíně Friedlové. Také jsem kontaktovala zařízení poskytující hospicovou péči, která mi přispěla informacemi do teoretické části práce a nabídla jsem jim odprezentování práce a dosažených výsledků.
|
|
Historickogeografické aspekty populačního vývoje města Polná
ZIKMUNDOVÁ, Petra
Bakalářská práce zpracovává Historicko-geografické aspekty populačního vývoje města Polná. Polná je komparována s vývojem vybraných měst kraje Vysočina a důraz je kladen na období industrializace. Úvod obsahuje vymezené cíle, hypotézy, strukturu a koncepci práce. Následuje metodika práce a diskuze s literaturou s v minulosti vzniklými pracemi na toto téma. Základ práce tvoří tři kapitoly. První oddíl seznamuje s geografickými a historickými charakteristikami Polné. Následující analytická část obsahuje analýzu populačního vývoje, explanaci v podobě určení determinantů a kauzalit populačního vývoje Polné a ostatních sledovaných měst. Poté jsou všechna města navzájem komparována ve stanovených obdobích. Pátá kapitola je věnována syntéze zjištěných poznatků v předchozím textu a generalizaci dlouhodobých trendů, tendencí populačního vývoje a objasnění diferenciace vývoje měst v kraji. Sumarizuje hlavní aspekty vývoje a snaží se předpovědět budoucí vývoj populačního vývoje měst. Závěrečná část práce sumarizuje výsledky, zabývá se ověřováním hypotéz a naplněním cílů vymezených v úvodu. Součástí práce jsou seznamy použité literatury a zdrojů, grafů, tabulek a map.
|
|
Monitoring a hodnocení poskytovaných služeb u vybraných typů zařízení sociální sféry
FABEROVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce je zaměřená na monitoring a evaluaci sociálních služeb. Zmíněná problematika není příliš známá veřejnosti, proto jsem se rozhodla, že toto téma zpracuji. V sociální oblasti se stále něco mění a zdokonaluje, v platnost vchází zákony, novelizace, vyhlášky a probíhají sociální reformy. Dá se tedy říci, že v téhle oblasti, především v poslední době se toho hodně děje. V první části této práce jsem se pokusila nastínit tuto problematiku. Tato část obsahuje tři zásadní témata, a sice sociální služby, monitoring a hodnocení (evaluaci). Část druhá, tedy výzkumná, je věnována aplikaci teoretických poznatků získaných z literatury do praxe. V první části je popsána metodika výzkumu a jsou vytyčené výzkumné otázky. Výzkum jsem kvůli tématu zvolila kvalitativní. Dle mého názoru je v této oblasti důležitý přímý kontakt a tudíž i rozhovor by měl být osobní. Také z důvodu bližšího zaměření se na organizace poskytující sociální služby. Co se týče souboru respondentů, vedla jsem rozhovory v osmi institucích. Instituce jsem vybírala dle dvou kritérií. Zaprvé podle cílových skupin, tedy klientů, pro které je služba určena, snaha byla obsáhnout co nejširší spektrum a za druhé dle registrovaných služeb, které poskytují tak, aby zastupovaly všechny typy sociálních služeb - sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Co se výsledků týče, tak byly rozmanité z důvodu různosti poskytovaných služeb a rozdílů mezi cílovými skupinami. Ve všech organizacích je monitoring prováděn. Odpovědi se lišily v tom, jakým způsobem je prováděn a jak často. Na závěr mohu říci, že z toho co jsem vypozorovala, jsou klienti v dobrých rukou. Kvalita poskytovaných služeb se zvyšuje, stejně tak i jejich spektrum. Pracovníci byli ve většině případů do své práce zapálení, stále se snaží přinášet něco nového. Práci podtrhují přílohy, schémata a tabulky. Ohledně přínosu mé práce. Řekla bych, že jde hlavně o určité vniknutí do této problematiky. Její přiblížení a prozkoumání.
|
|
Romská migrace ve střední Evropě. Trendy
Uherek, Zdeněk ; Weinerová, Renata
Autoři publikace se pokusili zmapovat více než desetiletou historii migrační aktivity Romů v postkomunistické Evropě. Metodika výzkumu se opírala především o předchozí badatelské zkušenosti sítě společenských vědců z České republiky, Slovenska, Maďarska, Bulharska, bývalé Jugoslávie a expertů z Velké Británie.
|
|
Kvantitativní a kvalitativní prostorová distribuce lůžkových kapacit a doprovodných služeb na Unhošťsku a středním toku Loděnice.
RADA, Michal
Bakalářská práce zpracovává Kvantitativní a kvalitativní prostorovou distribuci lůžkových kapacit a doprovodných služeb na Unhošťsku a středním toku Loděnice. Úvod vymezuje cíl práce, obsahuje předpoklady, strukturu a koncipování práce. Diskuse s literaturou analyzuje v minulosti vydané práce zabývající se tématikou cestovního ruchu všeobecně, i práce zaobírající se sledovaným územím. Teoretický rámec sledované problematiky definuje klíčové pojmy, význam, druhy, formy a předpoklady cestovního ruchu. Metodika práce vymezuje sledované území, popisuje sběr dat a informací, kategorizuje a klasifikuje ubytovací zařízení a definuje doprovodné služby. Práce rovněž charakterizuje vymezené území z hlediska fyzickogeografického a socioekonomického. Práce se také zabývá přírodními, kulturně-historickými a ostatními atraktivitami sledovaného území a vymezuje postavení sledovaného území z pohledu cestovního ruchu. Kapitola 7 analyzuje kvantitativní a kvalitativní prostorovou distribuci lůžkových kapacit a doprovodných služeb a je klíčovou částí této práce. Na ni navazující osmá kapitola obsahuje syntézu a zhodnocení dnešní situace. Výsledky a přínos této práce jsou shrnuty v závěru. Součástí práce jsou rovněž seznamy použité literatury a zdrojů, grafů, tabulek, map a příloh.
|
|
Monitoring aktuálních a starých zátěží území ČR‚ mezinárodní biomonitoring depozice stopových prvků‚ ICP-MS analýzy mechu‚ humusu‚ půdy
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice ; Suchara, I. ; Sucharová, J.
Projekt 0211 Mezinárodní program monitorování aktuální atmosférické depozice prvků se zabývá stanovením distribuce celkového dusíku v mechu Pleurozium schreberi nebo v Scleropodium purum na území ČR. Stanovené obsahy sloučenin dusíku jsou diskutovány s ohledem na faktory, které je mohly ovlivnit. Projekt 0212 Sledování aktuálních, starých a dlouhodobých zátěží území atmosférickými depozicemi pomocí analýz mechu a nadložního humusu analyzuje obsah rtuti v území vymezeném Kralupami, St. Boleslaví, Vrátnem a Horními Počáply. Nejvýznamějším zdrojem znečištění byly potvrzeny Spolana Neratovice a elektrárna Mělník. Byla potvrzena vysoká expoziční zátěž pracovníků i obyvatel. Projekt 0213 Analýzy stopových a ultrastopových prvků v přírodních matricích jako podklad pro posouzení kvality složek ŽP sledovaných území rozvíjí metody rozkladu biologických materiálů obsahujících větší množství křemíku. Metodika, průběh a výsledky měření jsou detailně popsány u všech projektů
|
|
Základní školy na Českobudějovicku a jejich činnost ve zdravotně sociální oblasti
PLCHOVÁ, Eliška
V současné době je škola chápána jako společenská instituce, jejíž tradiční funkcí je umožňovat vzdělání žákům příslušných věkových skupin. Pojetí a funkce školy se mění se změnami společenských potřeb. Postupně se do osnov škol ve větší míře dostává zdravotní výchova, která se prolíná vyučovacími předměty a nejrůznějšími aktivitami školy. Současně se škola stala místem socializace žáků podporujícím jejich osobnostní a sociální rozvoj a připravujícím je na život osobní, pracovní a občanský. Tyto dvě oblasti ? zdravotní a sociální ? jsou v činnostech školy nezastupitelné a vzájemně se doplňují. Cílem mé bakalářské práce je popsat činnost ve zdravotně sociální oblasti na prvním stupni základních škol Českobudějovicka. Zjistit na vybraném vzorku školních metodiků prevence, jaké mají prostředky, možnosti, cíle a vize do budoucna v dané oblasti, které preventivní programy podporují. Dále s kým spolupracují a zda-li je potřeba nějaké změny, které jim brání v realizaci. V teoretické části jsem se věnovala zdravotním a sociálním aktivitám, které mohou základní školy realizovat. Dále jsme se zaměřila na nástroje školní prevence, jakým způsobem lze danou problematiku zprostředkovat a začlenit do výuky. V poslední kapitole jsem se zabývala zajišťováním poradenských služeb ve škole, blíže byla specifikována funkce a činnost školního metodika prevence. V rámci mé bakalářské práce bylo provedeno výzkumného šetření, které bylo uskutečněno prostřednictvím polořízeného rozhovoru s metodiky školní prevence na 7 vybraných školách. Konkrétně se jednalo o Základní školu Trhové Sviny, Borovany, Nové Hrady, Nedabyle. V Českých Budějovicicích byly vybrány následující školy: Základní škola Vl. Rady - Madé, Matice školské a Kubatova. Výsledky výzkumu jsou rozpracovány do 2 kategorií, a to na zdravotní a sociální činnosti školy. Tyto kategorie jsou dále vyhodnoceny do 4 shodných podskupin. První podskupina souhrnně popisuje činnosti škol ve výše zmíněných oblastech, druhá oblast se zaměřuje na způsob realizace zdravotních aktivit ve školách, třetí okruh se zabývá spoluprací s organizacemi a školami, posledním okruhem jsou plány a vize do budoucna. V rámci bakalářské práce byly stanoveny 3 výzkumné otázky. ? Preferují základní školy zdravotní činnost před činností v sociální oblasti? ? Upřednostňují základní školy spolupráci s organizacemi při realizaci preventivních programů, před vlastní činností? ? Tvoří a podporují základní školy společné akce žáků a jejich rodičů? Výsledky mé bakalářské práce mohou být využity pro další výzkumné šetření v dané oblasti. Věřím, že má bakalářská práce se stane zdrojem informací pro základní školy v oblasti zdravotně sociální. Doufám, že výsledná data využijí odborníci pracující se žáky na prvním stupni pro realizace dalších aktivit v dané problematice.
|
|
Metodika výuky přírodovědy regionu na příkladu Klatovska
NOVOTNÁ, Anežka
Diplomová práce se zabývá metodikou výuky přírodovědy regionu na příkladu Klatovska. V první části je z odborné literatury vytvořen teoretický úvod, který popisuje Klatovsko z různých hledisek. Je zde probírána charakteristika, vymezení a členění území, fyzickogeografické údaje, socioekonomické údaje a ochrana krajiny a přírody. Práce se nezaměřuje pouze na obor přírodovědy, ale věcně a logicky ho doplňuje o informace z vlastivědy, které společně dávají ucelený pohled na řešené území. Nezbytnou částí diplomové práce je vlastní šetření, které provádí průzkum znalostí žáků 4. a 5. tříd základních škol. Pro tento výzkum používá metodu mentálního mapování doplněnou dotazníkovým šetřením. Výsledky šetření jsou následně v práci analyzovány a interpretovány pomocí přehledných grafů. Na základě zjištěných údajů o znalostech žáků týkajících se zájmového regionu Klatovska jsou připraveny praktické učební pomůcky pro pedagogy vyučující regionální přírodovědu a vlastivědu v daném regionu. Vytvořeny jsou učební texty pro přímou výuku žáků a navazující pracovní listy pro kontrolu hloubky znalostí a kvalitu výuky. Jako alternativní možnost výuky jsou zde předkládány zábavné projekty použitelné pro výuku celého Klatovského regionu.
|
|
Úloha metodika prevence v souvislosti se sociálně patologickými jevy na základních školách
KECLÍKOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá různými pohledy na primární prevenci projevů rizikového chování v prostředí základních škol. V popředí zájmu práce je pak úloha samotného školního metodika prevence. Cílem je shromáždit a porovnat různé pohledy na prevenci rizikového chování a úlohu metodika prevence na základních školách. Teoretická část charakterizuje sociální patologii, sociální deviaci a sociální normu. Vymezuje pojem rizikové chování a popisuje vybrané projevy rizikového chování, které se ve školním prostředí vyskytují nejčastěji. Zaměřuje se na prevenci rizikového chování a charakteristiku základních škol v České republice. Praktická část obsahuje výsledky výzkumu, který byl proveden na třech základních školách v Jihočeském kraji. Prostřednictvím metody dotazníku a osobních rozhovorů mapuje pohledy žáků osmých a devátých tříd, rodičů, ředitelů a samotných metodiků prevence na primární prevenci a působení metodika prevence v souvislosti s projevy rizikového chování na vybraných základních školách.
|
|
Vliv způsobu rekultivace ploch po povrchové těžbě na biodiverzitu {--} modelová skupina drobní savci
MIKLAS, Bořek
Jedno z kritérií hodnocení úspěšnosti rekultivace je míra biodiverzity na daném území. Jako indikátory biodiverzity jsme vybrali drobné savce, neboť díky svému vysokému reprodukčnímu potenciálu a dobrým invazivním schopnostem indikují okamžitý stav prostředí. Cílem studie bylo porovnat lokality rekultivované různým způsobem z hlediska biodiverzity společenstev drobných savců. Během sezóny 2004 proběhlo pět odchytů drobných savců. Byla použita standardní metodika odchytů v liniích a na kvadrátech. Studie probíhala na plochách rekultivovaných zemědělsky, lesnicky a hydricky.
|
host ::
