|
|
Vliv délky a způsobu transportu jiker na jejich líhnivost u hlavatky obecné (Hucho hucho)
BERÁNEK, Lukáš
Byla testována úspěšnost transportu neoplozených a oplozených uměle vytřených jiker hlavatky obecné z faremního chovu v délce až 5 dnů. Směs jiker od 8 jikernaček byla rozdělena na dvě části. První část byla na místě (1 h po provedeném výtěru) osemeněna uměle vytřeným spermatem (směs od několika mlíčáků) a po promytí oplozených jiker vodou, vložena do vody v plastové uzavíratelné nádobě. Druhá část jiker, spolu s ovariální tekutinou, nebyla osemeněna spermatem a umístěna do další identické nádoby. Obě nádoby byly po dobu následujících 5 dnů, včetně transportu z místa umělého výtěru do místa inkubace uloženy v termoizolačním boxu. Směs odebraného spermatu od 5 mlíčáků byla přechovávána v injekčních stříkačkách, uložených v samostatném izotermickém boxu při teplotě +4 °C. Oba termoizolační boxy byly po dobu 5 dnů umístěny v zavazadlovém prostoru osobního automobilu. U jiker transportovaných ve vodě byla voda dvakrát denně vyměňována. V průběhu prvního dne byly jak jikry, tak sperma, transportovány z místa umělého výtěru na vzdálenost 350 km, do místa inkubace. V následujících dnech bylo s automobilem 3x denně vždy mininimálně 0,5 h popojížděno, s cílem simulovat otřesy vznikající v průběhu transportu. Teplota prostředí u jiker v průběhu transportu byla udržována na 10°C. V jednodenních intervalech od umělého výtěru byly odebírány vzorky, jak oplozených, tak neoplozených jiker. Po jejich napočítání a oplození jiker přivezeným spermatem následovalo jejich promytí a nasazení do malých inkubačních misek se samostatnými přítoky vody a perforací umožňující odtok vody a zabraňující úniku následně vykulených embryí. Nasazováno bylo vždy 30 jiker, ve všech variantách ve 3 opakováních. Inkubační misky byly vloženy na dno mělkého průtočného žlabu napájeného vodou z recirkulačního systému s chovem studenomilných ryb. Průměrná teplota vody v průběhu inkubace byla 12,8 °C. V průběhu inkubace byla sledována mortalita jiker, odstraňovány bílé neoplozené či odumřelé jikry a zaznamenáván líhnutí embryí. U první varianty, po výtěru oplozených jiker transportovaných ve vodě jeden, dva, resp. tři dny, bylo dosaženo líhnivosti 32,2 ? 21,1 %, 27,8 ? 10,3 %, resp. 33,3 ? 32,1 %. Po simulovaném transportu v délce čtyři a pět dnů došlo ke snížení výše líhnivosti na 21,1 ? 1,57 %, resp. 15,6 ? 8,3 %. Rozdíly mezi všemi výše uvedenými parametry nejsou statisticky průkazné. U druhé varianty, neoplozených jiker transportovaných v ovariální tekutině, bylo při délce transportu jeden den dosaženo srovnatelné výše líhnivosti (34,4 ? 11 %), jako u oplozených jiker transportovaných ve vodě po dobu jeden až tři dny. Jikry transportované v neoplozeném stavu v ovariální tekutině po delší dobu (dva a tři dny) vykázaly statisticky významné snížení líhnivosti na 7,8 ? 8,8 %, resp. 2,2 ? 1,6 %. U jiker transportovaných v neoplozeném stavu v ovariální tekutině po dobu čtyři a pět dnů byla zjištěna 100% mortalita. Nebyly zjištěny rozdíly při různém způsobu či délce transportu jiker na délku inkubační doby. Experiment prokázal reálnost použití transportu oplozených jiker ve vodě po dobu několika dnů, za výhodnější lze označit transport oplozených jiker ve vodním prostředí.
|
|
|
Vliv podmínek inkubace na parametry užitkovosti brojlerových kuřat
Opavská, Tereza
Tato diplomová práce se zabývá vlivem zvýšené teploty během prvních 36 hodin inkubace na embryonální vývoj, líhnivost, kvalitu jednodenních kuřat a následně na jejich růst. Kuřata kontrolní skupiny byla líhnuta při standartní teplotě 100,8 °F a pokusná skupina měla prvních 36 hodin inkubace zvýšenou teplotu 102,5 °F. Růstový pokus byl proveden u 423 ks kohoutků hybridní kombinace Ross 308 v období od vylíhnutí do 31. dne věku. V líhnivosti z oplozených vajec, která byla u kontrolní skupiny 92,2 % a u pokusné skupiny 90,4 % nebyl zjištěn významný rozdíl. Nicméně střední embryonální mortalita dosahovala u kontrolní skupiny 1,76 % a pozdní mortalita 2,47 %, zatímco u pokusné skupiny dosahovala střední mortalita 0,71 % a pozdní 4,17 %, tyto rozdíly byly statisticky průkazné (P<0,05). Rozdíl v průměrné hmotnosti žloutkových váčků, v podílu žloutkových váčků z živé hmotnosti a v aktivitě T3 (hormonu štítné žlázy trijodtyroninu), která dosahovala u jednodenních kuřat kontrolní skupiny 1,38 nmol/l a u pokusné skupiny 1,35 nmol/l nebyl statisticky průkazný (P>0,05). Jednodenní kuřata kontrolní skupiny měla statisticky průkazně (P<0,05) vyšší hmotnost než skupina pokusná. Nicméně v 10. a 17. dni věku nebyl mezi skupinami zjištěn statisticky průkazný (P>0,05) rozdíl. Ve 24. a 31. dni věku byla průměrná hmotnost kuřat kontrolní skupiny opět statisticky průkazně (P<0,05) vyšší než hmotnost pokusné skupiny. Statisticky průkazný (P>0,05) rozdíl nebyl zjištěn ani v konverzi krmiva. Na základě výsledků měla zvýšená inkubační teplota (102,5 °F) negativní vliv na růst brojlerových kuřat.
|
|
|
Základy užitkového chovu poštovních holubů a jejich etologie
PITZMOS, Jiří
Bakalářská práce se zabývá základy užitkového chovu poštovních holubů a jejich etologií. Cílem této práce je zjistit ekonomickou náročnost uzavřeného intenzivního chovu středního plemene holuba a vyhodnotit faktory ovlivňující rentabilitu. Součástí zkoumání je chovatelský pokus, ve kterém jsou sledovány užitkové a produkční parametry jako je četnost hnízdění, líhnivost, denní přírůstky holoubat, výtěžnost ve vztahu k příjmu potravy a etologické sledování.
|
|
|
Role mikroorganismů v evoluci reprodukčních strategií ptáků
Novotná, Lucie ; Javůrková, Veronika (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Mikroorganismy jsou všudypřítomné, nalézají se v hnízdech, na těle ptáků nebo se do hnízda dostávají společně s hnízdním materiálem. Vejce nakladená do hnízd tak mohou být mikroorganismy kolonizovány na povrchu skořápky nebo mohou za určitých podmínek pronikat do vnitřních struktur vejce. Tato mikrobiální infekce uvnitř vejce může ovlivňovat především jeho líhnivost, způsobovat mortalitu embrya nebo následně ovlivnit fenotyp mláděte. Nicméně, pravděpodobnost bakteriálního zatížení na skořápce či infekce vnitřních struktur vejce závisí také na podmínkách prostředí, typu hnízda, inkubačním chování a použitém hnízdním materiálu. Mimo to, některé modifikace v reprodukčních strategiích ptáků vedou k výraznému potlačení negativního vlivu mikrobiální infekce a následnému zlepšení reprodukčního úspěchu ptáků. Mezi tyto obranné mechanismy patří především inkubace, mechanické a chemické bariéry samotného vejce, pigmentace vejce nebo zabudování zelených rostlin a peří do hnízdní výstelky. Na základě těchto poznatků lze usuzovat, že rozdílné reprodukční strategie ptáků mohly velmi pravděpodobně vzniknout také selekčním tlakem ze strany mikroorganismů. Přestože tento předpoklad vlivu mikroorganismů na evoluci rozdílných reprodukčních strategií ptáků má v současnosti velmi silnou podporu, výzkum této problematiky se...
|
|
|
Role mikroorganismů v evoluci reprodukčních strategií ptáků
Novotná, Lucie ; Javůrková, Veronika (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Mikroorganismy jsou všudypřítomné, nalézají se v hnízdech, na těle ptáků nebo se do hnízda dostávají společně s hnízdním materiálem. Vejce nakladená do hnízd tak mohou být mikroorganismy kolonizovány na povrchu skořápky nebo mohou za určitých podmínek pronikat do vnitřních struktur vejce. Tato mikrobiální infekce uvnitř vejce může ovlivňovat především jeho líhnivost, způsobovat mortalitu embrya nebo následně ovlivnit fenotyp mláděte. Nicméně, pravděpodobnost bakteriálního zatížení na skořápce či infekce vnitřních struktur vejce závisí také na podmínkách prostředí, typu hnízda, inkubačním chování a použitém hnízdním materiálu. Mimo to, některé modifikace v reprodukčních strategiích ptáků vedou k výraznému potlačení negativního vlivu mikrobiální infekce a následnému zlepšení reprodukčního úspěchu ptáků. Mezi tyto obranné mechanismy patří především inkubace, mechanické a chemické bariéry samotného vejce, pigmentace vejce nebo zabudování zelených rostlin a peří do hnízdní výstelky. Na základě těchto poznatků lze usuzovat, že rozdílné reprodukční strategie ptáků mohly velmi pravděpodobně vzniknout také selekčním tlakem ze strany mikroorganismů. Přestože tento předpoklad vlivu mikroorganismů na evoluci rozdílných reprodukčních strategií ptáků má v současnosti velmi silnou podporu, výzkum této problematiky se...
|
|
|
Funkce antimikrobiálních proteinů v bílku u prekociálních ptáků
Krkavcová, Eva ; Kreisinger, Jakub (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Antimikrobiální proteiny obsažené v bílku jsou součástí tzv. maternálních efektů zahrnujících negenetickou složku vkládanou do ptačího vejce během oogeneze. Především u druhů, jejichž snůšky zůstávají až do doby kompletace vystaveny vlivům okolního prostředí, mohou tyto proteiny hrát zásadní roli v udržení životaschopnosti embrya díky jejich potenciálu ovlivňovat riziko mikrobiální infekce, jež je považována za jednu z hlavních příčin snížené líhnivosti. Zároveň se předpokládá, že tyto proteiny mohou svým specifickým způsobem ovlivňovat výsledný fenotyp mláděte, především jeho velikost a imunitu v rané postembryonální fázi. Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na tři antimikrobiální proteiny ptačího bílku - avidin, lysozym a ovotransferin, které se svou antimikrobiální aktivitou liší. Pro lepší porozumění kauzálním vztahům mezi koncentracemi těchto proteinů v bílku a jejich vlivem na úspěšnost líhnutí, případně fenotyp mláďat, byly provedeny série manipulativních experimentů i korelativních měření na vejcích dvou prekociálních druhů ptáků - křepelce japonské (Coturnix japonica) a kachně divoké (Anas platyrhynchos). Naše výsledky naznačují zásadní roli antimikrobiálních proteinů v redukci rizika bakteriální infekce ve vejci a zároveň jejich přirozené koncentrace zvyšují úspěšnost líhnutí. Přímý...
|
|
|
Analýza užitkových vlastností pštrosa dvouprstého
KULÍK, Pavel
Diplomová práce se zabývá analýzou užitkových vlastností pštrosa dvouprstého. Data byla získána z pěti vybraných farem v České republice. Celkem bylo od 14 pštrosích samic získáno 407 vajec. Snáška vajec se na sledovaných farmách pohybovala v rozmezí od 15 do 50 kusů (průměr 29,07 ks). Hmotnost vajec byla od 1,22 do 1,89 kg (průměr 1,51 kg). Mezi sledovanými pštrosími samicemi, resp. chovy byly v hmotnosti vajec nalezeny statisticky významné rozdíly. Oplozenost vajec byla v rozpětí od 54,55 do 86,00 % (průměr 73,36 %). Líhnivost byla zjištěna v rozmezí od 31,82 do 52,77 % (průměr 44,61 %). Produkční ukazatele byly získané od 62 pštrosů. Produkce masa se pohybovala od 30 do 50 kg (průměr 39,74 kg). Plocha kůže byla v rozmezí od 1,10 do 1,50 m2 (průměr 1,34 m2). Mezi sledovanými chovy byly zjištěny v produkci masa a v ploše kůže statisticky významné rozdíly. Průměrná produkce peří v jednotlivých chovech byla od 1,36 do 1,50 kg.
|
host ::
RSS.