|
|
OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění města
Nečesal, Marek ; Jung, Adam (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Cílem projektu je navrhnout novou budovu základní umělecké školy a společně s tím vytvořit prostory centra architektury, které by sloužily k popularizaci architektury a vytvářely možnosti k prezentaci uměleckých děl. Z tohoto vychází i hlavní koncept celého projektu postavit návrh na vzájemné inspiraci. Ústředním motivem se stává galerie, která nejen ideově, ale i fyzicky a funkčně spojuje program celé budovy. Programový koncept vychází ze vzájemného propojení rozdílných funkcí uvnitř stavby a odpovídající návaznosti na okolí. Stavba lokalitu rozděluje na severní veřejný prostor městského charakteru s kavárnou ukončující nově budovanou náplavku a klidný soukromější jižní park spojující se s nábřežím. Objemové řešení budovy vychází ze stejného konceptu. Severní část reaguje na městskou blokovou strukturu, zatímco jižní část se již volně kaskádovitě otevírá do parku směrem k solitérním kolejím. Tímto rozhodnutím stavba jasně definuje ukončení náplavky a rozdělení městského a přírodního nábřeží. Park je druhým elementem návrhu. Budova klidný prostor odděluje od města, orientuje jej a připojuje k nábřeží. Vzniká tak zelená oblast vhodná nejen pro volnočasové aktivity studentů z nejbližších kolejí, ale i pro širokou veřejnost. Projekt se díky tomu nevztahuje jen k určité skupině, ale tvoří prostor pro každého.
|
|
|
OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění města
Hradilová, Barbora ; Martinka, Pavel (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Jak již prozrazuje zadání, tato bakalářská práce se zabývá spojením výtvarné základní umělecké školy a centra architektury. Tyto dvě funkce mají společného více, než by se na první pohled mohlo zdát. Obě instituce se zabývají vzděláváním veřejnosti v uměleckém oboru, kterému se na státních vzdělávacích institucích často nedostává takové pozornosti, jakou by si zasloužil. Nejdená se pouze o spojení do funkčního celku v rámci jednoho areálu. Neméně významné je také spojení v myšlenkové a konceptuální rovině. Lokalita, do které je projekt situován, je pro vzdělávací instituci přímo předurčena. Nachází se v Olomouci nedaleko historického centra a v současnosti v bezprostřední blízkosti vysokoškolských kolejí, zároveň se na protějším břehu Moravy nachází hudební ZUŠ Žerotín s dlouholetou tradicí. Architektonický návrh pracuje zejména s rozprostřením ZUŠ do parku pomocí vytvoření samostatných ateliérů. Tím je docíleno vyhovění speciálních požadavků ateliérů (kresba, digitální malba, sochařství,...). Zároveň dochází k rozvolnění atmosféry oproti klasickému umístění učeben v jednom bloku. Ateliéry jsou v přímém kontaktu s životem odehrávajícím se v parku. Centrum architektury se oproti tomu staví do role vstupní brány do tohoto uměleckého parku a poskytuje technické zázemí ZUŠ. V budově centra architektury se zároveň nachází společná galerie, kavárna, specializovaná knihovna a přednášková místnost. Návrh usiluje o decentní, ale silné propojení mezi centrem architektury a výtvarné ZUŠ. Je kladen důraz zejména na volnost v kreativním procesu umělců, i proto jsou ateliéry lehkými dřevěnými stavbami s celoprosklenými fasádami. Centrum architektury je oproti rozvolněnému usazení ateliéru solidně zasazenou stavbou. S okolní zástavbou komunikuje jednolitou fasádou, která se otevírá směrem do parku.
|
|
|
OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění města
Bystroň, Tomáš ; Jung, Adam (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Cílem projektu je dostavět město, a to ve dvou rovinách. Ve smyslu zahuštění zástavby, tedy doplnění nyní prázdného místa o budovu využívající potenciál místa a ve smyslu doplnění funkční struktury města stavbou, která by přinášela nové možnosti pro jeho rozvoj. Nezastavění lokality vychází z historického kontextu. Dříve na místě stál fortifikační systém města Olomouc a řeka Morava byla využívána jako přírodní bariéra, po zrušení fortifikačního systému se většinou volný pás zastavěl, někde však stále zůstávají prázdná místa, jak je tomu i v případě dané lokality. Zároveň město Olomouc v podstatě nemá městského architekta a veškeré snahy o architektonickou debatu, výstavy či rozvoj jsou decentralizovaně roztroušeny. Město také disponuje velmi malou výtvarnou základní uměleckou školou, která je v nepoměru k hudební škole, jež se nachází v blízkosti mého návrhu. Projekt tedy cílí na smysluplné doplnění sídelní struktury.
|
|
|
Malby v ambitu kostela svatého Václava v kontextu nástěnného malířství na přelomu 15. a 16. století v Olomouci
Haragová, Vladěna ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
První část práce se věnuje nástěnným malbám s christologickým námětem na severní a východní stěně gotického ambitu, jenž je součástí Národní kulturní památky Přemyslovský hrad. V severním křídle je vyobrazen Poslední soud, Zvěstování Panně Marii, Klanění tří králů a Adorace Páně. Na protější straně mezi okny se nachází vyobrazení dvou donátorů. Východní stěnu zdobí výjevy představující Ukřižování, Oplakávání, Zmrtvýchvstání a Bolestného Krista. Malby vznikaly postupně od sedmdesátých let 15. století do prvních dvou desetiletí 16. století. Odlišná datace se samozřejmě projevila na inspirativních zdrojích malířů. Při práci s malbami je nutné reflektovat nová zjištění, která odhalují počátky výzdoby ambitu. Objednavateli jednotlivých maleb byli patrně místní kanovníci, jež byli v úzkém spojení s humanistickou společností Societas Maierhofiana. Dále je práce věnována výzdobě kapli svatého Jana Křtitele, kde je ve východním poli dochována nejen výmalba stěn, ale i klenby. Výjevy, na nichž je zřejmý podíl více malířů, lze zřejmě vročit mezi léta 1493 až 1517.
|
|
|
Mariánská úcta v zrcadle olomoucké nástěnné malby pozdního středověku
Pavlíková, Vladěna ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Disertační práce se věnuje mariánské zbožnosti se zvláštním důrazem na růžencový kult. S ohledem na tuto skutečnost bylo pro studium vybráno město Olomouc, jež ani v době husitských bojů nezměnilo své katolický charakter. Výsledkem toho jsou ojedinělé památky, v tomto případě především nástěnné malby. Předkládaná práce se skládá z pěti částí, v nichž jsou zohledněny jak politické a sociální dějiny města, tak všeobecný vývoj mariánské zbožnosti a růžencového kultu v Evropě, až po jeho recepci v Olomouci, jež se projevila vznikem bratrstva či ikonograficky ojedinělých nástěnných výjevů. Hlavními cíli práce je zpřesnit informace o bratrstvech ve městě, jejich činnosti a provozu a v souvislosti s tím provést komplexní ikonografickou analýzu zkoumaných nástěnných maleb, vedoucí i k určení jejich objednavatelů. V neposlední řadě upozornit na nápisy na stěně v kapli sv. Jana Křtitele u kostela sv. Václava, které nebyly doposud reflektovány, přestože jejich výpovědní hodnota je významná.
|
|
|
Kláštery v ohroženíSpory o rušení českých a moravských klášterů v předbělohorském období
Chládek, Oldřich ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; x, (oponent)
Rušení klášterů v době reformací je fenoménem poměrně málo prozkoumaným. Případů zaniklých, resp. zrušených klášterů bylo velmi mnoho. Autor se zaměřuje na dvě kauzy (augustiniánské kanonie v Kladsku a v Olomouci), kdy snahy o zrušení kláštera narazily na odpor daných komunit, případně řádových struktur. Jde o téma mnohovrstevnaté, vyžadující důkladnou analýzu. Vzhledem k tomu, že do uvedených rozepří zasahovala řada vlivných osobností (nejvyšší zemští úředníci, nunciové, biskupové, řádoví představení atd.), představuje ideální materiál ke studiu vztahů v nejvyšších patrech předbělohorské společnosti. Vedle této vysoké politiky se však můžeme zabývat i jinými rovinami - např. právní argumentací sporných stran, rovinou jazykovou, uměleckohistorickou či teologickou. Autor po výzkumu nejen v českých, ale i zahraničních archivech (např. Řím, Krakov, Kladsko, Vratislav, Vídeň) doplňuje či opravuje starší závěry (Jan Tenora, Aloys Bach atd.). Snaží se také prověřit teorii, že v rámci katolické církve byly rušeny kláštery, které se nacházely - v rovině hospodářské i duchovní - ve stavu hlubokého úpadku.
|
|
|
VARIARUM DELINEATIONUM ET PLERARUM PAULI PAGANI ET ALIORUM. Kresby Paola Paganiho a umělců z jeho okruhu v albech Vědecké knihovny v Olomouci
Lorencová, Veronika ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Kazlepka, Zdeněk (oponent) ; Mádl, Martin (oponent)
Předmětem předkládané disertační práce je soubor kreseb Paola Paganiho (1655-1716) uchovávaný ve Vědecké knihovně v Olomouci. Zde se mezi dalšími kresbami, především italské a středoevropské provenience, dochovaly kresby tohoto lombardského umělce, které v celém kontextu jeho díla zaujímají výsadní postavení. Pagani, pocházel z umělecké rodiny původem z lombardského města Castello Valsolda. Již v 60. letech 17. století ovšem přesídlil do Benátek, kde pravděpodobně vstoupil do dílny místního malíře Giuseppe Diamantiniho (1621-1705). V Benátkách je jako činný umělec zaznamenán do června roku 1690. V tomto roce byl zřejmě pozván císařem Leopoldem I. do Vídně, kam odjel se svým mladým studentem Giovannim Antoniem Pellegrinim. Za Alpami Pagani zůstal celkem šest let. Ve vztahu k dochovanému olomouckému souboru kreseb je zásadní především pobyt Paola Paganiho na Moravě a jeho působení ve službách olomouckého biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna. Práce aktualizuje dosavadní tuzemské ale také zahraniční bádání vztahující se k dílu Paola Paganiho, definuje funkci jednotlivých dochovaných kreseb a otevírá otázku jejich datování i samotného autorství. Olomoucké kresby, které dosud nebyly spojeny s žádnou provedenou realizací, jsou konfrontovány s dalšími kresbami ze zahraničních sbírek a malířskými...
|
|
| |
|
|
Magdeburské právo v Čechách a na Moravě v 15. a 16. století
Dolečková, Martina ; Starý, Marek (oponent)
Magdeburské právo v Čechách a na Moravě v 15. a 16. století Abstrakt Předkládaná práce si klade za cíl pojednat o vývoji a podobě magdeburského práva ve čtrnáctém až šestnáctém století se zaměřením na jeho odvolací stolice Litoměřice a Olomouc, včetně analýzy bádání a historiografie týkající se tohoto práva. Práce je založena na komplexní analýze magdeburského práva začínající u historického kontextu jeho vzniku a šíření do českých zemí a končící u popisu a komentáře pramenů magdeburského práva jakož i jeho nejdůležitějších institutů. V práci jsou použity nejen metody právněhistorické, ale i historické a pomocně historické. Konkrétně lze zmínit metodu právní analýzy textu, diplomatickou metodu, komparativní metodu a rovněž obsahovou analýzu dostupné literatury. Práce nejprve pojednává o bádání a vědě o magdeburském právu od devatenáctého století po současnost. Cílem je nabídnout čtenáři komplexní přehled o vývoji jednotlivých tendencí v tomto bádání, probíhajícím diskurzu a jednotlivých přístupech k magdeburskému právu. Dále následuje analýza vývoje magdeburského práva, přičemž hlavní pozornost je zaměřena na Litoměřice a Olomouc, coby odvolacích stolic magdeburského práva na území Čech a Moravy. Tento vývoj je sledován ve dvou fázích, tj. ve fázi pronikání práva během procesu kolonizace na naše území,...
|
|
|
Magdeburské právo v Čechách a na Moravě v 15. a 16. století
Dolečková, Martina ; Starý, Marek (oponent)
Magdeburské právo v Čechách a na Moravě v 15. a 16. století Abstrakt Předkládaná práce si klade za cíl pojednat o vývoji a podobě magdeburského práva ve čtrnáctém až šestnáctém století se zaměřením na jeho odvolací stolice Litoměřice a Olomouc, včetně analýzy bádání a historiografie týkající se tohoto práva. Práce je založena na komplexní analýze magdeburského práva začínající u historického kontextu jeho vzniku a šíření do českých zemí a končící u popisu a komentáře pramenů magdeburského práva jakož i jeho nejdůležitějších institutů. V práci jsou použity nejen metody právněhistorické, ale i historické a pomocně historické. Konkrétně lze zmínit metodu právní analýzy textu, diplomatickou metodu, komparativní metodu a rovněž obsahovou analýzu dostupné literatury. Práce nejprve pojednává o bádání a vědě o magdeburském právu od devatenáctého století po současnost. Cílem je nabídnout čtenáři komplexní přehled o vývoji jednotlivých tendencí v tomto bádání, probíhajícím diskurzu a jednotlivých přístupech k magdeburskému právu. Dále následuje analýza vývoje magdeburského práva, přičemž hlavní pozornost je zaměřena na Litoměřice a Olomouc, coby odvolacích stolic magdeburského práva na území Čech a Moravy. Tento vývoj je sledován ve dvou fázích, tj. ve fázi pronikání práva během procesu kolonizace na naše území,...
|
host ::
RSS.