|
| |
|
|
Studium účinnosti odstranění mikropolutantů na kořenové čistírně odpadních vod
Pešková, Karolína ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se v teoretické části zaměřuje na vysvětlení pojmu kořenová čistírna odpadních vod, dále se věnuje detailnějšímu popisu a fungování těchto čistíren. Pozornost je věnována rozdělení kořenových čistíren, jejich základním funkčním principům, vegetaci, vybraným léčivům a metodám jejich stanovení. V části experimentální byly zpracovány vzorky odpadní vody z kořenové čistírny odpadních vod v obci Dražovice na Vyškovsku. V odpadní vodě bylo sledováno osm vybraných léčiv (atenolol, azithromycin, diklofenak, ibuprofen, karbamazepin, klarithromycin, sulfamethoxazol a trimethoprim). Tato léčiva byla izolována z odpadní vody pomocí extrakce na tuhou fázi a následně byla použita metoda pro identifikaci a kvantifikaci – kapalinová chromatografie s hmotnostní detekcí.
|
|
|
Možnosti identifikace silic v environmentálních matricích
Plačková, Lucie ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
V této práci jsou charakterizovány obsahové látky typu silic ve vzorcích rostlinného původu, a to v jehličí a mechu, jejich chemické rozdělení, popis účinků na zdraví člověka a jejich využití v lékařství. Práce dále popisuje metody izolace a identifikace silic z rostlin. Pro izolaci silic jsou použity metody extrakce rozpouštědlem, mikroextrakce tuhou fází (SPME) a destilace vodní parou, pro identifikaci pak tenkovrstvá chromatografie (TLC) a plynová chromatografie (GC/MS).
|
|
|
Rizika spojená s využitím biouhlu v terestrickém ekosystému
Valeeva, Adeliia ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Náplní této bakalářské práce bylo posouzení ekotoxicity biouhlu vyrobeného z čistírenského kalů města Ingolstadt. Biouhel je jednou z možnosti ukládání uhlíku a aplikuje se na půdu. Biouhel má vliv nejen na terestický ekosystém při přímém kontaktu organismů se vzorkem, ale i na akvatický při vyluhování látek z biouhlu do vod. Proto pro posouzení ekotoxikologického účinku byly zvoleny testy v kontaktním a akvatickém uspořádání. Zástupcem destruentů byla žížala hnojní Eisenia fetida, producentů – rostlina salátu setého Lactuca Sativa a z vodních organismů byla zvolena perloočka Daphnia magna. Výsledky testů se mírně lišily, ale nejnižší negativní vliv na testovací organismy vykazovaly vzorky půdy s přídavkem 5 g/kg a 10 g/kg granulovaného biouhlu.
|
|
|
Posouzení vlivu monomerů formaldehydových pryskyřic na životní prostředí
Kalčíková, Gabriela ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
V současné době jsou každoročně produkovány tisíce nových látek jejichž vliv na životní prostředí není znám. Mnohé z těchto látek jsou záměrně nebo lidskou nedbalostí vypouštěny do přírody, kde mohou být transportovány a degradovány různými mechanismy. Tyto látky mohou mít vliv na různé druhy organismů a také na člověka. Z tohoto důvodu narůstají celosvětově problémy se znečišťováním všech složek životního prostředí. Tato diplomová práce posuzuje vliv monomerů formaldehydových pryskyřic, které jsou běžně komerčně vyráběny, na životní prostředí. Pro účely ekotoxikologického hodnocení vzorků melamin-formaldehydové a močovino-formaldehydové pryskyřice byly zvoleny tři testy: akutní imobilizační test na perloočkách Daphnia magna, akutní test s luminiscenčními bakteriemi Vibrio fischeri a akutní test inhibice spotřeby kyslíku aktivovaným kalem. Pro komplexnější posouzení vlivu těchto látek na životní prostředí byla také testována biodegradabilita. Obě testované látky vykazovaly efekt na testovací organismy, avšak z výsledků testů ekotoxicity a biodegradability můžeme usuzovat, že by tyto látky neměly představovat významné riziko pro životní prostředí.
|
|
|
Ekotoxikologické posouzení biouhlu z čistírenského kalu
Kotzurová, Iveta ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce je posouzení ekotoxikologického účinku biouhlu vyrobeného z čistírenských kalů. V případě aplikace biouhlu na zemědělskou půdu může docházet k ovlivnění půdního i vodního ekosystému, proto byly pro posouzení ekotoxikologického účinku zvoleny testy v kontaktním i akvatickém uspořádání. Zástupcem půdních bezobratlých byla žížala hnojní Eisenia fetida, z vodních živočichů byli vybráni korýši Daphnia magna a Artemia salina a terestrické rostliny byly reprezentovány salátem setým Lactuca sativa, hořčicí bílou Sinapis alba a cibulí kuchyňskou Allium cepa. Výsledky kontaktních testů poukazují především na to, jak by mohl být ekosystém negativně ovlivněn dávkou vnášeného biouhlu. V testech v akvatickém upořádání, kde byla sledována ekotoxicita vodných výluhů, výsledky poukázaly na rozdíl v citlivosti jednotlivých organismů. Jako nejvíce zátěžový se u všech organismů projevil sušený čistírenský kal, následně bylo prokázáno snížení jeho ekotoxicity po termické úpravě. Nejlepší výsledky a tedy nejnižší negativní vliv na testovací organismy vykazoval peletizovaný biouhel s přídavkem aditiva.
|
|
|
Ekotoxikologické posouzení bývalé rafinérie minerálních olejů
Kociánová, Sabina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Brownfieldy jsou jednou ze součástí nepříznivého dědictví po industrializaci, která se rozvíjela od 18. do 20. stolení. Brownfieldy mohou nabývat různých forem a ve většině případů mají negativní vliv na životní prostředí. Stěžejní pro tuto diplomovou práci byly ty brownfieldy, na kterých se vyskytuje určitá míra kontaminace. Areál bývalé rafinérie minerálních olejů OSTRAMO, který je označován jako ekologická zátěž, je brownfieldem, který ohrožuje životní prostředí ve všech jeho složkách. Z tohoto důvodu bylo OSTRAMO vybráno pro účely této diplomové práce. Cílem práce bylo zhodnotit ekotoxikologické účinky kontaminovaných vzorků odebraných v tomto areálu prostřednictvím testů ekotoxicity v akvatickém a kontaktním uspořádání. Výsledky jednotlivých testů potvrdily předpokládaný negativní vliv vzorků odebraných z areálu bývalé rafinérie na testovací organismy.
|
|
|
Assessment of the ecotoxic effect of plasma-activated solutions
Belisová, Mária ; Šimečková,, Jana (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
This master‘s thesis deals with ecotoxicity assessment of plasma-activated solutions. Various plasma-activated solutions were prepared in the experiments. In the vast majority of tests, it was plasma-activated tap water – PAW. Depending on the test organism, dilution water was further processed, namely dilution water for Thamnocephalus platyurus and Daphnia magna. In this master‘s thesis the ecotoxicological effects were assessed through aquatic ecotoxicity tests with an aquatic plant Lemna minor, on a crustaceans T. platyurus and D. magna and on agricultural crops Lactuca sativa and Allium cepa L. . Crustaceans are fresh-water organisms on which the water contamination can be quickly and quite easily assessed. These plasma-activated solutions were also tested for acute ecotoxicity of soil organisms by ecotoxicological contact tests with Eisenia fetida, springtails Folsomia candida and seeds of L. sativa. Tests on T. platyurus and D. magna were performed in time intervals and a change in mortality was observed depending on PAW concentration. If the test results allowed, the LC50, IC50, A and NR escapism values were calculated. When the measured and calculated values did not allow such a calculation, the overall effect of PAW on organisms was assessed and a significant difference was calculated for the L.sativa root growth inhibition test. The final results showed that PAW has an ecotoxic effect on aquatic organisms, while it has rather beneficial effects on terrestrial organisms.
|
|
|
Bioindikátory - jejich role při hodnocení stavu životního prostředí
Winklerová, Lucie ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá využitím rostlinných a živočišných bioindikátorů při hodnocení stavu životního prostředí. Bioindikátory jsou v práci rozděleny podle ekosystému, pro který jsou používány, na bioindikátory vodního a terestrického ekosystému. Dále jsou rozděleny podle skupin analytů, které jsou prostřednictvím nich indikovány. Pozornost v práci je věnována vybraným rizikovým prvkům, polycyklickým aromatickým uhlovodíkům a polychlorovaným bifenylům. Přítomnost těchto xenobiotik v životním prostředí je ovlivněná zejména lidskou činností. Především jednotlivá odvětví průmyslu a automobilová doprava jsou trvalými zdroji kontaminace ekosystému těmito xenobiotiky. Nemalý vliv na znečišťování ekosystému organickými a anorganickými kontaminaty měla také neuvážená aplikace některých hnojiv v zemědělské výrobě. Biondikátory jsou využívané pro krátkodobý i dlouhodobý monitoring těchto kontaminantů. Význam bioindikace a bioindikátorů je velký; s jejich pomocí lze nejen posoudit přítomnost xenobiotika v daném prostředí, vývoj jejího výskytu, zdroje znečištění, ale jsou nezbytné i při hodnocení jeho biologického účinku a jím vyvolaných reakcí a mechanismů u sledovaného organismu. Biomonitoring je dnes již nezbytnou součástí ochrany životního prostředí, právě z důvodu sledování přítomnosti a transportu kontaminantů.
|
|
| |
host ::
RSS.