|
|
Vláda Ludvíka Jagellonského v Čechách (1516-1526)
Kulhánková, Veronika ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Ludvík Jagellonský, přezdíván také jako král Dítě, se narodil roku 1506 francouzské šlechtičně Anně z Foix a českému a uherskému králi Vladislavovi Jagellonskému. Po smrti svého otce v roce 1516 se musel Ludvík, teprve desetiletý, ujmout vlády jak v Českém, tak i v Uherském království. V obou zemích ale byla velice silná stavovská opozice, která utlačovala moc královskou a stavěla krále do područí stavů, které byly zvyklé na své svrchované postavení. České stavy měly navíc prostor k rozvinutí své politiky i díky tomu, že královský dvůr sídlil v hlavním městě Uherského království v Budíně a nikoli v Praze. Za doby vlády Vladislava Jagellonského se české země potýkaly s řadou problémů, z nichž několik vyvrcholilo za vlády mladého krále Ludvíka. Nejzávažnější se týkal dlouholetého sporu šlechty s královskými městy o hlas měst na zemském sněmu a o hospodářské výsady. Šlechta začala podporovat svá města a městečka a začala tak narušovat městské výsady, zvláště mílové právo. Dalším problémem byla konfesionální otázka, kterou ještě zkomplikovalo pronikáním učení Martina Luthera do Čech. Král Ludvík se také musel potýkat s tureckým nebezpečím, které se za jeho vlády stalo velice aktuální a kvůli kterému nakonec ztratil svůj mladý život v bitvě u Moháče v roce 1526.
|
|
|
Klášter klarisek v Panenském Týnci od založení do konce samostatné existence
Hejdová, Tereza ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Práce Klášter klarisek v Panenském Týnci mapuje historii ženského kláštera od jeho založení na konci 13. století do roku 1782, kdy byl klášter zrušen reformou Josefa II. Těžiště textu spočívá ve zpracování archivních pramenů, především dopisů abatyší a odpovědí různých osobností na ně. Tyto materiály byly při zpracování tematicky členěny na prameny týkající se majetkových záležitostí a duchovní správy. Práce se snaží zpracované okruhy práce uvést do širšího historického kontextu. Okrajově se text dotýká i nedostavěného konventního chrámu, který přitahuje dodnes pozornost svou velikostí a v současnosti se kvůli němu stal městys Panenský Týnec velmi oblíbenou turistickou i "esoterickou" lokalitou. Bakalářská práce se věnuje i druhému životu kláštera v regionální literatuře. Zpracovává dílo Václava Beneše Třebízského a na jednotlivostech ukazuje, že se spisovatel, který je považován za autora historické prózy, klášterem a jeho historií pouze volně inspiruje.
|
|
|
Český dvůr Ladislava Pohrobka
Knittel, Jan ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá personálním složením dvora krále Ladislava Pohrobka v časovém rozmezí od roku 1452 až do Ladislavovy smrti v listopadu 1457. Období vlády posledního člena albertinské linie habsburského rodu bylo doposud zpracováno především jako etapa politických dějin 15. století a důraz byl kladen na činy zemského správce Jiřího z Poděbrad. Přednostně, na základě diplomatického materiálu, se práce pokouší sestavit portréty jednotlivých dvořanů ze zemí Koruny české a z obojích Rakous a zasadit je do širšího dějinného rámce. Královský dvůr a jeho součásti se v případě mladého krále nijak nevymykal pozdně středověkým zvykům. Vedle dvorských úředníků tak početnou skupinu osob tvořili členové královské rady. Důležitou instituci a zároveň instrument královy vlády tvořila královská rada, která byla nepostradatelná a jejíž personál s panovníkem cestoval. Nízký věk Ladislava Pohrobka umožnil několika královým důvěrníkům získat silný vliv na královu osobnost, z čehož dokázali těžit ve svůj prospěch na úkor panovníka. Tito vytvářeli na dvoře mocenské frakce, které vedly se střídavými úspěchy mezi sebou zápas o Ladislavovu důvěru. Situaci komplikovaly vedle královy nezkušenosti také národnostní a především stavovské problémy. Klíčová slova: královský dvůr, dvorská kancelář, kancléř,...
|
|
|
Církevní správa na Turnovsku v pozdním středověku
Časárová, Veronika ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
ČASÁROVÁ V., Církevní správa na Turnovsku v pozdním středověku, diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2014, 93 s., 4 příl. Tématem diplomové práce je zachycení vývoje a stavu církevní správy na území Turnovského děkanátu v pozdním středověku se zaměřením na dobu po roce 1419 do konce 15. století. Obsahově navazuji na svou bakalářskou práci, jejíž výsledky zde byly využity a tvoří výchozí bod pro další zkoumání. Soustřeďuji se na strukturu patronátních práv, tedy na stav pozemkové držby na jednotlivých farnostech, a rovněž komparaci Turnovského děkanátu s některými dalšími děkanáty. Klíčová slova: Turnov, církevní správa, pozdní středověk
|
|
|
Aleš Holický ze Šternberka. Šlechtic a politik polipanské doby
Koula, Vít ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám významným představitelem rodu Šternberků Alešem Holickým v polipanské době. Na základě rozboru pramenů se snažím zmapovat zejména jeho politický program, jeho vytváření a naplňování a cíle, které jím sledoval. Sleduji jeho politickou orientaci po konverzi ke kalichu na počátku 30. let 15. století a snažím se postihnout východiska jeho vzestupu, včetně vlivu politických uskupení, jichž byl členem. V tomto kontextu pak vysvětluji Alešovu roli v Ptáčkově a Poděbradově straně a jeho podíl na formulování a prosazování jejích požadavků. Na základě shromážděných poznatků je v závěru zhodnocen Alešův přínos nejen pro český utrakvismus, Ptáčkovu stranu, poděbradskou stranu (později poděbradskou jednotu), v nichž působil, ale i pro celou zemi. Snažím se tak revidovat některé závěry starší historiografie, v níž je podceněn Alešův vliv ve stranách, k nimž patřil i jeho schopnost samostatného jednání. Právě v Alešově vytrvalé, cílevědomé činnosti a zásluhách vidím opodstatnění, proč jej zařadit mezi významné postavy českých dějin a politiky 30. - 50. let 15. století. V práci se věnuji jak Alešovu politickému programu, tak jeho vztahům ke spojencům a protivníkům. Současně se zabývám Alešovými majetkovými poměry, jejich vývojem a teritoriálním rozvržením. Pro komplexní vystižení...
|
|
|
Chrámy vědění osiřely: Intervenční úsilí představitelů protektorátní správy o zmírnění následků německé akce vůči českému vysokému školství na podzim roku 1939
Borl, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Diplomová práce se věnuje snaze protektorátní správy vypořádat se s následky německého zákroku ze 17. listopadu 1939, kdy v odvetě za předchozí demonstrace došlo k uzavření českých vysokých škol a zatčení a následné internaci více jak tisícovky jejich studentů v koncentračních táborech v Německu. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. Prví pojednává stručně o příčinách, průběhu a bezprostředních následcích německé "Zvláštní akce 17. listopadu 1939." Náplní druhé pak je snaha dosáhnout propuštění a návratu studentů domů, realizovaná prostřednictvím intervenčních zákroků státního prezidenta Háchy a protektorátní vlády u představitelů okupačního režimu, dále zhodnocení jejich taktiky a úspěšnosti při těchto zákrocích. Předmětem další kapitoly je popis a rozebrání problémů, které uzavření vysokých škol doprovázely a s nimiž se byla protektorátní správa též nucena nějakým způsobem vypořádat. Jednalo se zejména o umístění studentů, kteří zůstali na svobodě, jimž však bylo pokračování ve vysokoškolských studiích znemožněno a jež se vláda prostřednictvím otevírání abiturientských kurzů a pomoci při hledání zaměstnání snažila uchránit před nebezpečím nuceného pracovního nasazení v Německu, dále o otázku případného studia na vysokých školách v Německu, promocí absolventů, pensionování vyučujících aj....
|
|
|
Prokop z Rabštejna - český diplomat pozdního středověku
Kozler, David ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Práce se zabývá životními osudy a kariérou českého pozdně středověkého diplomata Prokopa z Rabštejna (kolem 1410 - asi 1470), staršího bratra známého humanisty Jana z Rabštejna. Těžištěm práce je především sledování Prokopovy činnosti v poděbradské éře, kdy postupně působil ve službách římského císaře Fridricha III., českého a uherského krále Ladislava Pohrobka a voleného českého krále Jiřího z Poděbrad, přiměřená pozornost je však věnována i Prokopovu původu či jeho činnosti v kanceláři římskoněmeckých panovníků Zikmunda Lucemburského a Albrechta II. Habsburského. Působení Prokopa z Rabštejna přitom je náležitě zasazeno do širšího kontextu středoevropských dějin v pozdním středověku a opomenuty nezůstaly ani aspekty kulturní (recepce humanismu v českém prostředí poděbradské doby). Práce využívá autentických dobových pramenů jak diplomatického původu (zvláště Prokopovy korespondence), tak narativních a rovněž kriticky reflektuje starší literaturu věnující se danému tématu či se jej alespoň dotýkající.
|
|
|
Rakovnický děkanát v pozdním středověku
Mandzák, Ondrej ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Tato diplomová práce předkládá náhled na fungování církevní správy v rakovnickém děkanátu zejména v období druhé poloviny 14. století a počátku 15. století na základě analýzy pramenů, zvláště úředních knih ústřední církevní správy. Sleduje zejména farní síť, personální obsazení, rozložení typů patronátního práva a zámožnost far. Výsledky výzkumu srovnává s fakty u obdobně zpracovaných děkanátů.
|
|
|
Vimperk v pozdním středověku. Pramenná sonda k dějinám poddanského města
Modlitbová, Veronika ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce je věnována poddanskému městu Vimperku v pozdním středověku a zachycení jeho politické, hospodářské a sociální situace ve světle dochovaných pramenů. Důraz je při tom kladen především na 2. polovinu 15. století a první tři dekády 16. století. Z této doby pochází hlavní pramen, o který se práce opírá - vimperská pamětní kniha (1479- 1670). Pozornost je kromě toho věnována i vimperské vrchnosti, jejíž činy a postoje měly nezřídka dopad i na město. Po celé 15. století držel Vimperk rod Kaplířů ze Sulevic, kterému je proto věnován největší prostor. Vimperk byl také koncovým městem jedné z větví Zlaté stezky, z čehož profitovalo jak město, tak především jeho vrchnost. V závěru práce je proto stručně pojednána problematika Zlaté stezky a dalších obchodních cest ve vztahu k Vimperku a jeho vrchnosti. Klíčová slova: Vimperk - poddanské město - pozdní středověk - městská kniha - privilegia - Kaplířové ze Sulevic - Malovcové z Chýnova
|
|
|
Vojenský tábor doby husitské
Feyfrlíková, Monika ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Biederman, Jan (oponent)
Cílem této práce je zmapování každodenního života ve vojenském táboře utrakvistických a katolických vojsk na území Čech v období husitských válek. Zaměřuje se především na různé stránky života v táboře jako je zásobování, ubytování, opevnění tábora, struktura velení a spravování tábora a jeho vybavení. Vychází z písemných a obrazových pramenů, ze zpráv normativního i vyprávěcího (historiografického) typu. Práce dále představuje jednotlivé vojenské řády. Detailněji se zabývá zbrojí, oděním a osobním vybavením osob nalézajících se ve vojenském ležení. Zvlášť se zaměřuje na úlohu a postavení žen a dětí ve vojenském táboře. Práce popisuje rozdíly mezi vojenskými tábory katolickými a utrakvistickými a jejich rozdělení na jednotlivé typy. Klíčová slova: husité, Čechy, zásobování, opevnění, odění, tábor, středověk.
|
host ::
RSS.