|
|
Ideově-tematická koncepce trilogie M. Matiosové Colodka Darusja. Nacіja. Majže nіkoli ne navpaki
Danylyuk, Myroslava ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Ulbrechtová, Helena (oponent)
Diplomová práce je věnována tvorbě současné ukrajinské spisovatelky Marije Matiosové. Zvláštní pozornost je soustředěna zejména na analýzu její trilogie, zahrnující díla Sladká Darusja, Národ a Téměř nikdy ne naopak. Cílem práce je prozkoumat ideologicko-tematickou koncepci jednotlivých románů a mechanismy, kterými spisovatelka tuto koncepci zprostředkovává. Úvod je věnován poměrně detailní analýze současného literárního procesu, problematice genderového diskursu v ukrajinské literatuře a charakteristice dalších diskursů, do nichž spadá autorčina tvorba. Na základě této analýzy je následně osobnost Marije Matiosové zařazena do kontextu současné literatury. Hlavní část je zaměřena na rozbor konkrétních okruhů zkoumané trilogie a vytyčení specifik jejího přístupu. Největší pozornost bude soustředěna na autorčinu osobitost zpracování historické problematiky, specifikum vykreslení ženských obrazů a charakteristiku vybraných konceptů (konkrétně vesnického lidu a hříchu), dominujících ve zkoumané trilogii. V závěru je vyhodnocena její vyjímečnost a přínos pro současnou literaturu.
|
|
|
The Element of Cyclization In Sergey Dovlatov's works
Zhabska, Kseniia ; Ulbrechtová, Helena (vedoucí práce) ; Kosáková, Hana (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu vybraných textů Sergeje Dovlatova z hlediska teorie cyklu. V práci jsou představeny klíčové teorie týkající se aspektu cyklizace, ze kterých vycházíme ve vlastní analýze. Představená analýza cyklu Sergeje Dovlatova "Kufr" demonstruje, jakým způsobem se aspekty cyklizace typické pro poezii, projevují v prozaickém díle. Můžeme konstatovat, že lyrické cyklotvorné prvky fungují take v prozaických textech, především na úrovni tématu, motivu a lexika. Klíčová slova: cyklus, Sergej Dovlatov, ruská literatura 20. Století
|
|
|
Literární postava v díle Vasila Bykava
Koliášová, Jana ; Kosáková, Hana (vedoucí práce) ; Ulbrechtová, Helena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou literárních postav v díle běloruského prozaika Vasila Bykava, jehož tvorbě i přes četné překlady dosud nebyla v českém prostředí věnována hlubší pozornost. Záměrem práce je především přispět k dosavadnímu narativnímu rozboru Bykavova díla, který je dodnes opomíjen i ve světové reflexi. První kapitola představuje Bykavovu tvorbu s důrazem na jeho přístup k utváření postavy v širším kontextu hlavních tendencí sovětské válečné literatury 2. poloviny 20. století. V následující kapitole jsou vyloženy nejčastější postupy při konstrukci postav v Bykavových textech spolu s analýzou dalších narativních kategorií pro celistvou modelaci postavy podstatných. Třetí kapitola je zaměřena na stručnou typologii postav objevujících se napříč Bykavovým dílem; centrem zájmu jsou zde způsoby, jimiž autor přetváří a obohacuje kanonický rejstřík postav válečné literatury socialistického realismu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Pojem magického realizmu v ruské a v latinskoamerické literatuře
Honcová, Kateřina ; Ulbrechtová, Helena (vedoucí práce) ; Chlaňová, Tereza (oponent)
Práce se věnuje koncepci směru magickému realizmu v ruské literatuře druhé poloviny dvacátého století. Úvodem z chronologického hlediska charakterizuje magický realizmus, modelovou podobu jeho vyjádření v latinskoamerické literatuře v polovině minulého století. Tuto část poté konfrontuje s nástinem dobové literární scény v SSSR a jejích předpokládaných projevů magické fikce. V analytické části prostřednictvím klíčových syžetových motivů románu Čingize Ajtmatova Stanice Bouřná práce charakterizuje spojitost mezi uměleckými postupy kyrgyzského autora a literaturou latinskoamerického magického realizmu. Soustřeďuje se především na polemickou otázku, zda je z formálního hlediska možné uvedený Ajtmatovův román považovat za osobitý projev kyrgyzské varianty magické fikce, paralelní k paradigmatu latinskoamerického magického realizmu.
|
|
|
Provokace a boření stereotypů v tvorbě Jurije Vynnyčuka
Danylyuk, Myroslava ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Ulbrechtová, Helena (oponent)
Bakalářská práce je věnována osobnosti současného ukrajinského spisovatele Jurije Vynnyčuka. Zvláštní pozornost je soustředěna zejména na tu část jeho tvorby a mimoliterárního působení, pro něž jsou příznačné provokace, mystifikace a boření stereotypů. Cílem práce je na základě třech klíčových okruhů zmapovat všechna jeho díla, v nichž se objevují provokativní prvky, pokusit se o jejich typologizaci a u vybraných děl provést hlubší rozbor. Úvodní kapitola je věnována poměrně detailní analýze současného literárního procesu, zejména prvků, které jsou zaměřené na destrukci tradičního národnického kánonu. Na základě této analýzy je následně Vynnyčukova tvorba začleněna do kontextu současné literatury. Hlavní část je zaměřena na rozbor konkrétních děl a porovnání Vynnyčukova přístupu s jinými autory, zabývajícími se podobnou probmelatikou. V závěru je vyhodnocena jeho vyjímečnost a přínos pro současnou literaturu.
|
|
|
Dramatická tvorba Niny Sadur
Dvořáková, Iva ; Ulbrechtová, Helena (vedoucí práce) ; Ryčlová, Ivana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dramatickou tvorbou ruské spisovatelky a autorky divadelních i rozhlasových her Niny Sadur, jejíž tvorba spadá do období od poloviny 80. let do současnosti. Práce si klade za cíl představit základní rysy její poetiky, a to především prostřednictvím interpretací dvou vybraných her - Morokob a Milenkij, ryženkij. První hru je možné nazvat metafyzickým dramatem, v analýze je věnována pozornost dvěma propojeným rovinám a . Hra Milenkij, ryženkij vznikla převedením již existujícího syžetu (Niny Sadur) z povídkové formy do formy rozhlasové hry. Práce si všímá významových změn, ke kterým transformací žánru dochází. Dále věnuje pozornost kritické diskuzi, která byla r. 2003 opublikována pod názvem Who Is the Cute Little Redhead a zabývá se možnými významovými rovinami povídky/rozhlasové hry. Kromě analýz dvou konkrétních her bakalářská práce shrnuje dostupnou sekundární literaturu a vymezuje těžiště zájmu badatelů. V práci jsou uvedeny základní životopisné údaje Niny Sadur, chronologický výčet jejích děl, je zde zmíněna problematika se zařazením autorky do některého z literárních proudů objevujících se v Rusku od konce 70. let.
|
|
|
Humoristické prózy Arkadije Averčenka
Tománková, Marie ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Ulbrechtová, Helena (oponent)
Následující práce představuje analýzu originálů dvou vybraných humoristických povídek A. T. Averčenka - Kámen na krku a Zločin herečky Maryskinové - a následnou kritiku překladu k těmto povídkám. Cílem je porovnat dva novější české překlady a pro tento účel byli vybráni překladatelé Alena Morávková (překlad z roku 1998) a Libor Dvořák (překlad z roku 2005). Pozornost je zaměřena především na prostředky expresivity, které jsou zkoumány nejprve v originále, a poté se na stejných ukázkách analyzuje způsob překladu každého z překladatelů. Druhá kapitola se věnuje životu a tvorbě A. T. Averčenka, třetí kapitola je teoretická a zaměřuje se na hovorovou ruštinu a na prostředky expresivity a z ní se poté vychází v ostatních praktických kapitolách. Čtvrtá kapitola uvádí rozbor originálu povídky Kámen na krku z hlediska expresívních prostředků na úrovni lexikální, morfologické a syntaktické. Je sledován také zdroj humoru. Kapitoly pátá (A. Morávková) a šestá (L. Dvořák) obsahují kritiku překladu, která je rozdělena na zdroj komična a rovinu lexiky, syntaxe a morfologie. Kapitola sedmá stejným způsobem jako čtvrtá kapitola rozebírá originál povídky Zločin herečky Maryskinové a následující dvě kapitoly obsahují kritiku překladu k této povídce. V závěru se shrnují výsledky z praktických kapitol a hodnotí se, nakolik a v...
|
|
|
Interpretační možnosti posledních čtyř her A. P. Čechova k reflexi filosofie Marca Aurelia u A. P. Čechova
Kálalová, Zuzana ; Ulbrechtová, Helena (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Předmětem diplomové práce je reflexe spisu Hovory k sobě Marca Aurelia v posledních čtyřech dramatech A. P. Čechova, kterými jsou Racek, Strýček Váňa, Tři sestry a Višňový sad. Práce bere v potaz názory reflektující ovlivnění Čechova Marcem Aureliem a opírá se o skutečnost, že Čechov vlastnil exemplář Hovorů k sobě, který četl a opatřoval komentáři. Po přiblížení filosofických směrů stoicismu a platónismu, osobnosti Marca Aurelia a jeho filosofického spisu Hovory k sobě, A. P. Čechova jako umělce i myslitele se práce pokouší odpovědět na otázku, kde a v čem lze v sémantice posledních čtyř Čechovových her spatřit vliv myšlenek Marca Aurelia. Zaměřuje se přitom na pojmy kosmopolitismu a atomizace, práce a nečinnosti, dobra a zla, na ideje budoucnosti a smyslu života.
|
host ::
RSS.