|
|
Dohoda o vině a trestu
Koblasová, Jana ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Dohoda o vině a trestu Abstrakt Předmětem práce je institut dohody o vině a trestu jakožto zvláštní způsob vyřizování trestních věcí. Podstatou dohody o vině a trestu je dohoda státního zástupce a obviněného, ve které se obviněný přiznává ke spáchání skutku, pro který je stíhán, výměnou za uložení mírnějšího trestu, než který by mu hrozil ve standartním trestním řízení. Jde o formu odklonu trestním řízení, která má trestní řízení zrychlit a zjednodušit. českém právním řádu je dohoda o vině a trestu zakotvena poměrně krátkou dobu. jejímu zavedení došlo v tomu, že se v vině a trestu v praxi příliš neuchytila, bylo nutné přijmout určité změny. K těmto došlo v 2020 když se například umožnilo dohodu o vině a trestu sjednat i u zvlášť závažných zločinů. Práce je strukturovaná do šesti kapitol. V možné dohodu o vině a trestu zařadit mezi odklony v trestním řízení. K zodpovězení této otázky nutné objasnit samotný pojem odklonu. Stručně se práce věnuje i historickému vývoji odklonů v českém právním řádu. Druhá kapitola nastiňuje historický kontext dohody o vině a trestu, včetně snah zákonodárce zavést dohadovací řízení již před rokem 2012. Zároveň kapitola pojednává o změnách, které byly zavedeny zákonem č. 333/2020 Sb. Ve třetí kapitole práce zkoumá soulad dohody o vině a trestu se základními zásadami trestního...
|
|
|
Ochrana oběti trestného činu
Uhlířová, Markéta ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Ochrana oběti trestného činu Abstrakt Diplomová práce se zabývá ochranou oběti trestného činu, problematikou závažnou a v současné době i velmi aktuální. Na úvod se práce věnuje viktimologii, jakožto vědnímu oboru, jehož předmět zkoumání tvoří především oběť trestné činnosti. V rámci této kapitoly jsou představeny základní viktimologické pojmy, které jsou důležité pro komplexní pochopení zkoumané problematiky. Druhá kapitola přináší stručný přehled a porovnání vymezení definice oběti napříč základními mezinárodními dokumenty, legislativou EU a právním řádem České republiky. Tato část se posléze věnuje bližší analýze a zhodnocení aktuálně platných definic oběti a zvlášť zranitelné oběti vymezených v zákoně o obětech a rovněž stručnému představení zmíněného zákona. V třetí kapitole jsou popisovány a analyzovány jednotlivá práva, která obětem náleží výhradně podle výše uvedeného zákona a s ohledem na poznatky z praxe jsou představeny i návrhy na jejich zlepšení. Zákon o obětech zakotvil řadu významných práv, které obětem zlepšují jejich právní postavení, nicméně jejich výkon je v určitých případech problematický, a to zejména v souvislosti s právem oběti na informace. Ve čtvrté části jsou stručně představeny jednotlivé právní instrumenty tvořící právo oběti na ochranu před hrozícím nebezpečím. Podrobněji je...
|
|
|
Aktuální otázky adhezního řízení
Lehejčková, Petra ; Beranová, Andrea (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Aktuální otázky adhezního řízení Tato diplomová práce se zabývá jednou z aktuálních otázek adhezního řízení, a to náhradou nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a náhradou nemajetkové újmy při usmrcení a při zvlášť závažném ublížení na zdraví v tomto řízení. Daná problematika je značně aktuální, a to zejména s ohledem na zásadní změny v právní úpravě předmětných náhrad, jež přinesl OZ v roce 2014. Zvolené téma je taktéž velmi specifické, neboť propojuje oblast trestního, občanského a zdravotního práva. Práce obsahuje kapitoly věnující se poškozenému a adheznímu řízení, neboť tyto trestněprávní instituty úzce souvisí se zaměřením práce a jejich vysvětlení by nemělo za účelem pochopení vybraného tématu v této práci chybět. Hlavní část práce se však zaměřuje na náhradu nemajetkové újmy při ublížení na zdraví dle ustanovení § 2958 OZ a náhrady nemajetkové újmy při usmrcení a při zvlášť závažném ublížení na zdraví dle ustanovení § 2959 OZ. Práce je rozdělena do čtyř částí. První část této práce se zabývá poškozeným jakožto hlavním subjektem adhezního řízení. Tato část vymezuje pojem poškozeného a popisuje jeho procesní postavení v rámci trestního řízení. Druhá část práce je zaměřena na úpravu adhezního řízení. Tato část se nejdříve věnuje vymezení tohoto institutu a jeho charakteristice. Dále je zde...
|
|
|
Mimotrestní působnost státního zastupitelství a její využití v trestním řízení se zaměřením na hospodářské trestné činy
Krůtová, Karolina ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Tato rigorózní práce se zaměřuje na mimotrestní působnost státního zastupitelství a její provázanost s působností trestní se zaměřením na úpadkové trestné činy. Cílem této práce bylo jednak popsat obsah mimotrestní působnosti státního zastupitelství jako celku, procesní postavení a legitimaci jednotlivých stupňů státního zastupitelství při účasti v občanském soudním řízení, jednak se zaměřit na získávání a využívání poznatků získaných z mimotrestní působnosti v řízení trestním. Zvláštní pozornost je pak zaměřena na působení krajského státního zastupitelství v mimotrestní oblasti práva, jeho specifická činnost v této oblasti a zejména pak na poznatky získávané z mimotrestní působnosti této složky soustavy a jejich využití jak pro probíhající trestní řízení, tak pro jejich prověření v rámci trestního řízení. Pozornost krajského státního zastupitelství při získávání poznatků z mimotrestní působnosti je zaměřena zejména na úpadkové trestné činy a hospodářskou trestnou činnost jako celek, a v neposlední řadě je zjišťována provázanost jednotlivých právních oborů, tj. trestního práva s ostatními dotčenými právními odvětvími, zejména právem občanským, obchodním (včetně práva korporačního) a insolvenčním. Autorka čerpá své poznatky mimo jiné z praxe státní zástupkyně netrestního úseku Krajského státního...
|
|
|
Trestné činy z nenávisti a jejich sankcionování
Holubová, Kateřina ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Trestné činy z nenávisti a jejich sankcionování Abstrakt Tato práce se zaměřuje na právní úpravu sankcionování trestných činů z nenávisti v České republice a snaží se podat ucelený přehled zásad, metod a druhu ukládání trestů za tento typ trestné činnosti. Práce nejprve pojednává o ústavněprávních základech sankcionování trestných činů z nenávisti, přičemž se klade důraz nejen na mezinárodní právní dokumenty, ale i tuzemskou právní úpravu. Dále se autorka snaží definovat tento typ kriminality, přičemž se zaměřuje zejména na tzv. nenávistnou pohnutku, neboť tato je totiž jádrem trestného činu nenávisti a má značný vliv na ukládání trestů pachatelům trestných činů z nenávisti. Ve 2. kapitole jsou popsány způsoby ukládání trestněprávních sankcí, jejich historie a dále jednotlivé sankce, které lze v rámci českého práva uložit pachatelům. Ze statistiky ukládání sankcí za rok 2016-2020 vyplývá, že jsou nejčastěji ukládány alternativní tresty - podmíněný trest odnětí svobody, peněžitý trest, trest obecně prospěšných prací. Dále se tato práce zabývá otázkou restorativní justice a její aplikování na trestné činy z nenávisti. Autorka vychází zejména ze zahraničních právních úprav (USA či Austrálie), kde je obvyklé, že se metody restorativní justice aplikují na trestné činy z nenávisti. Ačkoliv česká právní úprava...
|
|
|
Působnost a organizace státního zastupitelství v trestním řízení v České republice a Spolkové republice Německo
Trojanová, Justina ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem působnosti a organizace státního zastupitelství v trestním řízení, a to komparativně v České republice a Spolkové republice Německo. Institut státního zastupitelství je velmi důležitou součástí fungující justice, a to především pro ochranu spravedlnosti a společnosti před trestnou činností. Dané téma je možné vnímat jako velmi široké, a proto je tato práce zaměřena především na srovnání daných právních úprav ve vybraných oblastech, kdy jsou vyzdvihnuty rozdíly, které předmětné právní úpravy vykazují. V právních řádech obou státu je možné nalézt celou řadu odlišností, ale i podobností, přičemž pro českého zákonodárce by mohla být právě německá právní úprava státního zastupitelství jistou inspirací do budoucna při přípravě nového zákona o státním zastupitelství. Práce je členěna do sedmi logicky uspořádaných částí, přičemž každá z nich se zabývá určitou oblastí daného tématu v obou komparovaných státech. První část se věnuje historickému vývoji v obou státech. Druhá část se zabývá současnou právní úpravou státního zastupitelství, a to z pohledu ústavního a zákonného zakotvení, které je v daných státech velmi odlišné. V rámci této části je také řešena otázka zařazení státního zastupitelství do koncepce dělby moci. Třetí část popisuje organizaci, kdy důraz je dán...
|
|
|
Komparace právní úpravy trestní odpovědnosti právnických osob v ČR a SR
Kubala, Tomáš ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Komparace právní úpravy trestní odpovědnosti právnických osob v ČR a SR Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vysoce aktuálním fenoménem trestní odpovědnosti právnických osob. O jeho aktuálností svědčí zejména jeho nedávné uvedení do právních řádů České a Slovenské republiky, jež doprovází neutichající kritika, nejasnosti a aplikační problémy. Navzdory tomu diskuse o jeho zakotvení do právních řádů různých států po celém světě lze spatřovat již v dávné minulosti. První část této práce se proto zabývá uvedením historického pozadí a podrobně rozebírá vývoj tohoto institutu. Dále také rozebírá vznik diskuse na mezinárodní scéně a uvádí řadu mezinárodněprávních dokumentů, které mají buď doporučující povahu, nebo i zavazují své strany k přijetí náležité deliktní odpovědnosti právnických osob. Nejpodstatnější obsah této práce tvoří srovnání aktuálních právních úprav trestní odpovědnosti právnických osob v České a Slovenské republice. Nezavírá však oči ani nad závažnou argumentaci její společenské nezbytnosti, včetně vyvrácení důvodů tuto nezbytnost rozporující. První část komparace se podrobně zabývá samotným legislativním procesem obou zemí, který je zejména v případě postupu slovenského zákonodárce přímo pozoruhodný. Jádrem srovnání je postavení konkrétních institutů, které se v obou zemích liší vedle sebe,...
|
|
|
Neodkladné a neopakovatelné úkony
Jandurová, Kateřina ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Neodkladné a neopakovatelné úkony Abstrakt Předkládaná práce se zabývá institutem neodkladných a neopakovatelných úkonů, ve kterých se spojuje potřeba nalezení rovnováhy mezi požadavkem na ochranu státu, společnosti a oprávněných zájmů osob na straně jedné a zajištěním spravedlivého procesu pro osobu, proti které se trestní řízení vede, na straně druhé. Jejich úkolem tak sice je umožnit orgánům činným v trestním řízení zajistit pro navazující řízení pomíjivé důkazy a provést úkony, jejichž pozdější provedení je ohroženo, a to i za cenu narušení práv obhajoby. Zároveň však mají obžalovanému poskytnout ochranu tím, že budou prováděny pouze při splnění zákonných podmínek. Hlavním cílem práce je co nejkomplexnější analýza neodkladných a neopakovatelných úkonů ve smyslu trestního řádu a nalezení sporných otázek a problémů, které se v praxi objevují. Diplomová práce je členěna do čtyřech částí, které se zabývají jednotlivými aspekty institutu neodkladných a neopakovatelných úkonů. První část práce je rozdělena do dvou kapitol. V první kapitole je popsán historický vývoj institutu od roku 1961. Kapitola druhá se zaměřuje na rozbor legální definice neodkladných a neopakovatelných úkonů, jejich účel a funkci a představuje také úkony, které mohou být jako neodkladné nebo neopakovatelné prováděny a za jakých podmínek....
|
|
|
Ochrana oběti trestného činu
Vejmělková, Denisa ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Ochrana oběti trestného činu Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje ochraně oběti trestného činu. První kapitola práce se zabývá viktimologií, jakožto vědním oborem, jehož ústředním tématem je oběť trestného činu. V rámci této kapitoly jsou představeny jednotlivé názorové proudy, ať už současné, nebo již překonané, které přispěly k současnému přístupu k ochraně oběti. Dílčím cílem této kapitoly je přinést přehled teoretických východisek, který má čtenáři poskytnout základ pro pochopení postavení oběti, ochrany oběti a její role v rámci trestního řízení, které jsou rozebírány v dalších kapitolách. Druhá kapitola se věnuje fenoménu oběti. Zabývá se vymezením oběti, pro které je užita komparativní metoda současné právní úpravy s historickou právní úpravou v rámci právního řádu České republiky, ale také s vymezením v právu Evropské unie. Dále je zaměřena pozornost na to, jakým způsobem společnost vnímá oběť trestného činu. Vztah společnosti a oběti může být klíčový pro ochotu oběti trestnou činnost vůbec oznamovat orgánům činným v trestním řízení, proto mu věnuji zvýšenou pozornost. Třetí kapitola se věnuje jednotlivým právům oběti dle zákona o obětech trestných činů. Cílem práce není vyčerpávajícím způsobem popsat problematiku veškerých práv, která oběti náleží. Z tohoto důvodu práce nerozebírá práva oběti,...
|
|
|
Uplatnění nároku poškozeného v adhezním řízení
Janoušová, Michaela ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Diplomová práce pojednává o problematice uplatnění nároku poškozeného v adhezním řízení. Konkrétně byl představen postup a podmínky uplatnění nároku poškozeného v adhezním řízení a identifikovány odlišnosti mezi uplatněním nároku v civilním a v adhezním řízení, a to zejména ve vztahu k určení výše škody, popř. nemajetkové újmy. Čerpáno bylo z odborné literatury, internetových zdrojů, relevantních právních předpisů, judikatury, a to nejen nejvyšších soudů, ale i dalších zdrojů, kterými byla kupříkladu mnohá osobní setkání s odborníky v dané oblasti či a praktická zkušenost načerpaná během studijních stáží. Práce je z hlediska systematického členění rozdělena do osmi kapitol. První kapitola se věnuje vymezení pojmu poškozeného, včetně historického vývoje tohoto pojmu. Dále platné právní úpravě, spolu s vymezením kategorií poškozených. Následně je uveden výklad, týkající se pojmu oběti trestného činu. Druhá kapitola je pak zaměřena na uplatnění nároku poškozeného, konkrétně na podmínky uplatnění nároku v adhezním řízení, uplatnění nároku právním nástupcem a v neposlední řadě jsou také vysvětleny základní zásady řádného uplatnění nároku. Třetí kapitola se zaměřuje na náhradu újmy. Součástí této kapitoly je rovněž informace o tom, jakým způsobem se vzniklá újma v adhezním řízení stanovuje. A jaké jsou...
|
host ::
RSS.