|
|
Projevy restorativní justice v českém trestním právu
Kusáková, Nikol ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou restorativní justice v kontextu českého trestního práva. Pozornost je zaměřena nejprve na samotný koncept restorativní justice a následně na její projevy v českém trestním právu hmotném i procesním. Cílem této práce je poskytnout komplexní rozbor těchto projevů a zároveň předložit možné návrhy de lege ferenda o tom, jakými konkrétními způsoby by bylo možné dosáhnout vyšší restorativnosti českého trestněprávního systému. Těžištěm této práce je analýza jednotlivých trestněprávních institutů s restorativním potenciálem a zkoumá, jak naplňují jednotlivé restorativní principy, kterými jsou náprava újmy, dobrovolnost, přijetí společného rozhodnutí a oslovení potřeb oběti i pachatele. Autorka čerpá zejména z právních předpisů, komentářů, domácí a zahraniční odborné literatury, vědeckých studií a statistických údajů. Diplomová práce je strukturována do šesti kapitol. První kapitola se zabývá samotným pojmem restorativní justice, jejími základními hodnotami a principy, a zároveň definuje klíčové pojmy trest, účel trestu a retributivní justice. Následující kapitola se zaměřuje na projevy restorativní justice v trestním právu hmotném, zejména rozebírá jednotlivé alternativní tresty a alternativy k potrestání. Ve třetí kapitole jsou rozebírány projevy restorativní...
|
|
|
Oznamování trestných činů a jeho kriminologický význam
Jambor, Petr ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Oznamování trestných činů a jeho kriminologický význam Abstrakt Diplomová práce je rozdělena do deseti kapitol. První kapitola se zabývá oznamovací činností fyzických osob, právnických osob, státních orgánů, a s tím spojenou oznamovací povinností, oznamovacím oprávněním. Druhá kapitola zohledňuje význam oznamování trestné činnosti pro zahájení trestního řízení, základní zásady, které mají dopad na postup OČTŘ po přijetí trestního oznámení a trestněprávně relevantního podnětu. Třetí kapitola pojednává o povinnosti přijímat trestněprávně relevantní podněty a oznámení, o úkonech OČTŘ, které následují po přijetí oznámení a zahájení trestního řízení. Čtvrtá kapitola obsahuje nejvýznamnější instituty, jejichž prostřednictvím se OČTŘ dozvídají o skutečnostech důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Do podkapitol jsou rovněž zařazena anonymní podání, zneužití trestního oznámení, respektive oznamovací činnosti, soukromá a subsidiární žaloba - institut objevující se v některých kontinentálních trestních předpisech a diskutovaný ohledně znovuzavedení ve starším věcném záměru návrhu nového trestního řádu. V souvislosti s oznamováním trestné činnosti je vyčleněna podkapitola pro právo na účinné vyšetřování, které má ústavní přesah, zároveň se k němu váže několik judikátů Ústavního soudu souvisejících s...
|
|
|
Ochrana oběti trestných činů
Šimůnková, Pavlína ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Diplomová práce se zabývá ochranou oběti trestného činu a polemikou nad praktickými dopady zákona o obětech. První kapitola je věnována úvodu do problematiky ochrany oběti trestných činů. V této kapitole je uveden vývoj nauky o obětech (viktimologie), typologie oběti, rozbor pojmů viktimnost a viktimizace. Dále jsou popisovány fáze, kterými si oběť prochází v případě spáchání trestného činu na ní. V druhé kapitole se pojednává konkrétně o oběti trestného činu. V této kapitole je uvedena definice oběti a typologie oběti. Dále je kapitola věnována popisu rozdílu definice oběti dle zákona o obětech a pojmu poškozený dle trestního řádu. Třetí kapitola pojednává o vnitrostátním právním vývoji v problematice ochrany obětí trestných činů. V této kapitole je především rozbor stěžejních zákonů, které se věnovaly, resp. věnují ochraně oběti. Zároveň je v této kapitole zmínka o subjektech, které poskytují pomoc obětem trestných činů. Čtvrtá kapitola se věnuje konkrétnímu výčtu práv obětí podle zákona o obětech. V této kapitole je uveden rozbor jednotlivých práv, zasazení do kontextu v rámci trestního procesu, poznatky evropského práva i vnitrostátní judikatury. Tuto kapitolu považuji za stěžejní část celé práce, kde jsou uvedena práva oběti trestného činu a zároveň poznatky s jakým úspěchem se jim těchto práv...
|
|
|
Trest domácího vězení, jeho výkon a kontrola
Balík, Tomáš ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Trest domácího vězení, jeho výkon a kontrola Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o trestu domácího vězení jako alternativě k trestu odnětí svobody a dále o jeho výkonu a kontrole. Jejím hlavním cílem je komplexní rozbor účinné právní úpravy. Dílčím cílem je blíže se věnovat kontrole výkonu trestu domácího vězení, vysvětlit podstatu elektronického monitoringu a mimo jiné se pokusit o zjištění, co bylo příčinou toho, že byl tento trest i přes aktivní provoz elektronického kontrolního systému ukládán poměrně zřídka. V neposlední řadě se autor snaží současnou právní úpravu zhodnotit a předestřít řešení identifikovaných problémů. Vedle toho poskytuje náhled na domácí vězení ve vybraných zahraničních právních řádech. Struktura předkládané diplomové práce se kromě úvodu a závěru člení do šesti kapitol. Nejprve jsou vymezeny některé pojmy, které s trestem domácího vězení úzce souvisí, a to konkrétně pojem trest a jeho účel, systém trestu a alternativní tresty. Následující část provádí krátký exkurz do dějin trestu domácího vězení a kontroly jeho výkonu, přičemž zvýšená pozornost je věnována historii elektronického monitoringu. Další část důkladně rozebírá právní úpravu trestu domácího vězení, přičemž výklad je zaměřen na výměru tohoto trestu, podmínky jeho uložení, jeho vlastní podstatu, systém náhradního...
|
|
|
Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním řízení
Kunclová, Lucie ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním ří- zení Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá náhradou nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a us- mrcení v kontextu trestního řízení. Práce je členěna do pěti kapitol, přičemž první kapitola se vě- nuje pojmu poškozeného, jeho definici, úloze v trestním řízení, právům a povinnostem a hodnotí jeho potřeby a cíle v rámci trestního řízení. Druhá kapitola se zabývá institutem adhezního řízení, jeho definicí, popisem průběhu a analýzou pozitivních a negativních aspektů právní úpravy adhez- ního řízení. Třetí kapitola se zaměřuje na problematiku nemajetkové újmy při ublížení na zdraví, vývoj právní úpravy a způsoby výpočtů jednotlivých nároků. V další kapitole je rozebrána náhrada újmy při usmrcení, pojmové vymezení jednotlivých nároků, okruh odškodňovaných osob a návrh na jeho rozšíření. Pátá kapitola se zaměřuje na vybrané problémy související s náhradou nemajet- kové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení ve světle trestního řízení. Navzdory určitým změnám ve prospěch poškozených stále existují nedostatky jak v právní úpravě, tak v praxi. Tato diplomová práce poukazuje na potřebu aktualizace Metodiky, která by zohledňovala duševní bolest, a přidání konkrétních položek a bodového ohodnocení pro vyjádření této bolesti. Je také důležité...
|
|
|
Role státního zástupce v trestním řízení
Müller, Jonatan ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Tématem diplomové práce je role státního zástupce v trestním řízení. Státní zastupitelství je úřadem veřejné žaloby v České republice. Jako takové působí napříč celým trestním řízením a jsou mu svěřeny dílčí pravomoci v dalších typech řízení, přičemž tato práce se zabývá působením v trestním řízením. Práce popisuje v obecné rovině úkol veřejné žaloby, podobu a působnost státního zastupitelství a dále postup státního zástupce v jednotlivých fázích trestního řízení. Práce má tři tématicky organizované části a ty se dohromady dělí na deset kapitol, přičemž první část práce se dělí na pět kapitol, druhá část na tři kapitoly a třetí část na dvě kapitoly. První kapitola vysvětluje pojem veřejné žaloby a její historii na území nynější České republiky. Druhá kapitola se věnuje zahraničním podobám veřejné žaloby a speciálním útvarům veřejné žaloby. Třetí kapitola je věnována právním předpisům upravujícím státní zastupitelství. Čtvrtá kapitola představuje soustavu státního zastupitelství, dohled a kárnou odpovědnost státních zástupců. Pátá kapitola poskytuje přehled působnost státního zastupitelství v trestním řízení. Šestá kapitola vymezuje přípravné řízení a dozor státního zástupce v něm. Sedmá kapitola se věnuje fázi prověřování. Osmá kapitola se věnuje fázi vyšetřování. Devátá kapitola pojednává o obžalobě, jejím...
|
|
|
Podmíněné odsouzení
Trčková, Michaela ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Rigorózní práce je zaměřena na rozbor trestu podmíněného odsouzení, který ve své podstatě představuje pilíř trestání pachatelů. Podmíněné odsouzení je dlouhodobě nejužívanějším trestem. Jeho povaha předestírá aktuálnost i v budoucnu, je totiž nepochybné, že podmíněné odsouzení bude hojně ukládáno i nadále. Cílem této rigorózní práce je podrobná analýza účinné právní úpravy, která i v průběhu samotného psaní práce doznala značné změny. Novelizace deklaruje nezastupitelnou roli tohoto trestu, byť v samotném základu je podmíněné odsouzení neměnné. Dalším cílem je propojení teoretického vymezení podmíněného odsouzení s praxí a odhalení úskalí právní úpravy. Autorka se v úvodu věnuje vývoji podmíněného odsouzení, ovšem stěžejními částmi jsou kapitoly tři a čtyři, které pojednávají o podmíněném odsouzení a podmíněném odsouzení s dohledem. Do těchto kapitol autorka promítá i své zkušenosti z praxe, na kterých demonstruje nedokonalosti právní úpravy. Zmínit lze zejména otázku předvolání odsouzeného k veřejnému zasedání, způsob doručování usnesení z veřejného zasedání, vnímání pojmu řádného života, běh zkušební doby v průběhu výkonu nepodmíněného trestu a četnost konzultací s probačním úředníkem. Další kapitola doplňuje předchozí pojednání a týká se podmíněného odsouzení uloženého mladistvému. Nedílnou...
|
|
|
Zkrácené přípravné řízení
Doleček, Tomáš ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Zkrácené přípravné řízení Abstrakt v českém jazyce Diplomová práce se zabývá tématem zkráceného přípravného řízení, které představuje jeden z nejvýznamnějších institutů z hlediska zrychlení trestního procesu. Jedná se o jednu ze tří forem přípravného řízení, jejíž podstatou je umožnit zjednodušení průběhu řízení u té nejméně závažné trestné činnosti, a to tak, aby mohl být pachatel takového trestného činu co nejrychleji odsouzen a potrestán. Nejen z důvodu zefektivnění řízení po ekonomické stránce, ale též s ohledem na to, aby byl zajištěn co největší vliv procesu z hlediska individuální i generální prevence. Cílem práce není pojednat o uvedeném institutu pouze izolovaně, ale také v jeho širších souvislostech. Představena je proto jak jeho charakteristika, tak i historický kontext, problémy s řízením spojené, včetně návrhu jejich řešení, a také bližší rozbor plánované úpravy. Navíc práce přibližuje i navazující zvláštní řízení před samosoudcem, které společně se zkráceným přípravným řízením utváří určitou zrychlenou formu celého trestního procesu. V tomto ohledu je práce také strukturována. Sestává ze čtyř kapitol, kdy nejprve představuje předsoudní stadium trestního procesu s ohledem na jeho vztah k hlavnímu líčení, z pohledu jeho historického vývoje s důrazem na tendence směřující k jeho zrychlení a též...
|
|
|
Trestněprávní regulace zadávání veřejných zakázek
Mikula, Tomáš ; Tejnská, Katarína (oponent)
1 TRESTNĚPRÁVNÍ REGULACE ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK ABSTRAKT Cílem této rigorózní práce je především představení základních rysů trestné činnosti související se zadáváním veřejných zakázek, provedení rozboru trestných činů, které se zadáváním veřejných zakázek buď přímo souvisejí, nebo k jejichž spáchání může v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek dojít a v neposlední řadě také rozbor některých specifických prostředků dokazování v případě těchto trestných činů. Rigorózní práce je tematicky rozdělena celkem do sedmi kapitol a případně dalších podkapitol. Předmětem první kapitoly (nazvané Obecně k zadávání veřejných zakázek) je rozbor problematiky zadávání veřejných zakázek, vymezení pojmu veřejné zakázky, nastínění přehledu základních zásad zadávání veřejných zakázek, vymezení pojmu zadavatele a dodavatele, rozbor druhů zadávacího řízení a jejich srovnání v rámci dřívějšího zákona o veřejných zakázkách a stávajícího zákona o zadávání veřejných zakázek a zamyšlení nad dostatečností mimotrestní úpravy veřejných zakázek pro prevenci kriminality v této oblasti. Předmětem druhé kapitoly (nazvané Obecně k trestněprávní regulaci zadávání veřejných zakázek) je nastínění trestněprávního východiska pro následující kapitoly; tedy představení trestných činů přímo souvisejících se zadáváním veřejných zakázek,...
|
|
|
Podmíněné odsouzení
Klabouch, Martin ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Podmíněné odsouzení Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na rozbor vybraných problémů týkajících se podmíněného odsouzení. I přesto, že je podmíněné odsouzení pro mnohé tradičním, nudným a nemoderním institutem, jedná se paradoxně pořád o nejčastěji ukládaný trest. Nicméně, i navzdory více než stoleté tradice, nemůžeme hovořit o jeho bezchybném obsahu a bezproblémové praxi ukládání. Jak se vypořádat s kumulací podmíněných trestů? Z analýzy současných poznatků o jednotlivých parciálních problémech této nevyhovující praxe je evidentní, že se jedná se o nejpalčivější problém, jenž se týká podmíněného odsouzení. Prostřednictvím předkládaných návrhů je však možné zmírnit její dopad, a to jak při ukládání trestů nalézacím soudem, tak při přeměně podmíněných trestů, avšak až komplexní novelizace všech souvisejících institutů zajistí skutečně spravedlivý trest na míru pro každého pachatele. Je však úprava tohoto trestu natolik dokonalá, aby si zasloužila takové postavení? Ze stručného rozboru aktuální platné právní úpravy, kritického zamyšlení se nad dílčími problematickými aspekty a konfrontace se statistickými údaji je zřejmé, že současná pozice není podložena bezchybností povahy a obsahu trestu. I z historického exkurzu vyplývá, že v minulosti podmíněné odsouzení sloužilo o poznání lépe. Jestvuje ale účinnější...
|
host ::
RSS.