|
|
Krajina s nábytkem. Návrhy, plány a konstrukce Jana E. Kouly (1896 - 1975) a jeho pojetí "lidového bytu (domu)"
Suchomelová, Marcela ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Křížová, Alena (oponent)
Krajina s nábytkem. Návrhy, plány a konstrukce Jana E. Kouly (1896-1975) a jeho pojetí "lidového bytu (domu)". Marcela Suchomelová Disertace se zaměřuje na profesní i osobní, životní dráhu pražského architekta, návrháře, malíře a dokumentátora, pedagoga, teoretika a redaktora řady odborných časopisů se zaměřením na architekturu a bytovou kulturu v době meziválečné avantgardy i následně do počátku 40. let 20. století. Současnost vidí odborný a umělecký přínos Jana E. Kouly (1896- 1975) v jeho mimořádně úspěšné popularizaci etiky i estetiky v rámci soudobé bytové kultury, v jeho schopnostech věcně charakterizovat, oceňovat a propagovat moderní styl bydlení. A to zásadově, téměř neúnavně a se vzory Le Corbusierova otisku funkcionalistického purismu. Analýza dobového tisku, dokumentace archivní povahy a vlastní Koulovy autobiografie dovolila i porovnat jednotlivé architektonické i designové zásahy a počiny, jako i bytové či mnohé výstavní interiérové koncepce, včetně okolností vzniku a jejich ideového přínosu v pluralitě činností, zájmů i společensko-kulturního zázemí 20. až 40. let 20. století. Problematikou bytové kultury se Jan E. Koula zabýval nejen teoreticky studiem soudobých trendů, ale i prakticky vlastní činností jako architekt i návrhář (designér). Snažil se respektovat architektonický prostor...
|
|
| |
|
|
Italské novinky v českých kramářských písních 19. století
Suchomelová, Marcela
Kramářská píseň se stala dobovým informačním fenoménem napříč několika staletí. Žánrově mnohobarevná forma letákového zpravodajství odrážela téměř aktuální zprávu pro nejširší publikum, zejména v lidovém prostředí. Tyto drobné a velmi oblíbené tisky, spojené s každodenností společnosti, pak zejména v 2. pol. 19. století konkurují přímo s „rychlejšími“ médii, tj. i s masovějšími náklady novinové a časopisecké produkce. Mezi zajímavé, především zpravodajské novinky kramářských či letákových písní patří i děje na apeninské půdě: ohlasy revoluce a rebelie roku 1848, risorgimento či rok 1859, kdy Sardinsko-piemontské království spolu s císařem Napoleonem III. porazilo Rakousko a záhy neúspěšná zahraniční, mexická mise arcivévody Maxmiliána v 60. letech, ale i okrajové písně zlidovělé o zázracích či doprovodná „díkůvzdání“ božské pomoci. Mezi zajímavé konvoluty, které byly v současnosti kriticky katalogizovány patří kramářské tisky pražského Etnologického ústavu AV ČR, v.v.i. Sbírka spolu se sběry lidových písní pochází z výsledků významného edičního, žel nedokončeného záměru z počátku minulého století, Das Volkslied in Österreich. Volkpoezie und Volkmusik der in Österreich lebenden Völker.
|
|
|
Českobrodsko a Černokostelecko etnobotanika a pedagoga Josefa Oldřicha - Oldry Novotného
Suchomelová, Marcela
Téměř zapomenuté zůstává jméno Josefa Oldřicha/Oldry Novotného (1885-1964), který působil jako pedagog a etnobotanik na Českobrodsku a Černokostelecku. Stejnojmenný časopis či periodická vlastivědná příručka, pod Novotného redakcí, vycházela sice jen mezi lety 1919 až 1920, ale byla jednou z průkopnických regionálních periodik zaměřených na dobové „vlastivědné“ a kulturně historické annonce, včetně národopisných črt s pedagogickým podtextem. Všech deset čísel jediného, prvního ročníku se nese v duchu soudobé regionální badatelské práce tamějších historiků, etnografů, jazykovědců a samotného J. O. Novotného. Osobnost Josefa O. Novotného však překvapuje teprve nedávno (znovu)objevenou torzální pozůstalostí, resp. nálezem rukopisů z oboru floristického a etnobotanického bádání, jednak svou připravovanou ediční koncepcí Slovníku jmen rostlin, na jehož sestavení pracoval téměř celý život. Rukopis zakoupila na doporučení prof. Dr. Vladimíra Šmilauera ČSAV. Žel, slovník procházel na akademické půdě několikaletým recenzním řízením a nyní jej můžeme nalézt už jen v archivních fondech Knihovědném oddělení Knihovny AV ČR, v.v.i. v Praze. Slovník, tedy okolo 7200 foliantů-stránek strojopisu, obsahuje bohaté sbírky materiálu a cenná pozorování pro studia etnobotanická, jazykovědná, rešeršní materiál o využití rostlin v praxi, především však lidová jména rostlin a lidovou tradici o rostlinách, data sebraná v terénu a dnes již pravděpodobně zaniklá.
|
|
| |
|
|
Nové pohledy do dokumentačních sbírek archivu Etnologického ústavu AV ČR
Suchomelová, Marcela
Příspěvek se zaměřuje na charakter a vývoj archivních fondů a sbírek (Státního) Ústavu pro lidovou píseň z počátku let čtyřicátých až padesátých minulého století. Mezi nevelké svým rozsahem patří zejm. Dotazníková akce v muzeích, Výzkum muzeí, rovněž fond Evidence materiálu lidových staveb. Základem uvedeného dokumentačního materiálu jsou dotazníky, s nimiž především pracovala instituce od začátku své existence. K manipulaci téměř většiny sbírkového a archivního fondu ústavu dochází teprve na počátku 90. let 20. století
|
|
|
Malíř Jan Vochoč (1865-1920) a Balkán
Suchomelová, Marcela ; Černý, Marcel
Život Jana Vochoče lze vykreslit jako nenaplněnou pouť a hledání sama sebe a svého výtvarného výrazu. Tento umělec v letech 1898 až 1899/1900 pobýval v Bulharsku i na Svaté Hoře. Zajímavá je malířova korespondence z cesty na Athos, uložená v rukopisné sbírce dokumentačních a archivních fondů Etnologického ústavu AV ČR v Praze
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.