|
|
Specifika výživy v hospicové péči
Turková, Jana ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Novák, Ondřej (oponent)
Úvod: Hospicová paliativní péče je poskytována pacientům v terminální fázi života s cílem zabezpečit kvalitní zbytek života s důrazem na jejich individuální potřeby a přání. Nedílnou součástí paliativní péče je nutriční péče a zajištění adekvátní výživy pacienta. Teoretická část práce popisuje principy, standardy a koncepci rozvoje paliativní péče a podává ucelený přehled o druzích a formách aktuálně poskytované hospicové péče v ČR a v závěru se zaměřuje na výživu a hydrataci v terminální fázi nemoci. Praktická část zpracovává a prezentuje výsledky dotazníkového studie. Cíl práce: Hlavním cílem mé bakalářské práce je zjistit, zda je uplatňován individuální přístup ve výživě v lůžkové péči vybraného hospice. Sekundárním cílem je zjistit, zda jsou pacienti lůžkové péče hospice spokojeni s poskytováním výživy a stravování. Metodika: Projekt se zabývá výzkumem v lůžkové péči Hospice sv. Štěpána v Litoměřicích. Designem výzkumu je dotazníková studie. Zdrojem dat je můj vlastní polostrukturovaný dotazník se 30 otázkami, 15 otázek je uzavřených, 13 polouzavřených a 2 otevřené. Sběr dat proběhl v období od začátku ledna do poloviny února 2023. Studie se zúčastnilo 35 účastníků, vyplněno bylo 25 dotazníků. 91 % pacientů mělo onkologickou diagnózu a 9 % neonkologickou (imobilizační syndrom po CMP, ICHS,...
|
|
|
Výživa a sport u žen s gestačním diabetem
Hodek, Lesana ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Koudelková, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice gestačního diabetu a vlivu diagnózy na výživu a pohyb/sport u diagnostikovaných žen. V teoretické části je rozebrána patogeneze GDM, rizikové faktory a doporučené postupy pro screening a léčbu zahrnující výživová a pohybová doporučení. V praktické části jsou popsány výsledky dotazníkového šetření. Dotazník se zaměřoval na komplikace, kterými ženy s GDM prochází v souvislosti se změnou životního stylu po obdržení diagnózy GDM. Součástí šetření je standardizovaný dotazník na určení míry vnímaného stresu. Hlavním cílem práce bylo definovat faktory ve výživě a pohybu/sportu, které ženám po diagnostice GDM způsobují komplikace v managementu GDM. Vedlejším cílem práce bylo prokázat, že ženy s diagnózou GDM zažívají zvýšenou stresovou zátěž na základě standardizovaného dotazníku. Tyto cíle mají odhalit, zda je standardní péče o ženy s GDM dostačující, anebo jim ve zvládání změny životního stylu chybí odborná pomoc. Výsledky práce ukázaly, že současný systém péče o ženy s GDM není dostačující a tyto ženy jsou odkázané na hledání podpory a pomoci mimo zdravotnický systém, čímž se vystavují riziku, že jejich zdraví a zdraví dítěte bude ohroženo škodlivými a nedostatečnými informacemi.
|
|
|
Nutriční specifika v hospicové péči
Macinauerová, Romana ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Holubová, Barbora (oponent)
Paliativní péče je přístup zaměřený na zvyšování či udržování kvality života pacientů a jejich rodin, kteří trpí nevyléčitelným onemocněním v pokročilé fázi. S paliativní péčí jsou nejvíce spojovány hospice, kde jsou hospitalizováni pacienti, u nichž se předpokládá délka života kratší než šest měsíců. Cílem této práce je uvést do problematiky paliativní péče a přístupu ve výživě v hospici z pohledu nutričního terapeuta. Teoretická část je zaměřena na všeobecnou problematiku paliativní péče a její rozdělení. Přibližuje potřeby a životní hodnoty pacientů a jejich rodin, seznamuje s problematikou výživy a hydratace v terminální fázi onemocnění, s možnými intervencemi a symptomy, které ovlivňují příjem stravy. Hlavním cílem empirické části výzkumu, který probíhal formou polostrukturovaného rozhovoru, je zjistit u pacientů v Hospici Dobrého Pastýře v Čerčanech oblíbené potraviny a pokrmy. Dílčími cíli bylo zjištění preferované konzistence, množství a struktury pokrmů, identifikace situací a symptomů ovlivňujících příjem stravy pacientů hospice a dotazníkovým šetřením v lůžkových hospicích v ČR zjistit význam nutričního terapeuta. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že nejoblíbenějšími pokrmy jsou polévky a omáčky, z příloh největší počet pacientů preferuje bramborovou kaši. Výzkum ukazuje také na...
|
|
|
Probiotika a prebiotuka ve výživě populace. Vliv na frekvenci onemocnění.
Cherepanova, Ekaterina ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Horová, Eva (oponent)
Během poslední dekády se vědecký výzkum zaměřil na složitý vztah mezi lidským mikrobiomem a imunitním systémem. Zvláštní pozornost v posledních třech letech přitahovala otázka vlivu mikrobiomu na náchylnost a závažnost infekcí COVID-19. Existuje mnoho spolehlivých důkazů naznačujících, že konzumace fermentovaných potravin, od kvašené zeleniny a kefíru po jogurt a kimchi, má příznivý vliv na složení střevního mikrobiomu a tím i na funkci imunitního systému. Tato studie, jež je součást bakalářské práce, zkoumá složitý vztah mezi pravidelnou konzumací fermentovaných potravin a četností infekčních onemocnění. Na základě analýzy dat získaných z dotazníku bylo zjištěno, že jedinci, kteří pravidelně začleňovali fermentované produkty do své stravy, měli nižší četnost infekčních onemocnění během posledních dvou let. Tyto výsledky naznačují, že konzumace probiotik a prebiotik může pozitivně ovlivnit imunitní systém a snížit riziko onemocnění. Co se týče zkoumaní vztahu konzumace probiotik z potravinových zdrojů a frekvence onemocnění COVID-19, naopak se ukázalo že ti, kteří byli očkováni v plném rozsahu a konzumovali probiotika z potravin, byli častěji nemocní než ti, kteří byli očkováni v plném rozsahu, ale nekonzumovali probiotika. Podobný vztah byl zjištěn u neočkovaných, kteří pravidelně konzumovali...
|
|
|
Výživa při léčbě domácí hemodialýzou
Fialová, Petra ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Dusílková, Nina Borisovna (oponent)
Bakalářská práce "Výživa pacientů léčených domácí hemodialýzou" se zabývá rozborem jídelníčku a jídelních zvyklostí u pacientů, kteří se léčí domácí hemodialýzou. Cílem práce je prokázat, že pacienti léčení domácí hemodialýzou mohou dodržovat mírnější stravovací restrikce, lépe prospívají a mohou vést aktivní život. V teoretické části se věnuji typům dialýzy a jejich principům, komplikacím dialyzační léčby, kvalitě života dialyzovaných pacientů a v neposlední řadě výživě v jednotlivých stádiích onemocnění ledvin a u dialyzovaných pacientů. V praktické části jsem vycházela ze strukturovaných dotazníků, které obsahovaly 20 otázek a podrobný týdenní jídelníček. Kvantitativního šetření se účastnilo všech 5 pacientů dialyzačního centra, kteří se léčí pomocí domácí hemodialýzy. Výsledky výzkumu ukázaly, že pacienti pociťují rozdíl ve stravování oproti konvenční dialýze a to 60% pacientů prohlašuje, že se nemusí tolik omezovat a 40% pacientů dokonce tvrdí, že se neomezují vůbec. Pacienti tyto rozdíly uvádějí hlavně v množství zkonzumovaných nápojů, zeleniny a ovoce. Pacienti během výzkumu měli laboratorní výsledky v normě, cítili se lépe, pociťovali menší únavu a vedli kvalitnější život. Kvalita života u pacientů na domácí hemodialýze je z mnoha důvodů shledávána lepší a jedním z těchto důvodů je i výživa...
|
|
|
Informovanost žen s endometriózou o vlivu výživových faktorů na toto onemocnění
Vavroušková, Edita ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Fiala, Luděk (oponent)
Endometrióza je chronické, bolestivé zánětlivé onemocnění související s estrogenem, které postihuje přibližně deset procent ženské populace v plodném věku. Etiologie a patogeneze onemocnění jsou stále do značné míry neznámé. 20-40 % žen, které trpí endometriózou mají současně problémy se sterilitou a 50 % žen trpí různými formami sexuální dysfunkce z nichž nejčastější je bolest. Předpokládá se, že symptomy endometriózy mohou být pozitivně ovlivněny dietními intervencemi. Cíle diplomové práce: 1. Zjistit informovanost žen ve fertilním věku s endometriózou o vlivu výživových faktorů na toto onemocnění. 2. Zjistit, zda byly ženy s endometriózou poučeny svým lékařem (gynekologem) o vlivu výživových faktorů na toto onemocnění. 3. Zjistit, zda ženy s endometriózou změnily své stravovací návyky. Součástí výzkumu bylo 212 žen s diagnostikovanou endometriózou, oslovených pomocí dotazníkového šetření v Nemocnici České Budějovice a elektronických dotazníků. Ženy s diagnostikovanou endometriózou, které byly součástí sledovaného vzorku, nebyly ani z poloviny informovány o vlivu výživových faktorů na toto onemocnění. Nebyla prokázána významná statistická závislost mezi informovaností o vlivu výživy na endometriózu a vzděláním respondenta. Celkový počet změn ve stravování se statisticky významně nelišil podle...
|
|
|
Role nutričního terapeuta v péči o osoby žijící s HIV
Tomanová, Michaela ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Procházka, Ivo (oponent)
Výživa je jedním z prognostických, prediktivních a také námi ovlivnitelných rizikových faktorů vzniku civilizačních chorob, které způsobují jednoznačně nejvyšší mortalitu na našem území. Obezita, metabolický syndrom, kardiovaskulární onemocnění, hypertenze a diabetes mellitus 2. typu progredují u osob žijících s lidským virem imunodeficience (PLWH) prokazatelně dříve a rychleji než u populace HIV negativní. Zásluhou modernizace antiretrovirové terapie (ART) je u adherentních jedinců incidence wasting syndromu či lipodystrofického syndromu velice nízká, ne-li nulová. Infekce HIV společně s ART a nesprávnou životosprávou však nyní představují určité riziko vzniku nežádoucích komorbidit právě v podobě civilizačních onemocnění. Komplexní problematika nutriční péče pro PLWH by měla být součástí profesní výbavy každého nutričního terapeuta. Dotazníková šetření určená pro kvalifikované nutriční terapeuty a vzdělávací instituce, jež byla aplikována pro první úsek praktické časti této práce, potvrdila všechny zformulované hypotézy. Výsledkem této části je zjištění nedostatečné edukace a absence hlubších znalostí v oblasti výživy pro PLWH u téměř 95 % dotazovaných nutričních terapeutů společně s potvrzením absence této problematiky u 9 ze všech 13 vzdělávacích institucích kvalifikující nutriční terapeuty v...
|
|
|
Trendy ve výživě a stravovací návyky kojenců a batolat
Bayerová, Michaela ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Fornůsek, František (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice výživy dětí od narození do 3 let. Teoretická část se věnuje obecné charakteristice a oficiálním doporučením v oblasti výživy kojenců a batolat, zejména zavádění komplementární výživy a jídelnímu chování, které si dítě v tomto věku osvojuje a přenáší do dospělosti. Vzhledem k dlouhodobě se rozrůstajícím trendům alternativních směrů i u malých dětí se část práce zaměřuje i na tuto problematiku, protože eventuální karence některých živin může mít u vyvíjejícího se organismu fatální následky. Praktická část se zaměřuje na zmapování těchto trendů. Průzkum byl prováděn kvantitativně pomocí dotazníkového šetření, které bylo směřováno zejména na celkový přístup k výživě dítěte a jídelním návykům. Dotazník byl šířen prostřednictvím facebookových skupin sdružujících rodiče malých dětí. Cílem je stanovit současné pojetí výživy rodiči malých dětí. Zda se rodiče řídí oficiálním doporučením z hlediska zavádění komplementární výživy a jaké jsou aktuální nutriční návyky malých dětí.
|
|
|
Vegetariánská strava v těhotenství
Popovyčová, Jana ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Pejšová, Hana (oponent)
Úvod: Téma, které jsem si zvolila pro svoji bakalářskou práci, se nazývá vegetariánská strava v těhotenství. Má snaha je více specifikovat vegetariánský směr stravování jako takový, a také blíže přiblížit stravovací návyky těhotných žen, stravujících se vegetariánskou stravou. Cíle: Cílem teoretické části práce je poskytnout čtenáři hlubší pochopení alternativního výživového směru vegetariánství, jeho rozdělení, historii, přínosy a také rizika s ním spojená. Závěrečná část teoretické práce je věnovaná výživě těhotné ženy vegetariánky. Hlavním cílem výzkumného šetření bakalářské práce bylo zjistit, zda je vegetariánská strava v těhotenství vhodná, jaké jsou stravovací návyky těhotných žen vegetariánek a jak probíhalo těhotenství žen, které jsem oslovila ve svém výzkumu. Dalším cílem bylo zjistit, zda se dotazované ženy v těhotenství dále vzdělávají a čerpají informace z relevantních zdrojů, zda konzultovaly svůj životní styl se svými lékaři, a nakonec zjistit, jaký typ stravování plánují do budoucna pro své potomky, jestli se budou stravovat vegetariánskou stravou, nebo budou mít svobodu volby ve výběru toho, co chtějí konzumovat. Metody: Průzkum proběhl metodou výzkumného šetření v Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí, formou krátkých rozhovorů s těhotnými vegetariánkami a náhledem do jejich...
|
|
|
Jídelní zvyklosti a jejich souvislost s vývojem hmotnosti po bariatrické operaci
Poshor, Vít ; Konečná, Judita (vedoucí práce) ; Starnovská, Tamara (oponent)
Úvod: I přes moderní léčebné metody obezity jako je farmakoterapie a bariatrická chirurgie, zůstává intervence životního stylu jednou z klíčových terapií. Především jde o úpravu stravovacích návyků, navýšení pohybové aktivity, a také o zlepšení psychického stavu, který často komplikuje jak redukci hmotnosti, tak i udržení dosaženého úbytku. Léčbou obezity by se měli zabývat zejména problematiky znalí lékaři a zdravotníci, kteří využívají správný diagnostický a léčebný postup. Hlavní roli však hraje pacient, který musí být motivován a spolupracovat s multidisciplinárním týmem. Nutriční terapeut nastavuje individuální dietní doporučení, s ohledem na zdravotní stav a dosavadní režim a stravovací návyky pacienta. Psycholog pomáhá porozumět pacientovým myšlenkám prostřednictvím rozboru psychosociálních souvislostí, analýzy životního stylu a návyků, čímž dokáže jeho chování změnit. Pravidelná nutriční a psychologická intervence tak může vést k vyšší úspěšnosti redukčního režimu. Cíle: Hlavním cílem této práce je vyhodnotit souvislosti faktorů jídelních zvyklostí s vývojem tělesné hmotnosti za 1 a 2 roky po absolvování bariatrické operace. Druhým cílem je u zkoumaných probandů potvrdit vliv nutriční intervence na změnu hmotnosti před a po operaci. Metodika: Sběr dat probíhal na III. interní klinice,...
|
host ::
RSS.