|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Rekonstrukce sluneční aktivity 11 000 let zpět a možné dlouhodobé periodicity
Střeštík, Jaroslav
Pozorování sluneční aktivity (Wolfova čísla slunečních skvrn) zahrnuje jen asi 250 let, dále ze sporadických pozorování lze odhadnout sluneční aktivitu přibližně až k roku 1500. Kromě známé jedenáctileté periody je zde náznak dalších period dlouhodobých. To znamená, že hodnoty Wolfových čísel v maximu sluneční aktivity jsou v určitém období vyšší než v jiném. Na základě analýzy spadu prachu s obsahem radioaktivních prvků, zakonzervovaného v ledovcích, někteří autoři rekonstruovali sluneční aktivitu nejprve o další tisíciletí zpět, později o více tisíciletí. Nejdelší řada začíná už 9000 let před Kristem a tato data jsou publikována. Kupodivu se autoři většiny rekonstrukcí nezabývají hledáním možných periodicit, nebo jen okrajově. Zde jsou uvedeny možné periodicity získané z řady dlouhé 11000 let. Výsledky naznačují superdlouhou periodicitu v délce kolem 6500 let, naproti tomu nepotvrzují variace v délce kolem 100-200 let, které nejsou perzistentní.
|
|
|
Růst zimních teplot vzduchu v České republice v letech 1961-2010
Střeštík, Jaroslav ; Rožnovský, J. ; Štěpánek, Petr ; Zahradníček, Pavel
Na základě analýzy průměrných měsíčních teplot vzduchu za období 1961 až 2010 můžeme konstatovat, že na našem území je statisticky prokázán jejich nárůst. Ovšem v jednotlivých ročních obdobích je toto zvýšení rozdílné, což platí i územně, tedy jsou rozdílné hodnoty nárůstu v Čechách a na Moravě. V létě rostou průměrné měsíční teploty vzduchu více na Moravě, kde je vyšší počet stanic se zvýšením přes 1°C, než v Čechách. Toto platí i pro jaro, ale rozdíl je mezi Čechami a Moravou není tak vysoký, na podzim je ještě nižší. Naopak v zimě je vyšší nárůst teploty vzduchu v Čechách, kde na většině stanic jde o zvýšení o více jak 0,5°C. Na Moravě je u většiny stanic nárůst kolem 0,3 až 0,4°C, u daleko menšího počtu stanic je zvýšení vyšší. Rozdíly ve zvyšování průměrné teploty vzduchu jsou i mezi jednotlivými měsíci zimy. Nejvýraznější nárůsty jsou v lednu, kde na části stanic v Čechách je to i více jak 1°C, na Moravě takových nárůstů není dosaženo, část stanic má zvýšení pod 0,8°C. V prosinci a v únoru je zvýšení podstatně nižší. Vzhledem k očekávanému růstu průměrných teplot vzduchu lze však očekávat, že v příštích desetiletích bude výskyt teplých zim vyšší. Růst teploty vzduchu v zimním období bude mít nepříznivé dopady v zemědělství.\n
|
|
| |
|
|
Změna hodnot dešťového faktoru na síti stanic v ČR v období 1961-2010
Střeštík, Jaroslav ; Rožnovský, J. ; Štěpánek, P. ; Zahradníček, P.
Výskyt srážek nevyjadřuje zcela přesně hodnocení vláhových poměrů v krajině. Zde byl proto použit Langův dešťový faktor sestavený z měsíčních a ročních průměrných teplot vzduchu a srážkových úhrnů na 267 stanicích v ČR za období 1961-2010. Hodnoty faktoru jsou na jednotlivých stanicích velmi různé, nejnižší jsou na jižní Moravě a v Polabí. v průměru za celou republiku vykazují během 50 let slabý pokles, který je ovšem překryt mnohem silnějším kolísáním z roku na rok. Největší pokles je pozorován v severních pohraničních horských oblastech. Langův faktor spočítaný pouze pro letní období vykazuje výraznější rozdíly mezi horskými oblastmi a nížinami, zejména jihomoravskými. Je pozorován silný pokles na celé severní Moravě, zvláště v horách, a jen slabý pokles, častěji slabý růst, na ostatním území České republiky.
|
|
|
Školní prázdniny z hlediska ročního chodu vybraných meteorologických parametrů
Střeštík, Jaroslav
Školní prázdniny u nás tradičně trvají od 1. července do 31. srpna. Je však otázka, zda je tento termín optimální. Z průběhu teplot vzduchu za více než 200 let vychází, že nejteplejší období roku trvá zhruba od poloviny června do poloviny srpna. Na druhé straně bývá v srpnu méně dešťů než v červnu. Vzhledem k tomu, že roční chod teplot v jednotlivých letech je dlouhodobému chodu bližší než je tomu u srážek, a s přihlédnutím k dalším podružným faktorům, vychází nejvhodnější termín školních prázdnin od 20. června. V tom případě by bylo účelné, aby prázdniny i následující školní rok začínaly vždy v kalendářní pondělí.
|
|
|
Increase of annual and seasonal air temperatures in the Czech Republic during 1961-2010
Střeštík, Jaroslav ; Rožnovský, J. ; Štěpánek, P. ; Zahradníček, P.
Using the monthly means of air temperatures at 267 stations in the Czech Republic, the long-term change has been estimated at each station for the last 50 years. Annual mean temperatures for the whole country show a considerable increase, more pronounced than that for global temperature, however, supplemented by strong fluctuations from year to year. Long-term changes in air temperatures at different stations and in different regions vary. Stronger increase in air temperatures can be seen in Bohemia, whereas in Moravia temperature increase is not so significant. This difference is more pronounced in the winter, whereas in the summer, the differences are smaller and perhaps of opposite nature. This means that the continentality of the climate in Moravia increases, while in Bohemia it very slightly decreases. Long-term changes depend only marginally on the absolute values of annual mean temperatures at the respective station. The increase of autumn temperatures is considerably lower than that of other seasons.
|
|
|
Možné korelace mezi geomagnetickou aktivitou a globální teplotou vzduchu
Střeštík, Jaroslav
Roční hodnoty indexů geomagnetické aktivity aa byly porovnány s průměrnými roční hodnotami globální teploty vzduchu za období 1850-2012. Přes velký rozptyl vychází kladná významná korelace. Ta však pouze odráží velmi podobnou dlouhodobou změnu obou sledovaných veličin, která nemusí mít společnou příčinu. Krátkodobější změny s periodami řádově roky či desetiletí jsou u obou veličin zcela jiné a vzájemná korelace je nulová. Při porovnání kratších úseků v délce jen několika desítek let, kde se dlouhodobá změna příliš neprojeví, vycházejí korelace různé. Významná korelace nalezená pro celé období tedy není perzistentní. Není tak prokázán žádný vliv geomagnetické aktivity na globální teplotu vzduchu v kratších časových dimenzích a nelze tedy využít odhadu možného budoucího průběhu geomagnetické aktivity k předpovědi globální teploty v budoucnosti. Při použití teplotních dat z jednotlivých stanic namísto teploty globální mohou vyjít korelace jiné, ale ani tyto nejsou perzistentní. Stejně tak při jakékoli jiné volbě kratších intervalů.
|
host ::
RSS.