|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Lesní a honební právo v českých zemích do roku 1938
Mašínová, Michala ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Adamová, Karolina (oponent)
Cílem této práce bylo ukázat vývoj právní regulace vztahu člověka k lesům a myslivosti a zároveň vzájemnou provázanost lesního a honebního práva. V nejstarších dobách bylo bohatství lesů a zvěře nedotčené. Během počátku osídlování naší země nebyl lov nijak omezen ani regulován. Od 11. století šlechta vlastnící dědičné lesy omezila právo lovu zvěře. Za vlády Karla IV. byly podniknuty první kroky k ochraně lesů v podobě právního předpisu nazvaného Kodex Carolinus, který nebyl pro odpor šlechty přijat. V 15. a 16. století si lidé začínají uvědomovat hodnotu lesa a bohatství z něho pocházející. Mnoho právních předpisů vztahujících se k ochraně lesů pocházelo právě z této doby. Do 18. století byly lesy v kritickém stavu. Největšího rozvoje zaznamenalo lesní právo za vlády Marie Terezie a Josefa II. Za nejvýznamnější právní regulaci té doby považujeme lesní řád z roku 1754. Z hlediska vývoje lesního a honebního práva bylo průlomovým vydání patentu č. 54/1849 ř. z. císaře Františka Josefa I. z roku 1849. Panovník jím zrušil právo šlechty lovit v držbách ostatních lidí. V 19. století se koncepce lovu pomalu začíná posouvat od zaměření na kvantitu ke kvalitě. V roce 1852 byl vydán císařský patent č. 250/1852 ř. z. Jednalo se o první právní regulaci, která zakotvila v oblasti lesnictví moderní právní...
|
|
|
Působení českých žen v právnických profesích v ČSR v letech 1918 - 1938
Valentová, Vendulka ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Ženy se v právnických povoláních začaly ve většině evropských států-pomineme-li středověké výjimky-prosazovat až od počátku 20. století.Z evropského srovnání lze uvést,že již před první světovou válkou působily advokátky ve Švédsku (1898) a ve Francii (1900),v ostatních zemích většinou ženy do advokacie vstoupily až v meziválečném období, resp. v počátku 20. let 20. století. Obdobně tomu bylo i v českých zemích resp. v Československu.Boj o otevření právnické fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity trval ženám poměrně dlouho, uvážíme-li, že filozofii mohly studovat v bývalém Rakousku-Uhersku již od roku 1898.Teprve v nově vzniklé ČSR byl tento dlouholetý požadavek žen splněn. Ženám bylo umožněno se stát řádnými posluchačkami Právnické fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity usnesením profesorského sboru ze dne 8.11.1918, posléze též Masarykova, Komenského i německá univerzita otevřely své právnické fakulty ženám za stejných podmínek jako mužům. Již v roce 1922 byla na UK promována první žena Anděla Kozáková-Jírová, doktorem veškerých práv. Anděla Kozáková se posléze stala první notářkou. Do konce roku 1927 pak promovalo celkem 92 právniček, z toho 70 na Univerzitě Karlově, 10 na Univerzitě Masarykově, 3 na Univerzitě Komenského a 9 na univerzitě německé. Jednou z překážek, které bránily následnému plnému...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.