|
|
Posttraumatický stres a růst u přeživších holokaustu a jejich rodin
Tanzerová, Adéla ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Juríčková, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dlouhodobými dopady holocaustu na generaci přeživších i na jejich potomky. V teoretické části jsou nejdříve definovány pojmy stres a trauma. Dále jsou nastíněny možné reakce jedince na silně stresující události i dotazníkové metody, jimiž lze míru traumatizace zjistit. Následně je pozornost věnována posttraumatickému růstu a to především v pojetí L. G. Calhouna a R. G. Tedeschiho, jež zahrnuje pět růstových oblastí. Krátce je zmíněna i možnost facilitování posttraumatického růstu a dotazník, který umožňuje zjistit míru rozvoje pozitivní změny po prožitém traumatu. Dále je stručně zachycena komplexita holocaustu a charakterizovány jednotlivé generace přeživších holocaustu i jejich potomků a prapotomků. Závěrem je pozornost věnována výzkumům, které se týkají mezigeneračního dopadu traumatu. Empirická část této práce se věnuje mapování konkrétních aspektů posttraumatického stresu a růstu u přeživších holocaustu a jejich potomků. Data byla získána prostřednictvím Dotazníku posttraumatického stresu (PCL-C) a Dotazníku posttraumatického růstu (PTGI) a následně zpracována kvantitativní metodologií. Ukázalo se, ve shodě s dalšími výzkumy, že se u přeživších holocaustu a jejich potomků vyskytuje vyšší míra posttraumatického stresu i růstu a mezi oběma fenomény existuje...
|
|
|
Integrita a sociální desirabilita u hospitalizovaných psychiatrických pacientů
Minarčíková, Nikola ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Juríčková, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje dvěma konstruktům - sociální desirabilitě a integritě. Hlavním cílem této práce je vytvořit rozhovor sloužící jako varianta dotazníkových metod k rozlišení osob s různou mírou integrity a tendencí k sociálně žádoucímu odpovídání. V teoretické části práce jsou blíže představeny teoretické základy jak sociální desirability, tak integrity. Při představování obou konstruktů je brána v úvahu jejich komplexita, a proto jsou při jejich vymezování využívány přístupy různých autorů. Teoretická část také představuje metody, jejichž cílem je zjišťování tendencí k sociální desirabilitě a zjišťování míry osobnosti integrity. Oba konstrukty jsou také uvedeny do vzájemné souvislosti. V empirické části práce je popsán proces vzniku polostrukturovaného rozhovoru, který byl vytvořen na základě originální české testové baterie Integrita v pracovním prostředí, konkrétně na základě dotazníku Integrita v pracovním a běžném životě a dotazníku zaměřeného na odhalování tendencí k sociální desirabilitě. Vzniklý rozhovor obsahuje celkem 8 otázek, v nichž jsou představeny krátké příběhy. Respondent je žádán, aby posoudil své chování v této situaci a následně také chování druhých lidí. Výzkumu se zúčastnilo 8 pacientů (4 ženy, 4 muži, věk 21 - 61 let) 2. oddělení Národního ústavu duševního...
|
|
|
Vliv sociální žádoucnosti na měření integrity
Křížová, Lucie ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Juríčková, Veronika (oponent)
V této práci se zabývám sociální žádoucností a jejím vlivem na měření integrity. Teoretická část vymezuje základní pojmy, jakými jsou sociální žádoucnost a sociálně žádoucí odpovídání, dále pojednává o metodách, kterými lze sociální žádoucnost měřit a na závěr se zabývá podvodným chováním ve vztahu k odpovídání v psychologických vyšetřeních za použití dotazníků. Cílem mého snažení je zjistit, do jaké míry sociální žádoucnost ovlivňuje odpovídání respondentů v baterii dotazníků Integrita v pracovním prostředí vyvinuté v Národním ústavu duševního zdraví (NÚDZ). K tomuto účelu byl proveden experiment, kdy byla baterie předložena respondentům (N = 100) ve třech scénářích, které se lišily mírou simulace. Skupiny a následné přiřazení konkrétního scénáře byly vytvořeny náhodně. Výsledky skupin s odlišnými scénáři jsou následně porovnány. Na základě toho bylo ověřeno, že sociální žádoucnost má vliv na měření integrity pomocí dotazníkové baterie Integrita v pracovním prostředí. KLÍČOVÁ SLOVA sociální žádoucnost, zkreslení odpovídání, předstírání, testování, integrita
|
|
|
Vliv Feuersteinova Instrumentálního obohacování na osoby po traumatickém poškození mozku
Bublíková, Irena ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Lucká, Barbora (oponent)
Cílem práce je aplikace programu pro rozvoj kognitivních funkcí, Feuersteinova instrumentálního obohacování (FIE) na jedince s traumatickým poškozením mozku (TBI). Teoretická část práce se zabývá problematikou traumatického poškození mozku a Feuersteinovo přístupem k rozvoji kognitivních funkcí. Empirická část se věnuje kvalitativnímu výzkumu, který zjišťuje, zda došlo ke zlepšení kognitivních funkcí u třech respondentů s TBI po pětiměsíční intervenci pomocí programu FIE. Respondenti jsou mladí muži v rozmezí 23 a 32 let, cca 10 let od úrazu, kteří pravidelně rehabilitují a prochází reedukací v Jedličkově ústavu (JÚŠ). Cílem výzkumu je porovnání, zda vlivem programu FIE došlo ke zlepšení kognitivních funkcí. Porovnání je dosaženo objektivním hodnocením kognitivních funkcí pomocí Klecanské opakovatelné neuropsychologické baterie (KONB). Výsledky výzkumu jsou prezentovány ve strukturovaných kazuistikách. Kazuistiky kromě výsledků vyšetření KONB a popisu několikaměsíční intervence, sledují respondenty v celé jejich historii od života před úrazem, přes rehabilitaci následků úrazu až po současný život. Data byla získávána z audio nahrávek rozhovorů s respondenty a jejich blízkými osobami, z výsledků vyšetření před a po intervenci a zápisy z hodin FIE. Objektivní vyšetření prokázalo mírné zlepšení v...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.