|
|
Odraz archeologizovaných krajinných prvků v etnografických pramenech
Pohunek, Jan ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Odraz archeologizovaných krajinných prvků v etnografických pramenech Mgr. Jan Pohunek Abstrakt: Práce se zabývá současnými folklorními interpretacemi významu opuštěných a zanikajících staveb a dalších typů umělých nemovitých památek. Sledovány jsou také vzájemné vztahy těchto interpretací na jedné straně a způsobů, jakými jsou taková místa v současnosti nejčastěji využívána, na straně druhé. Vychází z etnografického výzkumu prováděného v rámci České republiky, který byl postaven zejména na rozhovorech s respondenty a kritické práci s písemnými, audiovizuálními a elektronickými prameny. Na příkladu vybraných lokalit jsou rozebírány způsoby, jakými se může utvářet význam opuštěného, archeologizujícího se místa s ohledem na jeho fyzickou podobu, historii a další typy vlastností. V sekci věnované slovesnému folkloru je dále podán návrh kategorizace motivů sebraných pověstí, které jsou uvedeny v přiloženém katalogu, a je zde diskutována vzájemná podmíněnost jednotlivých dílčích motivů charakterem místa a typem aktivity, která je na něm prováděna. Ve výsledku je možné říci, že jednotlivá opuštěná místa nejsou z hlediska percepce živou kulturou a rejstříku k nim vztaženého slovesného folkloru zaměnitelná - výrazné odlišnosti je možné pozorovat například v závislosti na tom, nakolik má místo přírodní charakter, zda...
|
|
| |
|
|
Reflexe realismu v srbském dramatu
Sandev, Patrik ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mikušiak, Igor (oponent)
Cílem práce je co nejlépe zanalyzovat a zmapovat srbské dramatické prostředí během 19. století, především období realismu. Pokoušíme se zachytit jeho počátky, klíčové realistické prvky a jeho nejdůležitější rysy. Pozornost je zaměřena také na hlavní představitele a díla Branislava Nušiće a Petara Kočiće. Práce se snaží rovněž postihnout hlavní témata her, popřípadě zjistit, odkud, kde či za jakých okolností autoři hledali inspiraci pro svou tvorbu, a to i s ohledem na dobový evropský kontext. Klíčová slova: drama, Srbsko, 19. století, realismus, divadlo
|
|
|
Reception of Jordan Radičkov Dramas in Czech and SLovak Area
Futejová, Nikola ; Černý, Marcel (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práca sa bude zaoberať problematikou recepcie dramatickej tvorby bulharského prozaika, dramatika a scenáristu Jordana Radičkova (1929 - 2004) v českom a slovenskom prostredí od roku 1976 (premiéra prvej divadelnej - Január) až do súčasnosti. Práca si bude dávať za ciel nájsť prvky magického realizmu, rysy anekdoty, grotesky a satiry, tvorivo naväzujúce na fabulačné prvky a štýl ľudového rozprávania v dramatických hrách jedného z najslávnejších a svetovo populárnych bulharských autorov 20. storočia. Práca sa bude zameriavať najmä na konfrontáciu recepčných predpokladov zhôd a rozdielov v obidvoch porovnávaných prostrediach - českom a slovenskom. Súčasťou práce bude podrobná bibliografia zachytávajúca inscenácie v českých a slovenských divadlách a ohlasy o nich v tlači.
|
|
|
Folklorní soubor Skejušan: minulost, současnost, perspektivy. Případová studie kulturní strategie
Malinová, Irina ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Hlavním cílem této práce je analyzovat podoby a způsoby prezentace kulturního dědictví vybrané etnické skupiny Rusínů prostřednictvím folklorního souboru Skejušan. Práce má formu případové studie a zabývá se souborem včetně charakteristiky jeho repertoáru - písní, národních zvyků a tradic. Tento soubor je významný především tím, že na rozdíl od dalších rusínských souborů v ČR se snaží uchovávat pouze rusínský folklor, a to značně konzervativním způsobem. Interpretace folkloru se tak netýká jen např. izolovaných písňových útvarů, ale bere ve značné míře v potaz i původní kontext, v němž dané písňové útvary v kultuře dříve fungovaly. Práce svým výzkumem a následnými závěry přispívá k debatě o problematice rusínské národní menšiny, pokouší se v tomto kontextu charakterizovat komplikovanou národnostní identitu Rusínů v rámci multikulturního prostředí, v němž Rusíni v ČR žijí, a definuje také vlivy tohoto prostředí na rusínskou kulturu. Vyjadřuje se též k historii migrace relativně malé skupiny tzv. "skejušských" Rusínů, analyzuje a objasňuje transmisi tradic a zvyků během jejich přesunu ze Slovenska do Rumunska a především pak následného stěhování z Rumunska do Čech. Součástí práce je i porovnání odlišných a analogických prvků mezi skejušským folklorem a folklorem jiných národů. Důležitým výstupem...
|
|
|
Percepce Bosny a Hercegoviny očima současných fotbalových příznivců
Dolejš, Jan ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
(česky): Cílem této práce je popsat bosenské fotbalové prostředí, které je jedním ze zrcadel procesů probíhajících ve společnosti. Pomocí rozhovorů, jež byly v období mezi březnem a červnem 2014 provedeny, se práce pokusí interpretovat každodenní realitu Bosny a Hercegoviny očima fotbalových fanoušků. Kromě tohoto ústředního tématu podává práce i obraz historie a současnosti Bosny a Hercegoviny, teoreticky vymezuje fotbalové publikum (ve světě i námi zkoumané oblasti) a představuje fotbal jako společenský fenomén, úzce svázaný s politikou. Klíčová slova: Bosna a Hercegovina, mezietnické soužití, bosenští fotbaloví příznivci a kluby, nacionalizmus
|
|
|
Záhřeb v chorvatské urbánní próze na přelomu 20. a 21. století
Fabian, Jakub ; Nedvědová, Milada (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce Záhřeb v chorvatské urbánní próze na přelomu 20. a 21. století se zabývá rolí chorvatského hlavního města a jeho vlivem na ústřední postavy vybraných děl uvedených autorů. Časové období přelomu století bylo zvoleno záměrně z důvodu probíhajícího rozpadu Jugoslávie, následného válečného konfliktu na Balkánu a poválečného hledání jistot. Tyto faktory zapříčinily migraci většího množství osob mj. i do oblasti Záhřebu zvané Nový Záhřeb, která je důležitým urbánním prvkem chorvatské metropole, a proto i diplomové práce. Bouřlivé události a nejisté životní podmínky z konce minulého a počátku tohoto století znamenaly pro některé obyvatele změnu životního stylu a ustáleného řádu, jejichž průběh se prostřednictvím hlavních aktérů zvolených děl pokusí práce objasnit.
|
|
|
Bosenská identita v postjugoslávské literatuře
Janečková, Tereza ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou, existuje-li v postjugoslávské próze nějaká společná identita, o které by se dalo mluvit jako o bosenské. Nejprve vysvětluje základní teoretická východiska: otázku národní literatury, kánonu a literární identity. Na několika příkladech z předjugoslávské a jugoslávské prózy se ukáže, že v určité době společná identita existovala. Poslední část práce analyzuje konkrétní ukázky z tvorby porozpadové Bosny , a to včetně autorů, kteří odešli do emigrace, a pomocí výše naznačené teorie a teorie o rozpadu mýtu se snaží najít odpověď na titulní otázku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hermeneutický rozbor básnické tvorby (1930-1945) Augustina Ujeviće
Ejubovič, Denis ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mikušiak, Igor (oponent)
Augustin (Tin) Ujević (1891/1955) patří k nejvýznamnějším chorvatským básníkům. Cílem této práce je představit Ujevićův život, dílo a světonázor na pozadí jeho básnické tvorby ze třicátých a první poloviny čtyřicátých let, do roku 1945, kdy mu je jugoslávským režimem zabráněno publikovat. V tomto období vydává dvě básnické sbírky, Auto na korzu (1932) a Ojađeno zvono (1933), které jsou kostrou této práce, a dvě sbírky esejů, Skalpel kaosa (1938) a Ljudi za vratima gostionice (1938), které jsou základním pramenem při studiu Ujevićova myšlení o literatuře a životě. Teoretickým a metodologickým východiskem práce je interpretace, jako výsledek hermeneutické filosofie W. Diltheye, H. G. Gadamera a P. Ricoera.
|
|
|
Proměna obrazu ženy v chorvatské próze od realismu dodnes
Vasiljevičová, Dajana ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Diplomová práce se zabývá obrazem ženy v chorvatské próze a jeho proměnami od realismu po současnost. Klade si za cíl popsat charakteristické rysy ženských postav v literatuře, především optikou feministické kritiky, a zasadit je do společenského kontextu. V práci jsou analyzovány podoby ztvárnění obrazu ženy od marginalizovaného pojetí přes mytologizaci po konfrontaci ženského subjektu s patriarchálním falogocentrickým diskurzem, důraz je kladen na podoby ženské emocionality, senzitivity a tělesnosti. Hlavní část se soustřeďuje na typologizaci na základě analýzy textů, jež slouží jako ilustrace patriarchálního pojetí ženy. Celkem je analyzováno devět textů - Zlatníkův drahoušek Augusta Šenoy, V registratuře Antuna Kovačiće, Deník Dragojly Jarnevićové, Melita Josipa Eugena Tomiće, Poslední Stipančićové Vjenceslava Novaka, Návrat Filipa Latinovicze Miroslava Krleži, Marina neboli o bolesti Ireny Vrkljanové, Božský hlad Slavenky Drakulićové a Ministerstvo bolesti Dubravky Ugrešićové. Práce ukazuje proměnu postavy ženy pod vlivem dobových myšlenkových konceptů a specifické kulturní situace patriarchálního prostředí. Texty jsou zvoleny pro typologickou různorodost, která si klade za cíl postihnout různé variace obrazu ženy.
|
host ::
RSS.