|
|
Prognóza pacientů po úspěšné kardiopulmonální resuscitaci pro mimonemocniční zástavou oběhu v závislosti na místě přijetí do nemocnice
Jánský, Pavel ; Moťovská, Zuzana (vedoucí práce) ; Hutyra, Martin (oponent) ; Ošťádal, Petr (oponent)
SOUHRN Úvod Aterotrombotická příhoda, která je hlavním mechanizmem akutních koronárních syndromů (ACS), je nejčastější příčinou Out of Hospital Cardiac Arrest (OHCA) zatížené velmi nepříznivou prognózou postižených pacientů. Časná diagnóza a léčba ACS u pacientů po OHCA je možnou cestou ke zlepšení jejich outcome (prognosis). Cílem projektu je analyzovat vliv místa přijetí v nemocnici na adherenci k doporučením pro léčbu OHCA kardiální etiologie. Metodika Jedná se o Single centre study. Do retrospektivně - prospektivního registru bylo za období od 25.9. 2013 do 3.10.2017 zařazeno 102 konsekutivních pacientů (muži GICU 95%, CCU 87%, CAG-GICU 79%, p 0.281; age years GICU 72±11, CCU 62±13, CAG_GICU 61±14, p 0.005 ), kteří byli propuštěni nebo zemřeli s diagnózou ACS jako příčiny OHCA. V rámci jedné nemocnice byli pacienti přijati buď na specializovaném kardiologickém pracovišti- Coronary care unit (CCU) - 52, nebo na general intensie care unit (GICU) - 21, nebo na GICU po iniciálním ošetření na cathlab (CAG-GICU) - 29. Pro rozdělování pacientů mezi CCU a GICU bylo rozhodující posouzení každého případu lékařem záchranné služby, který z místa zásahu komunikoval s nemocničním dispečerem. Skupina pacientů CAG-GICU pak vznikala na základě komunikace mezi lékaři CCU a GICU. Práce porovnává rozdíly v dodržení...
|
|
|
Efekt kontinuálního krevního toku na cerebrovaskulární perfuzi a hemokoagulaci u pacientů s implantovanou levostrannou mechanickou srdeční podporou
Koňařík, Miroslav ; Szárszoi, Ondrej (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Brát, Radim (oponent)
Implantace levostranné mechanické srdeční podpory představuje zavedenou metodu léčby srdečního selhání. V naprosté většině se jedná o přístroje generující kontinuální krevní tok s mitigovaným pulzovým tlakem. Efekt redukované pulzatility na orgánové funkce a homeostatické regulační mechanismy zůstává nadále nejasný. Cílem naší studie bylo zjistit, zdali kontinuální krevní tok generovaný mechanickou srdeční podporou ovlivňuje cerebrovaskulární regulační mechanismy (studie A) a hemokoagulaci ve smyslu výskytu komplikací souvisejících s hemokompatibilitou (studie B). Ve studii A byla využita prstová pletysmografie a TCD ultrasonografie k detekci příp. narušení statické cerebrální autoregulace za rozdílného nastavení otáček LVAD modelující akcentovanou, resp. redukovanou reziduální pulzatilitu. Ve studii B byli pacienti s implantovaným LVAD rozděleni dle záchytu vybraných trombofilních mutací na skupinu s ne/prokázanou mutací. U obou skupin byl aplikován individualizovaný antikoagulační protokol. Hodnoceným parametrem pak byl výskyt tromboembolických a hemoragických příhod a přežívání pacientů. Na základě výsledků naší studie jsme neprokázali narušení statické cerebrální autoregulace, což mj. deklaruje neměnný MAP a střední CBF rychlost navzdory variujícím rychlostem, tj. průtoku LVAD. Sledování...
|
|
|
Neuromodulace v léčbě srdečního selhání
Naar, Jan ; Ošťádal, Petr (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Vízek, Martin (oponent)
Srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí je přes veškeré pokroky v léčbě stále spojeno s velmi špatnou prognózou. Předpokládá se, že v patogenezi tohoto onemocnění se významně uplatňuje neurohumorální aktivace, zahrnující i zvýšenou aktivitu sympatického nervového systému. Bylo proto navrženo několik postupů tzv. neuromodulační léčby, která má za cíl přímým zásahem do vegetativního nervového systému příznivě ovlivnit reziduální autonomní nerovnováhu. Jednou z nadějných metod neuromodulace je míšní stimulace. V klinické části práce jsme proto u pacientů se srdečním selháním posuzovali vliv míšní stimulace na sympatickou nervovou aktivitu srdce a autonomní rovnováhu. V celé sledované populaci jsme neprokázali střednědobý vliv míšní stimulace na srdeční sympatickou nervovou aktivitu, ani akutní vliv na variabilitu srdeční frekvence. Pacienti se vstupně vyšší sympatickou nervovou aktivitou nebo nízkou variabilitou srdeční frekvence však na léčbu míšní stimulací reagovali příznivě. Došlo u nich k poklesu sympatické nervové aktivity srdce a ke zvýšení variability srdeční frekvence. S ohledem na tato pozorování jsme uspořádali experimentální studii s cílem zjistit, jak variabilitu srdeční frekvence ovlivní těžké akutní srdeční selhání. Na modelu akutně navozené hypoxické dysfunkce myokardu u prasete...
|
|
|
Nové přístupy ke zmírnění myokardiální atrofie po mechanickém odlehčení - Experimentální studie heterotopické transplantace srdce u laboratorního potkana
Pokorný, Martin ; Malý, Jiří (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Rohn, Vilém (oponent)
Rozvoj srdeční atrofie, jako následek mechanického odlehčení srdce, který byl popsán u pacientů léčených dlouhodobými mechanickými srdečními podporami, představuje jednu ze zásadních překážek v cestě k zotavení myokardu. Prvním cílem této práce bylo zhodnotit rozvoj srdeční atrofie u zdravého a selhávajícího myokardu po mechanickém odlehčení. Experimentálním modelem ke studiu mechanického odlehčení byla zvolena heterotopická transplantace srdce u laboratorního potkana. Srdeční selhání bylo experimentálně vyvoláno chronickým objemovým přetížením po vytvoření aorto- kavální píštěle. Druhým cílem této práce bylo zjistit, zda dietou navozené zvýšení koncentrací kyseliny myristové, palmitové a palmitoolejové v myokardu dokáže zmírnit průběh atrofických změn. Právě u těchto vybraných mastných kyselin byla již dříve prokázána schopnost navodit fyziologický růst myokardu. Třetím cílem této práce bylo zjistit, zda navýšení izovolumické zátěže heterotopicky transplantovaného srdce může ovlivnit rozvoj srdeční atrofie. Zvýšení izovolumické zátěže bylo dosaženo po implantaci nově navrženého intraventrikulárního expandéru. Rozvoj srdeční atrofie byl hodnocen jako váhový úbytek heterotopicky transplantovaného srdce v porovnání s hmotností srdce kontrolních skupin, a to 7, 14, 21 a 28 dní po heterotopické transplantaci....
|
|
|
Rizikové faktory aterosklerózy
Kratochvíl, Filip ; Ošťádal, Petr (vedoucí práce)
Téma své diplomové práce jsem si vybral na základě svého zájmu o tuto problematiku. Ateroskleróza je multifaktoriální onemocnění cévní stěny vznikající v důsledku interakce metabolických a strukturálních vlastností cévní stěny, krevních komponent a hemodynamických sil. Je to dlouhodobě probíhající zánětlivý proces, který postihuje vnitřní stěnu tepny poškozenou chemickými, fyzikálními či biochemickými vlivy a vede ke vzniku změn ve struktuře cévní stěny v důsledku fibroproliferativního zánětu. Termín arterioskleróza byl poprvé použit v roce 1829 k popisu kalcifikací ve stěně arterií. Pojem ateroskleróza pak byl použit v roce 1904 k popisu lipidových depozit v arteriosklerotické arterii. Objev vztahu mezi klinickými symptomy infarktu myokardu, aterosklerózou a trombózou koronárních arterií učinil v roce 1912 James Herrick. Ateroskleróza je proces podílející se patofyziologickými mechanismy na vzniku orgánových změn, které se klinicky manifestují závažnými komplikacemi, jako jsou ischemická choroba srdeční, ischemická choroba dolních končetin nebo ischemická cévní mozková příhoda. Vzájemné působení řady rizikových faktorů může podmiňovat nejen vznik aterosklerózy, ale i její rychlejší postup a šíření do dalších oblastí.
|
|
|
Radiální přístup ke koronárním katetrizacím a intervencím
Bernat, Ivo ; Rokyta, Richard (vedoucí práce) ; Vojáček, Jan (oponent) ; Ošťádal, Petr (oponent)
- 1 - SOUHRN Radiální přístup u koronárních katetrizací a intervencí byl dosud pouze alternativou femorálního přístupu. Díky svým několika výhodám má ale šanci se stát metodou volby . Nejdůležitější z nich je snížení výskytu závažných lokálních krvácivých komplikací spojených s místem vpichu do tepny. Dalšími jsou spokojenost pacientů, nižší celkové náklady spojené s výkonem, kratší doba hospitalizace a možnost provádět část výkonů v režimu jednodenních katetrizací a intervencí. Cílem naší práce bylo pokusit se odpovědět na tři dosud otevřené otázky: 1. je možné katetrizovat většinu našich pacientů z levé radiální tepny ? 2. jaká je optimální péče o radiální tepnu po výkonu v prevenci a léčbě jejího uzávěru? 3. měl by být radiální přístup základním přístupem u pacientů se STEMI léčených primární PCI ? První část se zabývá levým radiálním přístupem. Poté co jsme zkonstruovali speciální soustavu podložek pro levou horní končetinu jsme tento přístup mohli úspěšně použít v našich studiích u téměř 90% pacientů. Druhou částí naší práce je randomizovaná studie srovnávající dvě odlišné dávky heparinu v prevenci výskytu okluze radiální tepny po diagnostické srdeční katetrizaci a současně novou metodu léčby tohoto uzávěru - přechodnou kompresi ulnární tepny. Zjistili jsme, že dávka 5000 jednotek nefrakciovaného...
|
|
|
Hodnocení nutričního stavu a kardiálního rizika u pacientek s mentální anorexií .
Pálová, Sabina ; Charvát, Jiří (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Zamrazil, Václav (oponent)
Mentální anorexie (MA) je závažné psychiatrické onemocnění spojené s významnou mortalitou. Jednou z hlavních příčin úmrtí pacientek s mentální anorexií jsou kardiální komplikace. V letech 2003 - 2010 jsme vyšetřili 30 pacientek se stanovenou diagnózou mentální anorexie. U pacientek s MA jsou běžně užívané nutriční parametry i při těžké malnutrici v normě a nelze je použít pro diagnostiku a sledování nutričního stavu. V naší práci jsme se proto zaměřili na zhodnocení plasmatických hladin aminokyselin. Dle našich zjištění je u pacientek s MA přítomna mírná hyperaminoacidémie a nalezli jsme signifikantně vyšší poměr Gly/Val a Phe/Tyr. V druhé části naší práce přinášíme komplexní přehled výsledků neinvazivních kardiálních vyšetření u rizikových pacientek s MA. Nálezy echokardiografie a EKG potvrzují výsledky předchozích prací. Původním zjištěním je nález významně nižší postischemické dilatace brachiální tepny a její normalizace po realimentaci. Dále jsme nalezli při zhodnocení 24 hodinového záznamu krevního tlaku významně nižší hodnoty krevního tlaku v aktivním období dne podmíněnézměnami parametrů variability srdeční frekvence. Snížené hodnoty krevního tlaku u pacientek s mentální anorexií v poloze ve stoje byly spojené se zvýšením HF power vleže a zejména s chyběním zvýšení LF power po vertikalizaci. Tyto...
|
|
|
Primární prevence aterosklerózy
Suchecká, Barbora ; Ošťádal, Petr (vedoucí práce)
Tématu aterosklerózy a jejím komplikacím je v současné době věnována velká pozornost, protože patří mezi velmi časté onemocnění a na komplikace jí způsobené umírá velký počet osob. Kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou příčinou 30% všech úmrtí na celém světě. V ČR jsou KVO hlavní příčinou úmrtí (v roce 2004 se podílela KVO na celkové úmrtnosti z 51, 4%). 8 Téma jsem si zvolila proto, že mě zajímá a ve své lékařské praxi se s ním jistě setkám. Považuji prevenci aterosklerózy za lepší řešení, než léčit komplikace či následky tímto onemocněním způsobené.
|
|
|
Advanced heart failure in the 21st century: new physiological insights and new therapeutic avenues
Boilson, Barry Anthony ; Aschermann, Michael (vedoucí práce) ; Vítovec, Jiří (oponent) ; Ošťádal, Petr (oponent)
V současné době země s rozvinutými ekonomikami čelí epidemii srdečního selhání, jehož prognóza je v pokročilých formách srdečního selhání velmi špatná. Jedním z terapeutických možností u pokročilého srdečního selhání je transplantace srdce. Nicméně počty transplantací provedených v USA a i v jiných státech stagnují navzdory zvyšujícímu se počtu případů pacientů v konečné fázi HF a primárně pro nedostatek vhodných dárců. Proto nové terapeutické přístupy k náhradě srdeční funkce (jako jsou levostranné kardiální podpory, left ventricular assist devices, LVADs), jiné nástroje k podpoře srdeční funkce včetně léčby arytmií (kardiální resynchronizační terapie, CRT nebo implantabilní kardioverter-defibrilátor, ICD) byly testovány a jsou používány v klinické praxi. Testována byla i léčba kmenovými buňkami a další výzkum probíhá v oblasti endogenních progenitorových buněk. Nicméně účinek těchto nových terapeutických přístupů či jejich kombinace na patofyziologii pokročilého srdečního selhání a také role endogenních progenitorových buněk je neúplně objasněná, což vyžaduje další výzkum. Hlavní cíle PhD. práce korespondující se třemi hlavními hypotézami byly celkem tři. První byl studovat fyziologický účinek LVADs na plicní vaskulární hypertensi a incidenci a toleranci komorových arytmií u pacientů s pokročilým...
|
|
|
Změny elektrického pole srdce u poruch glukózového metabolismmu a možnosti jejich ovlivnění úpravou narušené autonomní nervové regulace
Fialová, Elena ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Danzig, Vilém (oponent) ; Ošťádal, Petr (oponent)
Diabetes mellitus (DM) není jen metabolickým onemocněním, ale jedná se prakticky o kardiovaskulární onemocnění, což je ještě více nápadné u diabetu II. typu (DM II). Pacienty s DM mají vysoký výskyt poruch vegetativního nervového systému ve smyslu zvýšené aktivity sympatického nervového systému (SNS), které korelují s periferní autonomní neuropatii a jsou považované za hlavní patofyziologický mechanismus rozvoji Diabetes mellitus II. typu (DM II). Cílem naší studie bylo zjistit, zda komplexní lázeňská léčba může mít vliv na tonus sympatiku pacientů s DM. Jako indikátory nastavení tonu autonomního nervového systému zvoleny vybrané EKG parametry, odvozené z analýzy HRV, mikrovoltové T-wave alternans a mikrovoltové R-wave alternans. Elektrofyziologické vyšetření pacientů bylo provedeno před a po třítýdenní lázeňské léčbě pomocí systému KARDiVAR. Metoda se používá k vyšetření současného stavu autonomního nervového systému a provádí analýzu rizikových faktorů a adaptačních schopností organismu. Výsledky prokázaly příznivé změny u pacientů s DM II po lázeňské léčbě, především ve smyslu snížení aktivity sympato-adrenálního systému, zlepšení stability myokardu a zvýšení centrálně řízené variability srdeční frekvence bez přetížení kardiovaskulárního systému. V balneologii můžeme používat metodu nejen při...
|
host ::
RSS.