|
|
Dialekt Quintova eposu Posthomerica ve srovnání s homérským dialektem
Kodetová, Jana ; Muchnová, Dagmar (vedoucí práce) ; Bakyta, Ján (oponent)
Práce se věnuje 5. knize Posthomerik a sleduje problematiku výskytu augmentu a stahování slovesných tvarů ve srovnání s homérským dialektem. Zatímco v klasické řečtině dochází ke stahování sloves se zakončením kmene na -ε a -α téměř vždy a augment se vyskytuje u všech slovesných tvarů indikativu sekundárních časů, v homérských textech k oběma jevům dochází zdánlivě nepravidelně. Posthomerika pak, která od vzniku homérských textů odděluje více než 1000 let, Homéra napodobují, a to i nepravidelnou distribucí augmentu u tvarů indikativu sekundárních časů a nepravidelným výskytem stažených a nestažených tvarů. Cílem práce je analyzovat výskyt augmentu a stahování slovesných tvarů se zakončením kmene na -ε a -α v 5. knize Posthomerika a závěry analýzy srovnat s homérskými texty. Klíčová slova: Augment, stahování sloves, sloveso, Posthomerika
|
|
|
Nové předložky a užití starořeckých předložek v novořečtině
Půlpánová, Veronika ; Vořechovská, Dita (vedoucí práce) ; Muchnová, Dagmar (oponent)
Veronika Půlpánová Abstrakt: První část práce obsahuje definici termínu předložka a obecné užití v řeckém jazyce a je zde nastíněn vývoj řeckého jazyka a předložek spolu s tendencí řečtiny ke ztrátě sklonění a k přechodu k moderní formě jazyka. Druhá část pojednává o všech typech předložek v současné řečtině na základě vědeckých gramatik. Předložky jsou řazeny abecedně podle typu a u každé z nich je uvedeno její užití spolu s příkladem z textů internetové databáze ETHEG (Εθνικός Θησαυρός Ελληνικής Γλώσσας), v případě archaických předložek zejména z hlediska jejich frekvence a důvodu jejich uchování, případně vlivu na zachování pádů. Následující část práce je věnována starořeckým předložkám a jejich významům a tím tak nastíněn kontrast mezi jejich užitím v současné řečtině a ve staré řečtině. Uvedeny jsou starořecké předložky, které mají své užití v nové řečtině.
|
|
| |
|
|
Non-prototypical uses of Ancient Greek imperfect of the verbs of saying in narrative prose
Sekáčová, Kristína ; Muchnová, Dagmar (vedoucí práce) ; Pultrová, Lucie (oponent)
v češtině 1) Vytvořit stručnou charakteristiku jednotlivých funkcí řeckého imperfekta na základě pojednání ve známých vědeckých příručkách řečtiny: Rijksbaron, Smyth, Schwyzer - Debrunner, Kühner - Gerth, Duhoux, Humbert. 2) Vyhledat pomocí bibliografických příruček a databází L'année philologique, GoogleScholar, Gnomon, Buijs aj. další sekundární literaturu k tématu. 3) Práce nebude sledovat klasické rozlišení imperfektum: nedokonavost X aorist: dokonavost. Úkolem studentky bude naopak najít případy, které tomuto standardnímu rozlišení neodpovídají, a taková nestandardní užití okomentovat, klasifikovat a najít pro ně vysvětlení. Excerpce materiálu se bude týkat přiměřeně dlouhé pasáže z narativního díla dle vlastního výběru.
|
|
|
Slovesný vid v řečtině (se zaměřením na problematiku futura)
Vařeková, Jarmila ; Muchnová, Dagmar (vedoucí práce) ; Pultrová, Lucie (oponent)
V této práci jsem načrtla hlavní body a problémy slovesné kategorie vidu, její realizace a jejích funkcí ve starořečtině. Vycházela jsem z definice kategorie vidu, jak ji podúvá obecná lingvistika, nikoliv primárně z klasicko-filologického přístupu. Domnívám se, že tento přístup může být přínosný pro gramatiku starořečtiny, neboť dovoluje nahlížet jazykové jevy z nového úhlu pohledu. Vidový systém ve starořečtině má rysy společné se současnými neslovanskými indoevropskými jazyky i rysy společné se specifickým vidovým systémem slovanským. Stejně jako např. v angličtině či francouzštině se ve starořečtině vidová opozice imperfektivní : perfektivní realizuje v indikativu pouze na úrovni minulého času (opozice indikativních forem imperfekta a aoristu). Vidová opozice se však uplatňuje i v modálních a nominálních formách slovesa. podobně jako ve slovanských jazycích. Vid v řečtině totiž nevyjadřují samotné slovesné tvary (jako v angličtině a francouzštině), ale slovesné kmeny (prézentní, aoristový. perfekta). Ve slovanštině tak vid pronikl hlouběji do slovesného systému, slovesa vytvářejí vidové dvojice a v indikativu je vid uplatňován nejen na úrovni minulého času, ale i na úrovni času budoucího. Řecké futurum je narozdíl od slovanského vidově neutrální. V kapitole 2.5.3. jsme se podrobněji zabývali...
|
|
|
Pragmatická analýza latinského vokativu
Ctibor, Michal ; Pultrová, Lucie (vedoucí práce) ; Muchnová, Dagmar (oponent)
Tato diplomová práce popisuje několik dosud nepovšimnutých komunikačních funkcí (nejen) latinského vokativu. Polemizuje s dosavadními představami, že vokativem se buď oslovuje, volá, kvalifikuje a zdůrazňuje, nebo je daný vokativ pouze konvenční, zdvořilostní, a tedy nefunkční. Autor nejprve popisuje vokativ z hlediska teorie mluvních aktů a podává definice mluvních aktů volání a oslovení. V kapitole 3 a 4 se pak věnuje vokativům, jež byly dosud pokládány za nefunkční, a na základě analýzy zejména Ciceronových řečí a starých římských komedií dospívá ke dvěma zásadním funkcím vokativu v neiniciálním postavení v promluvě: 1) vokativ jako kohezní prostředek, který přispívá k přehlednosti promluvy a tematizuje její strukturu; 2) tzv. garanční vokativ. V kapitole 5 jsou uvedeny další, méně důležité pragmatické funkce vokativu: vokativ triumfální, zostuzující a parodický. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Řecká lexikografie v antice
Vaněk, Adam ; Muchnová, Dagmar (vedoucí práce) ; Pultrová, Lucie (oponent)
Tato práce rozebírá podobu řeckých starověkých lexikografických děl. Jednotlivé slovníky jsou zařazeny do skupin podle společného způsobu výkladu slov a podle typu slovní zásoby. Ke každé skupině jsou uvedeny, jsou-li díla dochována, příklady děl a rozbor jejich způsobu výkladu typický pro danou skupinu, potažmo autora či dobu vzniku. Rovněž je stručně zmíněn vliv starověkých děl na pozdější byzantskou lexikografickou tradici, případně, jaká pozdější díla jsou zdroji pro rekonstrukci ztracených slovníků. K práci je přiložena tabulka známých lexikografů a jejich děl s odkazy k literatuře.
|
|
|
Syntaktické konstrukce po slovesech declarandi v klasické řečtině
Procházka, Pavel ; Muchnová, Dagmar (vedoucí práce) ; Bakyta, Ján (oponent)
Bakalářská práce "Syntaktické konstrukce po slovesech declarandi v klasické řečtině" pojednává o obsahových propozicích, které následují po vybraných slovesech declarandi. Soustředí se především na formu a četnost obsahových propozic řízených predikáty ἀγγέλλω, ἀποφαίνω, δείκνυμι a δηλόω v dílech historiografů klasického období: Hérodota, Thúkýdida a Xenofónta s cílem ověřit, zda je převládajícím typem obsahová propozice ve formě participiální konstrukce. Práce také shrnuje dosavadní stav bádání na poli obsahových propozic ve formě participiální konstrukce.
|
|
|
Pojem synthesis ve spisu De compositione verborum Dionýsia z Halikarnássu
Pavlík, Jiří ; Dostálová, Růžena (vedoucí práce) ; Muchnová, Dagmar (oponent)
Text se týká rétorické teorie, stylistiky a dějin literární kritiky. Zabývá se teoretickou koncepcí stylu prezentovanou Dionýsiem z Halikarnássu v díle De compositione verborum, ve kterém se styl pojednává se zřetelem k své skladebné stránce, takzvané synthesi (). Práce je založena na kritické četbě a analýze primární a sekundární literatury. Poskytuje přehled moderního bádání o jednotlivých otázkách a prezentuje problematiku synthese v kontextu současného zájmu o helénistickou eufonickou poetiku. Po dvou úvodních kapitolách věnovaných dochované Dionýsiově literárněkritické tvorbě a rukopisné tradici a struktuře textu De compositione verborum poskytuje seznámení s Dionýsiovým konceptem synthese a jeho historickým a systémovým pozadím. Třetí kapitola práce se zabývá vymezením synthese vůči další oblasti stylu, která spočívá ve výběru slov () a nad kterou podle Dionýsia synthesis svým estetickým efektem vyniká. V další kapitole se představují tři modely pojímání synthese, které se v De compositione verborum objevují různou měrou. Těžiště Dionýsiova výkladu je v třetím z nich, který spočívá v estetických hodnotách akustických vjemů. Hlavními příčinami krásné a příjemné synthese jsou podle Dionýsia fonetické a rytmické vlastnosti posuzovaných textů. Následující dvě kapitoly práce se proto zabývají úlohou...
|
host ::
RSS.