|
| |
|
|
Složené a rozšířené koncové partikule v japonštině
Libich, Jan ; Kanasugi, Petra (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Cílem této bakalářské práce je prozkoumání morfologických, syntaktických a zejména sémantických vlastností výrazů z oblasti japonské gramatiky, které se nazývají složené a rozšířené koncové partikule. Účelem výzkumu je odpovědět na otázku, jaké kombinace koncových partikulí se v současné japonštině vyskytují, jaké významy jednotlivé kombinace nesou a jak je možno je přeložit do češtiny. Práce je rozdělena na dvě části. První část se zabývá teoretickou rovinou, kde jsou zkoumány koncové partikule obecně a uveden přehled jednoduchých koncových partikulí. Ve druhé části jsou na základě odborné literatury a analýzy autentického jazykového materiálu zkoumány složené a rozšířené koncové partikule a to především jejich významy. Analyzovány jsou složené partikule kana, noka a jone a rozšířené partikule monoka a džanaika. V závěru práce je uvedeno shrnutí specifik gramatických kategorií složených a rozšířených koncových partikulí. Klíčová slova: japonština, koncové partikule, složené partikule, rozšířené partikule, modalita.
|
|
| |
|
|
Tracking Monetary-Fiscal Interactions Across Time and Space
Franta, Michal ; Libich, Jan ; Stehlík, Petr
Fiskální pozice mnoha zemí je napjatá a dochází k jejímu zhoršování. Měly by se formálně nezávislé centrální banky zabývat možností průsaku excesivní fiskální politiky do měnové politiky, a tím ohrožení cenové stability? Tato studie poskytuje na toto téma některé poznatky vycházející ze sledování vzájemného působení mezi fiskální a měnovou politikou pro různé země a různá období. Ve studii lze nalézt tři hlavní příspěvky. První příspěvek je metodologického charakteru – studie kombinuje dvě nedávno vyvinuté ekonometrické techniky: model vektorové autoregrese s časově proměnlivými koeficienty a identifikaci šoků pomocí znaménkových restrikcí, a diskutuje výhody tohoto přístupu. Druhý příspěvek je pozitivní: ukazujeme, jak se měnově-fiskální interakce a ostatní makroekonomické proměnné měnily v průběhu času v šesti rozvinutých ekonomikách (Austrálie, Kanada, Japonsko, Švýcarsko, Velká Británie a Spojené státy americké). Třetí příspěvek je normativní: studie zdůrazňuje vliv institucionálního uspořádání měnové a fiskální politiky na vedení jednotlivých politik. Nejprve studie ukazuje, že explicitně deklarovaný cíl měnové politiky (například uzákoněný cíl pro průměrnou inflaci) poskytuje centrální bance zázemí pro neakomodování fiskálních šoků financovaných dluhem. Dále ukazujeme, ovšem na základě poněkud slabší evidence, že hrozba „tug-of-war“ může ovlivnit motivaci vlády a tím i výstupy fiskální politiky. Tato změna chování pak snižuje pravděpodobnost fiskálních krizí a pravděpodobnost takzvané „nepříjemné měnové aritmetiky.
Plný text:  PDF
|
|
| |
host ::
RSS.