|
|
Vývoj úmrtnosti na zhoubný novotvar slinivky břišní v Evropě v letech 1995-2018
Opltová, Michaela ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Altová, Anna (oponent)
Vývoj úmrtnosti na zhoubný novotvar slinivky břišní v Evropě v letech 1995-2018 Abstrakt Zhoubný novotvar slinivky břišní patří mezi zhoubná onemocnění s nejhoršími statistikami přežití. Úmrtnost za rok je v současnosti ve světě téměř stejná jako incidence. Evropa spolu s dalšími vyspělými regiony patří mezi nejvíce zasažené oblasti. Cílem této bakalářské práce je zanalyzovat vývoj intenzity úmrtnosti na zhoubný novotvar slinivky břišní ve vybraných evropských státech v letech 1995 až 2018 a následné porovnání trendů mezi zeměmi a v rámci jednotlivých regionů. K tomuto účelu byly použity především standardizované míry úmrtnosti a věkově specifické míry úmrtnosti. Data pocházela z WHO Mortality Database a Human Mortality Database. U všech států došlo k nárůstu standardizovaných měr úmrtnosti na zhoubný novotvar slinivky břišní u obou pohlaví. Vyšší hodnoty u obou pohlaví zaznamenaly státy střední a severní Evropy, a naopak nejnižší měly státy jižní Evropy. Specifické míry úmrtnosti rostly s věkem u obou pohlaví také ve všech analyzovaných státech. Klíčová slova: úmrtnost, zhoubný novotvar slinivky břišní, Evropa, standardizovaná míra úmrtnosti Počet znaků (bez mezer): 109 109
|
|
|
Analýza nadúmrtnosti v souvislosti s pandemií COVID-19 v letech 2020 a 2021 ve vybraných státech střední Evropy
Chlapec, Dominik ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Kulhánová, Ivana (oponent)
Analýza nadúmrtnosti v souvislosti s pandemií COVID-19 v letech 2020 a 2021 ve vybraných státech střední Evropy Abstrakt Cílem této práce je mezinárodní srovnání nadúmrtnosti spojené s pandemií covid-19 ve čtyřech středoevropských zemích. Výzkum byl zaměřen na roky 2020 a 2021, během kterých byly studované země zasaženy pandemií nejvíce. K mezinárodnímu srovnání nadúmrtnosti jsou zde využity ukazatele počtů nadúmrtí a standardizované míry nadúmrtnosti. K jejich výpočtu bylo nejprve nutné odhadnout referenční úroveň úmrtnosti, která byla posléze srovnána s evidovanými počty zemřelých osob a standardizovanými mírami úmrtnosti. K odhadu referenční úrovně úmrtnosti byly použity dva modely, které byly založené na týdenních průměrech a na Serflingovu cyklickém modelu. Na základě referenční úrovně úmrtnosti bylo posléze zjištěno, že k nejvyššímu nárůstu evidovaných počtů zemřelých osob oproti očekávaným počtům zemřelých došlo během studovaných let na Slovensku, nejnižší nárůst byl naopak zaznamenán v Německu. Stejné výsledky byly zaznamenány i podle dalších ukazatelů, ze kterých byla celkově pozorována vyšší nadúmrtnost v Česku a na Slovensku a nižší nadúmrtnost naopak v Německu a v Rakousku. Zároveň bylo možné pozorovat rozdíly ve výsledcích podle toho jaký model byl k odhadu referenční úrovně použitý. Klíčová...
|
|
|
Social Inequalities in Colorectal Cancer Screening (Non-)Attendance in Europe
Vančíková, Sabína ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Ngo, Ondřej (oponent)
Kolorektálny karcinóm (KRK) je jedným z najčastejšie diagnostikovaných typov nádorových ochorení na svete, pričom každoročne spôsobí takmer jeden milión úmrtí. Jeho pomalý vývoj ponúka jedinečný čas na detegovanie (a odstránenie) prekanceróznych lézií a skorých štádií nádorov a zníženie incidencie a mortality KRK. Pravidelne opakované testy na okultné krvácanie do stolice pre ľudí vo veku 50-74 rokov a následná kolonoskopia v prípade pozitívneho výsledku je odporúčanou skríningovou stratégiou v Európskej únii. Avšak, každá krajina si plánuje vlastný skríningový program, populačný alebo oportunistický, a miery účasti sa líšia naprieč Európou. Táto diplomová práca sa zameriavala na charakteristiku hlavných sociodemografických bariér účasti na skríningu KRK v Európe s využitím dát z medzinárodného prierezového zisťovania o zdraví, tretej vlny EHIS. Pre pochopenie situácie boli vypočítané vekovo- štandardizované miery celoživotnej neúčasti pre každú krajinu. Sociálne nerovnosti boli sledované na dvoch úrovniach - v celej európskej populácii a v jednotlivých krajinách. Rôzne socioekonomické faktory a faktory životného štýlu boli použité v analýzach ako potenciálne prediktory účasti na skríningu KRK. Sociálne nerovnosti v neúčasti na skríningu KRK v Európe pretrvávajú. Vekovo- štandardizované miery...
|
|
|
Sociální nerovnosti v prevalenci cévní mozkové příhody v Evropě
Šimka, Vojtěch ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Bruthans, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vztahu mezi prevalencí cévní mozkové příhody a úrovní vzdělání v evropských zemích. Cílem práce je zjistit faktory, které ovlivňují tento vztah s využitím dat získaných ze studie EHIS. Práce se zaměřuje na analýzu sociálních nerovností v prevalenci cévní mozkové příhody v Evropě. Výsledky analýzy potvrzují existenci významných sociálních nerovností ve výskytu této nemoci v některých zemích Evropy. Byly identifikovány faktory, které přispívají k vyšší šanci na výskyt cévní mozkové příhody u jedinců s nižším socioekonomickým statusem. Na základě těchto výsledků jsou v závěrečné kapitole práce formulována doporučení pro vlády zemí s vysokým výskytem sociálních nerovností. Tyto doporučení se týkají přístupu k zdravotní péči, včetně prevence a léčby cévní mozkové příhody, a mají za cíl snížit sociální nerovnosti v této oblasti.
|
|
|
Diabetes mellitus a screening zhoubného novotvaru prsu v Česku v kontextu socioekonomických faktorů
Vrchlavská, Eliška ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Brož, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem onemocnění diabetes mellitus a účasti na mamografickém screeningu u žen v Česku za současného působení socioekonomického statusu a faktorů životního stylu, a vychází z předpokladu, že ženy s onemocněním diabetes mellitus mohou vykazovat sníženou účast na sekundární prevenci zhoubného nádoru prsu. K posouzení souvislosti účasti na mamografickém screeningu a diabetu, věku, socioekonomických (SES) faktorů (vzdělání, příjem domácnosti) a životního stylu (obezita, kouření, alkohol) využívá metody logistické regresní analýzy s využitím dat European Health Interview Survey (EHIS) z roku 2019. Vztah faktorů SES a životního stylu je posuzován jak pro populaci žen s diabetem, tak pro ženy bez této diagnózy. Výsledky práce neprokazují statisticky významný vztah diabetu a účasti na mamografickém screeningu, avšak poukazují na socioekonomický gradient v účasti na screeningu, a to jak v populaci žen bez diabetu, tak u diabetiček. Zároveň prokazují zvýšenou pravděpodobnost účasti na screeningu u příležitostných konzumentek alkoholu. Klíčová slova: diabetes mellitus, zhoubný nádor prsu, mamografický screening, EHIS, socioekonomický status
|
|
|
Postoje a povědomí o genetickém testování BRCA genů u žen v Česku
Nejedlová, Pavlína ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Hirsch, Ivan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou povědomí a postojích žen ke genetickému testování BRCA genů v Česku. Genetické testování odhaluje dědičné predispozice mutací BRCA1 a BRCA2 genů, které jsou asociovány s vysokým rizikem vzniku hereditárních nádorových onemocnění, především karcinomu prsu a vaječníků. Práce se zaměřuje na důležitost genetického testování, které může pomoci identifikovat ženy s vysokým rizikem vzniku těchto onemocnění a zároveň je dostatečně informovat o vhodných preventivních opatřeních či doporučeních k včasnému zahájení léčby. Informovanost a genetické poradenství jsou důležitými faktory pro jednotlivce i jejich rodinné příslušníky. Genetické mutace BRCA1 a BRCA2 genů jsou odhadovány u 5-10 % všech případů vzniku zhoubných novotvarů prsu a vaječníků. V této práci je zkoumána souvislost mezi sociálními determinanty a povědomím o genetickém testování, s cílem zjistit, zda jsou tyto determinanty významné pro přístup k testování a informovanosti žen. K analýze byla použita data 911 respondentek, které se účastnily sociologického výzkumu občanů ČR, tedy výběrového šetření zajišťováno agenturou INRES. Metodou binární logistické regrese byl analyzován jak vztah povědomí o genetickém testování BRCA genů, tak také postoj žen v Česku k podstoupení tohoto vyšetření. Cílem této...
|
|
|
Owerwight and Obesity as a Risk Factor for Cancer and Diabetes
Rožeková, Katarína ; Lustigová, Michala (vedoucí práce) ; Kulhánová, Ivana (oponent)
Predkladajúca rigorózna práca obsahuje súbor troch súvisiacich článkov zaoberajúcich sa vplyvom jedného z najvýznamnejších rizikových faktorov a to nadváhy (BMI≥25kg/m2 ) a obezity (BMI≥30kg/m2 ) na intenzitu úmrtnosti vybraných typov zhubných novotvarov a prevalenciu diabetu a prediabetu. (I) Prvý publikovaný článok analyzoval pripísateľné riziko úmrtia obyvateľstva na vybrané zhubné novotvary v roku 2016, ktoré by bolo možné prisúdiť nadmernému BMI v českej populácii z roku 2008 a to podľa pohlavia. (II) V druhom predkladajúcom článku bola analýza rozšírená, pričom sa odhadovala a porovnávala úmrtnosť u českej a slovenskej populácie a medzi jednotlivými vekovými kategóriami. Predkladajúce výskumy boli analyzované pomocou populačnej atributívnej frakcie (PAF). (III) Cieľom poslednej analýzy bolo zistiť prevalenciu diabetu (DM) a prediabetu v českej populácii a zhodnotiť ich rizikové faktory. Autori vo svojich štúdiách poukazujú na pretrvávajúci a neustále narastajúci problém obezity, jej dôsledky a to naprieč Európou. Prispievajú tak k hlbšiemu porozumeniu daného, dlhodobo pôsobiaceho rizikového faktora a návrhu opatrení pre plánovanie a následné realizovanie prevencií. Predkladajúce analýzy boli zároveň publikované v časopise "Demografia" (I), "Epidemiologia, mikrobiologia, imunologia" (II) a...
|
|
|
Věkově-specifická analýza incidence a úmrtnosti na leukemii
Soukupová, Alžběta ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Altová, Anna (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat vývoj incidence a úmrtnosti na leukemii v Česku se zaměřením na vývoj podle věku a pohlaví. Analýza incidence leukemie byla provedena v období 1980 až 2018 a analýza úmrtnosti mezi lety 2003-2020. Analyzovaná období nejsou stejného rozsahu z důvodu dostupnosti potřebných dat. Pro obě analýzy byly vypočítány standardizované míry. Vzhledem k nízkým počtům případů úmrtí byly standardizované míry úmrtnosti rozděleny do širších věkových skupin a následně byly sloučeny i roky na šestiletá období. Na základě výsledků bylo zjištěno, že v Česku incidence leukemie roste. Počet nových případů onemocnění i úmrtí roste s věkem a je po celé sledované období vyšší u mužů v porovnání se ženami. Vývoj úmrtnosti u žen je mnohem stabilnější než u mužů. U dětí převažují akutní formy leukemie a s postupem do vyššího věku se začínají objevovat případy chronické leukemie. V seniorském věku jsou poté oba typy zastoupeny zhruba stejně. Nejvíce osob ročně umírá na akutní myeloidní leukemii (AML) a naopak nejméně akutní lymfoblastickou leukemii (ALL). U chronických typů tohoto onemocnění jako je chronická lymfocytární leukemie (CLL) a chronická myeloidní leukemie (CML) dochází k častým výkyvům v čase a jejich vývoj není stabilní. Klíčová slova: leukemie, standardizovaná míra incidence,...
|
|
|
Genderově-specifické rozdíly v úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění v Evropě
Trčková, Tereza ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Genderově-specifické rozdíly v úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění v Evropě Abstrakt Tato práce si klade za cíl analýzu rozdílu v úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění mezi muži a ženami v 21 vybraných evropských státech v období 2001-2019. Zkoumána je intenzita genderových rozdílu napříč zvolenými státy. S větším důrazem je zhodnocena pozice Česka v rámci Evropy. Ke zkoumání genderových rozdílů v úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění jsou v práci využity standardizované míry úmrtnosti na danou příčinu a porovnání skutečné naděje dožití s hypotetickou nadějí dožití při potlačení úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění pro jednotlivé státy. Pomocí shlukové analýzy je zjištěno, jak se státy na základě podobnosti determinantů zdraví shlukují do jednotlivých klastrů. Výsledky analýzy ukázaly, že rozdíly mezi muži a ženami jsou přítomny ve všech vybraných státech. Největší rozdíly se vyskytují ve státech východní a střední Evropy.
|
|
|
Vývoj úmrtnosti na cévní mozkovou příhodu v Česku v období 1995-2021
Prystaszová, Adéla ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Lustigová, Michala (oponent)
Cévní mozková příhoda (CMP) patří v Česku mezi nejčastější příčiny úmrtí. Cílem této bakalářské práce je podrobně analyzovat vývoj úmrtnosti na tuto příčinu smrti v období mezi lety 1995 a 2021 pomocí dat z Českého statistického úřadu. K tomuto účelu byly využity zejména standardizované míry úmrtnosti, věkově specifické míry úmrtnosti, výpočty prostých podílů a metoda dvourozměrné dekompozice. V práci je popsán výrazný pokles celkové intenzity úmrtnosti na CMP a intenzity podle věkových skupin a také významný vliv CMP na nárůst naděje dožití při narození. Práce se dále věnuje změnám pozice CMP mezi ostatními příčinami smrti, včetně skupiny kardiovaskulárních onemocnění. Analyzována je také regionální diferenciace úmrtnosti na CMP, přičemž byla v Česku zjištěna výrazná vnitřní variabilita. Okrajově je popsán i vývoj úmrtnosti na dva základní typy CMP, ischemickou a hemoragickou. Celou prací prostupuje také analýza rozdílů v úmrtnosti na CMP mezi muži a ženami. Klíčová slova: úmrtnost, cévní mozková příhoda, standardizované míry úmrtnosti, dekompozice, Česko Počet znaků: 86 615 Vývoj úmrtnosti na cévní mozkovou příhodu v Česku v období 1995-2021
|
host ::
RSS.