Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 36 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Člověk, stát a právo v myšlení Pavla Novgorodceva
Zemánek, Ladislav ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Kosáková, Hana (oponent)
Práce se zabývá dílem ruského právního filosofa P. I. Novgorodceva s důrazem na koncepty přirozeného práva, společenského ideálu, individualismu, liberalismu, právního státu a demokracie. Novgorodcevova interpretace uvedených konceptů je zasazena do širších souvislostí ruské i západní právní a politické filosofie. Novgorodcevovo dílo je analyzováno s ohledem na transformaci ruské liberální doktríny od klasického liberalismu k liberálnímu socialismu. Práce odhaluje progresivní momenty autorova myšlení a naznačuje způsoby, jak je dále rozvíjet. Jednotlivé aspekty jsou zkoumány prizmatem kritické teorie společnosti A. Honnetha. To umožňuje uchopit látku v historické proměnlivosti a podmíněnosti při současném zachování normativního měřítka. Cílem práce není pouze posoudit přínos a aktuálnost Novgorodcevova díla, ale rovněž kriticky prozkoumat otázky relevantní z hlediska zvoleného tématu, především pak metafyzické předpoklady liberalismu a jeho meze ve vztahu k pojetí člověka, státu a práva. Práce ukazuje, že ruský filosof sice nabídl reformulace starých konceptů, nedokázal však opustit liberální paradigma. Jeho texty proto nemohou posloužit pro překonání metafyzických předpokladů liberální demokracie.
Literární postava v díle Vasila Bykava
Koliášová, Jana ; Kosáková, Hana (vedoucí práce) ; Ulbrechtová, Helena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou literárních postav v díle běloruského prozaika Vasila Bykava, jehož tvorbě i přes četné překlady dosud nebyla v českém prostředí věnována hlubší pozornost. Záměrem práce je především přispět k dosavadnímu narativnímu rozboru Bykavova díla, který je dodnes opomíjen i ve světové reflexi. První kapitola představuje Bykavovu tvorbu s důrazem na jeho přístup k utváření postavy v širším kontextu hlavních tendencí sovětské válečné literatury 2. poloviny 20. století. V následující kapitole jsou vyloženy nejčastější postupy při konstrukci postav v Bykavových textech spolu s analýzou dalších narativních kategorií pro celistvou modelaci postavy podstatných. Třetí kapitola je zaměřena na stručnou typologii postav objevujících se napříč Bykavovým dílem; centrem zájmu jsou zde způsoby, jimiž autor přetváří a obohacuje kanonický rejstřík postav válečné literatury socialistického realismu.
Živý odkaz herecké metody Michaila Čechova
Nikolova, Veronika Pavlova ; Kosáková, Hana (vedoucí práce) ; Kitzlerová, Jana (oponent)
(česky): Bakalářská práce s názvem Živý odkaz herecké metody Michaila Čechova je rozdělena do tří tematických celků. V prvním je představen tzv. systém Stanislavského, tedy první ucelená koncepce moderního způsobu herectví, kterou vypracoval Konstantin Sergejevič Stanislavskij během svého působení v Moskevském uměleckém divadle. Michailu Čechovovi, jednomu z následovníků Stanislavského, je věnována druhá kapitola seznamující čtenáře s jeho životem a zejména s metodou, která vznikala po celý život Čechova. Cílem práce je zjistit, zda je odkaz herecké metody Michaila Čechova stále živý, čemuž slouží závěrečná kapitola. V té jsou rovněž popsána herecká studia, která za svého života Čechov založil a také ta, jež existují dnes v různých zemích světa.
Stalin's characterization as literary figure in the novel Children of the Arbat by Anatoly Rybakov
Gorabek, Maksym ; Kosáková, Hana (vedoucí práce) ; Mokryk, Radomyr (oponent)
(česky): Diplomová práce se zabývá analýzou literární postavy Josifa Stalina v románu Děti Arbatu (1987) ruského spisovatele A. N. Rybakova (1911-1998). V první části práce se zaměřuji na biografii A. Rybakova, je stručně představen román Deti Arbatu a je zdůrazněno jeho výjimečné postavení v autorově tvorbě. Druhá část je věnovana vzniku kultu osobnosti Stalina a jeho důsledkům. Ve třetí části práce se zaměříme na kategorii fikci a literární postavy, definujeme základní pojmy, z nichž vychází zkoumání literární postavy. V závěrečné části práce je kladen důraz na odhalení obrazu J. Stalina v románu pomocí analýzy textu a na jejím základě učiněných závěrů, které pomáhají nahlédnout do všestrannosti zobrazené postavy. Cílem práce je nejen charakterizovat Rybakovova Stalina z vnější strany, ale také ukázat, o co se opíral autor, zobrazující vnitřní svět teto postavy.
Ruský nihilismus a jeho reflexe ve vybraných antinihilistických románech
Krotil, David ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Kosáková, Hana (oponent)
Tato práce pojednává o fenoménu ruského nihilismu a o jeho reflexi ve vybraných antinihilistických románech. Práce se nejprve zabývá ruským nihilismem a objasňuje jeho vznik, vývoj a projevy. Dále pojednává o antinihilistickém románu, zaměřuje se zejména na vysvětlení tohoto literárního jevu a jeho dobové přijetí i přijetí odbornou literaturou. Ohniskem práce je pak analýza čtyř vybraných antinihilistických románů. Analýza románů Otcové a děti Ivana Sergejeviče Turgeněva, Běsi Fjodora Michajloviče Dostojevského, Přelud Viktora Petroviče Kljušnikova a Není kam Nikolaje Semjonoviče Leskova se zaměřuje zejména na to, jakým způsobem je nihilismus v těchto románech prezentován.
Lyrics and epic by Sergey Yesenin in Czech translations
Kurbatova, Tetiana ; Kosáková, Hana (vedoucí práce) ; Chlaňová, Tereza (oponent)
(česky): Diplomová práce je věnována studiu základních rysů lyriky a eposu v dílech Sergeje Jesenina, přeložených do češtiny. V teoretické části jsou zkoumány typické rysy Jeseninové poetiky. Praktická část je věnována analýze překladů básní z moskevského cyklu "Kořaleční Moskva" a jejich vnímání v českém prostředí v různých obdobích. Hlavními překladateli Jesenina byli Josef Hora, Bohumil Matesius, František Kubka, Maria Marchanova, Jiří Víška, Jiří Taufer, Václav Daněk, Jan Zábrana, Emanuel Frynta, Ladislav Fikar, Zdenka Bergrová, Luděk Kubišta, Karel Milota, Miroslav Staněk a další. V přiloze je představen soubor zveřejněných překládů Jeseninových básní do češtiny v letech 1924 - 1927.
Perception of the Soviet Literature by the Russian Emigration: Based on the Data from the Volja Rossii Journal
Ivanova, Anna ; Kosáková, Hana (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Daná diplomová práce zkoumá literárněkritické dědictví časopisu Volja Rossii, jednoho z předních pražských periodických vydání ruské emigrace ve 20. letech XX. století. Tento výzkum si klade za cíl určit hlavní tendence v percepci společensko-politických procesů té doby, ve vnímání sovětské literatury meziválečného období, jakož i jiných kulturních procesů v SSSR, ze strany recenzentů a redaktorů daného časopisu. V této práci nelze opomenout biografické údaje, tématické a názorové vyhranění publikací vybraných osobností z redakce časopisu.
Román Syndrom loutky jako ohlas ruského modernismu
Budinová, Natálie ; Kosáková, Hana (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu románu současné rusky píšící autorky Diny Rubiny (nar. 1953) - Syndrom loutky (Sindrom Petruški) prizmatem užití a rozvedení modernistických, především symbolistických, prvků, motivů a postupů. Práce dále poukazuje na zpracování tématu loutkářství, jakož i na polysémanticky vyznívající titul "syndrom loutky". Analýza samotného textu je doplněna o komparaci se dvěma klasickými díly ruské moderny. V první řadě s románem Posedlý (Melkij bes) F. K. Sologuba na základě společného motivu vytváření paralelního světa, ve kterém postavy hledají útočiště. Druhým východiskem je pak téma aktualizace postav z italské komedie dell'arte ve srovnání s dramatem A. A. Bloka - Jarmareční bouda (Balagančik).
Mezi faktem a fikcí. K dokumentárním postupům ve vybraných dílech Alěse Adamoviče
Koliášová, Jana ; Kosáková, Hana (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Diplomová práce se zabývá vzájemným prostupováním faktuálního a fikčního psaní v díle běloruského prozaika Alěse Adamoviče. Analyzována jsou dvě díla označovaná v paratextech jako dokumentární (Moje ves lehla popelem, 1975; Kniha o blokádě, 1981), jež jsou složená ze zápisů orálních svědectví, a dvě díla románová, inkorporující řadu autentických dokumentů (Návrat do Chatyně, 1972; Katani, 1981). Na příkladu těchto textů práce ukazuje, jak jsou (hypotetické) hranice mezi faktem a fikcí v jednotlivých dílech stírány a překračovány. První, literárněhistorická část práce stručně shrnuje hlavní koncepce vztahu mezi uměním a skutečností v sovětském prostoru, počínaje formalistickou školou a jejím zájmem o žánrové inovace a konče důrazem na individuální čtenářskou recepci u Lidije Ginzburgové a Pjotra Palijevského. Tato pluralita se odráží nepřímo i ve druhé části práce, věnované Adamovičovu uvažování o pojmu pravdivosti v literatuře; s tím je spojena otázka vlivu žánrové tradice na recepci díla. I v autorově myšlení se ukazuje role čtenáře jako ústřední; pro popis recepčního aktu je využit Lessingem rozpracovaný koncept klasické katharsis, jenž umožňuje poměrně přesný popis procesuality recepce daných textů. Třetí a poslední část práce je zaměřena na interpretaci vybraných děl se zřetelem k tomu, jakou...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 36 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.