|
|
Právní aspekty vybraných smluvních vztahů v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice
Železná, Zuzana ; Koldinská, Kristina (oponent) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Předmětem mé rigorózní práce jsou právní aspekty Smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb a Zvláštní smlouvy o poskytování a úhradě ošetřovatelské péče v zařízeních sociálních služeb s pobytovými službami. Právní úprava těchto smluvních vztahů je nepřehledná, nedostatečná a neodpovídá potřebám jejich účastníků. K překlenutí těchto problémů by měla přispět právě tato práce. Jejím cílem je zpracování odborného textu, který by se komplexně zabýval danou problematikou a který by kriticky zhodnotil stávající právní úpravu těchto smluvních vztahů a navrhl možná řešení. V úvodu práce je krátce pojednáno o způsobech financování zdravotnictví, o systému veřejného zdravotního pojištění v České republice, o jeho právní úpravě a druzích právních vztahů, které v rámci něj vznikají. Stěžejní část práce je věnována popisu právních aspektů shora uvedených smluv, přičemž se též zabývá problémy plynoucími smluvním stranám ze stávající právní úpravy. Závěr práce je pak zaměřen na právní úvahy de lege ferenda.
|
|
|
Vývoj právní úpravy příspěvku na péči
Pechan, Lubomír ; Zemanová, Jana (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
Tématem rigorózní práce jsem se rozhodl zvolit oblast vývoje právní úpravy sociálního zabezpečení osob, které jsou v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu natolik funkčně postiženy, že se neobejdou bez pomoci a péče jiné osoby. Mojí snahou bude sledovat vývoj právních norem dávkového zabezpečení bezmocných osob od počátku, který se datuje krátce po vzniku samostatného Československa, až do současnosti, tedy po dobu téměř sta let. Jako cíl jsem si stanovil vytvořit nejen ucelený a komplexní popis samotného vývoje právní úpravy zvýšení důchodu pro bezmocnost, v současnosti transformovaného do příspěvku na péči, ale rovněž zhodnotit důsledky jednotlivých etap tohoto vývoje a jejich vlivu na současný stav právní úpravy této problematiky. Domnívám se, že nejen pro mne, ale i pro případné čtenáře této práce, může být velmi zajímavé sledovat, jakým způsobem se právní úprava dávek sociální péče podmíněných bezmocností, resp. závislostí na péči, vyvinula z kusého, velmi stručného segmentu práva sociálního zabezpečení, chápaného po dlouhá desetiletí jako jistý přívažek práva důchodového zabezpečení, ve svébytnou a vysoce sofistikovanou část práva sociálního zabezpečení. Z předkládané práce by měly být patrné impulsy a příčiny vzniku významných právních norem a jejich novelizací, ať již se jedná...
|
|
|
Příspěvek na péči a jeho použití pro potřeby seniorů v ČR
Trnková, Šárka ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Munková, Gabriela (oponent)
Diplomová práce je věnována aktuálnímu tématu stárnutí populace a s ním související vzrůstající potřebě péče o seniory a promítnutí této skutečnosti do české právní úpravy. Práce se podrobně zaměřuje na příspěvek na péči a jeho využití pro péči o specifickou klientelu sociálních služeb, kterou tvoří senioři. Práce se skládá celkem ze 4 kapitol, v první kapitole zmiňuje historii sociálního zákonodárství, v druhé kapitole je rozebrán fenomén stárnutí a stáří včetně jeho stinných stránek a demografických údajů. Třetí a stěžejní kapitola této práce je věnována právě institutu příspěvku na péči z pohledu jeho adresátů, a to seniorů, od podmínek nároku na příspěvek na péči až po kontrolu využívání příspěvku. Kapitola taktéž obsahuje demografické údaje a analýzu koupěschopnosti příspěvku na péči ve vztahu k době péče o závislou osobu, a také analýzu použití příspěvku na péči pro úhradu péče o závislou osobu s rozpočtem na jednotlivé dny. Také jsou zde zmíněny shledané nedostatky právní úpravy a snaha nastínit případné možné řešení de lege ferenda. Čtvrtá, poslední kapitola, je poté věnována sociálním službám, které si mohou senioři díky příspěvku na péči zajistit. Také je zde v krátkosti zaměřena pozornost na poskytovatele sociálních služeb a pracovníky v sociální oblasti a jsou nastíněna možná úskalí...
|
|
|
Vybrané organizace české Charity a jejich činnost na poli humanitární pomoci a rozvojové spolupráce v zahraničí
Večeřová, Klára ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
(česky): Diplomová práce se zabývá činnostmi organizací české Charity na poli humanitární pomoci a rozvojové spolupráce v zahraničí. Cílem práce je prozkoumat možnosti a limity přenosu a sdílení poznatků o "dobré praxi" z pohledu vybraných organizací české Charity. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je strukturována do tří hlavních kapitol, které se obecně věnují humanitární pomoci a rozvojové spolupráci, popisu vybraných organizací české Charity a vymezení "dobré praxe". Praktická část je tvořena deskriptivním výzkumem činností vybraných organizací české Charity na poli humanitární pomoci a rozvojové spolupráce v zahraničí od roku 2000 do současnosti a kvalitativním výzkumem přístupu pracovníků vybraných organizací české Charity ke vzájemnému sdílení "dobré praxe" na poli humanitární pomoci a rozvojové spolupráce v zahraničí. Výzkumné otázky jsou zodpovídány kombinací dotazníkového šetření a rozhovorů vedených za pomoci návodu. Hlavním výsledkem diplomové práce je souhrnná tabulka obsahující přehled činností vybraných organizací na poli humanitární pomoci a rozvojové spolupráce v zahraničí a prezentace postojů pracovníků daných organizací k "dobré praxi" a jejímu sdílení.
|
|
|
Rovné zacházení a zákaz diskriminace zaměstnanců
Jarotková, Kateřina ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá rovným zacházením a zákazem diskriminace zaměstnanců. Zabývám se v ní úpravou mezinárodního, evropského a českého antidiskriminačního práva. Práce se skládá z úvodu, čtyř hlavních kapitol, které se dále dělí do podkapitol, a závěru. V první kapitole se věnuji vysvětlení základních pojmů, a to pojmu rovnost a pojmu diskriminace. Rozlišuji rovnost formální a materiální. V souvislosti s materiální rovností vysvětluji koncept rovnost příležitostí a koncept rovnost výsledků. V následující části kapitoly se zabývám diskriminací. Popisuji zde základní formy diskriminace, a to diskriminaci přímou a nepřímou. Stručně se zabývám také problematikou vícenásobné diskriminace. V druhé kapitole zpracovávám nejvýznamnější mezinárodní dokumenty, které se týkají tématu mé práce. Jedná se o dokumenty Organizace spojených národů, Mezinárodní organizace práce a Rady Evropy. Ve třetí kapitole rozebírám právo Evropské unie. Nejprve se věnuji vývoji primárního práva v této oblasti. Následně je pojednáno o sekundárním právu a třech hlavních antidiskriminačních směrnicích. Zohledněna je také relevantní judikatura Soudního dvora Evropské unie. Značný prostor je věnován problematice diskriminace osob se zdravotním postižením. V závěru kapitoly přibližuji koncept pozitivních opatření. Ve čtvrté kapitole se...
|
|
|
Pracovněprávní aspekty švarcsystému se zaměřením na pojem závislá práce
Sedláčková, Kateřina ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Pojem švarcsystém se v České republice začal objevovat na pomezí 80. a 90. let 20. století s postupným uvolňováním omezení kladených na soukromé podnikání. Díky tomuto vývoji začali podnikatelé v širokém měřítku s osobami, se kterými by z povahy vykonávané práce a faktického výkonu dané činnosti byly dle platných norem zákoníku práce uzavřeny pracovněprávní smlouvy a tyto osoby by se tak staly zaměstnanci podnikatele, uzavírat obchodněprávní či občanskoprávní smlouvy. Důvodem pro takové počínání podnikatelů byla snaha ušetřit na odvodech státu do systémů sociálního a zdravotního pojištění, vyhnout se, nebo lépe řečeno obejít rigidní ustanovení norem pracovního práva, stejně jako uniknout daňovým zatížením, především v podobě daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Tvůrcem švarcsystému je podnikatel z Benešova, pan Miroslav Švarc. Chceme-li co nejpřesněji identifikovat švarcsystém a definovat jeho primární rysy, v prvé řadě je třeba zjistit, zda povaha vykonávané práce vykazuje znaky závislé práce, či nikoliv. Závislá práce je v zákoníku práce vymezena základními definičními znaky a současně podmínkami, které při jejím výkonu musí být bezvýjimečně naplněny. Mezi základní znaky závislé práce patří práce ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, práce jménem...
|
|
|
Komparace systémů zdravotního pojištění v České Republice, Spolkové Republice Německo, Švýcarsku a Nizozemí
Nožičková, Barbora ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Munková, Gabriela (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na porovnání systémů zdravotního pojištění ve vybraných zemích a to s důrazem na jeho tři základní komponenty, zdravotní pojišťovny, zdravotnická zařízení a příjemce zdravotní péče. Každý z těchto subjektů zastává svoji roli v mnoha oblastech zdravotnického systému. Vzhledem k tomu, že vztahy v rámci zdravotnických systémů jsou značně komplexní, práce se zaměřuje po obecném úvodu pouze na vybrané jevy, především na oblasti týkající se zdravotního pojištění. Jednotlivé kapitoly charakterizují hlavní subjekty zdravotnického systému a jsou rozděleny do podkapitol dle jednotlivých zemí. První dvě kapitoly se týkají úvodu do forem zdravotnických systémů a možných způsobů financování. Navazující kapitoly jsou věnovány systému společnému vybraným zemím, systému založenému na zdravotním pojištění. Třetí kapitola charakterizuje systém zdravotního pojištění v každém z vybraných států. Čtvrtá kapitola popisuje práva a povinnosti pojištěných osob dle osobního a věcného rozsahu zdravotního pojištění. Pátá kapitola se týká institucionálního zajištění zdravotního pojištění, úlohy zdravotních pojišťoven při redistribuci vybraných finančních prostředků ze zdravotního pojištění. Šestá kapitola definuje poskytovatele zdravotní péče, především z pohledu způsobu zajištění zdravotní péče a...
|
|
|
Ochrana osobních údajů v pracovněprávních vztazích
Langerová, Michaela ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
Předmětem této diplomové práce je ochrana osobních údajů se zaměřením na pracovněprávní vztahy. Cílem je vedle přiblížení právní úpravy ochrany osobních údajů též upozornit na úskalí, které může přinést zpracování osobních údajů zaměstnance ze strany zaměstnavatele. První a podstatně obsáhlejší část je věnována obecné úpravě, která představuje východisko pro řešení konkrétních případů zpracování v části druhé. První dvě kapitoly jsou věnovány pramenům právní úpravy ochrany soukromí a osobních údajů, a to jak v rovině zákonné a ústavněprávní, tak v rovině mezinárodní resp. unijní. V kapitole třetí se krátce zabývám Úřadem pro ochranu osobních údajů a jeho působností. Následující tři kapitoly vymezují jednotlivé pojmy a představují úpravu práv subjektu údajů na jedné straně a povinností správce či zpracovatele na straně druhé. Již v této obecné části najde čtenář několik případů zpracování osobních údajů zaměstnavatelem, které mají sloužit k objasnění ne zcela určitých pojmů a jejich definic. V poslední sedmé kapitole je záměrem zaprvé velmi obecně postihnout možné spektrum případů zpracování osobních údajů, ke kterému může dojít a dochází v pracovněprávní praxi, a zadruhé konkrétně přiblížit tři vybrané problematické příklady. První je zodpovězení otázky oprávněnosti vyžadování určitých informací...
|
|
|
Výpověď z pracovního poměru ve francouzském právu v porovnání s českou právní úpravou
Jakubec, Martin ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
Cílem této práce je představit francouzskou právní úpravu jednostranného skončení pracovního poměru ze strany zaměstnance a zaměstnavatele a následně porovnat její rozdílnost oproti úpravě české. Úvodní část práce stručně přestavuje francouzský zákoník práce a také vysvětluje postavení zaměstnance a zaměstnavatele ve francouzském právu spolu se zmíněním problémů, které se v tomto ohledu vyskytují. Na úvodní část, která vysvětluje základní charakter pracovněprávního vztahu ve francouzské úpravě, navazuje druhá, hlavní část, která se zabývá podmínkami, jak tento pracovněprávní vztah jednostranně podle francouzského práva skončit a obsahuje též porovnání této problematiky s českou úpravou. V závěru práce se autor zamýšlí nad rozdíly obou úprav a nad jejich výhodami či nevýhodami.
|
|
|
Teorie a praxe odpovědnosti zaměstnance za škodu
Jouza, Jan ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Celá práce je rozdělena do devíti kapitol, některé z nich jsou pak dále vnitřně členěny. Po úvodu následuje seznámení s charakteristikami a specifikami pracovního práva jako součásti soukromoprávních vztahů a jeho vztah k právu občanskému. Třetí kapitola pojednává o základu právního řádu - právních normách. Následují kapitoly vymezující právní odpovědnost nejprve obecně a poté specificky pro oblast pracovního práva. Šestá kapitola se věnuje samé podstatě diplomové práce, tedy odpovědnosti za škodu, její skutkové podstatě a jejím jednotlivým druhům. V následující kapitole se zabýváme otázkou pramenů právních povinností, neboť je v praxi obtížné určit, které povinnosti jsou pro zaměstnance skutečně relevantní. Kapitola osmá obsahuje určité vybrané problémy z rozhodování soudů. V závěru pak nejen kriticky hodnotíme některé části zákoníku práce či přístup zaměstnavatelů k uplatňování náhrady škody, ale nabízíme i určitá doporučení ve smyslu větší flexibility a liberalizace trhu práce.
|
host ::
RSS.