|
|
Užití kryptogramů ve vlastní tvorbě s přihlédnutím ke kryptogramům v hudební literatuře od 18. století po současnost
Potoček, Jakub ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; KOPELENT, Marek (oponent)
Základní podstata hudebních kryptogramů tkví především v přeměně slov na hudební materiál. V průběhu hudebních dějin se setkáváme s mnoha autory, kteří kryptogramy využívali nejčastěji v podobě hudebních motivů či témat. Mé osobní pojetí hudebních kryptogramů se od toho historického v mnoha směrech odlišuje. Cílem této práce je poskytnout náhled do mých vlastních kompozičních principů, které s kryptogramy velmi úzce souvisí.
Vlastnímu jádru této práce předchází stručný historický přehled různých způsobů vytváření hudebních kryptogramů, v němž jsem se soustředil především na období přibližně od roku 1700 po současnost. Součástí této práce jsou též příklady konkrétního způsobu využití kryptogramů v mé vlastní tvorbě.
|
|
|
Dvojí přístup k sólovému hlasu v tvorbě Luciana Beria
Švarcová, Terezie ; FILAS, Juraj (vedoucí práce) ; KOPELENT, Marek (oponent)
Vokální složka prošla v artificiální hudbě dvacátého století značným
vývojem. Vedle kompozičních stylů, využívajících lidský hlas technikou bel canto,
se zvláště v druhé polovině dvacátého století plně rozvíjí typ vokálního projevu
stavějící svou podstatu na extended techniques. V této práci se zaměřuji na
kompoziční přístupy k sólovému hlasu v tvorbě Luciana Beria, který oba tyto
způsoby ve své tvorbě využívá. Přistupuje k nim odděleně nebo je v rámci
jednotlivého celku propojuje. Zde se zaměřuji na použití obou principů samostatně a na vybraných skladbách . Folk Songs a Sequenza III per voce
femminile - demonstruji tato odlišná pojetí práce s lidským hlasem. Uvádím
jejich charakteristické znaky, základním způsobem je analyzuji a porovnávám.
|
|
|
Osobnosti "Nové hudby" v Praze na přelomu 50. a 60. let 20. století.
Rybář, Jan ; KOPELENT, Marek (vedoucí práce) ; KURZ, Ivan (oponent)
Práce pojednává o vybraných českých skladatelích, instrumentalistech a komorních souborech, kteří se podíleli na tvorbě i propagování českých i zahraničních kompozic, jejichž tvůrci se hlásili k dobové avantgardě, resp. stylu tzv. Nové hudby. Doktorandská práce věnuje největší pozornost třem představitelům: Marku Kopelentovi, Zbyňku Vostřákovi a Janu Klusákovi. Práce je rozdělena do osmi kapitol - Nová hudba a její inovace po 2. světové válce, Společenská situace a hudební prostředí v Československu v padesátých letech, Počátky Nové hudby v Praze a vybrané specializované soubory, Dobové mediální reflexe Nové hudby v českých periodikách, třech kapitol věnovaných analýzám skladeb Marka Kopelenta ? Kontemplace, Jana Klusáka ? II. Smyčcový kvaret a Zbyňka Vostřáka (Afekty) a závěru nazvaného Odkaz 60. let, který se snaží zobecnit skladatelský a interpretační přínos té doby a snahy o návázání na aktivity spojené s avantgardním hnutím 60. let. Dotýká se i současného hudebního dění spojeného s provozováním soudobé hudby, včetně děl vzniklých v období 60. let. Práce obsahuje také dvě důležité přílohy, které byly podstatným zdrojem informací o 50. a 60. letech. Jedná se o rozhovory s žijícími představiteli hudební avantgardy Markem Kopelentem a Janem Klusákem.
|
|
|
Holanovské inspirace v české hudbě
Dvořáček, Jakub ; Loudová, Ivana (vedoucí práce) ; Kopelent, Marek (oponent) ; Bláha, Ivo (oponent)
Tato práce sleduje stopu poezie Vladimíra Holana v české hudbě. V první části se zabývá Holanovým osudem, dobovými souvislostmi, spirituální a filozofickou rovinou jeho tvorby. Věnuje se jeho básnickému jazyku, práci s veršem a dalšími básnickými prostředky. Zmiňuje básníkův vztah k hudbě, zvláště pak upozorňuje na hudebně inspirované obrazy v jeho poezii.
V další části je uvedena statistika i podrobnější rozbor 49 skladeb, které zhudebňují Holanovu poezii formou zpívaného nebo mluveného textu, ale též skladby čistě instrumentální, užívající Holanovy poezie jako motta či jinak přiznané inspirace. Skladby jsou řazeny chronologicky. Pozornost je věnována zvláště skladbám autorů, kteří učinili na holanovském poli vícero tvůrčích pokusů (M.Kopelentovi a L.Matouškovi). Zmíněna je též linie skladeb v oblasti nonartificiální.
V závěrečné části se práce zabývá i vlastními kompozičními pokusy autora, především pak jeho absolventskou skladbou Hudba zašantročená do samomluvy.
|
|
|
Bicí nástroje ve 21. století
Andrlová, Klára ; Mikolášek, Daniel (vedoucí práce) ; Havlík, Jaromír (oponent) ; Kopelent, Marek (oponent)
Ve své práci bych se ráda zaměřila na několik děl věnovaných bicím sestavám. Toto odvětví zatím nemá v České republice mezi posluchači příliš velké zázemí a dle mého názoru pro to neexistuje žádný pádný důvod. Skladby pro bicí sestavy mohou stejně tak jako skladby pro melodické bicí nástroje, nebo obecně kterékoliv nástroje, plnit pódia i sály. Pro svou práci jsem si vybrala amerického skladatele Davida Langa a nizozemského skladatele Michela Van der Aa. Ve své práci se pokusím jednotlivá díla těchto autorů rozebrat a zdůraznit konkrétní problémy, které mohou nastat při nastudování. Jelikož na toto téma neexistují publikace v českém jazyce, budu vycházet převážně ze svých vlastních zkušeností se skladbami a ze zkušeností ostatních kolegů z řad studentů hudebních akademií a konzervatoří
|
|
| |
|
| |
|
|
Bicí nástroje v praxi
Koubek, Tomáš ; Mikolášek, Daniel (vedoucí práce) ; Kopelent, Marek (oponent)
Cílem této práce je popsat využití jednotlivých nejpoužívanějších bicích nástrojů v různých druzích hudebních těles, tzn. v rozličných typech orchestrů, souborů, kapel a hudebních skupin existujících zejména v Evropě a zmínit se o běžných i méně obvyklých způsobech hry na tyto instrumenty. Dále bych rád nastíníl alespoň základní pravidla notace bicích nástrojů a problematiku nejednotnosti v této oblasti a uvedl alespoň nejvýznamnější příklady kompozic pro soubory bicích nástrojů nebo příklady hudebních děl s užitím velkého počtu těchto nástrojů. Předmětem práce není zaměření na problematiku hudební literatury pro bicí nástroje sólo. Podrobné vyčerpání tohoto tématu přenechám autorům jiných absolventských prací.
Rád bych, aby tento text našel uplatnění i v praxi. Například pro vedoucí hudebních souborů či orchestrů, pro hudební aranžéry nebo pro hudební skladatele by tato práce mohla fungovat jako technická příručka nebo "poradce", jak zacházet s bicími nástroji v jednotlivých typech orchestrů a souborů. V dnešní době, kdy se bicí nástroje používají ve stále větší míře, je jakákoliv dostupná literatura vhodným obohacením a zdrojem poznatků pro mnoho aktivních i pasivních hudebníků.
Ve své práci jsem tedy při popisu konkrétního hudebního tělesa vždy postupoval podle následujícího schématu:
a) velikost (celkový počet hráčů orchestru)
b) repertoár a žánrová orientace
c) nejčastější počet hráčů na bicí nástroje
d) užívané bicí nástroje
e) funkce jednotlivých bicích nástrojů
f) technika a zvláštní způsoby hry
g) notace
h) notové příklady nebo příklady skladeb
|
|
| |
|
|
Vliv mikrointervalové hudby na utváření mého kompozičního jazyka
Stojilkovič, Marjan ; Kurz, Ivan (vedoucí práce) ; Kučera, Václav (vedoucí práce) ; Kopelent, Marek (oponent) ; Bláha, Ivo (oponent)
Ljuba Marič (1909-2003) studovala kompozici u Josipha Slavenského na Hudební škole v Bělehradě (1925-1929), a pokračovala ve studiích u Josefa Suka na Mistrovské škole Pražské konzervatoře (1929-1932), kde ukončila s diplomem. Seznámila se s výzkumy Aloise Háby. Zkoumání čtvrttónové hudby v rámci diatoniky a chromatiky, zkoumání mikrotonální harmonie a intervalů, zůstává spíše na úrovni teorie. Její skladby z tohoto období jsou radikální, hudebně výrazné s expresionistickými parametry.
|
host ::
RSS.