|
|
Phenotypical characterization of the healthy human cornea and the alterations caused by posterior polymorphous corneal dystrophy
Reinštein Merjavá, Stanislava ; Jirsová, Kateřina (vedoucí práce) ; Martínek, Jindřich (oponent) ; Čejková, Jitka (oponent)
Cíle: Cílem práce bylo charakterizovat pomocí vybraných protilátek zdravou lidskou rohovku a rohovku od pacientů se zadní polymorfní dystrofií rohovky (ZPDR). I když je toto onemocnění považováno za ojedinělé, v České republice se nachází jeden z největších souborů pacientů s tímto postižením. To velmi dobře umožnilo sledovat změny na úrovni klinické, buněčné i molekulární. Materiál a metody: K experimentům byl použit soubor 25ti kontrolních rohovek a soubor rohovek od 16ti pacientů se ZPDR. Imunocyto- a imunohistochemicky byly detekovány epiteliální (cytokeratiny) a mezoteliální márkry (mesothelin, kalbindin 2 a protein HBME-1) ve všech vrstvách kontrolních rohovek. Výskyt jednotlivých márkrů byl potvrzen i molekulárními metodami (RT-PCR a Western blot). U rohovek se ZPDR byly sledovány změny v expresi cytokeratinů a ve složení extracelulární matrix (kolagenu IV a VIII). Pro objasnění původu abnormálních endotelových buněk u pacientů se ZPDR po transplantaci rohovky, které způsobují relaps onemocnění, byly současně použity dva metodické postupy; nepřímá fluorescenční imunohistochemie a fluorescenční in situ hybridizace. Výsledky: V rohovkách pacientů se ZPDR byly charakterizovány změny na úrovni exprese cytokeratinů v abnormálním endotelu (silná pozitivita pro cytokeratiny 7, 19, 8 a 18, slabší...
|
|
|
Use of corneal endothelium and amniotic membrane for transplantation purposes.
Šmeringaiová, Ingrida ; Jirsová, Kateřina (vedoucí práce) ; Netuková, Magdaléna (oponent) ; Čejková, Jitka (oponent)
Část I: Endotelové buňky tvoří zadní vrstvu rohovky a jsou důležité pro udržení její průhlednosti. Dysfunkční endotel lze obnovit pouze transplantací. Globální nedostatek rohovek dárců vyžaduje hledání alternativních způsobů léčby. Přípravu štěpu metodami tkáňového inženýrství komplikuje nízká proliferační kapacita endotelu. Dosud nebyl definován marker, jenž by byl exprimován pouze endotelem a nebyla potvrzena existence kmenových buněk pro endotel. Připravili a zavedli jsme protokol pro kultivaci endotelových buněk z tkáně určené k výzkumu, tj. korneosklerálních rimů získaných po transplantaci nebo rohovek vyřazených z transplantačního procesu. Sledovali jsme lokalizaci vybraných proteinů, včetně markerů kmenových buněk, v nativní tkáni a v primárních buněčných kulturách. Z jedné hypotermicky uskladněné tkáně jsme připravili až 6,4 cm2 buněk endotelu, které měli buněčné rysy srovnatelné s nativním endotelem. Tímto přístupem lze zvýšit množství endotelu pro výzkumné či transplantační účely. Pomocí nepřímé imunohistochemie jsme prokázali, že žádný z dříve navrhovaných molekulárních markerů endotelu není pro tyto buňky specifický a detekovali jsme expresi markerů kmenových buněk v celé vrstvě endotelu. Na modelu prasečí rohovky jsme po navození cenrálního poškození endotelu sledovali jeho reparační...
|
|
| |
|
|
The culture of limbal and mesenchymal cells on various feeders for their use in ophthalmology.
Trošan, Peter ; Jirsová, Kateřina (vedoucí práce) ; Heissigerová, Jarmila (oponent) ; Netuková, Magdaléna (oponent)
P.Trošan Ph.D. Thesis Abstrakt Deficience limbálních kmenových buněk (LSCD) je onemocnění charakterizované poruchou, nedostatkem či absencí limbálních kmenových buněk zodpovídajících za homeostázu a obnovu rohovkového epitelu. Důsledkem onemocnění je zánět na povrchu oka, neovaskularizace a ztráta transparence rohovky, což může vézt až ke ztrátě vidění. Prakticky jedinou formou léčby je transplantace limbální tkáně nebo kultivovaných limbálních epitelových buněk (LECs) na poškozený povrch oka. Lidská amniová membrána (HAM) je přitom využívaná jako nosič pro kultivaci LECs a uplatňuje se i v léčbě povrchu oka včetně LSCD. Předkládaná dizertační práce se zabývá buněčnou terapií LSCD, zejména inovací kultivačních podmínek pro limbální epitelové buňky a přípravou vhodného nosiče pro přenos buněk na poškozenou rohovku. V průběhu studia jsem použil široké spektrum metod, např. kultivaci různých typů buněk (LECs, mezenchymálních kmenových, amniových epitelových, spojivkových epitelových, pohárkových a 3T3 buněk), imunohistochemii a imunocytochemii, mikroskopii, proliferační testy a testy tvorby kolonií, reverzní transkripční a kvantitativní real- time PCR a statistickou analýzu. Během studia jsem se podílel na přípravě protokolu pro zlepšení kvality kultivace limbálních epitelových buněk bez použití xenogenních...
|
|
|
Výživa při onkologickém onemocnění
Strejčková, Vendula ; Jirsová, Kateřina (vedoucí práce) ; Aschermannová, Alexandra (oponent)
Dostatečná a kvalitní výživa při onkologickém onemocnění, je velmi důležitou podporou při zvládání náročné onkologické léčby a vysilující nemoci. Edukace veřejnosti o riziku malnutrice v souvislosti s onkologickým onemocněním a významu vyvážené stravy, je tím závažnější, čím vyšší je výskyt nových malignit každým rokem. V roce 2015 onemocnělo zhoubným novotvarem více než 94 000 lidí a celkově v roce 2015 žilo téměř 542 000 osob s diagnózou rakovina. (LINKOS, 2018) Nejen mezi pacienty, je obecně rozšířená představa, že podvýživa je něco, co se nás nemůže týkat, protože se máme dobře. Mnoho pacientů nemá náhled na svůj výživový stav, nepomýšlejí nad tím, že by jim hrozila podvýživa. Ale pokud někdo onemocní rakovinou, dříve nebo později se u něj projeví příznaky nemoci a spolu s náročnou léčbou, která s sebou nese také mnoho nežádoucích účinků, ho mohou omezovat v příjmu stravy a váhový úbytek se dostaví. V teoretické části jsou popsány příčiny onemocnění, jeho vliv na organizmus s celkovými projevy, jaké jsou nejčastěji druhy léčby spolu s nežádoucími účinky a typy, jak je lépe zvládnout. Druhá polovina teoretické práce se věnuje hodnocení nutričního rizika u onkologických pacientů, výživovým doporučením a v případě nedostatečné výživy, z jakéhokoliv důvodu, i nutriční podpoře. Cíl praktické práce...
|
|
| |
|
| |
|
|
The role and function of stromal enzymes in keratoconus pathogenesis
Ďuďáková, Ľubica ; Jirsová, Kateřina (vedoucí práce) ; Svozílková, Petra (oponent) ; Ardan, Taras (oponent)
Lubica Dudakova Doctoral Thesis ABSTRAKT Keratokonus (KC) je nezánětlivé onemocnění rohovky, při kterém se rohovka ztenčuje a vyklenuje pravděpodobně v důsledku poruch ve vazbě kolagenních vláken. Je jednou z nejčastějších indikací k transplantaci rohovky. KC je multifaktoriální onemocnění, na jehož vzniku se podílí i genetické faktory, nicméně přesná příčina onemocnění ani její mechanismus nebyly zatím objasněny. Cílem práce bylo porovnat výskyt a aktivitu enzymů lysyl oxidáz (LOX a LOX-like enzymy), které katalyzují vznik vazeb mezi elastinovými a kolagenními vlákny v kontrolních lidských rohovkách a v explantátech získaných při transplantaci od pacientů s KC. Zaměřili jsme se i na onemocnění asociované s výskytem KC a pokusili se najít jejich společné znaky. Provedli jsme studii ověřující asociaci jednonukleotidovych záměn (SNPs) v genech pro LOX a hepatocytární růstový faktor (HGF) s výskytem KC. V našem výzkumu jsme použily metody buněčné a molekulární biologie (tkáňové kultury, imunohisto- a imunocytochemie, mikroskopie, měření aktivity enzymů pomocí fluorometrie, genotypování a přímé sekvenování) a statistickou analýzu. Prokázali jsme přítomnost celé rodiny lysyl oxidáz v kontrolní i KC rohovce, ve které jsme pozorovali pokles intenzity a nepravidelné rozmístění LOX, propeptidu LOX, LOXL2 a LOXL3....
|
|
| |
|
|
Využití sippingu u onkologicky nemocných
Andrysíková, Šárka ; Aschermannová, Alexandra (vedoucí práce) ; Jirsová, Kateřina (oponent)
Příjmení a jméno autora: Andrysíková Šárka Instituce: Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Název práce: Využití sippingu u onkologicky nemocných Vedoucí práce: as. MUDr. Alexandra Aschermannová Počet stran: 60 Počet příloh: 7 Rok obhajoby: 2015 Klíčová slova: Nádorové onemocnění, malnutrice, prevence, screening, nutriční podpora, parenterální výživa, enterální výživa, sipping Tato práce pojednává o praktickém využití nejjednodušší formy enterální výživy - sippingu z pohledu pacientů s onkologickým onemocněním. Cílem práce je zjistit, zda nutriční intervence využívání sippingu je dostatečně motivační pro nemocné nebo zda využití záleží na subjektivním pohledu onkologicky nemocného - cena, dostupnost či příchuť. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část popisuje pojmy - vznik nádorových buněk, statistiky nádorových onemocnění v ČR, základní modality onkologické léčby. Diagnóza malnutrice a zhodnocení nutričního stavu, druhy farmaceutické enterální výživy - sondová výživa a sipping, parenterální výživa. Ve výzkumné části je zkoumána realita praktického využití sippingu z pohledu pacientů s onkologickým onemocněním.
|
host ::
RSS.