|
|
Hodnocení biologické aktivity pomocí artemia salina
Kvapilová, Radka ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent) ; Macáková, Kateřina (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Autor: Mgr. Radka Kvapilová Školitel: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název rigorózní práce: HODNOCENÍ BIOLOGICKÉ AKTIVITY POMOCÍ ARTEMIA SALINA Tradiční čínská medicína vznikla ve staré Číně a vyvinula se v průběhu tisíce let. TCM používá bylinné léky a tělové postupy. V dnešní době se čínská medicína i nadále vyvíjí a využívají ji miliony lidí po celém světě. Cílem této práce bylo zhodnotit toxicitu následujících rostlin - Epimedii herba, Salviae miltiorrhizae radix, Zanthoxyli fructus pericarpium, Nelumbinis folium a Gardeniae fructus. Pokus byl prováděn na organismu Artemia salina. Testy byly vyhodnocovány po 24 hodinách a z výsledků byla vypočtena hodnota LC50. Toxicita klesala v pořadí Zanthoxyli fructus pericarpium > Gardeniae fructus > Nelumbinis folium > Epimedii herba > Salviae miltiorrhizae radix. Klíčová slova: Zanthoxyli fructus pericarpium, Gardeniae fructus, Nelumbinis folium, Epimedii herba, Salviae miltiorrhizae radix, Artemia salina.
|
|
|
Antiprotozoální aktivita přírodních látek
Nechanická, Lenka ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Autor : Lenka Nechanická Školitel: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název diplomové práce: Antiprotozoální aktivita přírodních látek Objevování nových účinných látek a rostlin s potencionálním antiprotozoálním účinkem je v dnešní době cílem mnoha studií a potřebné pro získání účinnějších léčiv v řadě protozoálních onemocnění. V této práci byla studována antiprotozoální aktivita extraktů získaných z různých rostlinných částí Salvia officinalis, Apium graveolens L. var. rapaceum, Evodia rutaecarpa, Coptis chinensis, Zanthoxylum nitidum a Ziziphus jujuba. Vliv testovaných extraktů byl hodnocen na typickém jednobuněčném organismu Tetrahymena thermophila pomocí metody MTT. Ze získaných hodnot byla zjištěna procentuální inhibice Tetrahymena thermophila a pro každý extrakt spočítána hodnota střední inhibiční koncentrace IC50. Z testovaných extraktů měl největší antiprotozoální aktivitu extrakt z C. chinensis, dále aktivita extraktů klesala v pořadí C. chinensis > Z. nitidum > Z. jujuba > S. officinalis > E. rutaecarpa > A. graveolens L. var. rapaceum Klíčová slova: antiprotozoální aktivita, Tetrahymena thermophila, cytotoxicita, přírodní látky
|
|
|
Metabolismus isoflavonoidů v lidském organismu
Šramarová, Pavlína ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Bc. Pavlína Šramarová Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název práce 2015/2016: Metabolismus isoflavonoidů v lidském organismu, s. 54 Isoflavonoidy jsou podskupinou flavonoidů, patřící mezi fytoestrogenní látky, které se vyskytují především v čeledi bobovitých, zejména v sóje luštinaté (Glycine max (L.) Merr). Mají pozitivní vliv na lidské zdraví především pro své estrogenní účinky, díky kterým se uplatňují v boji proti osteoporóze, kardiovaskulárním onemocněním, ateroskleróze i při zmírnění příznaků menopauzy. Dále vykazují antibakteriální účinky a chrání buňky před poškozením DNA. Tato diplomová práce se zabývá jejich metabolismem a působením v lidském a zvířecím organismu, vlivem střevní mikroflóry na přeměnu těchto isoflavonoidů na metabolity a rovněž i účinky těchto metabolitů. V práci jsou zmíněny tyto isoflavonoidy: daidzein, genistein, biochanin A, formononetin, calycosin, prunetin, puerarin, cladrin, tectorigenin a kakkalid. Klíčová slova: isoflavonoidy, metabolismus, lidský organismus
|
|
|
Analýza obsahových látek rodu Psilocybe I.
Kobrlová, Tereza ; Jahodář, Luděk (vedoucí práce) ; Jáč, Pavel (oponent)
1 ABSTRAKT Cílem této diplomové práce bylo stanovit obsahy dvou hlavních alkaloidů druhů r. Psilocybe vyskytujících se na území České republiky. Správnost určování druhů byla kontrolována odborníkem-mykologem. Kvalitativní a kvantitativní stanovení obsahových látek ve třech sbíraných druzích rodu Psilocybe bylo provedeno metodou LC-MSn (LIT). Vzorky hub byly nasbírány převážně na severu a severovýchodě Čech. Byly nalezeny tři druhy r. Psilocybe. Nejvíce nalézaným druhem byla P. serbica var. bohemica, dále P. semilanceata a P. serbica var. arcana byla objevena pouze na jednom nalezišti. Vzorky pocházejí z celkem 35 nalezišť v rámci 18 lokalit. Z kvalitativního hlediska byly oba hlavní alkaloidy potvrzeny ve všech vzorcích. Kvantitativní výsledky pro obsah psilocinu a psilocybinu (v tomto pořadí) jsou následující: P. bohemica 0,005 - 0,152 %, 0,000 - 0,048 %; P. semilanceata 0,087 - 0,337 %, 0,000 - 0,005 %; P. arcana 0,018 - 0,031 %, 0,003 - 0,022 %. Výsledky ve všech lokalitách jsou podobné a závislé spíše na druhu houby. Naše výsledky jsou vztaženy na suchou hmotu. Práce přinesla zásadní poznatky k budoucí optimalizaci analytické metody a předpoklady pro rozšíření projektu o další lokality a stanovení vedle hlavních obsahových látek i látek minoritních.
|
|
|
Hodnocení environmentálního rizika léčiv
Mucalová, Adéla ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Autor diplomové práce: Mucalová Adéla Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název diplomové práce: Hodnocení environmentálního rizika léčiv Tato práce se zabývá problematikou znečišťování životního prostředí humánními léčivy. Naznačuje nejvýznamnější cesty, kterými léčiva pronikají do spodních vod a půd. Nastiňuje základní principy při zkoumání, zda je třeba zahájit sledování a následně nastavit případná opatření na základě výsledků environmentálního hodnocení rizika. Práce se blíže zaměřuje na perorální antibakteriální antibiotika a hormonální látky ve smyslu hodnocení jejich distribuce na území České republiky v letech 2011 a 2012. Pro toto hodnocení byla data o spotřebách balení přepočtena na kilogramy pomocí následujícího vzorce: distribuce úč. látky (kg) = (síla úč. látky (mg)/1000 000) *velikost balení* počet prodaných balení. Ukázalo se, že spotřeba těchto dvou skupin látek je v Česku vysoká, a přitom znalosti o správném nakládání s nevyhovujícími léčivy jsou poměrně nedostatečné. Klíčová slova: rezidua léčiv, odpadní vody, antibiotika, steroidní hormony
|
|
|
Úloha cytoskeletu a fosfolipidů v signalizaci obranných reakcí rostlin
Angelini, Jindřiška ; Dušková, Jiřina (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent) ; Grančai, Daniel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát PharmDr. Jindřiška Matoušková Školitel Doc. RNDr. Jiřina Dušková, CSc Název disertační práce Úloha cytoskeletu a fosfolipidů v signalizaci obranných reakcí rostlin Po působení abiotických nebo biotických stresových faktorů spouští rostliny současně mnoho komplexních signálních dějů, které mohou během několika hodin vyústit v účinnou obranu. Na molekulární úrovni je signalizace postupný sled velmi rychlých biochemických reakcí. Je velice těžké sledovat během interakce patogenu a rostliny jeden konkrétní signalizační děj od začátku do konce. Signální dráhy jsou vzájemně propojeny a působí, jak synergisticky, tak i antagonisticky, aby mohly jemně vyrovnávat situace, kterým je rostlina vystavena v konkrétní chvíli. Předložená práce se zaměřuje na několik složek této komplikované signální sítě, především na úlohu kyseliny salicylové, fosfatidové, změn cytoskeletu a jejich vzájemného působení, které v samotném závěru obranné reakce může vyústit ve změnu metabolomu. Mikroskopické zobrazení fluorescenčně značených proteinů v živých pletivech - live imaging - může pomoci odhalit lokalizaci a dynamiku vybraných proteinů během obranné reakce. Při obranné odpovědi probíhá mnoho...
|
|
|
Současné medicínské využití konopí v ČR
Houdková, Tereza ; Jahodář, Luděk (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Mgr. Tereza Houdková Školitel: Prof. RNDr. Luděk Jahodář, Csc. Název rigorózní práce: Současné medicínské využití konopí v ČR Konopí. Rostlina, která je vnímána naprosto kontroverzně. Rostlina, která má vynikající léčebné účinky, na druhou stranu droga, která je mnoha lidmi odsuzována. S příchodem legalizace léčebného konopí v České republice se tato problematika dostává do povědomí veřejnosti. Cílem této práce je mapování legislativy a postoje zainteresovaných institucí k oficiálnímu využívání konopí jako léčivé látky.
|
|
|
Determination of Amygdalin content in trade stone fruits and its biological activity in cultured cancer cells
Janatová, Marie ; Jahodář, Luděk (vedoucí práce) ; Hronek, Miloslav (oponent)
Janatová, M.: Stanovení obsahu amygdalinu v tržních peckovinách a jeho biologická aktivita v buněčných kulturách karcinomu. Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra Farmaceutické botaniky a ekologie, Hradec Králové, 2015, 74 s. Peckovice podtřídy Amygdaleae čeledi Rosaceae jsou známy pro své antioxidační účinky, výživové látky a vitaminy. Jejich semena jsou ale hlavně spojována s obsahem kyanogenního glykosidu amygdalinu a jeho potenciálnímu inhibičnímu efektu na rakovinné buňky. Cílem této práce byla kvantitativní analýza obsahu amygdalinu v extraktech semen tržních peckovin (meruněk, mandlí, švestek, třešní, višní, broskví) a jednoho výživového doplňku B17 APRICARC®. Extrakce byla provedena metanolem v Soxhletově extraktoru a analyzována pomocí TLC a reverzní HPLC s UV detekcí o vlnové délce 214 - 215 nm. Nejvyšší koncentrace amygdalinu byla naměřena ve zralých semenech meruněk se střední hodnotou 79,59 mg/g semen. Nedetekovatelné množství se ukázalo u všech sladkých mandlí a meruněk přivezených z Pákistánu. Enzymatická hydrolýza a degradace amygdalinu β-gluko- sidázou byla provedena in vitro a analyzována reverzní vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (rp-HPLC). Dále byly provedeny biologické testy účinku amygdalinu a enzymu β-glukosidázy z mandlí na...
|
|
|
Ekotoxikologická studie směsi fluorochinolonových antibiotik na řasách
Kozlová, Lucie ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Mgr. Lucie Kozlová Školitel: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název rigorózní práce: Ekotoxikologická studie směsi fluorochinolonových antibiotik na řasách Tato práce je zaměřena na ekotoxikologické zhodnocení rizik dvou fluorochinolonových antibiotik - ciprofloxacinu a norfloxacinu. K jejich hodnocení byl využit růstový test s řasou Desmodesmus subspicatus, který vycházel z normy OECD 201 pro testování chemických látek na sladkovodních řasách a sinicích. Účelem testování bylo pozorovat vliv jednotlivých látek i jejich směsí v různých poměrech (1:1, 1:2 a 2:1) na vybranou řasu. Výstupem z měření byly hodnoty 72h EC50. Pouze některé směsi se jevily toxičtější, než jednotlivé substance. Byly provedeny také teoretické výpočty toxicity směsí a následně byly porovnány s experimentálně zjištěnými daty. Všechny získané hodnoty EC50 výrazně převyšují koncentrace látek v životním prostředí uváděné v literatuře. Klíčová slova: ekotoxikologie, ciprofloxacin, norfloxacin, Desmodesmus subspicatus, směsi
|
|
|
Ekotoxikologické hodnocení léčiva Diazepamu
Šilhavá, Tereza ; Jahodář, Luděk (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
53 Abstrakt (CZ) Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Tereza Šilhavá Konzultant: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název rigorózní práce: Ekotoxikologické hodnocení léčiva diazepamu V dnešní době stále chybí informace o vlivu léčivých přípravků na životní prostředí. V této práci jsme studovali vliv diazepamu ve formě tablety (5 mg) i standardu na následujících organismech: Brachionus calyciflorus (Rotoxkit F Chronic), Thamnocephalus platyurus (Thamnotoxkit FTM ), Desmodesmus subspicatus (řasový růstový inhibiční test). Nejcitlivějším organismem byl shledán vířník Brachionus calyciflorus i v porovnání s již provedenými testy v rámci diplomové práce (Rapidtoxkit, Růstový inhibiční test - Tetrahymena pyriformis, Inhibice klíčení semen - Sinapis alba). Klíčová slova: ekotoxikologie, diazepam, Brachionus calyciflorus, Thamnocephalus platyurus, Desmodesmus subspicatus
|
host ::
RSS.