|
|
Dissolved and gaseous nitrogen losses in forests controlled by soil nutrient stoichiometry
Oulehle, Filip ; Chuman, T. ; Hruška, Jakub ; Krám, Pavel ; Navrátil, Tomáš ; Tesař, Miroslav ; Ač, Alexander ; Urban, Otmar
This study investigates the consequences of chronic nitrogen deposition in forests, including its effects on soil and surface water quality, and greenhouse gas emissions. To predict these effects, the authors explore the controls over dissolved and gaseous nitrogen fluxes in temperate forests. Their findings indicate that stream leaching losses of dissolved nitrogen correspond with the nutrient stoichiometry\nof the forest floor, with stream N losses increasing as ecosystems progress towards phosphorus limitation. Soil nitrogen storage increases with oxalate extractable iron and aluminium content. The authors estimate soil gaseous losses based on 15 N stocks, which averaged 2.5±2.2 kg N ha-1 year-1 , comprising 20±14% of total nitrogen deposition. They also extrapolate the current gaseous nitrogen loss flux from forests globally to be 8.9 Tg N year-1 , which represents 39% of current nitrogen deposition to forests worldwide.
|
|
|
Odhad potenciálu sekvestrace uhlíku v České republice - Zalesňování zemědělských půd, změna lesního hospodaření, revitalizace rašelinišť a výsadby stromořadí
Hruška, Jakub ; Pavelka, Marian ; Chuman, Tomáš ; Oulehle, Filip ; Vindušková, O. ; Cudlín, Pavel ; Trnka, Miroslav
Zpráva vypočítává kvalitativně i kvantativně potenciál sekvestrace uhlíku (k roku 2050) při zalesňování zemědělských půd, změněn managementu lesů, revitalizaci mokřadů a výsadbách alejí.
|
|
|
Formy hliníku v acidifikovaných povrchových vodách - toxicita a trendy
Šimková, Petra ; Hruška, Jakub (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá formami hliníku, které se vyskytují v acidifikovaných povrchových vodách. Velká pozornost je věnována především zastoupení anorganického monomerického hliníku, tedy frakci, která na některé druhy vodní i suchozemské bioty působí toxickými účinky. Hlavní náplní práce je analýza chemismu povrchové, podzemní a půdní vody v rámci celoročního i dlouhodobého monitoringu. Práce probíhaly na experimentálním horském povodí Uhlířská, jehož území je odvodňováno tokem Černé Nisy. Povodí Uhlířská se nachází na území CHKO Jizerské hory a reprezentuje oblast, která byla ve 2. polovině 20. století významně zatížena kyselou atmosférickou depozicí. Dlouhodobá expozice vůči kyselým srážkám vyústila v rozsáhlou antropogenní acidifikaci, došlo ke značnému okyselení půd a vodních toků, k devastaci lesních porostů a k odlesnění velké části povodí. Pokles pH a vzestup koncentrace toxického hliníku zapříčinil i druhové ochuzení vodních ekosystémů. Stanovení monomerických forem hliníku bylo provedeno spektrofotometricky, koncentrace celkového hliníku byla stanovena metodou plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS), v případě nízkých koncentrací elektrotermickou atomovou absorpční spektrometrií (ETAAS). Ve výsledku bylo získáno 5 forem hliníku - Altot, AlAS, Alm, Alo a potenciálně...
|
|
| |
|
|
Mercury speciation determined by thermo-desorption analysis at two sites contaminated by mining
Hojdová, Maria ; Navrátil, Tomáš (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent) ; Hruška, Jakub (oponent)
l'lisror.ické dobýváni rlrtti pigdst,avqe lrtozbu prrl Životní prrlstřr:dí díky vystlkýtn ko|lcclltlaeinl l'|g tlbsaŽclrých v hluširrě. Ve střednich ť.cchách by|y rudy H8 těŽcny po viťť neŽ l 50 let, avšak nrim konnnrittacc rtutí v okolí bývalých do|ú <losud studována ncbyla. (.ílcmprácc bylo tlctailně prostudovat nrateriál hald, představujíci moŽný zdroj kontanlirrace, odlradntlut jcjíluzsah v úulníoblasti a porenciálni nrobi|itu llg v ntateriálu hald a v pitdáoh. Za účelenrurtoní Hg specií v pcvných vzorcíclt byla propr.acována metoda tenná|ní tlcsorpcc v kombrnaci s ICP-O[|S (1 DA-ICP-OES). Matcriál haltt byl vzorktlván na dvou těŽebních loka|itách, Jedtrvá hora a Svatii. V těŽcbrri oblasti Jcdrrvá hora byly orlcbúny tři půdníproÍi|y s rúznou ntirou koittatrrinace (tlva půdní pr<rli|y silně a jedon pr.otil s|abě ov|ivněný těŽbou). Pomooi .l.DA byla vytvořerla daLabáne tcrnlo.tlcsolpčlrír:hkřivek chcnrických sloučcnin Hg a r.olbrenčnich materiálů pro srovrláni s přirurlnirni vzot*y. \, ntatcriálu halrl i v pudách r, okolí dolůbyly narrtěicrry vysoké kottcenu.acc Hg (> I20 pg.ts,1 rcsp' l0pg'g-|). Nejvyšši koncclltraoc }{g vpůdách byly zjištěny vorgano-nritretálních lrr.rrizt,rntoch Alr' VyŠšíkonccntracc l'tg v Ah horizonteclr ncŽ v organiokých byly pozorovány r,e všcclr studova|rých pudáoh a...
|
|
|
Generating Methods in GR and Properties of the Resulting Solutions
Hruška, Jakub ; Žofka, Martin (vedoucí práce) ; Pravdová, Alena (oponent) ; Gürlebeck, Norman (oponent)
Použití konformní transformace ke generování řešení Einstenových rovnic bylo zkoumáno především v případech, kde je původní prostoročas vakuový. Výsled- ným prostoročasem se pak často ukazují být pp-vlny. V této práci jsou zkoumány konformní elektrovakuové prostoročasy, tedy řešení provázaných Einsteinových a Maxwellových rovnic. Použitím konformní transformace se však lze řešení druhých zmíněných rovnic ve výsledném prostoročase vyhnout. Tato metoda je konkrétně zkoumána pro nulová Einsteinova-Maxwellova pole a ukazuje se, že přípustné jsou opět pouze pp-vlny. Při zobecnění této metody je však možné třídu konformních nulových Einsteinových-Maxwellových polí rozšířit na další Kundtovy prostoročasy. 1
|
|
|
Acidobazické vlastností sloučenin rozpuštěného organického uhlíku v půdních a povrchových vodách
Vanerová, Zuzana ; Hruška, Jakub (vedoucí práce) ; Kaňa, Jiří (oponent)
Práce se zabývá acidobazickými vlastnostmi přírodních organických kyselin, které výrazně ovlivňují vlastnosti vod v horských povodích. Popisuje dlouhodobý vývoj dvou rašelinných povodí Tajgy a Černého potoka ve Slavkovském lese v letech 1993 - 2010, která byla silně zasažena antropogenní acidifikací v důsledku spalování hnědého uhlí s vysokým obsahem síry v hnědouhelných elektrárnách na severu Čech. Tyto elektrárny byly odsířeny v letech 1994 - 1999, proto se jedná v první řadě o sledování změn doprovázejících pokles koncentrace aniontů silných kyselin v atmosférické depozici. Změny v chemismu organických kyselin za období let 2006 - 2010 byly pozorovány i v půdních vodách smrkového, bukového a smrkového povápněného lesa z Načetína v Krušných horách.
|
|
|
Sedimenty šumavských jezer a jejich využití v paleoenvironmentálním výzkumu
Vondrák, Daniel ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Hruška, Jakub (oponent) ; Kyška Pipík, Radovan (oponent)
Sedimenty šumavských jezer jsou důležitými přírodními archivy. Záznam v nich obsažený zachycuje postglaciální historii samotných jezer, stejně jako historii přírodních procesů v širším regionu. Dokládá též lidské osídlení a změny způsobu využívání krajiny. Vědecký zájem tyto sedimenty poutají již od konce 19. století. Ačkoliv moderní paleolimnologický a paleoekologický výzkum započal na Šumavě už ve druhé polovině 20. století, velký potenciál jezerních sedimentů pro rozšíření vědeckého poznání nebyl dosud plně využit. Hlavním cílem této práce je proto prohloubit znalosti o těchto přírodních archivech a podpořit tak jejich využití v budoucích studiích. Pro dosažení hlavního cíle bylo stanoveno několik cílů dílčích: i) srovnat stáří sedimentů šumavských jezer s publikovanými poznatky o deglaciaci území na konci poslední doby ledové, ii) rozšířit metodické možnosti datování pozdně glaciálních sedimentů o chronostratigrafické markerové horizonty, iii) posoudit vliv bioeroze chitinizovaných subfosilních zbytků vodních bezobratlých živočichů na reprezentativnost dochovaného záznamu a iv) ověřit předpoklad o dystrofním charakteru jezer v průběhu holocénu prostřednictvím analýzy subfosilních zbytků chrostíků (Insecta: Trichoptera). S ohledem na naplnění uvedených cílů byly studovány sedimenty ze čtyř jezer...
|
|
|
Šťavelany v horninách a rostlinách
Novotná, Julie ; Jehlička, Jan (vedoucí práce) ; Hruška, Jakub (oponent)
Šťavelany netvoří jen ledvinové kameny, ale vyskytují se v celé přírodě. Je dobře známo, že jsou produktem některých rostlin, hub a lišejníků. Zvýšené akumulace šťavelanu vápenatého vykazují např.: šťovík, rebarbora, špenát, sója nebo diefenbachie. Šťavelany obsluhují v rostlinách řadu důležitých funkcí jako je regulace vápníku, obrana před herbivory a detoxifikace kovů. Schopnost rostliny detoxifikace hliníku je rozhodujícím faktorem produkce sklizně. Správně zvolené způsoby komerčního užívání nízkooxalátových odrůd plodin, nebo genetická manipulace, by mohly vést nejen ke zvýšení nutričních hodnot zemědělských plodin, ale i ke zvýšení zemědělské produkce. Zastoupení šťavelanů v horninách nejlépe reprezentují minerály šťavelanu vápenatého, whewellit a weddellit. Vyskytují se v sedimentech, vysrážené v konkrecích a hydrotermálních žilách nebo rozptýlené v mladých sedimentech, např. rašeliništích. Šťavelany jsou biologickým produktem a lze je považovat za indikátory aktivity živých organizmů, proto mohou být vyhledávány při průzkumu vesmírných těles. Pro tyto účely je nezbytné studium šťavelanů na Zemi a interpretace jejich Ramanových spekter.
|
|
|
Generating Methods in GR and Properties of the Resulting Solutions
Hruška, Jakub
Použití konformní transformace ke generování řešení Einstenových rovnic bylo zkoumáno především v případech, kde je původní prostoročas vakuový. Výsled- ným prostoročasem se pak často ukazují být pp-vlny. V této práci jsou zkoumány konformní elektrovakuové prostoročasy, tedy řešení provázaných Einsteinových a Maxwellových rovnic. Použitím konformní transformace se však lze řešení druhých zmíněných rovnic ve výsledném prostoročase vyhnout. Tato metoda je konkrétně zkoumána pro nulová Einsteinova-Maxwellova pole a ukazuje se, že přípustné jsou opět pouze pp-vlny. Při zobecnění této metody je však možné třídu konformních nulových Einsteinových-Maxwellových polí rozšířit na další Kundtovy prostoročasy. 1
|
host ::
RSS.