|
|
Onemocnění způsobená vibracemi
Černíková, Eva ; Hrnčíř, Evžen (vedoucí práce)
Téma své diplomové práce Onemocnění způsobená vibracemi jsem si vybrala na základě svého dlouholetého zájmu o pracovně lékařskou problematiku. Vlivy zevního prostředí provázejí lidstvo po celou dobu jeho existence a s rozvojem civilizace a s profesní aktivitou stále častěji ovlivňují jeho zdraví. Na lidský organismus neustále působí celá řada vlivů, na které je nucen reagovat. Jedním z těchto vlivů, řazených mezi faktory fyzikální povahy, jsou vibrace. Mohou způsobovat profesionální poškození zdraví, jež zapříčiňují nejvyšší počet nemocí z povolání v České republice. Jedná se hlavně o nemoci způsobené přenosem nadlimitních vibrací na horní končetiny při práci s různými vibrujícími nástroji a celkové vibrace.
|
|
|
Profesionální onemocnění pohybového a nervového ústrojí způsobená přetěžováním
Volfová, Eva ; Hrnčíř, Evžen (vedoucí práce)
Profesionální onemocnění pohybového a nervového ústrojí způsobená přetěžováním jsou zařazena podle seznamu nemocí z povolání do kapitoly II. (onemocnění způsobená fyzikálními faktory), kde jsou rozdělena podle jednotlivých diagnóz do čtyř položek. Tato onemocnění postihují muže i ženy a zasahují téměř do všech oborů ekonomické činnosti. Vzhledem k počtu každoročního hlášení těchto onemocnění, patří mezi nejvíce zastoupené. Proto je velmi důležitá prevence, zejména primární (opatření technická, technologická, organizační a zdravotnická). Příčinou profesionálních onemocnění pohybového a nervového ústrojí způsobených přetěžováním je dlouhodobá nadměrná a jednostranná zátěž určité části tohoto aparátu, kdy poškození postižené tkáně postupuje rychleji než její obnova. Vznikají postupně v těchto oblastech mikrotraumata a dále dystrofické změny vedoucí ke snížení prokrvení postižené tkáně a k následným progresím dystrofie. Mezi první příznaky patří bolest, otok a porucha funkce postižené oblasti. Postupně může dojít například až k deformitám kloubů nebo rupturám šlach. Základem léčby je vyřazení pracovníka z rizika přetěžování a následující léčba se odvíjí od jednotlivých diagnostikovaných onemocnění (konzervativní, chirurgická).
|
|
| |
|
|
Světová náboženství a jejich význam pro osoby vyjíždějící do zahraničí
Valentová, Lenka ; Hrnčíř, Evžen (vedoucí práce)
Hinduismus je charakterizován rozmanitostí s jednotnými prvky procházejícími různými tradicemi. Nejvýznamnější z mnoha bohů jsou Brahma, Višnu a Šiva. Náboženství je nejvíce rozšířeno na Indickém poloostrově. Ayurveda je tradiční indické lékařství, jehož podstatou je zajištění rovnováhy těla a duše. Léčba je zaměřena na obnovení rovnováhy pomocí životních a stravovacích návyků, podávání léků a preventivních opatření. Strava je velmi různorodá a aromatická. Zakázáno je hovězí maso. Buddhismus je nauka o poznání věcí, tak jak jsou a vychází z učení jeho zakladatele Siddhárty Gautamy. Hlavní myšlenkou je, že život je utrpení a cestou z něj je osvícení. Buddhistické vyznání je rozšířeno v oblasti jihovýchodní Asie. Tělo je považováno za dočasnou schránku duše a mělo by se o něj pečovat cvičením, stravou, režimem meditací a také otužováním. K léčbě se používají bylinné přípravky. Západní léčba není odmítána. Strava je spíše vegetariánská a jsou využívány rostlinné analogy masa (např. tofu). Hovězí maso, maso velkých a také exotických zvířat včetně vnitřností není konzumováno. Judaismus je první velké monoteistické náboženství. Všemohoucí a všudypřítomný Bůh - Stvořitel má osobní vztah ke svému lidu. Mnoho židů žije v Severní Americe a v Izraeli. Židé jsou přesvědčeni o tom, že každý okamžik života je vzácný....
|
|
| |
|
|
Nemoci nervového ústrojí způsobené profesionálním přetěžováním pohybového aparátu
Kozák, Šimon ; Hrnčíř, Evžen (vedoucí práce)
Výsledky ukazují, že situace, pokud jde o nemoci z přetěžování končetin v ČR, není zdaleka uspokojivá. Největší počet případů hlášených nemocí z přetěžování končetin spadá do let 1996-2000. V tomto období se výskyt nemocí z přetěžování pohyboval průměrně kolem 350 případů ročně. Nejvyšší výskyt byl zaznamenán v roce 1997, kdy bylo zaznamenáno 477 případů. V následujících letech (2000-2004) došlo k poklesu, bylo zaznamenáno průměrně kolem 280 případů. V roce 2005 se výskyt nemocí opět zvedl nad 300 případů za rok. Domnívám se, že kolísání výskytu onemocnění z přetěžování má několik důvodů. Za jednu z hlavních příčin považuji právě chování jednotlivých zaměstnanců. Jak jsem již uvedl, nucené snížení počtu zaměstnanců na pracovištích v posledních letech má za následek zvýšení jejich obav o ztrátu zaměstnání, což vede k disimulaci mnoha postižení. To vede ke zdánlivému poklesu v incidenci profesionálních onemocnění z přetěžování končetin obecně. Je nutné přihlédnout také k problému, který stojí v pozadí. Ne všechny případy jsou reálně zaznamenány. Tudíž nevíme, zda nebyl výskyt právě v letech 2000-2004 vyšší, možná i podobný jako v předchozích letech. Zdá se pravděpodobné, že aktuální počty hlášených nemocí z přetěžování končetin neodpovídají reálným počtům postižených osob. Proto lze předpokládat, že...
|
|
|
Zdravotní problémy vznikající v souvislosti s cestováním dopravními prostředky
Bouchner, Karel ; Hrnčíř, Evžen (vedoucí práce)
Moderní doprava nepřináší pouze klady v podobě snadno a rychle dostupných vzdálených destinací, ale může cestovateli způsobit i určitá zdravotní rizika. Mediálně známé a nejvíce zmiňované zdravotní problémy v souvislosti s dopravou jsou jistě často velmi nebezpečná respirační infekční onemocnění. Tato onemocnění jsou obávanými problémy z důvodů jejich snadného šíření. Každý si ihned představí celosvětové pandemie chřipky, SARS…, které se šíří díky letecké dopravě a celkové globalizaci bleskovou rychlostí. Rovněž plicní embolie v souvislosti s cestovní trombózou je mediálně vděčným tématem, přestože nebezpečí pro cestujícího bez rizikových faktorů je poměrně malé. Pasažérům však hrozí další, neméně podstatná, avšak často opomíjená, zdravotní rizika, na která jsem chtěl ve své práci upozornit. V tomto směru myslím na nespecifické zdravotní důsledky chronického hluku (nejen v cestování a při práci, ale v životním prostředí vůbec), o kterých se jen pomalu začíná mluvit. Dále jsou to bolesti páteře, jeden z nejčastějších stesků pacientů. Tato práce se také zabývá aspektem psychických poruch spojených s cestováním. Cestování s sebou někdy přináší zdravotní problémy, o kterých je třeba vědět, předcházet jim a řešit je.
|
|
|
Problematika hluku z hlediska zdravotních rizik, hlukové studie a možnosti prevence
Barvířová, Šárka ; Hrnčíř, Evžen (vedoucí práce)
Ve své práci jsem se zaměřila na hodnocení zdravotních rizik v pracovním a mimopracovním prostředí. Popisuji zde biologické účinky na sluchový aparát a nepříznivé účinky hluku na zdraví člověka, dále rozdělení hluku podle typu a jejich zdroje. Z výsledků vyplývá, že hlučnost nezpůsobuje u exponovaných osob specifická onemocnění, nýbrž celkově zhoršuje jejich zdravotní stav a přispívá k dřívějšímu propuknutí chorob, které by se jinak projevily později a zhoršují jejich průběh. V oblasti prevence a ochrany jsou popisovány možnosti v pracovním i mimopracovním prostředí. Nejdůležitější prevencí v oblasti hluku bych na prvním místě uvedla především legislativní opatření. Nejvíc účinným opatřením je snížení hlučnosti přímo u zdroje. Dále je v mé práci pojednáno o možnostech měření hluku a rozdělení prací s expozicí hluku do čtyř kategorií, které jsou dány legislativou. V závěru jsem popsala kazuistiku při posuzování zdravotních rizik při činnosti odborných pracovníků hygienických stanic včetně výkonu státního zdravotního dozoru nad plněním hygienických limitů hluku stanovených právními předpisy k ochraně veřejného zdraví. V kazuistice je uveden postup při řešení stížnosti na hluk z hudebního klubu.
|
|
|
Nemoci způsobené ionizujícím zářením
Gronychová, Soňa ; Hrnčíř, Evžen (vedoucí práce)
Téma své diplomové práce Nemoci způsobené ionizujicím zářením jsem si vybrala na základě svého zájmu o tuto problematiku. Poznatek, že expozice ionizujícím záření je spojena se zdravotními riziky, spadá do doby bezprostředně po objevu rentgenového záření a radioaktivity v letech 1895 a 1896. Již v následujícím roce bylo referováno o erytému a ekzémových změnách na kůži. Samotný objevitel radioaktivity pan Becquerel se v r. 1901 přesvědčil o negativních účincích vlastního objevu, když nosil 14 dní v kapsičce u vesty radiový preparát, který mu předali manželé Curieovi. Objevil se u něj ekzém a zdlouhavě se hojící vřed, což navíc potvrdil a na vlastním předloktí vyzkoušel P.Curie. Již v roce 1902, tedy šest let po objevení rentgenového záření, předvedl Frieben v Hamburku první nádor vyvolaný zářením. V letech 1927 a 1928 genetik H. J. Muller referoval o vyvolání mutací rentgenovým zářením a o genetických následcích vyplývajících z radiačních expozic. Jednorázová jakož i opakovaná radiační zatížení o příslušně vysokých dávkách způsobují radiační syndrom s typickými somatickými symptomy a následným úmrtím, jehož pravděpodobnost roste se zvyšující se dávkou. V prvních desetiletích používaní ionizujícího záření v diagnostice a terapii se tak mnozí rentgenologové a radiologové stali prokazatelně obětí zpočátku...
|
|
| |
host ::
RSS.