Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Morfologie a evoluce vybraných skupin Palaeodictyopterida (Insecta: Palaeoptera)
Pecharová, Martina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Hodunko, Roman (oponent) ; Sroka, Pavel (oponent)
Palaeodictyopterida jsou pozoruhodným nadřádem hmyzu, který tvořil značnou část diverzity hmyzu svrchního paleozoika, koncem permu však z fosilního záznamu mizí. Hlavní synapomorfií zástupců nadřádu je bodavě-sací ústní ústrojí ve formě rostra, které bylo tvořeno pěti stylety. Toto rostrum pravděpodobně sloužilo k nabodávání rostlinných pletiv a sání šťáv. Stejný typ ústního ústrojí sdílely s dospělci i larvy Palaeodictyopterida. Vnější genitálie nadřádu vykazují také důležité morfologické znaky. Samčí genitálie jsou tvořeny párem gonostylů a dvěma laloky penisu, podobnou morfologii genitálií nalézáme u recentních Ephemeroptera. Samičí genitálie Palaeodictyopterida jsou vyvinuty v kladélko, které lze srovnat s endofytickým kladélkem některých recentních Odonata. Tyto morfologické znaky také ukazují na možné postavení Palaeodictyopterida jako sesterského taxonu k Odonatoptera + Panephemeroptera. Hlavním cílem práce bylo popsat nové zástupce řádu Megasecoptera, druhé nejpočetnější skupiny nadřádu Palaeodictyopterida. Křídelní žilnatina Megasecoptera vykazuje ve srovnání s bazálním řádem Palaeodictyoptera postupnou redukci podélných i příčných žilek. Další tělní struktury byly pozorovány hlavně u čeledí Brodiopteridae a Protohymenidae, u kterých byly nalezeny rozdíly v délce ústního ústrojí a...
Morfologie a evoluce vybraných skupin Palaeodictyopterida (Insecta: Palaeoptera)
Pecharová, Martina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Hodunko, Roman (oponent) ; Sroka, Pavel (oponent)
Palaeodictyopterida jsou pozoruhodným nadřádem hmyzu, který tvořil značnou část diverzity hmyzu svrchního paleozoika, koncem permu však z fosilního záznamu mizí. Hlavní synapomorfií zástupců nadřádu je bodavě-sací ústní ústrojí ve formě rostra, které bylo tvořeno pěti stylety. Toto rostrum pravděpodobně sloužilo k nabodávání rostlinných pletiv a sání šťáv. Stejný typ ústního ústrojí sdílely s dospělci i larvy Palaeodictyopterida. Vnější genitálie nadřádu vykazují také důležité morfologické znaky. Samčí genitálie jsou tvořeny párem gonostylů a dvěma laloky penisu, podobnou morfologii genitálií nalézáme u recentních Ephemeroptera. Samičí genitálie Palaeodictyopterida jsou vyvinuty v kladélko, které lze srovnat s endofytickým kladélkem některých recentních Odonata. Tyto morfologické znaky také ukazují na možné postavení Palaeodictyopterida jako sesterského taxonu k Odonatoptera + Panephemeroptera. Hlavním cílem práce bylo popsat nové zástupce řádu Megasecoptera, druhé nejpočetnější skupiny nadřádu Palaeodictyopterida. Křídelní žilnatina Megasecoptera vykazuje ve srovnání s bazálním řádem Palaeodictyoptera postupnou redukci podélných i příčných žilek. Další tělní struktury byly pozorovány hlavně u čeledí Brodiopteridae a Protohymenidae, u kterých byly nalezeny rozdíly v délce ústního ústrojí a...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.