|
Člověk, místo, paměť
Vlček, Martin ; HAVLÍČKOVÁ, Šárka (vedoucí práce) ; SCHMELZOVÁ, Radoslava (oponent)
Scénografie se odjakživa pohybuje mezi výtvarným a performativním uměním.
Samotné výtvarné umění se od 60. let 20. století často dostává do podobných
přesahů: zážitků spojených s instalací (environment již od 50. let) a s důraznějším
zaměřením se na akci samotnou (happening, event, performance).
Zajímám se o takové příklady, kdy se oba tvůrčí světy setkávají na pomyslných
hranicích a věnují se tématu paměť a místo alespoň na jedné z těchto rovin:
1.) umělecké práci s prostorem a jeho specifičností
2.) umělecké práci založené na osobních vzpomínkách, či sdílení zážitku
Velmi zásadní jsou pro mě fenomén autenticity a osobního prožitku,
(spolu)prožívání s ostatními a kentextualizace místa. Scénami a scénografií
současně se například stávají budovy a instalace, dějem happeningy,
eventy, performance. Výše jmenované přístupy ale poslouží spíše jako
východiska, věnuji se především současným tendencím. Spíše než umělý svět
mě zajímají umělecké projekty, které se k životu blíží co nevíce, ať už se
zvýšeným apelem na zážitkovost, přecházející v intimní dialog, nebo sdílení
příběhů, paměti a místa.
V autorském uměleckém projektu řeším téma návštěvy. Jaké jsou rozdíly
a kdy dochází k souznění mezi dvěma klíčovými momenty — být (ještě) na návštěvě
a cítit se (už) doma, zabydlený? Hledám cesty, jak reflektovat místo,
využít paměti nejen toho prostoru, ale též lidí, kteří jej znali, transformovat jejich
interpretaci z různých osobních příběhů či deformací skutečnosti (propaganda,
idealizace) a vytvořit nové prostředí, přenesené do dalšího kontextu. Snažím se
ve své tvorbě využít prakticky všech nástrojů k zobrazování skutečnosti. Malba,
fotografie, video, instalace, zvuk, environment, kresba, projekce, text, jídlo,
performance, tanec, rituál a já jako ústřední tvůrce v dialogu s návštěvníky.
Do popředí mého zájmu se dostávají time-based media, mentální mapy, site
specific, paměť, prostor, místo, cesta, vzpomínky a jednotlivec, který je čte
a interpretuje.
|