|
|
Vliv radikálového poškození v časné fázi expozice hypoxii na rozvoj hypoxické plicní hypertenze
Lachmanová, Věra ; Herget, Jan (vedoucí práce) ; Geršl, Vladimír (oponent) ; Neckář, Jan (oponent)
Plicní řečiště je u dospělých jedinců nízkotlaké. Vzhledem k vysokotlakému systémovému řečišti a jeho orgánům protéká plícemi celý srdeční výdej. Plicní cévy reagují na hypoxii dvěmi různými ději. Jsou to hypoxická plicní vazokonstrikce (HPV) a hypoxická plicní hypertenze (HPH). Tyto dva děje se liší mechanismem vzniku, ale u obou je velmi pravděpodobně významná role volných kyslíkových radikálů (ROS) a oxidu dusnatého (NO). Dříve se předpokládalo, že HPV je izolovaná reakce plicních cév na akutní hypoxii a HPH na hypoxii chronickou. V dnešní době předpokládáme, že HPH se rozvíjí na podkladě HPV (Crossno, Garat et al. 2007) a remodelace periferních plicních cév (Reid 1986). Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda podání antioxidantu v časné fázi expozice hypoxii ovlivní velikost plicní hypertenze více než jeho pozdní podání v období již rozvinutého poškození plicních cév. Jako antioxidační látku jsme použili N-acetyl-L-cystein (NAC). Sledovali jsme změny odporu plicního cévního řečiště, změny reaktivity plicních cév v závislosti na velikosti frakce vdechovaného kyslíku ve vdechovaném vzduchu. Tato měření byla provedena na modelu izolovaných perfundovaných plic laboratorního potkana. V další části práce jsme sledovali vliv časného a pozdního podání NAC na tlak v a. pulmonalis u laboratorních potkanů chovaných...
|
|
|
Možnosti preemptivní analgézie a zvýšení účinnosti analgetik neurofarmaky
Slíva, Jiří ; Kršiak, Miloslav (vedoucí práce) ; Geršl, Vladimír (oponent) ; Kozák, Jiří (oponent)
Cíle dizertační práce: 1. Přes rozsáhlý preklinický i klinický výzkum nebyla dosud možnost preemtivní analgezie definitivně potvrzena ani vyvrácena. V této souvislosti se nám jevily jako zajímavé a podnětné poznatky o analgetickém působení některých antiepileptik za specifických okolností. Cílem našeho výzkumu proto bylo zjistit zda nové a klinicky již úspěšně používané antikonvulzivum levetiracetam má preemptivní nebo i terapeutické účinky v modelu pooperační bolesti u potkanů. 2. Výhodnost některých lékových kombinací byla již prokázána nejen u analgetik, ale i u mnoha dalších lékových skupin. Dříve bylo v naší laboratoři zjištěno, že guaifenesin zvyšuje analgetickou účinnost paracetamolu a kyseliny acetylsalicylové. Druhým cílem našeho výzkumu proto bylo zjistit zda guaifenesin zvyšuje analgetickou účinnost i u nesteroidních antiflogistik (NSA), a to s rozdílnou selektivitou vůči COX-2 (ibuprofen, nimesulid a celecoxib) v modelu viscerální bolesti u myší. Jelikož dříve bylo zjištěno, že guaifenesin zvyšuje absorpci paracetamolu, zjišťovali jsme, zda guaifenesin neovlivní také plazmatické hladiny jednoho z testovaných NSA, a to nimesulidu. 3. Rozsáhlý výzkum svědčí pro to, že aktivace endogenního kanabinoidního systému tlumí bolest. Třetím hlavním cílem našeho výzkumu proto bylo zjistit zda agonista...
|
|
|
Farmakologická kardioprotekce pomocí chelátorů železa a antracyklinová kardiotoxicita
Popelová, Olga ; Geršl, Vladimír (vedoucí práce) ; Fusek, Josef (oponent) ; Kolář, František (oponent)
Souhrn V této dizertační práci byly studovány: 1) potenciálně kardioprotektivní účinky deferipronu na modelu daunorubicinem navozené chronické kardiotoxicity u králíků, 2) úloha apoptotické buněčné smrti při rozvoji antracyklinové kardiotoxicity, 3) kardioprotektivní účinky dexrazoxanu vůči chronické antracyklinové kardiotoxicitě se zaměřením na ochranu kardiomyocytů před programovanou buněčnou smrtí a oxidačním stresem a 4) časový sled změn vybraných parametrů v průběhu rozvoje chronické antracyklinové kardiotoxicity. Na leukemické buněčné linii bylo ukázáno, že deferipron (1-300 µmol/l) nesnižuje protinádorový účinek daunorubicinu, naopak při vyšších koncentracích deferipronu byla pozorována sumace antiproliferativních účinků obou látek. Ve vlastní kardioprotektivní studii však podání deferipronu nezabránilo daunorubicinem navozené mortalitě, srdeční dysfunkci, morfologickým změnám v myokardu, nárůstu srdečního troponinu T a stejně tak peroxidaci lipidů v myokardu. Tyto výsledky kontrastují s předešlými pozitivními závěry in vitro studií, a tudíž značně mění dosavadní pohled na deferipron jako na potenciální kardioprotektivum vůči antracyklinové kardiotoxicitě. Získané výsledky společně s předchozími nálezy navíc naznačují, že role železa a jeho chelatace při antracyklinové kardiotoxicitě je mnohem...
|
|
|
Vliv inhalačních a intravenózních anestetik na odolnost srdečního svalu k nedostatku kyslíku
Říha, Hynek ; Pirk, Jan (vedoucí práce) ; Bultas, Jan (oponent) ; Geršl, Vladimír (oponent)
Úvod: Nedílnou součástí anesteziologické péče v průběhu chirurgických výkonů je aplikace inhalačních a intravenózních anestetik. Obě skupiny mají výrazný vliv na kardiovaskulární systém, a to jak ovlivněním dodávky a spotřeby O2 v myokardu, tak ovlivněním kardiomyocytů na úrovni buněčných membrán, iontových kanálů a regulačních enzymů. Cíl: 1. Zjistit, jak různé koncentrace izofluranu ovlivňují rozměry levé komory (LV) a její systolickou funkci u laboratorního potkana. 2. Zhodnotit vliv izofluranem navozeného preconditioningu myokardu (APC) na odolnost srdečního svalu k ischemicko-reperfuznímu (I-R) poškození. 3. Porovnat vliv anestezie, založené na kombinaci ketamin - dexmedetomidin (KET-DEX), na koncentraci kardiospecifických biomarkerů a časný klinický pooperační průběh s anestezií, založenou na kombinaci sevofluran - sufentanil (SEVO), u pacientů podstupujících elektivní chirurgickou revaskularizaci myokardu (CABG). Metodika: 1. Provedli jsme transtorakální echokardiografické vyšetření při imobilizaci potkanů izofluranem v koncentraci 1,5 - 3 %. 2. Po navození APC izofluranem (0,5 a 1 MAC) jsme sledovali komorové arytmie na modelu izolovaného perfundovaného srdce potkana, a to během regionální ischemie (45 min.), vyvolané okluzí ramus interventricularis anterior, i následné reperfuze (60 min.);...
|
|
|
Vliv inhalačních a intravenózních anestetik na odolnost srdečního svalu k nedostatku kyslíku
Říha, Hynek ; Pirk, Jan (vedoucí práce) ; Bultas, Jan (oponent) ; Geršl, Vladimír (oponent)
Úvod: Nedílnou součástí anesteziologické péče v průběhu chirurgických výkonů je aplikace inhalačních a intravenózních anestetik. Obě skupiny mají výrazný vliv na kardiovaskulární systém, a to jak ovlivněním dodávky a spotřeby O2 v myokardu, tak ovlivněním kardiomyocytů na úrovni buněčných membrán, iontových kanálů a regulačních enzymů. Cíl: 1. Zjistit, jak různé koncentrace izofluranu ovlivňují rozměry levé komory (LV) a její systolickou funkci u laboratorního potkana. 2. Zhodnotit vliv izofluranem navozeného preconditioningu myokardu (APC) na odolnost srdečního svalu k ischemicko-reperfuznímu (I-R) poškození. 3. Porovnat vliv anestezie, založené na kombinaci ketamin - dexmedetomidin (KET-DEX), na koncentraci kardiospecifických biomarkerů a časný klinický pooperační průběh s anestezií, založenou na kombinaci sevofluran - sufentanil (SEVO), u pacientů podstupujících elektivní chirurgickou revaskularizaci myokardu (CABG). Metodika: 1. Provedli jsme transtorakální echokardiografické vyšetření při imobilizaci potkanů izofluranem v koncentraci 1,5 - 3 %. 2. Po navození APC izofluranem (0,5 a 1 MAC) jsme sledovali komorové arytmie na modelu izolovaného perfundovaného srdce potkana, a to během regionální ischemie (45 min.), vyvolané okluzí ramus interventricularis anterior, i následné reperfuze (60 min.);...
|
|
|
Vliv radikálového poškození v časné fázi expozice hypoxii na rozvoj hypoxické plicní hypertenze
Lachmanová, Věra ; Herget, Jan (vedoucí práce) ; Geršl, Vladimír (oponent) ; Neckář, Jan (oponent)
Plicní řečiště je u dospělých jedinců nízkotlaké. Vzhledem k vysokotlakému systémovému řečišti a jeho orgánům protéká plícemi celý srdeční výdej. Plicní cévy reagují na hypoxii dvěmi různými ději. Jsou to hypoxická plicní vazokonstrikce (HPV) a hypoxická plicní hypertenze (HPH). Tyto dva děje se liší mechanismem vzniku, ale u obou je velmi pravděpodobně významná role volných kyslíkových radikálů (ROS) a oxidu dusnatého (NO). Dříve se předpokládalo, že HPV je izolovaná reakce plicních cév na akutní hypoxii a HPH na hypoxii chronickou. V dnešní době předpokládáme, že HPH se rozvíjí na podkladě HPV (Crossno, Garat et al. 2007) a remodelace periferních plicních cév (Reid 1986). Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda podání antioxidantu v časné fázi expozice hypoxii ovlivní velikost plicní hypertenze více než jeho pozdní podání v období již rozvinutého poškození plicních cév. Jako antioxidační látku jsme použili N-acetyl-L-cystein (NAC). Sledovali jsme změny odporu plicního cévního řečiště, změny reaktivity plicních cév v závislosti na velikosti frakce vdechovaného kyslíku ve vdechovaném vzduchu. Tato měření byla provedena na modelu izolovaných perfundovaných plic laboratorního potkana. V další části práce jsme sledovali vliv časného a pozdního podání NAC na tlak v a. pulmonalis u laboratorních potkanů chovaných...
|
|
| |
|
| |
|
|
Farmakologická kardioprotekce pomocí chelátorů železa a antracyklinová kardiotoxicita
Popelová, Olga ; Geršl, Vladimír (vedoucí práce) ; Fusek, Josef (oponent) ; Kolář, František (oponent)
Souhrn V této dizertační práci byly studovány: 1) potenciálně kardioprotektivní účinky deferipronu na modelu daunorubicinem navozené chronické kardiotoxicity u králíků, 2) úloha apoptotické buněčné smrti při rozvoji antracyklinové kardiotoxicity, 3) kardioprotektivní účinky dexrazoxanu vůči chronické antracyklinové kardiotoxicitě se zaměřením na ochranu kardiomyocytů před programovanou buněčnou smrtí a oxidačním stresem a 4) časový sled změn vybraných parametrů v průběhu rozvoje chronické antracyklinové kardiotoxicity. Na leukemické buněčné linii bylo ukázáno, že deferipron (1-300 µmol/l) nesnižuje protinádorový účinek daunorubicinu, naopak při vyšších koncentracích deferipronu byla pozorována sumace antiproliferativních účinků obou látek. Ve vlastní kardioprotektivní studii však podání deferipronu nezabránilo daunorubicinem navozené mortalitě, srdeční dysfunkci, morfologickým změnám v myokardu, nárůstu srdečního troponinu T a stejně tak peroxidaci lipidů v myokardu. Tyto výsledky kontrastují s předešlými pozitivními závěry in vitro studií, a tudíž značně mění dosavadní pohled na deferipron jako na potenciální kardioprotektivum vůči antracyklinové kardiotoxicitě. Získané výsledky společně s předchozími nálezy navíc naznačují, že role železa a jeho chelatace při antracyklinové kardiotoxicitě je mnohem...
|
|
|
Farmakologická kardioprotekce pomocí chelátorů železa a antracyklinová kardiotoxicita
Popelová, Olga ; Geršl, Vladimír (vedoucí práce) ; Fusek, Josef (oponent) ; Kolář, František (oponent)
Souhrn V této dizertační práci byly studovány: 1) potenciálně kardioprotektivní účinky deferipronu na modelu daunorubicinem navozené chronické kardiotoxicity u králíků, 2) úloha apoptotické buněčné smrti při rozvoji antracyklinové kardiotoxicity, 3) kardioprotektivní účinky dexrazoxanu vůči chronické antracyklinové kardiotoxicitě se zaměřením na ochranu kardiomyocytů před programovanou buněčnou smrtí a oxidačním stresem a 4) časový sled změn vybraných parametrů v průběhu rozvoje chronické antracyklinové kardiotoxicity. Na leukemické buněčné linii bylo ukázáno, že deferipron (1-300 µmol/l) nesnižuje protinádorový účinek daunorubicinu, naopak při vyšších koncentracích deferipronu byla pozorována sumace antiproliferativních účinků obou látek. Ve vlastní kardioprotektivní studii však podání deferipronu nezabránilo daunorubicinem navozené mortalitě, srdeční dysfunkci, morfologickým změnám v myokardu, nárůstu srdečního troponinu T a stejně tak peroxidaci lipidů v myokardu. Tyto výsledky kontrastují s předešlými pozitivními závěry in vitro studií, a tudíž značně mění dosavadní pohled na deferipron jako na potenciální kardioprotektivum vůči antracyklinové kardiotoxicitě. Získané výsledky společně s předchozími nálezy navíc naznačují, že role železa a jeho chelatace při antracyklinové kardiotoxicitě je mnohem...
|
host ::
RSS.