|
|
Interaktivita ilustrací knih pro děti
Filipová, Martina ; Novotná, Magdalena (vedoucí práce) ; Raudenský, Martin (oponent)
Text hledá klíčové aspekty interaktivity ve vybraných knihách pro děti, jež dětského čtenáře aktivizují v rovině myšlenky i manipulace. Práce zkoumá proces toho, jak si děti prohlížejí, čtou a hrají s knihami Dagmar Urbánkové Cirkus ulice a Maškary. Snaží se odpovědět na otázku, jak a v čem rozvíjí prohlížení autorských knih vizuální a čtenářskou gramotnost dětí. Případová studie je realizována metodou zúčastněného pozorování. Za použití revidované Bloomovy taxonomie kognitivních cílů analyzujeme metodou kvalitativní analýzy participativní proces hry osmi dětí z hlediska jejich myšlenkových činností. Jako hlavní principy interaktivity nacházíme hru, participaci, komunikaci, proměnlivost, prožitek a možnost něco změnit. Na základě těchto vysledovaných principů interaktivity a jejich souvislostí jsou se zkoumanými knihami navrženy aktivity, jež se dají dále rozpracovat a realizovat s dětmi v hodinách výtvarné či literární výchovy. Práce je zpracovávána v souvislostech čtenářské a vizuální gramotnosti a jejich zastoupení v aktuálních kurikulárních dokumentech, které jsou pedagogickým kontextem této práce. Odborný rámec tvoří vizuální kultura a pojmy jako hra, tvořivost či pedagogický konstruktivistmus. Klíčová slova interaktivita, ilustrace, hra, participace, komunikace, interpretace, vizuální...
|
|
|
Prostor a čas v románu Vargase Llosy Vypravěč
Filipová, Martina ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Vydrová, Hedvika (oponent)
Práce se zabývá tematikou prostoru a času v románu Vargase Llosy Vypravěč a srovnáním s dalšími díly zařazovanými mezi romány střetu kultur - Vírem Josého Eustacia Rivery a Ztracenými kroky Aleja Carpentiera - a Džunglí Portugalce Josého Marii Ferreiry de Castro. Jako první z uvedených témat je rozebírána problematika uměleckého prostoru a jeho zavádějící podobnost s prostorem reálným, respektive jejich nesprávné zaměňování. Dále jsou studovány prostorové vztahy všech uvedených textů, na které je aplikována teorie Jurije Lotmana popisující vztah mezi prostorem, syžetem a postavami. Syžet podle ní vzniká pohybem postav z jednoho sémantického pole (zjednodušeně světa) do druhého. Tento pohyb - překročení hranice mezi světy - uskutečňují pouze postavy "pohyblivé". V románu Vypravěč je to protagonista za první syžetovou linii a Maškarka za druhou. Pohyb je jim umožněn jen za určitých podmínek a syžet končí jejich splynutím s novým světem nebo návratem s "kořistí". Po Maškarkově asimilaci mezi Mačigengy tato linie končí, protagonista první linie se definitivně vrací do svého světa s poznáním, že mačigengský vypravěč je právě jeho přítel ze studií. V ostatních románech se tato teorie uplatňuje stejným způsobem. V další kapitole Cesta do středu je rozveden Maškarkův přerod ve vypravěče a rozplynutí jeho osobnosti...
|
|
|
Střet dodržování opatření v AEO (dle nařízení vlády 242/2004) se zájmy ochrany přírody a bariéry vstupu do příznivých opatření na ochranu přírody
DAPHNE ČR - Institut aplikované ekologie, České Budějovice ; Hájek, Jan ; Desetová, Libuše ; Filipová, Martina ; Střelec, Martin
Výsledky dotazníkové studie. Cílem průzkumu bylo zjistit, kde dochází ke střetům podmínek jednotlivých agroenvironmentálních titulů se zájmy ochrany přírody a zároveň v čem spočívají bariéry, které zemědělcům brání ve vstupu do ochranářsky příznivých opatření. Studie zahrnuje čtyři okresy (Prachatice, Louny, Trutnov a Uherské Hradiště), ve kterých se jsme se na zkušenosti dotazovali jak zemědělců, tak ochranářů. Zajímá nás, jak jednotlivé tituly i systém jako celek fungují v praxi: co se osvědčilo, kde vznikají problémy, co a jak do budoucna změnit. Výsledky studie poslouží jako podklad pro návrh titulů na další programovací období 2007– 2012. Napomohou tak k tomu, aby agroenvironmentální programy co nejvíce přispívaly k udržení šetrného hospodaření v krajině a současně přitom zohledňovaly potřeby zemědělců.
|
host ::
RSS.