|
|
Návrh a simulace řízení jednofázového aktivního usměrňovače
Bareš, Jiří ; Huták, Petr (oponent) ; Klíma, Bohumil (vedoucí práce)
Práce pojednává o jednofázovém aktivním usměrňovači, strategii jeho řízení a simulaci modelu. Na začátku práce je popsán princip fungování usměrňovače, a systém spínání tranzistorů, který ovlivňuje tvar odebíraného proudu. Následuje dimenzování usměrňovače pro následné sestavení modelu a návrh řízení včetně fázového závěsu a regulátorů. V závěru je popsán sestavený model usměrňovače a jeho simulace.
|
|
|
Návrh a realizace aktivního trojfázového usměrňovače
Bareš, Jiří ; Pazdera, Ivo (oponent) ; Huták, Petr (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o řízení trojfázového aktivního usměrňovače. V první, teoretické části, popisuje několik různých strategií řízení, se zaměřením na napěťově orientovanou strategii. Pro ni je v práci vypracován návrh, popsán vytvořený model a jeho následná simulace. Druhá, praktická část se zabývá realizací řízení na kontroleru TMS320F28335, který je řídící jednotkou zařízení zapůjčeného firmou Elcom. V této části jsou tedy popsány možnosti a nastavení kontroleru a vytvořený algoritmus řízení. Následují dosažené výsledky měření, které jsou v závěru zhodnoceny.
|
|
|
Hospodářská krize 1929-1934 a její dopad na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska
Bursová, Veronika ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Bareš, Jiří (oponent)
A B S T R A KT Diplomová práce analyzuje dopad hospodářské krize v letech 1929-1934 na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska. Jednu z hlavních příčin úpadku československého sklářského průmyslu v první polovině 30. let tvořilo jeho exportní zaměření. Nejen z hlediska výroby a rafinace skla, ale také vývozu představovaly významné lokality Jablonecko a Železnobrodsko, které byly z tohoto důvodu hospodářskou krizí velmi silně zasaženy. Zhoršující se hospodářské podmínky na počátku 30. let vyústily v zesílených státních zásazích v průmyslu. Státní intervence se rozmohla i ve sklářské výrobě, tedy v jedné z nejvíce postižených průmyslových oblastí. Regulativní funkci v průmyslu plnily především kartely. Několik kartelových dohod mezi sebou v průběhu hospodářské krize uzavřely i jablonecké a železnobrodské sklářské firmy. Pro vytvoření uceleného pohledu na jabloneckou a železnobrodskou sklářskou produkci podává diplomová práce přehled jednotlivých typů výroby a rafinace skla. V souvislosti s tím je zde také kladen důraz na sociální postavení sklářských dělníků a na jejich vztahy se zaměstnavateli, které v období hospodářské krize určovaly právní předpisy vydané po vzniku Československé republiky, ve 20. letech a první polovině 30. let. Následuje rozbor vlivu hospodářské krize na...
|
|
|
Buquoyské sklárny
Vojtěchová, Blanka ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bareš, Jiří (oponent)
Když se řekne novohradské sklářství popřípadě buquoyské sklárny snad každému se vybaví hyalit - černé sklo, na které není znám recept. 1 Bylo by velkou chybou, zúžit pohled jen na hyalit. Za poslední roky se mnohé informace o zdejších sklárnách zpřesnily, ale i přesto je třeba ještě mnoho věcí objasnit případně opravit nebo doplnit. V mnohém byla přínosnou i výstava pořádaná v letech 2001 - 2002 pražským Uměleckoprůmyslovým muzeem ve spolupráci s Jihočeským muzeem v Českých Budějovicích a Passauer Glassmuseum - "Buquoyské sklo v Čechách v letech 1620 - 1851". K této výstavě byl vydán reprezentativní katalog. 2 Samostatnou práci by si jistě zasloužil i rod Buquoy3, stojící ve stínu svých jihočeských předchůdců, Rožmberků a pánů z Hradce, trochu v pozadí zájmu. Snažila jsem se shromáždit dostupné informace a poté je ve své práci utřídit a podat stručný přehled o sklářství a jednotlivých sklárnách na Novohradsku. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se věnuje stručnému přehledu vývoje sklářství v Čechách do konce 19. století. Druhá kapitola představuje rod Buquoy s ohledem na jeho představitele žijící na panství Nové Hrady, Rožmberk a Libějovice. Třetí kapitola stručně představuje vývoj sklářství na Novohradsku od středověku do vyhašení poslední buquoyské sklárny v Černém Údolí v roce 1910....
|
|
|
Jablonecké sklářství v období druhé poloviny 19. století a počátku 20. století (s přihlédnutím k hospodářsko-sociálnímu a technologickému vývoji)
Bareš, Jiří ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Efmertová, Marcela (oponent) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Sklářství Je jedním z oborů, které významným způsobem poznamenaly charakter severních Čech i Jablonecka. Počátky sklářství na Jablonecku jsou spojeny s německou kolonizací pohraničních oblastí severních Čech lidmi z relativně přelidněných německých oblastí. Jejich kolonizační činnost se na Jablonecku projevila v několika směrech. Prvořadým cílem se stalo hospodářské využití přírodního bohatství horských a podhorských lokalit, které ve velké míře spočívalo v dostatku dřeva, které bylo možné zužitkovat v hutní výrobě kovů či skla. Sklářská výroba byla silně závislá na dostatku dřeva k vytápění pecí. Dostatek dřeva byl důležitým předpokladem i pro výrobu potaše, jež byla nutnou součástí sklářského kmene. Dalším faktorem sklářské kolonizace bylo osídlení periferních oblastí a jejich začlenění do sídelní struktury. Po vytěžení původního lesa na uvolněném prostoru vznikaly lidská sídliště, jež daly často vznik sídelní síti. Od konce 18. století lze pozorovat nárůst počtu obyvatel na Jablonecku, který pokračoval i v dalších obdobích, kdy byl ještě znásoben industrializačními činiteli a konjunkturou ve sklářské výrobě. Sklářství přispělo k osídlení Jablonecka rovněž vznikem sítě zušlechťovatelských dílen, z nichž nutné jmenovat množství sklářských brusíren a v neposlední řadě i mačkáren skla. Právě dostatek vodní...
|
|
|
Jablonecké sklářství v období druhé poloviny 19. století a počátku 20. století (s přihlédnutím k hospodářsko-sociálnímu a technologickému vývoji)
Bareš, Jiří ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Efmertová, Marcela (oponent) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Závěr Sklářství Je jedním z oborů, které významným způsobem poznamenaly charakter severních Čech i Jablonecka. Počátky sklářství na Jablonecku jsou spojeny s německou kolonizací pohraničních oblastí severních Čech lidmi z relativně přelidněných německých oblastí. Jejich kolonizační činnost se na Jablonecku projevila v několika směrech. Prvořadým cílem se stalo hospodářské využití přírodního bohatství horských a podhorských lokalit, které ve velké míře spočívalo v dostatku dřeva, které bylo možné zužitkovat v hutní výrobě kovů či skla. Sklářská výroba byla silně závislá na dostatku dřeva k vytápění pecí. Dostatek dřeva byl důležitým předpokladem i pro výrobu potaše, jež byla nutnou součástí sklářského kmene. Dalším faktorem sklářské kolonizace bylo osídlení periferních oblastí a jejich začlenění do sídelní struktury. Po vytěžení původního lesa na uvolněném prostoru vznikaly lidská sídliště, jež daly často vznik sídelní síti. Od konce 18. století lze pozorovat nárůst počtu obyvatel na Jablonecku, který pokračoval i v dalších obdobích, kdy byl ještě znásoben industrializačními činiteli a konjunkturou ve sklářské výrobě. Sklářství přispělo k osídlení Jablonecka rovněž vznikem sítě zušlechťovatelských dílen, z nichž nutné jmenovat množství sklářských brusíren a v neposlední řadě i mačkáren skla. Právě dostatek...
|
|
|
Hospodářská krize 1929-1934 a její dopad na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska
Bursová, Veronika ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Bareš, Jiří (oponent)
A B S T R A KT Diplomová práce analyzuje dopad hospodářské krize v letech 1929-1934 na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska. Jednu z hlavních příčin úpadku československého sklářského průmyslu v první polovině 30. let tvořilo jeho exportní zaměření. Nejen z hlediska výroby a rafinace skla, ale také vývozu představovaly významné lokality Jablonecko a Železnobrodsko, které byly z tohoto důvodu hospodářskou krizí velmi silně zasaženy. Zhoršující se hospodářské podmínky na počátku 30. let vyústily v zesílených státních zásazích v průmyslu. Státní intervence se rozmohla i ve sklářské výrobě, tedy v jedné z nejvíce postižených průmyslových oblastí. Regulativní funkci v průmyslu plnily především kartely. Několik kartelových dohod mezi sebou v průběhu hospodářské krize uzavřely i jablonecké a železnobrodské sklářské firmy. Pro vytvoření uceleného pohledu na jabloneckou a železnobrodskou sklářskou produkci podává diplomová práce přehled jednotlivých typů výroby a rafinace skla. V souvislosti s tím je zde také kladen důraz na sociální postavení sklářských dělníků a na jejich vztahy se zaměstnavateli, které v období hospodářské krize určovaly právní předpisy vydané po vzniku Československé republiky, ve 20. letech a první polovině 30. let. Následuje rozbor vlivu hospodářské krize na...
|
|
|
Buquoyské sklárny
Vojtěchová, Blanka ; Bareš, Jiří (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Když se řekne novohradské sklářství popřípadě buquoyské sklárny snad každému se vybaví hyalit - černé sklo, na které není znám recept. 1 Bylo by velkou chybou, zúžit pohled jen na hyalit. Za poslední roky se mnohé informace o zdejších sklárnách zpřesnily, ale i přesto je třeba ještě mnoho věcí objasnit případně opravit nebo doplnit. V mnohém byla přínosnou i výstava pořádaná v letech 2001 - 2002 pražským Uměleckoprůmyslovým muzeem ve spolupráci s Jihočeským muzeem v Českých Budějovicích a Passauer Glassmuseum - "Buquoyské sklo v Čechách v letech 1620 - 1851". K této výstavě byl vydán reprezentativní katalog. 2 Samostatnou práci by si jistě zasloužil i rod Buquoy3, stojící ve stínu svých jihočeských předchůdců, Rožmberků a pánů z Hradce, trochu v pozadí zájmu. Snažila jsem se shromáždit dostupné informace a poté je ve své práci utřídit a podat stručný přehled o sklářství a jednotlivých sklárnách na Novohradsku. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se věnuje stručnému přehledu vývoje sklářství v Čechách do konce 19. století. Druhá kapitola představuje rod Buquoy s ohledem na jeho představitele žijící na panství Nové Hrady, Rožmberk a Libějovice. Třetí kapitola stručně představuje vývoj sklářství na Novohradsku od středověku do vyhašení poslední buquoyské sklárny v Černém Údolí v roce 1910....
|
|
|
Jablonecké sklářství v období druhé poloviny 19. století a počátku 20. století (s přihlédnutím k hospodářsko-sociálnímu a technologickému vývoji)
Bareš, Jiří ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Efmertová, Marcela (oponent) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Sklářství Je jedním z oborů, které významným způsobem poznamenaly charakter severních Čech i Jablonecka. Počátky sklářství na Jablonecku jsou spojeny s německou kolonizací pohraničních oblastí severních Čech lidmi z relativně přelidněných německých oblastí. Jejich kolonizační činnost se na Jablonecku projevila v několika směrech. Prvořadým cílem se stalo hospodářské využití přírodního bohatství horských a podhorských lokalit, které ve velké míře spočívalo v dostatku dřeva, které bylo možné zužitkovat v hutní výrobě kovů či skla. Sklářská výroba byla silně závislá na dostatku dřeva k vytápění pecí. Dostatek dřeva byl důležitým předpokladem i pro výrobu potaše, jež byla nutnou součástí sklářského kmene. Dalším faktorem sklářské kolonizace bylo osídlení periferních oblastí a jejich začlenění do sídelní struktury. Po vytěžení původního lesa na uvolněném prostoru vznikaly lidská sídliště, jež daly často vznik sídelní síti. Od konce 18. století lze pozorovat nárůst počtu obyvatel na Jablonecku, který pokračoval i v dalších obdobích, kdy byl ještě znásoben industrializačními činiteli a konjunkturou ve sklářské výrobě. Sklářství přispělo k osídlení Jablonecka rovněž vznikem sítě zušlechťovatelských dílen, z nichž nutné jmenovat množství sklářských brusíren a v neposlední řadě i mačkáren skla. Právě dostatek vodní...
|
|
|
Jablonecké sklářství v období druhé poloviny 19. století a počátku 20. století (s přihlédnutím k hospodářsko-sociálnímu a technologickému vývoji)
Bareš, Jiří ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Efmertová, Marcela (oponent) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Závěr Sklářství Je jedním z oborů, které významným způsobem poznamenaly charakter severních Čech i Jablonecka. Počátky sklářství na Jablonecku jsou spojeny s německou kolonizací pohraničních oblastí severních Čech lidmi z relativně přelidněných německých oblastí. Jejich kolonizační činnost se na Jablonecku projevila v několika směrech. Prvořadým cílem se stalo hospodářské využití přírodního bohatství horských a podhorských lokalit, které ve velké míře spočívalo v dostatku dřeva, které bylo možné zužitkovat v hutní výrobě kovů či skla. Sklářská výroba byla silně závislá na dostatku dřeva k vytápění pecí. Dostatek dřeva byl důležitým předpokladem i pro výrobu potaše, jež byla nutnou součástí sklářského kmene. Dalším faktorem sklářské kolonizace bylo osídlení periferních oblastí a jejich začlenění do sídelní struktury. Po vytěžení původního lesa na uvolněném prostoru vznikaly lidská sídliště, jež daly často vznik sídelní síti. Od konce 18. století lze pozorovat nárůst počtu obyvatel na Jablonecku, který pokračoval i v dalších obdobích, kdy byl ještě znásoben industrializačními činiteli a konjunkturou ve sklářské výrobě. Sklářství přispělo k osídlení Jablonecka rovněž vznikem sítě zušlechťovatelských dílen, z nichž nutné jmenovat množství sklářských brusíren a v neposlední řadě i mačkáren skla. Právě dostatek...
|
host ::
RSS.