|
|
Efektivní spolupráce zdravotnického týmu na standardním lůžkovém oddělení a jednotce intenzivní péče
BLAŽKOVÁ, Martina
Při výzkumném šetření byl předem stanoven cíl zmapovat efektivitu spolupráce zdravotnického týmu na standardním lůžkovém oddělení a jednotce intenzivní péče. Cíle bylo dosaženo prostřednictvím kvalitativního výzkumného šetření, a to pomocí nestandardizovaných individuálních rozhovorů. Rozhovory byly realizovány s dvanácti všeobecnými sestrami, čtyřmi lékaři a čtyřmi sanitáři, pracujícími na oddělení chirurgického typu, a to jak na standardním lůžkovém oddělení, tak jednotce intenzivní péče. Efektivita spolupráce zdravotnického týmu, která stále nabývá na významu, je jedním z nejdůležitějších aspektů poskytování co nejkvalitnější ošetřovatelské péče. Možná je často opomíjena potřeba budovat efektivitu na vlastním oddělení a minimalizovat chyby, které by mohly vést k narušení efektivity spolupráce např. mezi standardním lůžkovým oddělením a jednotkou intenzivní péče. Efektivní spoluprací mezi zdravotnickými týmy standardního oddělení a jednotkou intenzivní péče je zvyšována především kvalita péče o pacienty, u kterých je překlad mezi těmito stanicemi velmi častým postupem. Dobrou spoluprací mezi těmito týmy dochází k zabránění vzniku profesního pochybení v péči, či dokonce k poškození pacientů. Tato práce je vhodná jako materiál, který by mohl motivovat nejen všeobecné sestry, ale i lékaře, sanitáře a ošetřovatele. Dále může být přínosem pro management oddělení, který by výsledky této práce mohl považovat za prostředek ke zkvalitnění nejen péče o pacienty, ale i postupů a organizace práce, řešení konfliktních situací a utužování mezilidských vztahů na svém pracovišti. Z kvalitativního výzkumného šetření vyšlo najevo, že má zdravotnický personál představu o efektivní spolupráci. Je však zřejmé, že ve zdravotnickém týmu dochází nejen k chybám v komunikaci, ale také ke konfliktům, které mohou ovlivnit kvalitu ošetřovatelské péče. Z výzkumného šetření dále vyplynulo, že co nejefektivnější spolupráci brání překážky nejen časové a pracovní, ale také překážky osobního charakteru a interpersonálních vztahů na pracovišti. Většina personálu z našeho výzkumného šetření se necítí být uznávána a motivována ze strany vedení, což může ovlivnit nejen spolupráci, ale i spokojenost na daném pracovišti a poskytování kvalitní péče o pacienty.
|
|
| |
|
|
Důstojnost lidského života na nemocničním lůžku
BLAŽKOVÁ, Martina
Cíl práce Při výzkumném šetření byl stanoven cíl: Zmapovat důstojnost lidského života na nemocničním lůžku. Způsob dosažení cíle Cíle bylo dosaženo prostřednictvím kvalitativního a kvantitativního výzkumného šetření. V kvalitativní části výzkumného šetření byl použit polostrukturovaný rozhovor. Bylo dotazováno deset všeobecných sester na oddělení následné péče a stejný počet informátorek na interním oddělení. Rozhovory byly kódovány pomocí metody "tužka a papír". U kvantitativního výzkumného šetření byly použity nestandardizované dotazníky. Dotazníky byly šířeny tištěnou verzí. Respondenty byli pacienti, hospitalizovaní na oddělení následné péče a pacienti na interním oddělení. Pro statistické ověření hypotéz byl použit chí kvadrát test. Vědecké přínosy práce Respektování lidské důstojnosti, tedy důstojný přístup k pacientům v nemocničních zařízeních, je neodmyslitelnou složkou ošetřovatelské péče. Zdravotnický personál by měl mít teoretické základy, které umožňují respektovat lidskou důstojnost po praktické stránce. Tato práce je vhodná jako motivační materiál zejména pro sestry, které by k pacientům měly přistupovat tak, aby byli pacienti v nemocničních zařízeních ještě více spokojeni a aby u nich nedocházelo k pocitu nedůstojného zacházení. Dále lze využít jako informační materiál pro laickou veřejnost, zejména pro pacienty nebo může být prezentována na odborných seminářích. Získané poznatky, závěry Z kvalitativního výzkumného šetření vyplynulo, že mají všeobecné sestry přehled o tom, jak důstojně přistupovat k pacientům. Z výzkumného šetření kvantitativního je zřejmé, že je důstojnost pacientů na oddělení následné péče i interním oddělení dostatečně respektována, avšak jsou v ní nedostatky, týkající se například nedostatečného představování personálu, či neúplného podávání informací před výkonem i v jeho průběhu.
|
|
|
Dynamika programu zážitkových kurzů: modelovaná vs. skutečná dramaturgie
BLAŽKOVÁ, Martina
Práce se zabývá intenzitou prožívání a její úlohou v dramaturgii zážitkových kurzů. V teoretické části jsou popsány oba tyto koncepty. Nejprve autorka vymezuje pojem intenzity prožívání, popisuje rozdíl mezi intenzitou a dynamikou prožívání a oba koncepty zasazuje do kontextu výchovy zážitkem. V druhé kapitole se zabývá zážitkovými kurzy, jejich východisky a vývojem, následně se věnuje principům výchovy zážitkem a dramaturgii zážitkově-pedagogických kurzů. Těžištěm práce je třetí kapitola věnující se kvantitativně-kvalitativnímu výzkumu zaměřenému na intenzitu prožívání účastníků zážitkových kurzů, jež je následně porovnávána s intenzitou prožívání zamýšlenou instruktory. Výsledky výzkumu poukazují na rozdílnosti mezi instruktory zamýšlenou a účastníky vnímanou intenzitou prožívání.
|
|
| |
|
| |
|
|
Přínos dětských táborů pro úspěšné začlenění a fungování jejich účastníků ve společnosti
BLAŽKOVÁ, Martina
Práce se zabývá vztahem mezi dětskými tábory a procesem socializace. V teoretické části práce jsou oba fenomény popsány. Autorka pracuje se dvěma pohledy na socializaci a následně uvádí vlastní chápání pojmu. Část věnovaná dětským táborům shrnuje jejich historii, uvádí typy, charakteristiku a zaměřuje se na edukační potenciál dětských táborů. Praktická část práce obsahuje popis a výsledky kvalitativního šetření uskutečněného mezi dvěma skupinami respondentů dospělými účastníky dětských táborů a jejich rodiči. Výsledky výzkumu poukazují na rozdílnost pohledů obou skupin respondentů na zkoumanou problematiku.
|
|
|
Duševní hygiena v manažerské praxi
Blažková, Martina ; Králová, Tereza (vedoucí práce) ; Bednarčík, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku duševní hygieny v současné manažerské praxi. Teoretická část odkrývá čtenářům pro bližší poznání základní pojmy a východiska tohoto tématu. Zabývá se postupně rolí duševní hygieny v životě jedince, sebepoznáním a sebeřízením, a v neposlední řadě i manažerskou praxí. Hlavní praktická část pak přináší tři případové studie, týkající se otázky psychohygieny a jejího uplatnění ve světě manažerů. Cílem výzkumu je formou polostrukturovaných hloubkových rozhovorů s vedoucími pracovníky odhalit a přiblížit, do jaké míry aplikují v osobním i pracovním životě techniky duševní hygieny. Po odhalení nedostatků bude snahou nalézt konkrétní rady a doporučení, nutné pro zlepšení některých ze sledovaných oblastí. Závěrem budou jednotliví respondenti vzájemně porovnáváni a analyzováni. Hlavním přínosem této diplomové práce je reálný pohled do života manažerů a odhalení důležitosti či role, kterou psychohygieně přisuzují.
|
|
|
Mobbing, bossing a šikana na pracovišti
Blažková, Martina ; Francová, Tereza (vedoucí práce) ; Kočí, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá deformovanými sociálními vztahy na pracovišti. Předmětem studie je konkrétní výskyt mobbingových a bossingových aktivit. Cílem práce je popsat celou záležitost, proniknout k jádru problému, odhalit příčiny a pochybení jednotlivých aktérú a objasnit důvody mobberova postupu. V závěru jsou též navržena určitá opatření.
|
host ::
RSS.